Hizballáh

Jemenští Húsíové jsou po libanonském Hizballáhu další Íránem podporovanou ozbrojenou skupinou, která letos začala využívat v bojích FPV drony řízené po optickém vlákně. Jeden takový byl zachycen v governorátu Marib 11. srpna.

Byl to zpěvák, který se stal sexsymbolem navzdory tomu, že vážil skoro sto padesát kilo a na jeviště chodil zahalený do splývavých kaftanů. Jeho hluboký, procítěný hlas ale dokázal na tenhle detail nechat diváky rychle zapomenout.

Izrael zaútočil na jižní Libanon. Vzdušné útoky přinesly nejméně 11 obětí. Libanonské hnutí Hizballáh vyzvalo Bejrút, aby ukončil jednání s Izraelem a pohrozilo odvetným útokem.

Bejrút/Tel Aviv - Izraelské vzdušné útoky na jižní Libanon si dnes ráno vyžádaly nejméně 11 obětí, mezi nimi jsou nejméně tři děti a dvě ženy. Dnes o tom podle agentur AFP a AP informovaly libanonské ministerstvo zdravotnictví a místní média. Dalších nejméně 19 lidí utrpělo zranění. Podle libanonského prezidenta Josepha Aúna tím Izrael vyslal jasný vzkaz pokud jde o budoucí mírová jednání. Libanonské hnutí Hizballáh pohrozilo odvetou za tyto útoky.

Druhá řada seriálu Extraktoři sleduje záchranu unesených Čechů na Blízkém východě. Náročná operace odkrývá praktiky tajných služeb i velkou politiku.

Daniel Kinahan, irský dědic jednoho z nejmocnějších evropských zločineckých kartelů, patřil deset let mezi nejhledanější muže světa. Jeho rodinný klan zbohatl obchodováním s drogami, spolupracoval s Hizballáhem, íránskými zpravodajskými službami či pomáhal Rusku obcházet mezinárodní sankce. Americké ministerstvo financí přirovnalo tento irský gang k italské mafii Camorra či japonské Jakuze. Tento týden byl Kinahan vydán

Americké úřady oznámily, že obvinily čtyři členy mocného mexického kartelu Jalisco nová generace z pokusu o nákup zbraní a střeliva v České republice. Muži byli v Česku zadrženi v červnu, dva už byli vydáni do USA a u dalších dvou se o vydání jedná. „Kartel působí na celém území Mexika, ale samozřejmě také ve Spojených státech a v Evropě. Má kontakty třeba na italské mafiány,“ popisuje amerikanista Lukáš Perutka pro Radiožurnál.

Libanonský parlament v úterý zrušil trest smrti. Země se tak stala v arabském světě první, kde byl hrdelní trest oficiálně zrušen. Nahrazen má být nucenou tvrdou prací, informovala agentura AP.

Libanonský parlament zrušil trest smrti a stal se tak první zemí arabského světa, kde hrdelní trest oficiálně odstranili. Nejvyšší trest mají nahradit nucené tvrdá práce. Podle Amnesty International ale počet poprav ve světě loni stoupl na nejvyšší úroveň za posledních 44 let. Libanon fakticky uplatňoval neoficiální moratorium na trest smrti už od roku 2004. The post První arabská země bez trestu smrti. Poprav ale svět loni zažil nejvíce za 44 let appeared first on Česká justice.

Libanon jako první arabská země oficiálně zrušil trest smrti. Krok v úterý odhlasoval tamní parlament, proti byli jen poslanci spjatí s šíitským militantním hnutím Hizballáh. Nejvyšším trestem v zemi bude nyní doživotní vězení s nucenými pracemi.

Libanonský parlament v úterý zrušil trest smrti. Země se tak stala v arabském světě první, kde byl hrdelní trest oficiálně zrušen. Nahrazen má být nucenou tvrdou prací, informovala agentura AP.

