Historie českého zločinu

Od února 1948 utíkaly tisíce lidí z republiky před komunistickým terorem. Neexistoval žádný oficiální přehled. Uprchlíci bývali často považováni za nezvěstné. Až do léta 1951 tak policie netušila, že kdosi z převaděčů na západě Čech uprchlíky vraždí. Ale když se začaly množit nálezy mrtvých, byla v Plzni ustavena skupina kriminalistů v čele s Janem Znamenáčkem. Ti brzy poznali, že čelí jednomu z nejmasovějších vrahů v historii českého zločinu. Proč po dopadení nebyl odsouzen?

František Ondraš byl vyhlášeným zlodějem. Četníci ho dlouho nemohli polapit. Bez obav se celé roky pěšky pohyboval po velké části jižní Moravy. Kradl všechno, na co přišel. Nikdy ale nepoužíval násilí. Až v osudný den 7. března 1933 v dřevěné chatce na Hubertce u Velehradu. Díky telefonnímu hlášení šli četníci téměř najisto… Mrazivé léto na Dvojce vám přináší případ vraha četníků, který začal chybami, poprvé při něm byl využit rozhlas a rozluštěn byl díky neodeslanému dopisu.

Praha 8. března 1974 večer. Mezinárodní den žen. Po přestřelce během loupežného přepadení pošty na Těšnově padá k zemi strážmistr Jiří Velíšek, 24letý otec ročního dítěte… Vyšetřování se neúspěšně táhlo přes 12 let. Případ, který ukazuje na možného vraha Františka Mrázka a odhaluje podivnou hru náhody v případu zastřelení reportéra Michala Velíška v roce 2005, je jedním z dosud nevyřešených „pomníčků“ československé kriminalistiky. Přestože jména pachatelů jsou známá.

„Každý lepší člověk dnes šňupe kokain. Je to jako si koupit pěkný sen.“ Mrazivé léto na Dvojce přináší Historii českého zločinu a nástup „kokainového moru“. Bílý prášek se v roce 1924 stal módou nejen v barech a nevěstincích, ale i v uměleckých a intelektuálních kruzích. Šance se chopili překupníci a podloudníci. Jako třeba uzenář František Latiňák, který našel originální způsob, jak dovážet kokain ze zahraničí. Proč jeden z našich prvních dealerů kokainu unikl trestu?

„Praha, kapsářů ráj,“ říkalo se ve 30. letech. Kriminalistům se tehdy ale nakonec podařilo kapsáře z hlavního města vypudit. A neměli k tomu žádné sofistikované kamerové systémy. Jen oči a postřeh. Vysloužili si za to i uznání svých londýnských kolegů… Mrazivé léto na Dvojce vám přináší úplně první epizodu z dějin české kriminalistiky, která odstartovala fenomén Historie českého zločinu.

Tělo našli houbaři za hromadou klád v lese u severočeského Svoru. Leželo tam tak už druhý týden. Vyšetřování se ubírá standartními postupy, široce vedeným, týmovým pátráním. A vede k cíli. Pravděpodobný pachatel je zadržen. Do hry ale vnáší kartu, která vyšetřovatele znejistí… Mrazivé léto na Dvojce přináší další skutečný případ z Historie českého zločinu, do kterého se doba otiskla až absurdním způsobem. Koexistence Veřejné bezpečnosti a StB zřejmě nebyla vždy bez potíží.

Tragédie rodiny Gondekových bohužel není fikcí. To místo na Českokrumlovsku dnes prozrazují jen zarostlé kamenné základy. V roce 1962 tu ale žila velká rodina. Polákovi. Otec Rudolf, vyhlášený rváč, opilec a zloděj, a jeho 18letý syn Ruda, nejstarší z jeho osmi dětí, který se v tátovi viděl a udělal by pro něj všechno… Mrazivé léto na Dvojce připomíná tragický případ, kdy despotický a psychopatický muž dokázal přimět svého syna k několikanásobné vraždě. Včetně dětí.

