Hvězdárna a planetárium Brno

Jak se hledají mikroskopičtí hrdinové (a padouši) v Antarktidě RNDr. Kateřina Snopková, Ph.D., Mikrobiologický ústav – Lékařská fakulta MU Antarktida není jen nejchladnějším místem na Zemi, ale také domovem nespočtu neviditelných mikroorganismů – někteří z nich jsou užiteční, jiní mohou být nebezpeční. Jak je vědci zkoumají a jak poznají, kdo je hrdina a kdo padouch? Co všechno na nich lze pozorovat pod elektronovým mikroskopem a proč jsou mikrobi z Antarktidy pro vědu tak zajímaví? Přijďte zjistit, jak se dělá věda v Antarktidě a co všechno se skrývá mezi nekonečnými ledovými pláněmi. 1:35 Objev antibiotik a rezistence k antibiotikům 4:10 Hrdina první - bakteriofág 7:00 Hrdina druhý - bakterie produkující antimikrobiální látky 8:56 Jak poznat, kdo je hrdina a kdo padouch 11:10 Diskuse

Jak se hledají mikroskopičtí hrdinové (a padouši) v Antarktidě RNDr. Kateřina Snopková, Ph.D., Mikrobiologický ústav – Lékařská fakulta MU Antarktida není jen nejchladnějším místem na Zemi, ale také domovem nespočtu neviditelných mikroorganismů – někteří z nich jsou užiteční, jiní mohou být nebezpeční. Jak je vědci zkoumají a jak poznají, kdo je hrdina a kdo padouch? Co všechno na nich lze pozorovat pod elektronovým mikroskopem a proč jsou mikrobi z Antarktidy pro vědu tak zajímaví? Přijďte zjistit, jak se dělá věda v Antarktidě a co všechno se skrývá mezi nekonečnými ledovými pláněmi. Přednáška je vhodná pro děti od 9 let.

Příběhy z nitra lidského těla pod elektronem Ing. Jaromír Bačovský, Ph.D., Delong Instruments Odhalte skryté krásy těla a podívejte se na lidskou anatomii jinak – na snímcích z elektronových mikroskopů. Jaromír Bačovský z Delong Instruments s vámi v sále digitária Hvězdárny a planetária Brno rozebere, jak se připravuji vzorky, co je na mikrofotografiích vidět a k čemu se používají. 1:34 Ledviny pod elektronovým mikroskopem 5:57 Plíce pod mikroskopem 10:40 Svaly pod mikroskopem 15:30 Elektronová mikroskopie nervové tkáně 20:52 Schizofrenie: Pohled na mozek pacienta 22:00 Zuby pod mikroskopem 24:47 Pach nohou pod mikroskopem 26:22 Mikrosvět nepřítele - viry 27:38 Pravé neštovice

Příběhy z nitra lidského těla pod elektronem Ing. Jaromír Bačovský, Ph.D., Delong Instruments Odhalte skryté krásy těla a podívejte se na lidskou anatomii jinak – na snímcích z elektronových mikroskopů. Jaromír Bačovský z Delong Instruments s vámi v sále digitária Hvězdárny a planetária Brno rozebere, jak se připravuji vzorky, co je na mikrofotografiích vidět a k čemu se používají. 1:33 Úvod 3:00 Proč elektronový mikroskop? 9:50 SEM vs. TEM: Dva pohledy na mikrosvět 17:35 Příprava vzorků 25:42 Elektronová mikroskopie v medicíně 26:38 Mikrosvět jaterních buněk

Vzkaz z dílny nebo posel z vesmíru? Pátráme po mikrometeoritech. Bc. Štěpán Březovják, Ústav fyziky a technologií plazmatu PřF MUNI + centrum CEPLANT Meteority – každý o nich slyšel a mnohým nahánějí strach. Věděli jste ale, že ty nejmenší z nich – říkáme jim mikrometeority – mohou mít podobu drobounkých magnetických kuliček, velkých pouze zlomky milimetru? Neustále dopadají na povrch Země, a protože jsou tak maličké, je při jejich výzkumu elektronová mikroskopie skvělým pomocníkem. Ne každá malá, kulatá a magnetická věc, kterou někde najdeme ležet, je ale tímto hrdinským poslem z kosmu! Vězte, že i soused vám může nevědomky poslat malého magnetického padoucha ze své dílny! Přednáška o mikrometeoritech, nejčastějších mýtech kolem nich a problémech při jejich hledání. 1:35 Analýza vzorků 4:30 Hledání hvězdného prachu / mikrometeoritů - Jon Larsen 10:50 Kde (a jak) hledat mikrometeority 15:20 Mýty o mikrometeoritech 20:32 Galerie nálezů (možná i mikrometeoritů :-) 34:10 Závěr

