Historie

Jako o přírůstku desetiletí mluví muzejníci o malém hnědém zápisníku. Novou cennou akvizicí Východočeského muzea v Pardubicích je notýsek velitele Operace Silver A Alfréda Bartoše. Vzácný artefakt budou moci návštěvníci poprvé vidět na výstavě nových sbírkových předmětů, kterou pardubické muzeum zahájí 13. července.

Hrad a zámek v Bečově nad Teplou na Karlovarsku představil část kolekce vzácných vín z konce 19. století. Vína byla ve zdejší kapli nalezena v roce 1985 spolu s relikviářem sv. Maura. Hodnota 136 lahví vína, šampaňského a koňaku je nově vyčíslená na 100 milionů korun. Předchozí odhad vycházel zhruba na třetinu této částky. V budoucnu chce zámek celou kolekci vystavit v samostatné expozici.

Prestižní plzeňskou Cenu 1. června, kterou v minulosti získal třeba Václav Havel, si letos převzala ve věku 101 let pediatrička a plzeňská rodačka Jiřina Křížková. Ocenění si zasloužila především za odvahu, vytrvalost a morální integritu.

Již potřetí se otevírá sezóna v Klenotnici Velké Moravy v Modré u Uherského Hradiště novou výstavou. Vedle tradiční části s názvem Elity Velké Moravy se letos představuje expozice věnovaná předmětům souvisejícím s raným křesťanstvím na Moravě. Návštěvníci zde spatří i pyxidu, tj. schránku na vzácné předměty, jíž na Velkou Moravu přinesli patrně věrozvěsti Konstantin a Metoděj.

Oprava pardubického Zámečku nebo také Larischovy vily, kde čekalo na smrt 33 obyvatel Ležáků, kteří byli během heydrichiády spolu s dalšími 161 českými vlastenci zastřeleni na nedalekém popravišti, je ze dvou třetin hotová. V pondělí vložilo šest osobností, které mají blízko k historii opravované budovy, do schránky poselství budoucím generacím.

Když vypuklo v Praze 5. května 1945 povstání, českoslovenští piloti v Británii mu chtěli hned letět na pomoc, ale nemohli. Britové jim nedali povolení, protože byla jasně stanovená demarkační linie mezi Sověty a západními Spojenci a Praha spadala do sovětské zóny.

Památku rumunského stíhacího letce Constantina Prisacara, který zahynul 26. dubna 1945 poblíž Suché Loze, uctili v den výročí jeho úmrtí obyvatelé Uherskobrodska. Poblíž místa, kde přišel o život, odhalili spolu s velvyslankyní Rumunska v Česku pomník. „Je namístě říct, že rumunská armáda hrála velmi důležitou roli při osvobozování Československa,“ sdělil publicista a autor myšlenky vzniku pomníku Vlastimil Hela.

Uplynulo 550 let od vydání první tištěné knihy na našem území, kterou byla Statuta Arnošta z Pardubic. I když tato událost podle odborníků nepřinesla okamžitou proměnu společnosti, knihtisk postupně zcela zásadně ovlivnil šíření i vnímání informací. Význam tohoto výročí připomíná iniciativa s názvem Knihtisk 550, která se zároveň snaží přiblížit krásu starých tisků široké veřejnosti.

26. dubna 1986 se v sovětské jaderné elektrárně Černobyl odehrála nejhorší jaderná havárie v dějinách. Výbuch reaktoru číslo 4 a následný požár uvolnily do ovzduší velké množství radioaktivních látek, které mohou mít na území dnešní Ukrajiny, Běloruska a Ruska v dlouhodobém horizontu tisíce obětí. Katastrofa má i po 40 letech stále následky. Zájem o havárii „explodoval“ po úspěšném seriálu HBO i po vypuknutí války na Ukrajině, která zasáhla rovněž samotný areál.

Přesně v 1:23 ráno 26. dubna 1986 se v černobylské jaderné elektrárně ozvaly první výbuchy, které odstartovaly jednu z nejhorších technologických katastrof historie. Exploze čtvrtého reaktoru nebyla jen důsledkem lidské chyby, ale také konstrukčních vad a systémových problémů, které vyšly najevo až později.

Když se řekne britská monarchie, většině lidí se okamžitě vybaví jediné jméno: Alžběta II. Vládla neuvěřitelných 70 let a stala se symbolem stability ve světě plném změn. Ačkoliv oficiálně slavila narozeniny až v červnu, právě v úterý uplynulo přesně sto let od jejího narození.

