Hergot!

Básník a slamer Sufian Massalema vystudoval práva a nyní studuje blízkovýchodní studia na Univerzitě Karlově. Jeho básnická prvotina Možnosti přehlíženého z roku 2024 byla nominována na Cenu Jiřího Ortena. V Hergot!u mluvil o rodinných kořenech, vlastní cestě k víře a o tom, proč pro něj přijetí islámu neznamenalo opustit Ježíše, Bibli ani Tóru.

Americký františkánský kněz, spisovatel a duchovní učitel Richard Rohr je osobnost, která svým dílem oslovuje lidi daleko za hranicemi katolické církve. Jeho knihy hluboce ovlivnily také teologa, religionistu a spisovatele prof. Pavla Hoška. Do pořadu Hergot! přišel vyprávět o tom, čím je pro něj Rohr inspirativní, a také o své nedávné cestě do Nového Mexika, kde se s ním osobně setkal.

Zaklínač, God of War nebo Assassin’s Creed Origins. To jsou příklady videoher, které různým způsobem pracují s magickými nebo duchovními prvky. Jak se hraní těchto her propisuje do žité spirituality hráčů a hráček, zkoumá ve své disertační práci religionistka Veronika Herníková z Univerzity Palackého v Olomouci.

Sinolog a religionista Jakub Otčenášek z Vysoké školy ekonomické v Praze se dlouhodobě věnuje čínské kultuře, náboženství a politickému myšlení. V novém díle Hergot! s ním rozebíráme fascinující paradox: jak je možné, že v zemi, která se v moderní době prohlásila za vědecky ateistickou, duchové a démoni vlastně nikdy nezmizeli a jak se z nich stal nástroj politické moci?

Výtvarník Tadeáš Pochman je čerstvý absolvent AVU, který ve své tvorbě neotřelým způsobem reflektuje biblické symboly v kontextu významných událostí moderní historie. Impulsem pro vznik jeho díla byly především cesty, během kterých se dostával do hraničních situací, například v Bosně nebo ve válkou zmítané Ukrajině. Konfrontace s utrpením v něm vyvolávaly otázky, které pro něj přirozeně rezonovaly se světem víry.

Tetování někteří konzervativnější křesťané stále považují za hříšné a zakázané. Na čem se takové přesvědčení zakládá a co si o tetování mysleli první křesťané? Tím se v nové knize Víra vrytá pod kůži zabývají její autoři Martin Drlíček a Zuzana Faktorová Frantová.

2. června bylo podepsáno memorandum o spolupráci mezi římskokatolickou Českou biskupskou konferencí a spolkem Někdo Ti uvěří, který se dlouhodobě zabývá problematikou zneužívání v církvi a pomocí přeživším. Jen několik dní poté vyšla najevo další aféra z tohoto ranku. Událost mimo jiné potvrdila, že podobná součinnost je již dlouho potřebná. Dojde skutečně k pozitivnímu posunu se změnou na křesle arcibiskupa?

Církev adventistů sedmého dne je i u nás poměrně zavedenou protestantskou církví. Pavel Eder prožil své duchovní obrácení právě v tomto prostředí. Dnes je z něj kazatel, který se snaží nabízet křesťanství hledajícím lidem co nejpřístupnější formou. Proto spoluzaložil společenství SafePoint Praha, které stojí na pestrosti, přijetí a vzájemném respektu.

První českoslovenští návštěvníci Tibetu byli filmaři a měli za úkol zdokumentovat vznik první silnice z Číny do Lhasy. V jejich nově vydaných denících se ale podařilo zachytit také situaci v Tibetu krátce po čínské okupaci nebo setkání s mladým dalajlámou. O cestě režiséra Vladimíra Síse a kameramana Josefa Vaniše v Hergot!u hovořil editor deníků a religionista Luboš Bělka.

Afrika je kontinent mnoha podob víry. Před několika týdny ji navštívil papež Lev XIV. Jak jeho cestu vnímali místní? A jak se v dnešní Africe prolíná křesťanství, islám a tradiční náboženství? O africké religiozitě mluvíme v Hergot!u s religionistou Ondřejem Havelkou.

Kristýna Nebeská patří k nejmladší divadelní generaci. Jako scénáristka už má na kontě několik her, na kterých často spolupracuje se svými rodiči – režisérem Janem Nebeským a herečkou Lucií Trmíkovou. Ti pro ni byli zásadní také v hledání vlastní víry.