Vzkaz z dílny nebo posel z vesmíru? Pátráme po mikrometeoritech Bc. Štěpán Březovják, Ústav fyziky a technologií plazmatu PřF MUNI + centrum CEPLANT Meteority – každý o nich slyšel a mnohým nahánějí strach. Věděli jste ale, že ty nejmenší z nich – říkáme jim mikrometeority – mohou mít podobu drobounkých magnetických kuliček, velkých pouze zlomky milimetru? Neustále dopadají na povrch Země, a protože jsou tak maličké, je při jejich výzkumu elektronová mikroskopie skvělým pomocníkem. Ne každá malá, kulatá a magnetická věc, kterou někde najdeme ležet, je ale tímto hrdinským poslem z kosmu! Vězte, že i soused vám může nevědomky poslat malého magnetického padoucha ze své dílny! Přednáška o mikrometeoritech, nejčastějších mýtech kolem nich a problémech při jejich hledání. 1:34 Úvod – mikrometeority a elektronová mikroskopie 13:57 Co jsou mikrometeority a odkud pocházejí? 17:24 Příklady a klasifikace mikrometeoritů 22:18 Hledání mikrometeoritů 26:50 Analýza vzorků

Soužití člověka a mikrobů (panelová diskuse) Zveme vás na fascinující diskuzi o vztahu mezi člověkem a mikroby, kteří ovlivňují naše zdraví, prostředí i budoucnost. Mikrobi – okem neviditelní společníci našeho života. Jsou všude kolem nás, v nás i na nás. Někteří nám pomáhají, jiní mohou škodit. Jakou roli hrají v lidském zdraví, ve veterinární medicíně a jak nám elektronová mikroskopie pomáhá je odhalovat? Přijďte se dozvědět více o tom, jak mikrobi ovlivňují náš život, a jak moderní věda odhaluje jejich tajemství! Hosty debaty budou: prof. MUDr. Filip Růžička, Ph.D. (lékařský mikrobiolog) doc. RNDr. Ivan Rychlík, Ph.D. (veterinární mikrobiolog) Mgr. Kamila Hrubanová, Ph.D. (elektronový mikroskopik) Mgr. Zdeněk Pilát, Ph.D. (biolog-spektroskopik) 1:34 Biotechnologie potravin 19:28 Chemický a farmaceutický průmysl 21:05 Bakteriální fixace vzdušného dusíku 23:10 Extremofilní bakterie 26:00 Budoucnost - co nás s mikroby čeká a nemine? 31:32 Dotazy z publika 38:32 Ramanova spektroskopie 43:10 Dotazy z publika Panelová diskuse byla součástí každoroční akce s názvem Dny elektronové mikroskopie https://dembrno.cz/.

Soužití člověka a mikrobů (panelová diskuse) Zveme vás na fascinující diskuzi o vztahu mezi člověkem a mikroby, kteří ovlivňují naše zdraví, prostředí i budoucnost. Mikrobi – okem neviditelní společníci našeho života. Jsou všude kolem nás, v nás i na nás. Někteří nám pomáhají, jiní mohou škodit. Jakou roli hrají v lidském zdraví, ve veterinární medicíně a jak nám elektronová mikroskopie pomáhá je odhalovat? Přijďte se dozvědět více o tom, jak mikrobi ovlivňují náš život, a jak moderní věda odhaluje jejich tajemství! Hosty debaty budou: prof. MUDr. Filip Růžička, Ph.D. (lékařský mikrobiolog) doc. RNDr. Ivan Rychlík, Ph.D. (veterinární mikrobiolog) Mgr. Kamila Hrubanová, Ph.D. (elektronový mikroskopik) Mgr. Zdeněk Pilát, Ph.D. (biolog-spektroskopik) 1:34 Úvod 6:47 Představení hostů debaty 15:50 Dny elektronové mikroskopie (představení) 21:20 Kdo nebo co jsou mikrobi? 22:57 Biofilm - adheze, kooperace, gradient 33:10 Zdraví - v čem pomáhají a kde jsou nebezpeční 37:02 Escherichia coli 44:35 Velikost genomu (nejen) E. coli 50:25 Střevní mikrobiom drůbeže Panelová diskuse byla součástí každoroční akce s názvem Dny elektronové mikroskopie https://dembrno.cz/.