Je 27. leden 1961 a nad Benešovem se odehrává drama. Dopravní letadlo IL 14 plné lidí se kymácí, prudce klesá, až těsně nad zemí pád vybírá. V kabině se střílí… Tři kluci ve věku 13–15 let se na akci připravovali několik týdnů. Studovali mapy, typy letadel, opakovaně šli do kina na polský film Únos, aby odkoukali, „jak na to“. Tento až tragikomický případ si později československá justice zvolí jako exemplární příklad nedůsledné socialistické výchovy mládeže.

Je sychravý podzim 1957 a on je už 17 dní na útěku. Vyhýbá se silnicím i místům, kde žijí lidé. Jeho cílem je stodola u osamělého stavení ve Václavovicích. Dům jeho milenky je na dohled… Tento z 50. let nemá jen dva pachatele. Další viníci ale předvoláni před soud nebudou. Jsou to příslušníci Sboru národní bezpečnosti. Zanedbali vyšetřování i ostrahu a nechali hlavního pachatele dvakrát uprchnout. Začalo to až komickými krádežemi v Domě pionýrů a skončilo vraždou.

Prakticky nemohoucí stará žena byla ubita kladivem večer před podpisem závěti. Že je vrahem někdo z rodiny, bylo jisté téměř od začátku. Ale kdo, to se vyšetřovatelé snažili dokázat dlouhých 16 let. Jde o případ neuvěřitelně zpackaného vyšetřování, na kterém se podepsaly tragické časy protektorátu i 50. let minulého století. Nakonec v souvislosti s touto vraždou zemře dalších sedm lidí, jeden pes a zaplete se do ní StB i sama Komunistická strana Československa.

Po celé Praze se množí případy vykradených bytů. Mizí statisíce korun, umělecké předměty, šperky… Lupič si majitele evidentně dobře otipoval. Lup vynáší z bytů ve velkých kufrech, slušně zdraví obyvatele a pomáhá matce vynést kočárek nebo stařence s taškami. Jen podoba je pokaždé jiná. Jednou zrzavý, jindy černovlasý nebo s knírem. Kriminalisté stojí na místě, nemají stopy. A to ještě netuší, že jsou na stopě dalšího a mnohem závažnějšího případu.

Léto 1947. Na dejvickém náměstí stojí taxík a v něm na sedadle spolujezdce mrtvý se střelnou ránou v hlavě. Vůz je plný otisků, ale daktyloskopický archiv nedokáže žádný ztotožnit. Policie to nemá lehké. Mezi lidmi je stále mnoho zbraní po Němcích. Navíc se policejní sbor „čistí“: mnoho prvorepublikových kriminalistů odchází a vzniká Sbor národní bezpečnosti. Vrchní strážmistr Alois Končický bude vraha hledat tři měsíce. Od Klondiku sudetského pohraničí až k maďarské hranici…

Na podzim 1940 dva vyhlášení lupiči Vilém Glöckle a Oldřich Semerák uprchli z pankrácké věznice. V jednom pražských dvorků ukradli ze šňůry ještě mokré oblečení a zmizeli beze stopy. Následná série loupeží na východě a ve středu Čech nesla jejich „rukopis“. Stejným způsobem otevírané pokladny, vypáčené dveře… Jejich opětovné zatčení komplikuje fakt, že oba mají zbraň a střílejí bez zaváhání. O čemž se inspektor Jan Hulík a strážmistr Alois Končický osobně přesvědčí.