Když vydá sledovaný autor nový román po devítileté přestávce, trochu se rozumí samo sebou, že se s rozhovory takříkajíc roztrhne pytel. V Hergot!u ale bývá zvykem, že se mluví o trochu jiných věcech než jinde. A to byl i případ rozhovoru s Jáchymem Topolem nad dílem Peklo neexistuje.

Ve speciálním crossoveru Hergot! navštívila Ivana Veselková a Zuzana Fuksová z Buchet. Řeč byla o jejich nové sérii Buchty čtou Bibli a samozřejmě i o jejich osobních spirituálních postojích a praktikách.

Napsala desítky křesťanských písní, které zlidověly napříč církvemi. Zažila okamžiky slávy, ale také odsuzování a snahy o manipulaci ze strany církevních autorit. Hostem Hergot!u byla zpěvačka, písničkářka a pěstounka Jiřina Gina Čunková.

Adéla Frýdlová je kazatelkou Církve československé husitské, matka osmi dětí a spoluorganizátorka prvního ročníku multižánrového queer festivalu V barvách duhy. Ten se uskuteční 15. – 17. května v Husově sboru v pražských Vršovicích a ve Vršovickém divadle MANA a navazuje na projekt Tobiáše Frýdla Víra v barvách duhy, o kterém už v Hergot!u také byla řeč.

Odsouzení ve vězení často hledají cestu k víře i církvím. Po návratu na svobodu ale většina z organizovaných struktur mizí. Podle penitenciárního sociologa ze Západočeské univerzity v Plzní Lukáše Dirgy to neznamená, že by jejich spiritualita byla falešná — spíš se stává neviditelnou.

Americký prezident Donald Trump je kontroverzní osobností. Svými činy vyvolává spory nejen v oblasti politické, ale i náboženské. V poslední době k tomu přispěl sdílením AI generovaného obrázku na své sociální síti, na němž je vyobrazen jako postava připomínající Ježíše. O pozornost se také postaral svou kritikou papeže Lva XIV. O těchto a dalších nábožensko-politických třecích plochách přišel do pořadu Hergot! pohovořit novinář Matěj Schneider.

Duchovnost nelze zúžit jen na náboženství nebo církev. Je to zkušenost, která prostupuje celý život a může se odehrávat uvnitř i vně církevních struktur. O tom, jak ji chápat a žít, mluví v pořadu Hergot autoři kolektivní monografie, Co znamená být duchovní, Tomáš Sixta a Kateřina Bauer.

V ulicích Prahy můžete od května potkávat žlutou tramvaj s nápisem Věří celé Česko a s komixovými obrázky Cyrila a Metoděje. Tramvaj je vlajkovou lodí projektu Věří celé Česko, který zahrnuje také sociologický výzkum a program pro školy. V Hergot!u projekt představil jeden z jeho iniciátorů David Loula.

Je pro vás práce zdrojem peněz, koníčkem nebo životním posláním? Máte pocit, že se v práci rozvíjíte? A řekli byste, že se pro vás práce může stát něčím náboženským? Nečekejte další self-help rady, ale rozhovor se socioložkou a religionistkou doktorkou Zuzanou Bártovou z Teologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Kniha A ten chrám jste vy od Anny Boučkové je výjimečná. Zaměřuje se totiž na liturgický prostor ve stavbách Českobratrské evangelické, kterému doposud nebyla věnována důkladná odborná pozornost. Monografie tak zaslouženě získala minulý rok Cenu Josefa Krásy za významný počin v oboru dějin umění pro badatele do čtyřiceti let.

Přesvědčení, ve kterém se snoubí alternativní spiritualita a enviromentalismus se v české společnosti šíří a stává se součástí mainstreamu. Jakým způsobem tato subkultura funguje a co ji spojuje zkoumala socioložka a antropoložka, docentka Marta Kolářová, která působí v Sociologickém ústavu AV ČR a na FHS UK.

Papež František zemřel na Velikonoční pondělí ve věku 88 let. Římskokatolickou církev teď čeká volba nového papeže. Kam bude církev směřovat, jak ji proměnil František a co byly silné i slabé stránky jeho pontifikátu? O tom v Hergot!u mluvil církevní historik, teolog a římskokatolický kněz profesor Tomáš Petráček.

Pavla Beretová je známá herečka. Pokud ji snad někdo doposud neznal, jistě ji musel letos zaznamenat. Její herecký výkon v hlavní roli ve filmu Rok vdovy ji přinesl hned dvě ocenění – Cenu české filmové kritiky a také Českého lva. I když to není tajemstvím, tak málokdo ví, jak je pro tuto oceňovanou herečku kromě herectví důležitá také její víra, ve které hraje zásadní rozměr křesťanská kontemplace.