Síť jménem Internet Mgr. Ondřej Filip, MBA, výkonný ředitel sdružení CZ.NIC Bez Internetu by si už dnes dokázal svůj život představit jen málokdo. Co všechno se ale musí stát, aby Internet fungoval po celé planetě. Existuje někdo, kdo Internet řídí? Jak vypadá ceremonie podpisu kořenové zóny Internetu? Přímé svědectví podá jeden ze 14 světových držitelů klíčů od Internetu. 1:35 Kořenová zóna 4:20 Nejvyšší správce 12:35 Zabezpečení DNS 15:00 DNSSEC klíče 15:50 DNSSEC - kořenová zóna 20:00 Ceremonie podpisu kořenové zóny Internetu 32:15 Příští změna kořenového KSK 33:15 Internet (zatím) odolává politice 35:35 Diskuse

Síť jménem Internet Mgr. Ondřej Filip, MBA, výkonný ředitel sdružení CZ.NIC Bez Internetu by si už dnes dokázal svůj život představit jen málokdo. Co všechno se ale musí stát, aby Internet fungoval po celé planetě. Existuje někdo, kdo Internet řídí? Jak vypadá ceremonie podpisu kořenové zóny Internetu? Přímé svědectví podá jeden ze 14 světových držitelů klíčů od Internetu. 1:34 úvod 4:20 Co je v pozadí toho, že Internet celosvětově funguje 10:42 Internetové standardy 18:30 Internetové adresy 22:22 Regionální registry IP adres 29:20 Internetová jména 33:20 Princip DNS 37:38 Správa domény – CZ.NIC

Mozek a AI: Když umělý mozek diagnostikuje poruchu toho lidského doc. Ing. Jiří Mekyska, Ph.D., Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT AI je pojem, který nás poslední dobou bombarduje ze všech stran. Kromě toho, že umí umělá inteligence psát básně, řídit auto nebo generovat obrázky, umí také ledasco zjistit o našem mozku a informovat nás o poruchách, které si třeba ani neuvědomujeme. Jak nám může AI pomoci při diagnóze poruchy mozku? Může předpovědět, jestli bude někdo trpět demencí? Může pomoci s diagnózou a léčbou Parkinsonovy nemoci? Může mezi dětmi identifikovat ty, které budou mít ve škole problém se psaním? Dokáže pomoci lidem po mrtvici znovu mluvit? O velkém potenciálu AI v oblasti neurologie a psychologie vám poví výzkumník Jiří Mekyska. 1:35 Pasivní monitorování – chytrý asistent 4:15 Výzkum a klinická praxe 9:15 Fonafix 12:42 Online vs. klasické písmo 14:34 Záznam online písma 27:03 Nová škála pro hodnocení poruch grafomotoriky a písma 32:58 Diskuse

Mozek a AI: Když umělý mozek diagnostikuje poruchu toho lidského doc. Ing. Jiří Mekyska, Ph.D., Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT AI je pojem, který nás poslední dobou bombarduje ze všech stran. Kromě toho, že umí umělá inteligence psát básně, řídit auto nebo generovat obrázky, umí také ledasco zjistit o našem mozku a informovat nás o poruchách, které si třeba ani neuvědomujeme. Jak nám může AI pomoci při diagnóze poruchy mozku? Může předpovědět, jestli bude někdo trpět demencí? Může pomoci s diagnózou a léčbou Parkinsonovy nemoci? Může mezi dětmi identifikovat ty, které budou mít ve škole problém se psaním? Dokáže pomoci lidem po mrtvici znovu mluvit? O velkém potenciálu AI v oblasti neurologie a psychologie vám poví výzkumník Jiří Mekyska. 1:34 Úvod 5:40 Co je vlastně to AI? 17:12 Digitální biomarkery 19:52 Parkinsonova nemoc 23:18 Hypokinetická dysartrie 31:20 Prodromální diagnóza s Lewyho tělísky 37:02 Výzkum nové metody léčby hypokinetické dysartrie 41:00 Predikce kognitivního deficitu u pacientů s PN