Na jihu Libanonu zemřeli dva izraelští vojáci, čtyři další utrpěli vážná zranění, informovala dnes podle tiskových agentur izraelská armáda. Izrael obvinil militantní hnutí Hizballáh z porušení příměř…

Na jihu Libanonu zemřeli dva izraelští vojáci, čtyři byli vážně zraněni, informovala podle tiskových agentur izraelská armáda. Tel Aviv obvinil militantní hnutí Hizballáh z porušení příměří a udeřil na jižní Libanon. Tento vývoj ohrožuje probíhající mírové rozhovory, napsal web The Times of Israel (ToI).

Izraelská armáda ve středu oznámila, že zahájila útoky v jižním Libanonu poté, co obvinila Hizballáh z narušení dohody o příměří. Podle izraelských zdrojů incidentu předcházela smrt dvou izraelských vojáků a zranění dalších čtyř. Hizballáh obvinění Izraele odmítl.

Na jihu Libanonu zemřeli dva izraelští vojáci, další čtyři byli vážně zraněni. Informovala o tom izraelská armáda. Židovský stát obvinil teroristické hnutí Hizballáh z porušení příměří a udeřil na jižní Libanon. Tento vývoj však ohrožuje probíhající mírové rozhovory, napsal web The Times of Israel (ToI).

Tel Aviv/Bejrút - Na jihu Libanonu zemřeli dva izraelští vojáci, čtyři byli vážně zraněni, informovala dnes podle tiskových agentur izraelská armáda. Izrael obvinil militantní hnutí Hizballáh z porušení příměří a udeřil na jižní Libanon; tento vývoj ohrožuje probíhající mírové rozhovory, napsal web The Times of Israel (ToI).

Před pár dny se zdálo, že by Američané a Íránci mohli uzavřít příměří. Namísto toho konflikt pocítil Egypt.

Americký soud ve středu 29. července shledal muže, který v roce 2022 ve státu New Yorku pobodal spisovatele Salmana Rushdieho, vinným ze zapojení do terorismu a z podpory libanonského šíitského...

Soud v USA shledal vinným z terorismu muže, který před čtyřmi lety napadl a pobodal spisovatele Salmana Rushdieho. Ten v důsledku útoku oslepl na jedno oko. Útočníkovi hrozí až doživotní trest odnětí svobody.

Americký soud ve středu shledal muže, který v roce 2022 ve státu New Yorku pobodal spisovatele Salmana Rushdieho, vinným ze zapojení do terorismu a z podpory libanonského šíitského militantního hnutí Hizballáh. Informovala o tom agentura AFP. Jiný soud už loni Hadiho Matara, který má americké a libanonské občanství, poslal za útok na Rushdieho na 25 let do vězení.

New York - Americký soud ve středu shledal muže, který v roce 2022 ve státu New Yorku pobodal spisovatele Salmana Rushdieho, vinným ze zapojení do terorismu a z podpory libanonského šíitského militantního hnutí Hizballáh. Informovala o tom agentura AFP. Jiný soud už loni Hadiho Matara, který má americké a libanonské občanství, poslal za útok na Rushdieho na 25 let do vězení.

Tvůrci seriálu Extraktoři i u druhé série potvrdili, že předlohou jim byly skutečné události. Ale jaké tentokrát? Podle zveřejněných úryvků je jasné, že půjde o případ starý jedenáct let, kdy v Libanonu zmizelo pět Čechů.

Po několika týdnech mlčení se opět ozval íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chameneí. Tentokrát se jeho písemné prohlášení týká libanonského teroristického hnutí Hizballáh, které ocenil za „neochvějný odpor sionistickému režimu“.

Na člunech, které míří z francouzského pobřeží přes Lamanšský průliv do Británie, nesedí pouze běžní uprchlíci. Írán pašerácké trasy využívá k vysílání svých agentů. Tvrdí to britský deník The...

Krveprolití ve jménu přísného islamismu je v tuto chvíli schopno v Německu provést 410 osob. Tvrdí to Spolkový kriminální úřad (BKA) a dotyčné označil za hrozby. Jsou to lidé, kteří jsou schopni atentátů a hromadných útoků, píše web týdeníku Focus.