Časová schránka se vzkazem pro budoucí generace bude uložena v pozlacené makovici na střeše brněnské Měnínské brány. Jde o jedinou z pěti historických městských bran moravské metropole, která se dochovala do současnosti, nyní se opravuje. V úterý do schránky vložili představitelé Brna a muzejníci písemnosti, nainstalována bude v pátek.

Sběratel a archivář Libor Stránský z Břeclavi pracuje na digitalizaci dobových fotografií a filmů, které renovuje a oživuje. Novými technologiemi z nich dělá dramaticko-dokumentární film o 12 kapitolách s unikátními záběry Břeclavi. „Jsou v něm záběry, které ještě nikdo neviděl,“ upozorňuje autor, který spolupracuje s Národním filmovým archivem a Krátkým filmem Praha.

Ten příběh je jen těžko uvěřitelný. Petře Manišové z Valtic ho ale začal vyprávět její dědeček. Příběh desetiletého Bohumila Vrbňáka, kterého omylem zatklo gestapo, se rozhodla sepsat. Kniha Chlapec, který nebyl Žid vychází ve druhém vydání právě nyní.

Část nového relikviáře prvních mučedníků českých moderních dějin Jana Buly a Václava Drboly odlili ve středu slévači v Tupesech na Uherskohradišťsku. Oba kněží se stanou prvními blahořečenými oběťmi komunismu v České republice, ceremoniál se uskuteční 6. června v Brně.

V Brně začala rekonstrukce historické Měnínské brány, která je poslední částí dochovaného středověkého opevnění města. Je poslední z původních pěti městských bran, ostatní byly strženy. Jedná se o oslavnou památku, do dnešních dní přežila ale jen díky tomu, že se v průběhu staletí stala nepodstatnou – nevyskytovala se na tak frekventovaných místech, aby ji pohltila novější zástavba. Vznikne v ní expozice o brněnském opevnění.

Když se řekne Grónsko, většina lidí si představí nekonečný led, tuleně a polární noc. Málokdo však tuší, že základy moderní podoby tohoto největšího ostrova světa položili lidé z moravských vesnic. Jejich odkaz přes misie Moravských bratří přitom není v Grónsku jen historickou kuriozitou. Učenci díla Jana Amose Komenského strávili v této severské zemi od roku 1733 bezmála 167 let. První tři misionáři pocházeli z Novojičínska a pro Gróňany jsou dodnes tím, čím Cyril a Metoděj pro Slovany.

„Přijměte pozvání na slavnost blahořečení našich maličkostí,“ říká v animaci vytvořené ze 70 let staré černobílé fotografie kněz Jan Bula, popravený komunisty v padesátých letech ve vykonstruovaném procesu k tzv. Babickému případu. Kněz Václav Drbola, který byl popraven také, dodává, že se akce uskuteční 6. června na brněnském výstavišti.

Totalitní Severní Korea představuje uzavřený krutý svět s vlastními pravidly, který je těžké poznat. V 50. letech však byly vztahy KLDR a Československa mimořádně silné a mnozí se do Koreje vydali pomáhat, protože země, která napadla Jižní Koreu, patřila do tábora míru a socialismu, jak se říkalo. To vše připomíná výstava Ruku v ruce s Koreou v pražském Kampusu Hybernská, kde je k vidění na dvě stě fotografií.

Mezinárodní den památky obětí holokaustu se připomíná 27. ledna, v den výročí osvobození tábora Auschwitz (v češtině známý jako Osvětim), kde bylo zavražděno přes 1,1 milionu lidí. Proč je to právě toto datum a jak čelit osvětimské lži popírající holokaust, vysvětluje v rozhovoru pro Novinky Michał Trębacz, ředitel polského Židovského historického institutu Emmanuela Ringelbluma.

Larischova vila v Pardubicích je místo, kde se psaly dějiny. V roce 1942 tu ve sklepeních čekalo na smrt nejen 33 obyvatel vypálené osady Ležáky, ale během heydrichiády dalších 161 lidí, kteří pomáhali odboji. Pardubický kraj do této památky postupně vložil 45 milionů korun na její opravu a nyní se stane jejím spoluvlastníkem společně s Československou obcí legionářskou.