Mozek a stimulace: Nové způsoby, jak měnit mozek Mgr. Luboš Brabenec, Ph.D., Mgr. Monika Pupíková, Ph.D., neurovědci z CEITEC MU Je možné ovlivňovat fungování mozku neinvazivně, jen pomocí přístroje, který lze snadno nasadit na hlavu? A dalo by se pomocí takové stimulace zlepšit třeba paměť nebo pozornost? Neinvazivní mozková stimulace již dávno není sci-fi! Společně prozkoumáme nové technologie magnetické a elektrické stimulace a jejich využití v neurovědním výzkumu. Podíváme se i na to, jak by je šlo v budoucnu použít třeba u zdravých lidí a pacientů s Parkinsonovou nebo Alzheimerovou chorobou. O neinvazivní stimulaci budou mluvit neurovědci Luboš Brabenec a Monika Pupíková. 1:34 Stimulace ultrazvukem 4:03 Klinická aplikace 6:38 Pracovní paměť 15:18 Řeč u Parkinsonovy choroby 20:18 Budoucnost? 24:04 Diskuse

Mozek a stimulace: Nové způsoby, jak měnit mozek Mgr. Luboš Brabenec, Ph.D., Mgr. Monika Pupíková, Ph.D., neurovědci z CEITEC MU Je možné ovlivňovat fungování mozku neinvazivně, jen pomocí přístroje, který lze snadno nasadit na hlavu? A dalo by se pomocí takové stimulace zlepšit třeba paměť nebo pozornost? Neinvazivní mozková stimulace již dávno není sci-fi! Společně prozkoumáme nové technologie magnetické a elektrické stimulace a jejich využití v neurovědním výzkumu. Podíváme se i na to, jak by je šlo v budoucnu použít třeba u zdravých lidí a pacientů s Parkinsonovou nebo Alzheimerovou chorobou. O neinvazivní stimulaci budou mluvit neurovědci Luboš Brabenec a Monika Pupíková. 1:33 Úvod 3:35 Neuroplasticita 9:15 Neinvazivní mozková stimulace / historie 13:03 Invazivní vs. neinvazivní stimulace 15:52 Invazivní stimulace 17:10 Neinvazivní mozková stimulace 18:12 Transkraniální magnetická stimulace 28:10 Transkraniální el. stimulace 36:50 Temporální interferenční stimulace Tohle je první polovina přednášky s názvem "Mozek a stimulace: Nové způsoby, jak měnit mozek".

Mozek v očistě: Digitální demence a jak detoxikovat mozek MUDr. Kateřina Sheardová Ph.D., vedoucí výzkumného centra pro poruchy paměti na ICRC Nemáte někdy pocit, že všude kolem nás panuje digitální demence? Jaký mají internet, sociální sítě a média vliv na náš mozek? Jaký dopad na vývoj dětí má jejich časné vystavení svítícím obrazovkám tabletů a chytrých telefonů? Přijďte se dozvědět, jak zvládnout udržet mozek v dobré kondici, co je to Brain Maintenance, jak se náš mozek „čistí“ a proč je jeho „úklid“ důležitý a co můžeme udělat navíc pro zdravé stárnutí. O poznatky ze své práce se s vámi podělí neuroložka a vědkyně Kateřina Sheardová. 1:34 Vztah k okolnímu světu 5:55 Čištění mozku od odpadních látek 7:58 Nový objev lymfatického systému mozku 20:05 Jóga - komplexní techniky podporující čištění mozku 21:52 Středomořská strava 23:02 Ketóza neuroprotektivní 31:25 Největší experiment světa 34:57 Prevence demence 36:25 Diskuse