Sýrie má podle prozatímního prezidenta Ahmada Šary zájem o uzavření bezpečnostní dohody s Izraelem, která by mohla otevřít cestu k širšímu míru mezi oběma zeměmi, aniž by ohrozila práva Damašku na Golanské výšiny. Šara to podle agentury Reuters uvedl v nedělním rozhovoru pro televizní stanici Al-Džazíra. Izrael převzal kontrolu nad Golanskými výšinami za šestidenní války v roce 1967 a roku 1981 je částečně anektoval.

Sýrie má podle prozatímního prezidenta Ahmada Šary zájem o uzavření bezpečnostní dohody s Izraelem, která by mohla otevřít cestu k širšímu míru mezi oběma zeměmi, aniž by ohrozila práva Damašku na Golanské výšiny. Šara to podle agentury Reuters uvedl v nedělním rozhovoru pro televizní stanici Al-Džazíra. Izrael převzal kontrolu nad Golanskými výšinami za šestidenní války v roce 1967 a roku 1981 je částečně anektoval.

Sýrie má zájem o uzavření bezpečnostní dohody s Izraelem, která by mohla otevřít cestu k širšímu míru mezi oběma zeměmi. Prozatímní syrský prezident Ahmad Šará to řekl v rozhovoru stanici al-Džazíra. Dohoda by podle něj neohrozila práva Damašku na okupované Golanské výšiny. Izrael převzal kontrolu nad oblastí za šestidenní války v roce 1967.

Damašek - Sýrie má podle prozatímního prezidenta Ahmada Šary zájem o uzavření bezpečnostní dohody s Izraelem, která by mohla otevřít cestu k širšímu míru mezi oběma zeměmi, aniž by ohrozila práva Damašku na Golanské výšiny. Šara to podle agentury Reuters uvedl v nedělním rozhovoru pro televizní stanici Al-Džazíra. Izrael převzal kontrolu nad Golanskými výšinami za šestidenní války v roce 1967 a roku 1981 je částečně anektoval.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu bude vzdorovat nařízení z USA, aby stáhl izraelskou armádu z Libanonu, Sýrie a Pásma Gazy. V pondělí to podle webu Times of Israel oznámil na jednání vlády.

Německé bezpečnostní úřady evidují přibližně 450 islamistů, u nichž předpokládají, že by mohli spáchat závažný politicky motivovaný trestný čin nebo teroristický útok. Vyplývá to z údajů německého Spolkového sněmu platných k září 2025. Jen v Berlíně žije podle tamní kontrarozvědky více než 900 islamistů orientovaných na násilí. Informuje o tom například Bild.

Začátkem května jsme se divili, proč se Trump v Íránu nepoučí z příkladu ruských tajných služeb – a očividně se už inspiroval.

Výbor UNESCO zapsal palestinskou Sebastíji a libanonské pevnosti na seznam ohroženého světového dědictví. Učinil tak i přes ostré protesty Izraele, který rozhodnutí označil za pokus o přepisování historie.

Navzdory sílícímu tlaku Spojených států Izrael nadále okupuje části okolních zemí. V Libanonu podle expertů změnil strategii a místo masivního nasazení sil spoléhá na drony, umělou inteligenci a přesné zásahy. Oproti předchozím okupacím také židovský stát srovnal se zemí obce v pohraničí. V Sýrii pak dle místních obyvatel a médií tiše rozšiřuje oblast vojenské přítomnosti a podniká přeshraniční razie. Jeruzalém hájí své kroky nutností zajistit bezpečnost Státu Izrael.

Donald Trump slíbil Libanonu pomoc a respekt, který si podle něj země zaslouží. Při prvním setkání s libanonským prezidentem Josephem Aúnem ve Washingtonu naznačil i ochotu jednat se zástupci Hizballáhu, bude-li si to Bejrút přát. Schůzka přichází v citlivé chvíli: Libanon a Izrael za amerického zprostředkování jednají o stažení izraelských sil, odzbrojení Hizballáhu a možné cestě k míru.

Donald Trump uvedl, že zajistí, aby se s Libanonem zacházelo s úctou. Libanonský prezident Aún doufá, že výsledkem setkání bude stažení izraelských vojsk z jižní části země.