Když zemřít, tak čestně, napsal generál Ludvík Krejčí (1890-1972), po roce 1938 nejvyšší představitel branné moci u nás, v jednom ze svých hlášení. Ač generál, Krejčí byl za protektorátu vězněm gestapa, které ho umístilo do své věznice v terezínské pevnosti. Na cele číslo 9, kde s dalšími pobýval, mu ve středu odhalili pamětní desku.

V listopadu 1945 je německý Norimberk prakticky zdevastovaný. Jednou z mála budov, které přežily bombardování, byl Justiční palác. Právě tam 20. listopadu 1945 začíná Norimberský proces s nejdůležitějšími představiteli nacistického režimu, kteří o deset let dříve ve stejném městě přijali rasové zákony. Norimberk se tak stává symbolem nacistické moci i místem, kde tato moc navždy skončila.

Dostal rozkaz, vzal palici a rozmlátil Bartoloměje, největší zvon ve věži plzeňského kostela. Tenkrát, za Velké války (první světová válka). A když skončila, měl tu odvahu – nebo drzost – žádat radnici o práci. To je jeden z příběhů, jenž nabízí nová výstava o zrekvírovaných (zabavených, zabíraných za dob nouze - pozn. red.) zvonech, která bude až do 12. dubna příštího roku k vidění v plzeňském Národopisném muzeu.

Tak trochu jiná atmosféra než v běžných všedních dnech vládne v současnosti v kovárně Františka Pechora ve Starovicích na Břeclavsku. Kovář, k jehož běžnému „dennímu chlebu“ patří také výroba kovaných motyk, rýčů či radlic, už několik týdnů pracuje na mimořádném díle. Jde o křížovou cestu, tedy čtrnáct zastavení mučednické cesty Ježíše Krista před jeho ukřižováním.

Desítky svíček ozářily v neděli v podvečer téměř zapomenutý hřbitov v krnovské části Chomýž. Pohřebiště původních německých obyvatel léta chátralo, hrozilo mu dokonce zrušení. Díky iniciativě Zachraňme Chomýž se však ze zpustlého místa stává opět důstojný hřbitov, který alespoň o Dušičkách svítí díky svícím do dálky.

Pamětní deska světoznámému německému spisovateli Karlu Mayovi, autorovi dobrodružných románů z Divokého západu, byla v pátek slavnostně odhalena na budově bývalého hotelu Scherber v Chomutově. Pocta spisovateli je umístěna na opraveném domě v Chelčického ulici v centru města, kde v létě 1897 přenocoval.

Medaili Za zásluhy o stát v oblasti techniky od prezidenta republiky Petra Pavla dostal 28. října ve Vladislavském sále stavební inženýr Jan Vítek. Autor návrhu Nuselského mostu v Praze a průkopník technologie tzv. předpjatého betonu je navíc čerstvým držitelem další ceny: Osobnost České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT). Držitel mnoha patentů ve svém oboru letos oslavil 100. narozeniny a vzpomíná na svou životní pouť.

Earl Ingram, americký veterán, jedna z ikonických postav plzeňských Slavností svobody. Když v roce 2021 zemřel, bylo mu 99 let. V sobotu 1. listopadu v 11 hodin mu slavnostně odhalí pomník. Nikoli v Plzni, ale ve vesničce Kříše na Rokycansku, na demarkační linii, kde těsně po válce sloužil.

Před třiceti lety vyzdobili umělci Vladivoj Kotyza a Miloslav Čech podzemí unikátní plzeňské historické zbrojnice v Západočeském muzeu rozsáhlým panoramatem – zobrazuje dobytí města stavovskými vojsky hraběte Mansfelda na počátku třicetileté války. Teď se na místo činu v rámci renovace celého prostoru vrátili. A mohou být spokojení.

Kolem 1200 Židů zachránil Oskar Schindler v textilce v Brněnci na Svitavsku, 669 dětí pak sir Nicholas Winton na počátku druhé světové války. V pondělí si Wintonův syn Nick a potomci zachráněných dětí prohlédli Muzeum přeživších v Brněnci na Svitavsku, které vzniklo právě ze Schindlerovy továrny.

Čtyři svazky, 3600 stran, na 2500 fotografií a dokumentů, 15 let práce tří desítek odborníků. A 266 zmapovaných tragických osudů. Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) v úterý 23. září představil monumentální dílo nazvané Popravení z politických důvodů v komunistickém Československu. Publikace byla představena v Plzni, konkrétně ve Studijní a vědecké knihovně Plzeňského kraje.