Extrémní stres mění mozek: Od holocaustu po válku na Ukrajině prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc., vedoucí Centra neurověd na CEITEC MU Hrůzy napáchané válkou se mohou projevovat ještě několik desítek let po jejím konci. Co s lidským organismem dělá extrémní stres a obrovské utrpení, které prožívali lidé věznění v koncentračních táborech během 2. světové války? Jak se toto trauma přenáší na další pokolení? Jak tyto prožitky ovlivňují strukturu mozku? Jakým způsobem se prožitá traumata projevují u dalších generací potomků? Přednáška představí výsledky výzkumu tří generací přeživších holocaustu a aktuální problematiku uprchlíků z válkou zasažené Ukrajiny a jejich neurobiologické reakce na akutní stres. Jak extrémní stres, ať už v minulosti nebo současnosti, zanechává trvalé stopy na lidském mozku a psychice vám ukáže přední český neurolog Ivan Rektor. 1:34 Příběh participanta 4:40 Výzkum v praxi 12:15 Výzkumná témata 15:05 Dýchací cvičení 16:22 Transgenerační přenos očima psychologa 26:14 Druhogenerační příběhy (Adéla, 64 let) 35:18 Druhogenerační příběhy (Libuše, 74 let) 38:24 Analýza šesti případů 41:17 Diskuse

Extrémní stres mění mozek: Od holocaustu po válku na Ukrajině prof. MUDr. Ivan Rektor, CSc., vedoucí Centra neurověd na CEITEC MU Hrůzy napáchané válkou se mohou projevovat ještě několik desítek let po jejím konci. Co s lidským organismem dělá extrémní stres a obrovské utrpení, které prožívali lidé věznění v koncentračních táborech během 2. světové války? Jak se toto trauma přenáší na další pokolení? Jak tyto prožitky ovlivňují strukturu mozku? Jakým způsobem se prožitá traumata projevují u dalších generací potomků? Přednáška představí výsledky výzkumu tří generací přeživších holocaustu a aktuální problematiku uprchlíků z válkou zasažené Ukrajiny a jejich neurobiologické reakce na akutní stres. Jak extrémní stres, ať už v minulosti nebo současnosti, zanechává trvalé stopy na lidském mozku a psychice vám ukáže přední český neurolog Ivan Rektor. 1:34 Úvod / výzkum a cíle 7:45 Výzkumné téma I: Biomarkery chronického stresu 8:42 Výzkumné téma II: Post-traumatický růst 14:58 Výzkumné téma III: Výzkum mozku 18:55 Výzkumné téma IV: Genetika 20:10 Výsledky 22:08 Stres / válka na Ukrajině 27:22 Co je to stres? 40:12 Výzkum / Holokaust, Ukrajina, Balkan 42:50 PTSD 45:52 Výzkum v praxi Tohle je první polovina přednášky s názvem Extrémní stres mění mozek: Od holocaustu po válku na Ukrajině.

Obecná umělá inteligence (AGI) a temná stránka ChatGPT Ing. Mgr. Jan Romportl, Ph.D., kybernetik, filosof, AI konzultant Přednáška vás seznámí s nejdůležitějšími otázkami tzv. AI alignment, tedy snahy o to, aby budoucí obecná umělá inteligence (AGI) byla bezpečná, v souladu s lidskými hodnotami a prospěšná pro společnost. Přednáška je strukturována do tří částí: 1) Proč jsou velké jazykové modely (Large Language Models, LLM), jako je GPT, rozhodně mnohem více než jen „smart autocomplete“ (tedy „chytré automatické doplňování textu“) a jaké jsou jejich inherentní bezpečnostní problémy. 2) Stručná historie velkých úspěchů Reinforcement Learningu (RL) v letech 2015 – 2020, tj. od AlphaGo po AlphaStar, a proč se tato trajektorie na nějakou dobu zastavila. 3) Jak může LLM přinést nové palivo pro RL, co to znamená pro AGI, proč to může být nebezpečné a kde se současný výzkum v oblasti AI alignmentu potýká s problémy. 1:34 LLM není agentem! 6:12 OpenAI ChatGPT a Shoggoth 18:30 Inteligence / Obecná umělá inteligence 23:51 Reinforcement Learning 29:58 AGI Alignment 31:27 Polarizace AI komunity 34:55 Hlavní cíl a instrumentální cíle 47:24 Závěr 50:20 Diskuse

