Host Radiožurnálu

Ve svých třiadvaceti letech onemocněla Nikol Pazderová rakovinou prsu, o deset let později skrze organizaci Bellis pomáhá ženám procházet léčbou i následnými psychickými problémy. Jak se vyrovnat s jizvami na prsu i na duši? Jaké impulzy ji vedly k sepsání knihy Nejsi na to sama, kterou organizace nově diagnostikovaným ženám bezplatně rozesílá?

Jubilejní album 30 let testováno na zvířatech kapela Sto zvířat loni na pódiích otestovat nemohla. „Můžeme to ale slavit pořád,“ myslí si její zpěvák Jan Kalina, zároveň je ale podle něj důležité se v současné době „nepředehnat“. Jak skáčková kapela šetří energii? A proč na posledním projektu přepnula zpěvačka Sta zvířat Jana Jelínková spolu s jejich textařem do šansonu?

Jen ze břehu sleduje pražské primátorky Ondřej Synek, podobně jako tokijskou olympiádu. „Kdybych jel, tak by to bylo ohromné trápení, protože jsem na to neměl. Potom se mi hrozně ulevilo,“ popisuje skifař. Jak se zátěží veslování bojovala Miroslava Knapková Topinková? „Člověk má problém se zádama, pokud se dobře nerozcvičí a nedělá kompenzační cvičení. Protože zdravotních komplikací není moc, nechtějí se veslaři většinou moc protahovat a trošku na to hřeší,“ myslí si.

Před 10 lety povýšil Tomáš Enge do Formule 1, ve které odjel tři závody. „Hrozilo, že se v Monze vůbec nepojede, protože bylo 5 dní po teroristických útocích na USA. A měl jsem tolik technických problémů, že jsem nedoufal, že bych odjel víc jak 10 kol,“ vzpomíná na závod, v němž dojel dvanáctý. Užívá si víc okruhy či Rallye Dakar? „Každé auto má něco do sebe. Ať už to jede 150 nebo 400 km/h, když to má čtyři kola a můžu s tím jet na limitu, to je to co mě baví,“ přibližuje.

Charisma osobností a jejich sláva je velký vklad do filmového projektu, filmaři přitom posouvají reálie ve prospěch výkladu, rozlišují dobro a zlo a zvýrazňují charakterové vlastnosti. A spousta lidí namítá, že to takhle nebylo. „Svoboda vyprávět příběh je důležitá,“ argumentuje filmový kritik a publicista Pavel Sladký. U českých dokumentů mu naopak chybí konfrontace, důležité je, aby nedocházelo k desinterpretacím. „Tvůrci často opomíjejí stránky, které je třeba rozvinout“.

Když má rodina problémy, tak dětem poskytují podporu jejich spolužáci, trenéři, vedoucí kroužku. To ale během covidu nebylo. „Najednou, když všechno vypadne, tak to může být pro dítě složité,“ vysvětluje dětský psycholog Václav Mertin. Nyní se ale děti po prázdninách vrací do škol a psycholog věří, že to nejhorší je za nimi. Mohl způsob výuky na dálku u dětí ovlivnit jejich schopnost učit se? A j aký bude začátek školního roku po roce a půl, kdy se do školy tolik nechodilo?

Místopředsedkyně Klubu Za starou Prahu Kateřina Bečková vydala knihu Zbořeno, v níž mapuje porevoluční demolice architektonicky cenných budov. Za ostudné považuje třeba zbourání Transgasu či Hotelu Praha: „Byly to jedinečné, neopakovatelné stavby, kterým se nic nepodobá. I když v nich spousta lidí nenašla zalíbení,“ vysvětluje. „Po roce 89 jsme mysleli, že se nebude bezmyšlenkovitě bourat. Prvním šokem byl Špačkův dům,“ vzpomíná. Jaké stavby jsou nejohroženější dnes?