Městská hromadná doprava v Praze začala fungovat před 150 lety. A tak ulice stověžatého epicentra českého království začaly od září roku 1875 křižovat tzv. koněspřežné dráhy, zkráceně koňky. Ty představovaly po kolejích vedené tramvajové vagony poháněné koňským spřežením. Pozoruhodnou dobu veřejné dopravy nedlouho před trolejovou elektrifikací zmapoval spisovatel František Prošek v nové knize Pražská koňka.

Na podzim 1940 během druhé světové války uštědřilo britské královské letectvo (RAF) nacistům po jejich dobyvačném tažení Evropou první velkou porážku. Zlomového střetnutí známého jako bitva o Británii se účastnili také českoslovenští letci, jimž u jejich památníku na pražském Klárově v pondělí vzdali hold Vzdušné síly Armády ČR, veřejnost i zástupci Velké Británie.

Pražské skalisko nad Břežanským údolím na Šancích u Točné od roku 1873 zdobila pamětní deska na počest lékaře a přírodovědce Franze Antona Nickerla (1813–1871), který patří mezi tuzemské velikány na poli výzkumu motýlů. Minulý týden ve středu došlo k jejímu sejmutí horolezci, aby ji restaurátoři po 153 letech navrátili zašlý lesk. Hotovo má být příští rok.

Japonsko se stalo v srpnu 1945 první a dosud jedinou zemí, proti níž byla použita jaderná zbraň. Američané zvažovali, zda ji kvůli možným obětem použít a jakým způsobem. Nakonec atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki shodili, protože Japonsko návrh kapitulace odmítlo a Američané se báli vysokých ztrát při dobývání Japonských ostrovů, říká v rámci projektu Rok osvobození historik Vít Smetana z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd. Poukazuje i na to, jak porážka Japonska změnila podobu jihovýchodní Asie, kde jednotlivé kolonie získaly samostatnost.

Osmdesát let od konce druhé světové války si v sobotu 30. srpna připomene v pořadí 21. Tankový den ve Vojenském technickém muzeu Lešany u Týnce nad Sázavou na Benešovsku. Organizátoři z Vojenského historického ústavu (VHÚ) Praha tisícům z řad diváků představí dobovou techniku, s níž bojovaly jednotky na obou stranách konfliktu.

Podporučík Hiró Onoda se 9. března 1974 blíží ke kótě Wakajema na filipínském ostrově Lubang. Má se tam setkat s majorem Jošimi Tanigučim. Onoda je ostražitý, obává se léčky. Tanigučiho hlas však poznává. Major si obléká uniformu a předává Onodovi rozkaz ukončit boje. Onoda ho přijímá, vyndává náboje z pušky a začíná podávat několikahodinové hlášení. Za císařství bojoval ještě 29 let po oficiálním konci války. Kapitulaci Japonska poprvé oznámil císař Hirohito v rozhlasovém projevu 15. srpna 1945.

Na frontě dlouhé 5300 kilometrů začíná útočit Rudá armáda. Kavalerie a kolony tanků i automobilů se valí přes pouštní oblast vnitřního Mongolska a pokoušejí se překonat pohoří Velký Chingan. Další vojáci překračují řeky Amur a Ussuri, překonávají bažiny a hustě porostlé hory. Druhá část klešťového útoku proti Japonsku směřuje od Chabarovsku a z oblasti Přímoří do území loutkového státu Mančukuo. Sověti dodrží slib daný na Jaltské konferenci, když 9. srpna, tři měsíce po skončení bojů v Evropě, zahajují útok na Japonsko.

Nejznámějším dílem náchodského rodáka, architekta Jana Letzela, je budova Průmyslového paláce v japonské Hirošimě. Budova právě před 80 lety vstoupila do dějin, i když jinak, než její autor zamýšlel. 6. srpna 1945 zůstala po svržení atomové bomby na město jako jediná stavba v epicentru výbuchu stát. Dnes ji známe jako Atomový dóm. Město Náchod si tyto okamžiky připomenulo ve středu pietním aktem u hrobu Jana Letzela.