Novinář, vysokoškolský pedagog a vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha Břetislav Tureček byl hostem pořadu Hergot!. Nedávno mu v nakladatelství Vyšehrad vyšla kniha Svět je složitější, než se zdá – rozhovor vedený historikem a publicistou Přemyslem Houdou. Publikace nabízí hlubší vhled do politických, kulturních, společenských a náboženských proměn Blízkého východu.

Nová kniha publicisty Jana Lukavce se zabývá kulturními dějinami věcí posvátných i zdánlivě obyčejných. Zkoumá, jak se měnily významy, které lidé různým předmětům během historie přisuzovali. „Umberto Eco konstatoval, že nejen předměty přímo zamýšlené ke komunikaci, ale všechny věci mohou být chápány jako znaky, jako symboly,“ cituje Lukavec myšlenku známého autora, s níž se ztotožňuje.

Gruzie. Země, kde se potkává západní městský životní styl s tradičními způsoby života v horách. Právě do hor se vypravili kamarádi a studenti religionistiky Matyáš Lednický, Martin Lednický a Kryštof Kerndl, aby tam zachytili lidové náboženské praktiky místních komunit.

Chcete se bát a zároveň se něco nového dozvědět o českých strašidlech? V tom případě je nová kniha Jana Kravčíka Česká démonologie právě pro vás. Autor v ní představuje vybraná strašidla a démony, kteří obývali českou krajinu. Čtenáři se seznámí s bytostmi, jako je fext, permoník nebo můra.

Když se na zpravodajském webu Seznam Zprávy letos v květnu objevil sedmidílný podcast Sekty CZ, jen málokoho z posluchačů nechal chladným. Zaměřuje se totiž na náboženská společenství, která se podle slov jeho tvůrkyně Kristiny Cirokové pohybují na hraně zákona nebo za ní.

Proč si člověk v určitém zlomovém okamžiku sáhne na život? Nová kniha etnoložky Aleny Lochmannové a soudního lékaře Miroslava Šafra zpracovává toto téma doposud nevídaně důkladným a poutavým způsobem. Oba autoři přišli v rámci Hergot!u povyprávět o práci, která začala už před 10 lety sběrem dopisů na rozloučenou.

Že si většinová česká společnost 35 let po změně společenského zřízení stále ještě hledá cestu ke své významné romské menšině, je smutná realita, která pravděpodobně nikoho nepřekvapí. Ani církve na úrovni místních společenství na tom nejsou o moc lépe než celostátní průměr. Alespoň tak to vyplývá z dopisu romské pracovní skupiny Ekumenické rady církví.

Léto odstartovalo a v Hergot!u nazrál, po dílech vzbuzující bouřlivé emoce, ideální čas pro odlehčenější téma. Spiritualitě jsme na stopě tentokrát převážně ve světě virtuálním, sledovaným územím jsou videohry s prvky magie, kouzel a čar. Naším průvodcem se stal Jan Fára Andrš z Centra pro studium populární kultury.

V Hergot!u vyrážíme do subsaharské Afriky. Průvodcem nám bude novinář a sociální vědec specializující se mimo jiné na súdánskou politiku Filip Brychta. V severovýchodní zemi již rok zuří občanská válka. Konflikt však zůstává stranou světových médií. Někteří jej proto nazývají jako „zapomenutou válku“.

Ráchel Bícová není v křesťanských kruzích žádné neznámé jméno. Se svým mužem vedla semináře a kurzy pro pracovníky s dětmi a dlouhodobě se věnovala otázkám katecheze. Po pětileté pauze o sobě dala vědět znovu, tentokrát jako bloggerka a později terapeutka. Její zamyšlení a krátká psychologická cvičení pod hlavičkou Mezi řečí sdílejí stovky lidí na Instagramu a Facebooku.

Žižkostel, tedy žižkovský sbor CČSH v Praze, prošel takovou velikonoční transformací. Provizorní stavba z minulého století vydržela stát skoro 100 let, pak z ní zbyla jen velká díra a letos se podařilo kostel znovu otevřít celé komunitě. To by se nestalo bez Táni Vozkové, provozní ředitelky Žižkostela a předsedkyně Rady starších místní náboženské obce, která přijala pozvání do velikonočního Hergot!u.