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad jiholibanonskou vesnicí Zaútar al-Gharbíja v regionu Nabatíja poté, co se z ní stáhla izraelská armáda. Děje se tak v rámci dohody se Spojenými státy z konce června. Armáda posléze obvinila izraelské síly z palby v blízkosti svých jednotek. Děje se tak v době, kdy se libanonský prezident Joseph Aún ve Washingtonu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Židovský stát nadále okupuje značnou část jižního Libanonu.

Írán vyzval jemenské Hútíe, aby uzavřeli námořní cesty v Rudém moři, pokud by Spojené státy zaútočily na íránskou energetickou infrastrukturu. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters. Rudým moře…

Íránské revoluční gardy oznámily, že zaútočily na americké velitelství pro speciální operace na základně At-Tanf na jihu Sýrie. Šlo podle nich o odplatu za zabití íránských vojáků v Íránšáru. Podle agentury Reuters o tom informovala íránská státní média.

Írán zaútočil na americké velitelství na jihu Sýrie. Informaci nebylo možné ověřit, nevyjádřila se k ní syrská vláda ani americká armáda.

Američané si pochvalují mírová jednání mezi Izraelem a Libanonem. Podle zdrojů se ladí už jen poslední detaily.

Na okraj summitu NATO se Donald Trump setkal se syrským prezidentem Ahmadem Šarou. Následně měl šéf Bílého domu v telefonátu vyzvat izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ke stažení jednotek ze Sýrie a Libanonu.

Americký prezident Donald Trump vyzval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby stáhl izraelské jednotky z Libanonu a ze Sýrie. S odkazem na nejmenované americké a izraelské představitele o tom informoval server Axios, podle něhož tato výzva zazněla v telefonátu minulý týden.

Tel Aviv - Některé křesťanské vesnice v Libanonu chtějí být připojeny k Izraeli. Americké stanici Fox News to dnes řekl izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Žádají tak podle něho Izrael o ochranu před hnutím Hizballáh, které podporuje Írán, píše agentura AFP. Izrael okupuje část území na jihu Libanonu.

Konflikt mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh není pod takovým drobnohledem jako ruská agrese na Ukrajině. Díky dronům ovšem rostou i ztráty IDF.

Mezinárodní organizace pro migraci (OIM) eviduje přes 600 tisíc vyhnaných Libanonců, co se vrátili do svých domovů. Půl milionu obyvatel je však stále vystěhováno. Vracející se Libanonci navíc často nacházejí své domovy zničené.

V Kataru skončila jednání mezi USA a Íránem. Obě strany vytvoří komunikační kanál pro hlášení incidentů nedodržování červnového memoranda. Nadále se řeší krize v Hormuzském průlivu, Teherán dále požaduje uvolnění zmrazených aktiv.

Zatímco svět sleduje balistické rakety, řízené střely nebo íránské drony Šáhid, na severní hranici Izraele se odehrává revoluce. Libanonský Hizballáh během posledních dvou desetiletí vybudoval jednu z nejsilnějších bezpilotních flotil mezi nestátními ozbrojenými organizacemi na světě.

Jeruzalém - Izraelská armáda zůstane v "bezpečnostních zónách" zřízených v Libanonu, Sýrii a Pásmu Gazy po neomezenou dobu. Podle agentury AFP to dnes řekl izraelský ministr obrany Jisrael Kac. Zopakoval tak své prohlášení z dubna, kdy hovořil o neomezené přítomnosti izraelských vojáků v bezpečnostních zónách.

Více než stovku strategických míst v západní části Ruska zakrývá virtuální mlha, která má Ukrajině ztížit provádění dronových útoků. Podle expertů ale může být konečný efekt přesně opačný.