Tři stříbrné bombardéry se ve výšce sunou ranní oblohou nad Hirošimou. Císařští orli proti nim nevzlétají, jsou příliš vysoko. Nechtějí plýtvat vzácným palivem. Není to velká formace. Zřejmě provádějí průzkum po nočních náletech na několik japonských měst. Jeden minutu krouží nad městem a v 8:15 shazuje z výšky 9450 metrů první atomovou bombu Little Boy. Ta o 44 sekund později exploduje ve výšce 580 metrů přímo nad chirurgickou klinikou Šima. Nad městem se objevuje atomový hřib. Umírá nejméně 60 tisíc lidí.

Soška Věstonická venuše patří mezi nejslavnější archeologické nálezy na světě. Podle odborníků je tato figurka ženy z pálené hlíny, objevená přesně před sto lety týmem profesora Karla Absolona na nalezišti u Dolních Věstonic, jedním z nejstarších uměleckých projevů člověka vůbec. Vznikla před zhruba 29 tisíci lety a stále o ní nevíme všechno.

Z americké letadlové lodi Bunker Hill řídí admirálové Marc Mitscher a Arleigh Burke letecké operace na podporu amerických jednotek na Okinawě. V Evropě už válka skončila, ale Japonci se tvrdě brání. Ráno 11. května se blíží k americkému svazu lodí 18 japonských letadel s kamikaze. Japonský pilot Jasunuri Seizo odhazuje 250kilogramovou bombu. Jeho zero dopadá v 10:02 na palubu vlajkové lodi, kde se okamžitě rozhoří mohutný požár. O půl minuty později dopadá na loď další zero. S více než 390 oběťmi jde o nejvražednější jednotlivý útok kamikaze.

V naprostém tichu se v úterý ráno naplnila tělocvična kladenského gymnázia lidmi. Někdo položil květinu k žebřinám, někdo do kouta pod okno, další do výklenku k nářadí a tiše se skloněnou hlavou postál. Lidé hledali místečko, kde se před 83 lety choulila matka či babička s dětmi v náručí, než je nacisté od sebe odtrhli. Byl to jeden z dílů pomsty za atentát na protektora Reinharda Heydricha.

Po stopách partyzánů operujících na Českomoravské vrchovině se vydaly tři desítky zájemců o dějiny. Historici Miroslav Lopaur s Pavlem Elblem a badatel Ondřej Červený je vzali na místa v okolí Žďáru nad Sázavou, kde působili v posledních měsících druhé světové války nejen členové výsadku Mistr Jan Hus z října 1944.

Když potomci kapitána Jana Bednáře ve vojenském archivu nalezli dokument, který potvrdil, že jejich babička byla dcerou tohoto odbojáře, který pomáhal vyzbrojovat nacistický odboj, konečně se dostavila hrdost. To, co se v rodině doposud jen tradovalo, je oficiálně potvrzené. V úterý se potomci přijeli poklonit na pietní shromáždění jeho památce, stejně jako dalším 193 obětem hrůzných poprav heydrichiády, které se tu od 3. června do 9. července 1942 uskutečnily.

Pouhých 18 dnů budou vystaveny nejvzácnější exponáty Muzea východních Čech v Hradci Králové a hradeckého oblastního archivu. Na výstavě Dědictví královského města se totiž sejdou ty nejvýznamnější předměty a listiny spjaté s nejstarší historií města. Nechybějí například zlaté svitky ve tvaru osmiček z mladší doby bronzové. S ohledem na zvýšené nároky na klima pro vystavené předměty je ale bude možné spatřit jen v omezeném čase.

Jedinečný sběratelský model, kterým je limitovaná edice pistolí CZ 75 RAF, vytvořila uherskobrodská Česká zbrojovka (CZUB). Legendární pistole této série jsou podle vedení zbrojovky poctou československým pilotům a příslušníkům pozemního personálu, kteří za druhé světové války sloužili v britském Královském letectvu (Royal Air Force, RAF).

Východočeské lázně Velichovky, ležící šest kilometrů od Jaroměře, jsou zřejmě nejvýchodnějším místem v Česku, kam Američané v květnu 1945 dorazili. Dvě stě kilometrů za linii, která dělila naše území na část osvobozenou americkou a Rudou armádou, se vydala skupina západních spojenců, aby osobně předali německou kapitulaci polnímu maršálovi Ferdinandu Schörnerovi. Každoročně si jejich misi připomíná akce Mise Velichovky. Letos už po třicáté.