Obecná umělá inteligence (AGI) a temná stránka ChatGPT Ing. Mgr. Jan Romportl, Ph.D., kybernetik, filosof, AI konzultant Přednáška vás seznámí s nejdůležitějšími otázkami tzv. AI alignment, tedy snahy o to, aby budoucí obecná umělá inteligence (AGI) byla bezpečná, v souladu s lidskými hodnotami a prospěšná pro společnost. Přednáška je strukturována do tří částí: 1) Proč jsou velké jazykové modely (Large Language Models, LLM), jako je GPT, rozhodně mnohem více než jen „smart autocomplete“ (tedy „chytré automatické doplňování textu“) a jaké jsou jejich inherentní bezpečnostní problémy. 2) Stručná historie velkých úspěchů Reinforcement Learningu (RL) v letech 2015 – 2020, tj. od AlphaGo po AlphaStar, a proč se tato trajektorie na nějakou dobu zastavila. 3) Jak může LLM přinést nové palivo pro RL, co to znamená pro AGI, proč to může být nebezpečné a kde se současný výzkum v oblasti AI alignmentu potýká s problémy. 1:33 Úvod 3:25 Garry Kasparov vs. Deep Blue (1997) 6:25 Algoritmus prohledávání stavového prostoru 14:27 Jak dnešní AI vzniká? 19:05 Inteligence je o smysluplné kompresi informací 27:22 Velký jazykový model (LLM) 38:44 Transformer Architecture 47:00 Jazykový model Google PaLM (2022) Tohle je první část přednášky s názvem Obecná umělá inteligence (AGI) a temná stránka ChatGPT.

**Vznik a vývoj struktur ve vesmíru ** Mgr. David Heyrovský, Ph.D., Ústav teoretické fyziky MFF UK Náš rozpínající se vesmír řídne a chladne, při pohledu zpět v čase tedy jeho hustota i teplota vzrůstají. Pozorování reliktního záření z raného žhavého vesmíru poukazují na to, že tehdejší rozložení hmoty bylo téměř dokonale homogenní: její hustota vykazuje pouze nepatrné lokální výchylky od globálního průměru. Jaký je původ těchto hustotních fluktuací a jak vedly v dalším vývoji ke vzniku galaxií, kup galaxií a dalších struktur, které pozorujeme v pozdějším vesmíru? Klíčem k vysvětlení jsou fyzikální podmínky, které ve vesmíru panovaly před uvolněním reliktního záření, doplněné vlastnostmi gravitačního kolapsu oblastí s vyšší hustotou hmoty. Pomocí těchto principů je možné porozumět výsledkům superpočítačových simulací vzniku struktury ve vesmíru. "Pozorování" těchto simulovaných vesmírů je dnes možné doplnit pozorováními našeho vesmíru, mimo jiné díky kosmickému dalekohledu JWST. 1:34 Pozorování kosmologicky vzdálených objektů 7:45 Nutnost pozorovat v infračervené spektrální oblasti (JWST) 17:45 Revize klasifikace vzdálených galaxií 19:50 Vzdálené černé díry 22:32 Observatoř ALMA 25:12 Galaxie M74 32:00 Diskuse