Na to, co dva kluci bruslící v lednu 1939 u Holešovického přístavu uviděli, nikdy nezapomenou. Nohy trčící ze zamrzlé Vltavy. Ledaři kolem těla musejí vysekat kdvádr, který pak na patologii dva dny rozmrzá. Až potom může být mrtvý identifikován. Pro tým komisaře Zdeňka Borkovce je to zvláštní případ. Od počátku tuší pachatele, ale je třeba ho (nebo je?) usvědčit. Pomalu, sérií dlouhých výslechů dochází k otřesnému zjištění: krejčí Josef Štěpán měl zemřít pěti různými způsoby…

Ze zlatnictví ve Spálené ulici v Praze vybíhá muž. Majitel ve dveřích obchodu křičí: „ Chyťte ho! Střelil moji ženu!“ Na podlaze krvácí jeho manželka Ludmila. Tak začíná v září roku 1938 podivný kriminální případ. Pachatel, kterého vzápětí zadržel strážník, není lupič, na jaké jsou kriminalisté zvyklí, ale inteligentní a dobře oblečený člověk. V rukou drží tajemný balíček. Komisař Zdeněk Borkovec se ujímá vyšetřování a zjišťuje, že podezřelý je zmatený muž s velkou fantazií…

Dobrodružství české kriminalistiky pokračuje. Deset nových dílů Historie českého zločinu vás zavede svými autentickými kriminálními případy do let 1938 až 1962. Do už tak těžké práce kriminalistů vrhnou svůj stín dvě po sobě jdoucí totality. Vyšetřovatelé jsou vystaveni překvapivým tlakům a bojují nejen se zločinci z řad galérky… Od 3. května 2026 každou neděli po 18 h na Dvojce anebo kdykoli potom na webu a v aplikaci mujRozhlas nebo v dalších podcastových aplikacích.

Dne 16. října 2005 se v lese u Malíkovic našlo tělo kladenského podnikatele. Byl zastřelen zbraní ráže 9 mm Glock. Stejně jako manželský pár v okrese Brno-venkov o tři dny dříve. Shodoval se i způsob střelby: do hrudi a další rána zblízka do hlavy. Po vrahovi pátrá tým vedený plk. Michalem Mazánkem. A netuší, že pachatel má v úmyslu zabít desítky lidí a chystá se so pražského metra… Případ bývalého policisty Viktora Kalivody rozpoutal debatu o přidělování zbrojních průkazů.

Bylo 19. února 1981 a přes noc napadlo v Praze plno sněhu. Brzy ráno našel uklízeč v pražské restauraci U Dvou koček tělo kuchaře, který byl zavražděn téměř rituálním způsobem – měl useknuté obě ruce.

Bylo ráno 6. prosince 1984, padal sníh a v ulicích Prahy se ještě potulovali veselí čerti a Mikulášové, když objevili mrtvou dívku. Šlo o 21letou prodavačku z obchodního domu Bílá labuť, které přátelé říkali Panenka. Kriminalisté podle statistik věděli, že když nenajdou pachatele do 48 hodin, šance na dopadení se prudce snižuje.

Tělo zavražděného muže bylo nalezeno až po pěti dnech a oběť neměla kalhoty. Podezřelých mohly být desítky, protože mrtvého, kterému přezdívali Žabák, neměl nikdo rád. Kriminální případ v roce 1987 vyšetřovali přední kriminalisté poručík Ivan Smékal a major Jiří Markovič.

V roce 1978 otřásla pražským Jižním Městem brutální vražda. Obětí byla vrahova tchýně a obě děti. Detektivové měli před sebou muže, ze kterého šel skutečně strach. „Při výslechu se choval naprosto vyrovnaně. Jeho lítost nepřipadala v úvahu,“ hodnotil později vyšetřovatel Markovič. Jeho slova potvrdil v roce 1979 i soud: „Jeho osobnost je tak narušena, že recidiva jeho agresivního jednání je podle znalců vysoce pravděpodobná. Obžalovaný se odsuzuje k trestu smrti…“

Erich Hudec byl špičkovým německým vědcem s českými kořeny, který se věnoval přenosu informací na dálku. Díky němu se například uskutečnil první televizní přenos z olympiády v Berlíně. Ne každému ovšem byly jeho objevy po chuti. Začaly totiž hrát důležitou strategickou výhodu ve vojenském soupeření. Kvůli bezpečnosti se s rodinou několikrát stěhoval. Nejdřív z Německa do Čech, pak plánoval dostat rodinu i odsud.