Nebýt spontánního nápadu uspořádat výstavu o osudech místních, často i téměř zapomenutých válečných hrdinech i každodenním životě v protektorátu, nikdy by se zřejmě Jan Kudělka z Hodslavic nedozvěděl, že i otec jeho tety František Kramoliš bojoval proti nacistům. Teta mu to sama neřekla.

Na letišti Manston čeká osm československých pilotů 312. stíhací perutě na signál ke startu. Ve svých Spitfirech Mk.IX mají odletět do osvobozené Plzně, aby pomohli povstalcům v Praze. Start je naplánován na 17:45. K odletu je připraveno i čtrnáct transportních letounů Dakota, jejichž úkolem je přepravit 250 příslušníků pozemního personálu, materiál a zásoby.

Spící zemědělskou usedlost probral nález pramene a změnil ji v proslulé lázeňské město. Před 120 lety našel proutkař baron Cai von Bülow na nádvoří zámku Poděbrady pramen vody. Ačkoli je sídlo na břehu Labe, místní obyvatele trápil nedostatek pitné vody.

Američané neosvobodili bojující Prahu, i když přes ni projelo několik amerických misí. Důvodem nebylo, že by se předem dohodli se Sověty, že to neudělají, uvedl historik z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd Vít Smetana. V pokračování rozhovoru jsme se zaměřili na to, jak moc se angažovali českoslovenští představitelé v osvobození Prahy.

Před 80 lety končila druhá světová válka. Novinky k událostem posledního roku války letos připravily speciální projekt Rok osvobození. Vrcholí v těchto dnech ve formě dobové online reportáže, která potrvá až do 9. května.

Před 80 lety končila druhá světová válka. Novinky k událostem posledního roku války letos připravily speciální projekt Rok osvobození. Vrcholí v těchto dnech ve formě dobové online reportáže, která potrvá až do 9. května.

V Praze propuká 5. května povstání. Rozhlas volá o pomoc. Situace se zhoršuje, na předměstích metropole se tvrdě bojuje. Hrozbou jsou zasahují jednotky SS z Benešova na Pankráci i Schörnerova armádní skupina Střed. Proudové Messerschmitty 262 bombardují budovu rozhlasu. Oči se upírají na západ. Americké jednotky se dávají do pohybu. Plzeň osvobozují 6. května. Na Prahu ani na České Budějovice už nepostupují. Proč? V projektu Novinek Rok osvobození odpovídá historik Vít Smetana.

Před 80 lety končila druhá světová válka. Novinky k událostem posledního roku války letos připravily speciální projekt Rok osvobození. Vrcholí v těchto dnech ve formě dobové online reportáže, která potrvá až do 9. května.

Druhá světová válka se blíží ke svému konci, ovšem nacisté v Terezíně ještě připravují hrůzné završení své vlády teroru nad vězni ze zdejšího ghetta a z policejní věznice gestapa v Malé pevnosti. Chystají místo pro jejich hromadnou likvidaci za pomoci vody i plamenometů. Začínají také práce na výstavbě plynové komory. Mnozí viníci zločinů však přesto později uniknou spravedlnosti.

Zubař Helmut Kunz dává 1. května 1945 v bunkru pod Říšským kancléřstvím v Berlíně injekci morfia šesti dětem Josepha Goebbelse. Nejprve dvěma nejstarším dcerám, pak mladším dětem. Do deseti minut všichni usínají. Pak jejich matka Magda Goebbelsová a lékař SS Ludwig Stumpfegger vkládají každému dítěti do úst kyanidovou kapsli. Oba rodiče kolem půl deváté večer vycházejí z bunkru ven a páchají sebevraždu.

Poslední dubnový den roku 1945, kolem 13. hodiny, dostává generál Helmuth Weidling od Adolfa Hitlera souhlas k večernímu pokusu o únik z obklíčeného Berlína. Vůdce zrovna obědvá se sekretářkami a kuchařkou. Poté se se svou novomanželkou Evou Braunovou odcházejí rozloučit se všemi lidmi v bunkru, včetně Martina Bormanna, ministra propagandy Josepha Goebbelse a generála Hanse Krebse. V půl třetí oba odcházejí do Hitlerovy pracovny. O hodinu později je slyšet výstřel. Do místnosti přicházejí komorník Heinz Linge, pobočník Otto Günsche a Bormann. Na sofa leží Hitler s Braunovou po své levici. Vůdce je mrtev.