Student FAMU a syn z rozvětvené husitské farářské rodiny Tobiáš Frýdl zaujal už vloni na podzim svým projektem, ve kterém se přes čtyři desítky teologů, farářů i laiků vyjadřují k otázkám sexuálních menšin nebo k tématu manželství pro všechny. Autor mezitím za projet obdržel Cenu Jana Opletala v kategorii Osobnosti mladší 30 let za občanskou angažovanost, veřejnou osvětu, dobrovolnictví nebo další společensky prospěšné aktivity.

Vánoční speciály pořadů o náboženství sklouzávají často k patosu a přeslazené idyle. To rozhodně není případ Hergot!u. Fatima a Petr za vydatné pomoci milovníka Vánoc Tondy Tesaře vykreslují obraz svátků, ve kterých má svoje místo i hrůza a všelijaké lekačky.

Chasidé jsou dnes známí jako ortodoxní židovské hnutí. Z jakých kořenů ale vycházejí a jaká je jejich spiritualita? To v Hergot!u představil religionista a teolog Pavel Hošek, kterému loni vyšla kniha Chasidské příběhy s podtitulem Mezi židovskou mystikou a krásnou literaturou.

Psychedelika jsou látky, které způsobují změny ve vnímání reality. Většinu lidí nejspíš překvapí, že mohou hrát důležitou úlohu i v křesťanství. I když je mainstreamové církve považují za něco nebezpečného, existují společenství nebo jednotlivci, pro jejichž spiritualitu jsou velmi důležité. A právě na ty se pořad Hergot! zaměřil s religionistou a teologem Janem Blahůškem.

Jedinečné svatopěstitelské družstvo je skupina tvořící na hranici umění, recese a náboženství. Uctívají Pana Miláčka – Mladýho Svatýho a v Centru současného umění DOX právě slaví 22 let své existence výstavou Stavitelé chrámů. Do Hergot!u přišli své aktivity přiblížit Martin Koutecký, předseda družstva, a David Koutecký, jeho náměstek.

Laktismus, nové monoteistické náboženství uctívající bohyni Laktérii. To je umělecký projekt, ale také forma společenské kritiky. Autorkou je umělkyně, dokumentaristka a kurátorka Tamara Moyzes, která se v Hergot!u podělila o zrod i hlavní myšlenky utopického náboženství, kterého se člověk stane členem, když se napije mléka z hřibu.

Za rituály s ayahuascou je v Česku možné být odsouzen na 8 let za mříže. O nedávné kauze manželů Kordysových, spirituálních zážitcích spojených s užíváním psychedelik a její osobní cestě jsme si v Hergot!u povídali s Evou Césarovou, adiktoložkou, spoluzakladatelkou České psychedelické společnosti, pracovnicí NUDZu a doktorandkou religionistiky.

Nová kniha Dějiny lidí zkoumá jednotu i rozmanitost lidských společenství skrze koncept kulturních univerzálií. Napsal ji etnolog, kulturní historik a vědecký novinář Martin Rychlík, který v Hergot!u prozradil, jak různé kultury přistupují k otázkám spirituality.

Bethel School of Supernatural Ministry v Kalifornii by se dalo do češtiny přeložit jako „škola nadpřirozené služby“. Kromě základních pilířů křesťanské víry a čtení Bible se její studenti učí takzvanému prorokování nebo uzdravování fyzických zranění. Vojtěch Bašta, který se na rok stal jedním z nich, přišel do Hergotu!, aby vyprávěl o svých zkušenostech a předvedl i praktickou ukázku prorokování.

Když v září roku 2021 udělali moderátoři Petr Wagner a Dominik Čejka rozhovor s režisérkou Adélou Komrzý a producentkou Pavlou Janouškovou Kubečkovou o dokumentárním filmu Jednotka intenzivního života, bylo jim hned jasné, že by v pořadu Hergot! rádi uvítali také některého z hlavních protagonistů snímku. Krátce poté, co byl nedávno dokument oceněn Českým lvem, přivítali ve studiu paliatra Ondřeje Kopeckého.

Farář Českobratrské církve evangelické Matěj Opočenský je jednou z osobností v čele iniciativy Modlitba za Ukrajinu, v rámci církevních struktur se angažuje v pomoci lidem na útěku a zároveň je potomkem volyňských Čechů – na Ukrajině má tedy část svých kořenů. Invaze pro něj znamenala šok a zároveň i z duchovního hlediska velkou výzvu: co dělat, aby nás konfrontace s takto jednoznačným zlem nesemlela – ať už propadnutím zoufalství nebo nenávisti?

