Hermit Voita

Třídenní expedice v Ladakhu na severozápadě Indie. Kolik odhalíš „chyb“, kterých by se horolezec neměl dopustit?

Každý ví, že do hor se za monzunu neleze. Není to bezpečné. Je i tady ale možná výjimka z pravidel?

Nepálský venkov není vůči ženám a dospívajícím dívkám chápavý. Připojil jsem se k Saheen bojující za změnu poměrů.

Velké cesty si člověk často spojí s nějakým ikonickým detailem. V případě mého měsíce s polovičním přísunem kyslíku se jím stal nenápadný popěvek.

V dnešní době sem už zavítají pouze fajnšmekři. Hlavní tepna turismu pulzuje na letech do Lukly. Jiri se tak pomalu vrací do podoby, v jaké ji první trekeři nacházeli před desítkami let.

Výhledy jsou z něj i tak moc pěkné, pokud člověk trefí výjimečný den, kdy celá oblast netone v mracích. Dohlédnu odsud až na Everest, který se blyští na sluníčku.

Říká se, že Amsterdam není Nizozemsko. Podle New Yorku nejde soudit Ameriku. V Nepálu jsou takovou oblastí stezky pod Everestem.

Do kopce se škrábe snadno. Ale valit se dolů, aniž by si člověk odpálil kolena, vyžaduje pozornost. A v Nepálu může ‚drobný‘ sestup mít i několik tisíc metrů a schodů.

Mám před sebou týden chůze z hor, která začíná stylově: z vrchu Mery (6 500 m. n m.) musím sejít k mostu v 1 500 metrech.

Sněhová bouře vyčistila nebe a nám zbývalo si „jen“ dojít pro výhledy zahrnující celé centrální Himaláje.

Jsem plně aklimatizován, ale i tak mě noc v téměř 6 000 m n. m. znervózňuje. Ještě, když nám počasí nepřeje.

Vyšel jsem ze zaběhaných cest a hned narážím na problémy typu zavřené hotýlky. A tak musím rychle dál.

Přes nebezpečný průsmyk mi nakonec pomohl známý český horolezec! Jaké nástrahy ale číhají na něj…?

S 5.857 metry je Chukhung Tse jedním z nejvyšších vrcholů, na který jde vyjít a pro který nejsou třeba papíry. Výhledy odpovídají námaze.

Island Peak je běžně slézanou šestitisícovkou, hned vedle Lhotse. Je to technická hora: ke zdolání je třeba lan, kramponů a dalšího vybavení.

Snažím se vylézt na druhou šestitisícovku během tří dní. Stačí k tomu čisté nadšení?

Průsmyk Kungma-La sedí v 5 550 metrech, což z něj činí nejvyšší sedlo běžně chozených tří průsmyků.

Lobuche East má skvělou pozici mezi údolími Sagarmatha NP; cesta na špičku trvá okolo pěti hodin.

Na hory se leze z výškových táborů, do nich se ale musí člověk nejdřív zvládnout dostat. A když počasí nepřeje.

Když se spí v 5 100 metrech, tak výstup o 500 metrů výše zabere jen dvě hodinky. A výhody z vrchu za tu trochu snahy rozhodně stojí.

Jak funguje byznys v základním táboře pod Everestem? Dostalo se nám malé ochutnávky.

Lezení na hory v Nepálu je byznys. Pro jednou platí, že za peníze se dá koupit všechno. Platí to i pro méně slovutné vrcholy?

S přechodem národního parku Sagarmatha ze západu na východ dramaticky klesá teplota a stoupají ceny…

Gokyo Ri je vrchol nad vsí Gokyo, na který se dá vyšplhat během dvou hodinek před snídaní. Výhledy za pěkného rána se nedají s ničím srovnávat.

Vyběhnout nad 5000 metrů není jednoduché a pro nepřipravené takový pokus nese spoustu rizik.

V Národním Parku Sagarmatha je mnoho cest a hor. Kolik z nich se mi podaří navštívit na jeden zátah?

Opouštím turistický rozcestník pod Everestem a začínám šplhat vzhůru. Krajina i lidé tu jsou úžasní.

Namche Bazar leží ve 3.440 metrech a schází se tu všechny cesty okolo Everestu. Vyrostlo z něj velké turistické centrum.