14. listopad roku 1960, železniční stanice Stéblová u Pardubic, 17 hodin a 35 minut. Místo a čas největšího železničního neštěstí v dějinách Československa. Tato tragédie se ale nehodí do jásavého budování socialismu, a tak je snaha mnohé zamlčovat. Ale přesto je třeba najít viníky fatální srážky dvou vlaků, při které bylo kvůli vznícení nafty zmařeno mnoho životů. Kdo za srážku mohl? A co znamenaly podivné záblesky zeleného světla?

Vypadalo to idylicky. Místo činu vonělo čerstvými rohlíky, jeden z lupičů to tu znal dokonale a s sebou navíc měli i technickou novinku: ruční kotoučovou brusku. S ní mělo být otevření kasy hračka. Vraždit rozhodně nebylo v plánu. Další skutečný případ skutečného rady Vacátka. Co všechno pro záchranu svého majetku byl ochotný udělat pekař Brauner? zachránilo život jednomu z četníků? Jakou metodu výslechu se detektivové rozhodli využít? A jakou dohru měl případ u soudu?

Kam zmizel důchodce pan Slavík? Muž, který si přivydělával jako noční vrátný, byl považován za spolehlivého pracovníka. Jenže on vynechal už třetí směnu. A ani nezanechal na dveřích lísteček, kde je a kdy se vrátí, jak obvykle dělával. Záhada jeho zmizení byla vysvětlena 8. srpna 1965. Toho dne se za starým pánem vydala jeho dcera. Do bytu ji pustila dívka, která o sobě tvrdila, že je jeho podnájemnice. Pána našli v kufru v zamčené spižírně, od kterých se ztratily klíče.

Když náhle zmizí člověk, nevěstí to nic dobrého. V případu z roku 1964 museli kriminalisté najít odpověď na mnoho otázek. Jedna z prvních byla, kam a proč zmizel vrátný na stavbě hracholuské přehrady. Dokudrama podle skutečných událostí pro Historii českého zločinu napsal Emil Hruška.

Trvalo to jen pár sekund a zvuk výstřelů rychle zanikl v šumění obilí. Nikdo je nezaslechl. Na poli u obce Louvres zůstala ležet těla dvou mladých studentů... Rada Vaňásek vyřešil případ vraždy, který francouzská policie měla za beznadějný.

Na Štědrý den chce sloužit málokdo. Nejinak tomu bylo i na policejním komisařství zvaném pražská Čtyřka. V roce 1935 padl černý Petr na policejního radu Josefa Vaňáska a inspektora Jana Mrvíka.

Někdejší Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality obvykle neřešil případy plné honiček, vražd a napětí. Jeden z případů, který vyšetřovatelé řešili v roce 2008, ale vyčníval drzostí hlavního pachatele.

Byl to povedený dáreček. Prý by vymámil i tele z jalovice. A rovnou zlaté. Spravedlnost ho na konci 20. letech 20. století stíhala až do Jižní Ameriky.

„Cítím, že se tomu tentokrát neubráním. Vytahuji nůž. Všechno zmizelo, je jen ona… štíhlá, mladičká – oběť,“ zapsal svoji zpověď muž s nevídaně vysokým IQ.

Každý podvod vyžaduje nápad, pečlivou přípravu a notnou dávku hereckého talentu. Tři pachatelé v roce 1911 zcela novým způsobem okradli několik ctihodných občanů.

V březnu 1970 zmizel z Poštovního muzea v Praze vzácný osmdesátiblok poštovních známek. Nejen pražští kriminalisté byli na nohou, šlo totiž o událost mezinárodního měřítka.

Seznam jeho falešných jmen je úctyhodný. Dokázal podvést a obrat desítky lidí. Prokázal skvělé herecké nadání, když se mu podařilo podvést i policii.