Pochod dětí svázaných provazem během demonstrace v Berlíně vyvolal v Německu ostré reakce. Policie scénické vystoupení na šíitské demonstraci uprostřed německého hlavního města zastavila, jinak prý podle policie pochod probíhal pokojně. Berlínská senátorka pro vnitřní záležitosti obvinila organizátory ze zneužívání dětí k šíření politických sdělení. Kritiku vyvolaly i portréty zabitých představitelů íránského režimu a teroristického hnutí Hizballáh nesené účastníky průvodu. Informuje Der…

Navzdory všem nedávno vyjednaným dohodám se o víkendu na Blízkém východě opět útočilo. Spojené státy vyslaly střely na cíle poblíž Hormuzského průlivu. Teherán v reakci následně zaútočil na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. „Doopravdy to působí, že šlo o odvetu za onen incident. Šlo spíše o demonstrativní akci,“ říká pro Český rozhlas Plus Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny.

Na jihu Libanonu padl další izraelský voják, od března jde už o osmatřicátou oběť z řad armády. Izrael v reakci provedl odvetné útoky a ozbrojence podle svých slov zlikvidoval.

Izraelská armáda oznámila, že na jihu Sýrie v sobotu zabila několik lidí, které označila za teroristy. Stalo se tak na území, které izraelští vojáci obsadili, v takzvané bezpečnostní zóně. V sobotu armáda židovského státu provedla rovněž údery na jihu Libanonu. Tvrdí, že v okolí města Nabatíja zabila příslušníky teroristického hnutí Hizballáh a při jiném zásahu zničila odpalovací zařízení. Izrael a Libanon v pátek uzavřely rámcovou dohodu, izraelští vojáci na jihu sousední země ale stále zůstávají.

Íránské revoluční gardy v reakci na americký útok zaútočily na vojenské základny USA v regionu. Americká armáda v pátek odpověděla údery na cíle v Íránu a reagovala i na čtvrteční dronový útok na obchodní loď v Hormuzském průlivu. „Neděje se to vzduchoprázdnu, ale na pozadí americko-izraelsko-libanonského jednání, které bylo završeno podepsáním bezprecedentní dohody,“ podotýká Josef Kraus, politolog a bezpečnostní analytik Masarykovy univerzity.

V Bejrútu vypukly protesty proti nové rámcové dohodě s Izraelem. Hnutí Hizballáh ujednání odmítá, nehodlá se odzbrojit a varuje před občanskou válkou. Izrael si mezitím ponechává kontrolu nad částí jižního Libanonu.

Americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že zástupci Izraele, Libanonu a USA spolu podepsali rámcovou dohodu, která má být prvním krokem k míru mezi Libanonem a Izraelem. Vůdce Hizballáhu Naím Kásim ji označil za ponižující.

Zástupci Izraele, Libanonu a Spojených států podepsali dnes večer ve Washingtonu rámcovou dohodu. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, kde se vedla od úterý jednání mezi izraelskými a libanonskými diplomaty. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že dohoda zavádí rámec pro trvalý mír a bezpečnost. Podle médií počítá s částečným odchodem izraelské armády z jihu Libanonu. Boje v oblasti trvají od března, ačkoliv byla uzavřená příměří.

Washington/Bejrút - Zástupci Izraele, Libanonu a Spojených států podepsali dnes večer ve Washingtonu rámcovou dohodu. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, kde se vedla od úterý jednání mezi izraelskými a libanonskými diplomaty. Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že dohoda vytváří rámec pro trvalý mír a bezpečnost. Podle médií počítá s částečným odchodem izraelské armády z jihu Libanonu. Boje v oblasti trvají od března, ačkoliv byla uzavřená příměří. Zástupce Hizballáhu pohrozil, že uplatňování dohody může vést k občanské válce v Libanonu.

Konec války na Blízkém východě je i přes hlášené pokroky v jednání v nedohlednu. Přispívá k tomu i pokračující ofenziva Izraele na jihu Libanonu namířená proti militantnímu hnutí Hizballáh. Teherán požaduje, aby Izrael ukončil svůj postup, ale židovský stát se vyjednáváním a dohodou necítí být vázán. Překvapivě se ozvali i Libanonci, kteří nechtějí, aby za ně Írán a dost možná i USA hovořily. Progres oznámili američtí vyjednávači v čele s viceprezidentem J. D. Vancem hned po prvním kole rozhovorů s Íránci vedenými předsedou parlamentu Mohammadem Bagherem Ghalibafem ve Švýcarsku.