V Národním parku Sagarmatha mám 30 dní, a i to mi přijde málo. A tak se rychlým přesunem snažíme šetřit čas v nižších polohách.

I když člověk vyráží do hor sám, většinou sám dlouho nezůstává. Nikde jinde se kamarádi nehledají snadněji.

Vyrážím na měsíc do výšek, kde je polovina kyslíku, než co normálně dýcháme. Ale nemůžu tam jít sám.

Mám tři dny v Kathmandu na domluvení průvodce na slézání vrcholů. Budu mu muset zaplatit předem a potkat ho tam. Na výběr je milion ochotníků. Najdu toho pravého?

Lumbini je známé turistické místo na jihu Nepálu. Na jeho prohlídku mi zbyly 4 hodiny. Dá se to zvládnout?

Džungle v Nepálu nabízí pestrou škálu zážitků. Od raftingu, přes spaní v džungli, po hraní si se slony.

Jak probíhá jeden celý den na safari při nahánění divokých zvířat s místním průvodcem?

Nepál není jen o horách, výhledech a mrazu. Stejnou měrou se sem jezdí za tropickou džunglí, která se nachází na celém jihu země.

Mezi oběma zeměmi je necelý kilometr prostoru. Vejde se tam spousta zajímavých věcí. První dojmy z přechodu do Nepálu po měsíci a půl v Indii.

Před sedmi lety jsem poprvé cestoval do Nepálu. Hory a příroda obecně mě do té doby moc nezajímaly. Ale to se mělo brzy změnit.

Tanakpur leží na jihu Uttarakhandu, jednoho ze severních indických států. I tak tu už teploty lezou štědře přes 30 stupňů a ne vše je v malém městě jednoduché.

Nechce se mi vyjíždět z hor, a tak se rozhodnu zůstat jednu noc v hinduistickém chrámu.

Povídání o Dantu, jedné z tradičních vesnic, které turismus dává novou naději na budoucnost. Severní Himaláje, Indie.

V Himalájích jsou krom lidské nepřipravenosti hlavním nebezpečím počasí, laviny a divoká zvěř. Na druhé šance se zpravidla nehraje.

V horách se počasí mění extrémně rychle, a tak během jednoho dne lze zažít parné léto, vichřici i sněhovou bouři.

Série událostí mi umožní vstoupit do sněhem odřízlého údolí Dharma na samém okraji Himalájí v severní Indii.

Dorážím k severozápadním hranicím Indie s Nepálem, která je pro cizince uzavřená. Jak daleko se mi podaří dostat?

Přišpendlen deštěm, prozkoumávám odlehlou himalájskou ves Munsyari a její okolí.

Roh Indie hraničící s Nepálem a Čínou nabízí jedny z nejlepších výhledů na Himaláje. Pancha Chulis, pětice hor dosahujících 7 000 metrů, je hlavní dominantou.

Přišel první den bez deště, a tak jsem vyrazil lovit výhledy nejen na Himaláje, ale i na turistické městečko Nainital.

V horách nadále prší, a tak zůstávám v podhůří. Dorážím do Nainitalu, známé horské víkendové destinace s malebným jezerem.

Jedna z klíčových ingrediencí cestování je trpělivost. A v Indii to platí dvojnásob.

Vydávám se zkoumat méně turistické aspekty oblíbené destinace novomanželů a lidí z měst, hledajících klid a čerstvý vzduch hor. Mussoorie, Uttarakhand, Indie.

S místním kamarádem Atulem vyjíždím zkoumat kopce nad Dehradunem, do známé turistické lokace, Mussoorie.

Dvoudenní cesta z upršených hor a příjezd do Dehradunu, velkého města v podhůří.

Jízda s Himalájskou expedicí do zasněženého průsmyku ve 4.000 metrech nad mořem.

Přejezd autobusem mezi lokacemi skrze hory, Dharamshala do Rohru.

Po účasti na modlitbě s Dalajlámou z minulého příspěvku přišel čas posunout se v mé pouti Himalájemi o místo dále.

Po týdnu marných pokusů se konečně dostávám na veřejnosti otevřené setkání s Jeho Svatostí Dalajlámou. Jedná se o modlitbu jemu věnovanou tibetským lidem, přejícím mu dlouhý život.