Kdo se pohybuje v online prostředí i mimo vyšlapané cestičky, dříve nebo později narazí na filozofa a youtubera Antonína Doláka. Svérázný akademik, některými lidmi nazývaný enfant terrible české filozofie, se ve svých videích věnuje široké škále témat. Při jejich zpracování volí ale netradiční formu a jazyk, kterému nejsou cizí vulgarismy. Možná někoho překvapí, že se ve svých audiovizuálních příspěvcích věnuje i spiritualitě. A právě na ni se zaměřil rozhovor pořadu Hergot!.

Jelena Lenka Příplatová je evoluční bioložka, která se o vědu zajímá již od dětství. Sama sebe také definuje jako sekulární humanistku. Skeptický způsob uvažování a sekulárně orientovaná angažovanost se u Příplatové protínají v členství v Českém klubu skeptiků Sisyfos a v občanském sdružení Ateisté ČR. O tom, čemu se tyto organizace věnují, přišla pohovořit do pořadu Hergot!.

V sobotu 22. ledna zemřel v úctyhodném věku 95 let zenový mistr Thich Nhat Hanh, podle mnohých vůbec nejvýznamnější osobnost současného buddhismu, hned po čtrnáctém dalajlámovi. Narodil se ve Vietnamu, během života ale působil především v Severní Americe a Evropě. Za svou popularitu na Západě buddhismus do značné míry vděčí právě jemu – nakonec vytvořil i populární meditační metodu mindfulness, která vychází ze zenové meditace všímavosti.

Náboženství bahá'í vzniklo v 19. století na území dnešního Íránu, odkud se rozšířilo do celého světa, byť jeho věřící prakticky všude tvoří jen malou menšinu. Pro bahá'í je charakteristická otevřenost a důraz na jednotu všech lidí. Příznačné je ale pro tuto víru i vnímání různých náboženských proudů jako plnohodnotných Božích projevů.

Filozof a biolog Robin Kopecký má mnoho odborných zájmů. Mezi nimi najdeme i zkoumání religiozity v různých zajímavých souvislostech. V rámci jednoho z těchto bádání se zaměřoval na zjišťování souvislostí víry se zdravím a pocitem pohody. Jiný výzkum, kterého se účastnil, se zabýval mírou zastávání konspiračních teorií u katolicky věřících, věřících bez vyznání a ateistů.

Islamolog a arabista Bronislav Ostřanský v Hergot!u rozhodně není poprvé. Tentokrát představil Knihu náboženských a filosofických sekt a škol, kterou nedávno přeložil z arabštiny. Jde o významné dílo perského středověkého myslitele Aš Šahrastáního. Popisuje v něm náboženské proudy a směry, které na Blízkém východě existovaly v 11. a 12. století a některé existují dodnes. V Hergot!u jsme se zaměřili na debaty, které vedli zástupci islámských směrů, a na jejich aktuální význam.

Prezident Petr Pavel přišel na vládu připravený tlačit na rozhodnutí o summitu NATO. Odcházel ale překvapený. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) totiž sám navrhl, aby prezident vedl českou...

Na začátku byl Adolf Hitler. Při zahájení 24. mezinárodní automobilové výstavy ve Frankfurtu nad Mohanem oznámil v březnu 1934 úmysl vyrobit levný vůz pro široké vrstvy – lidový vůz neboli Volkswagen. V roce 1938 byla zahájena výroba. Koncern se stal jednou z nejúspěšnějších automobilek na světě a symbolem poválečného hospodářského zázraku. Teď však zápasí se zelenou politikou a cenami energií.

V oblasti spirituality patří Rudolf Steiner bezpochyby k nejvýznamnějším osobnostem 20. století. Vytvořil specifický duchovní směr antroposofie a jeho pojetí člověka a kosmu zasáhlo celou řadu oblastí lidské činnosti – včetně školství, medicíny nebo zemědělství. Například waldorfské školy, které se dnes těší popularitě po celém světě, vychází právě ze Steinerovy duchovní filozofie.

Petr Soukup ml. pracuje v televizním zpravodajství a zároveň je autorem podcastu Tekutá krajina zaměřeného na současnou spiritualitu. Věnuje se oblastem, které se označují někdy jako ezoterika, jindy jako alternativní spiritualita. Zdůrazňuje přitom ale, že je pro něj jak v oblasti osobní spirituality, tak v podcastu, který vytváří, důležité vyvarovat se nešvarům ezoterické scény, jako je nevkus, povrchnost a odtrženost od reality.