Vznik a vývoj struktur ve vesmíru doc. Mgr. David Heyrovský, Ph.D., Ústav teoretické fyziky MFF UK Náš rozpínající se vesmír řídne a chladne, při pohledu zpět v čase tedy jeho hustota i teplota vzrůstají. Pozorování reliktního záření z raného žhavého vesmíru poukazují na to, že tehdejší rozložení hmoty bylo téměř dokonale homogenní: její hustota vykazuje pouze nepatrné lokální výchylky od globálního průměru. Jaký je původ těchto hustotních fluktuací a jak vedly v dalším vývoji ke vzniku galaxií, kup galaxií a dalších struktur, které pozorujeme v pozdějším vesmíru? Klíčem k vysvětlení jsou fyzikální podmínky, které ve vesmíru panovaly před uvolněním reliktního záření, doplněné vlastnostmi gravitačního kolapsu oblastí s vyšší hustotou hmoty. Pomocí těchto principů je možné porozumět výsledkům superpočítačových simulací vzniku struktury ve vesmíru. "Pozorování" těchto simulovaných vesmírů je dnes možné doplnit pozorováními našeho vesmíru, mimo jiné díky kosmickému dalekohledu JWST. 1:34 Úvod 4:43 Expandující vesmír 6:42 Kosmologický červený posuv 10:24 Celková bilance hmoty a energie ve vesmíru 15:03 Reliktní záření 37:10 Vznik a vývoj struktur ve vesmíru (gravitační kolaps) 44:40 Kosmologické simulace Tohle je první část přednášky s názvem Vznik a vývoj struktur ve vesmíru.

Jak se staví (a programuje) největší přehlídkový dalekohled? Mgr. Petr Kubánek, Vera C. Rubin Observatory, Chile V Chile se na kopci vedle Gemini a SOARu staví nová observatoř. Pojmenovaná je po Vera C. Rubin, jedné z prvních žen v profesionální astronomii, spoluobjevitelky temné hmoty. Jejím jediným cílem je za deset let provozu pořídit největší katalog astronomických objektů ve vesmíru. Přednáška vás provede procesem výstavby této "trochu větší" hvězdárny objektivem softwarového inženýra, zodpovědného za ovládání primárního a terciálního zrcadla (drobeček má 8,4 m v průměru a váží 18 tun). Přes začátky, vědecké cíle, koncepce a projekty se dostaneme k aktuálnímu stavu dalekohledu, kterým by před polovinou roku 2025 mělo projít první světlo. 1:34 M1M3 Primární a terciální zrcadlo 21:20 Zapojení ČR 23:02 Současný stav 31:05 Diskuse

Jak se staví (a programuje) největší přehlídkový dalekohled?

Velká Fermatova věta aneb Nejslavnější matematický hlavolam doc. RNDr. Mirko Rokyta, CSc., Katedra matematické analýzy MFF UK Někdy kolem roku 1637 zformuloval Pierre de Fermat svou slavnou Velkou větu. Tvrdil, že ji umí dokázat, žádný důkaz však po sobě nezanechal a o vyřešení jeho hádanky se slavní i méně slavní matematici pokoušeli marně dlouhých téměř 360 let. Jaké kouzlo v sobě tato věta skrývá, že přitahovala a stále ještě přitahuje stovky a tisíce milovníků matematiky? V přednášce se vydáme na krátký výlet historií tohoto problému, zaspekulujeme si, jestli Fermat opravdu tuto větu dokázal či mohl dokázat, ukážeme si některé nečekané souvislosti a zkusíme se alespoň v náznacích dotknout hlavních myšlenek Wilesova slavného důkazu, od kterého uplynulo již 30 let. 1:34 Na cestě od Fermata ke Kummerovi 5:42 Eliptické křivky 14:57 Modulární formy 23:50 Tušení souvislosti 25:35 Průlet kolem Wilesova důkazu 34:40 Diskuse

Velká Fermatova věta aneb nejslavnější matematický hlavolam doc. RNDr. Mirko Rokyta, CSc., Katedra matematické analýzy MFF UK Někdy kolem roku 1637 zformuloval Pierre de Fermat svou slavnou Velkou větu. Tvrdil, že ji umí dokázat, žádný důkaz však po sobě nezanechal a o vyřešení jeho hádanky se slavní i méně slavní matematici pokoušeli marně dlouhých téměř 360 let. Jaké kouzlo v sobě tato věta skrývá, že přitahovala a stále ještě přitahuje stovky a tisíce milovníků matematiky? V přednášce se vydáme na krátký výlet historií tohoto problému, zaspekulujeme si, jestli Fermat opravdu tuto větu dokázal či mohl dokázat, ukážeme si některé nečekané souvislosti a zkusíme se alespoň v náznacích dotknout hlavních myšlenek Wilesova slavného důkazu, od kterého uplynulo již 30 let. 1:34 Úvod 6:24 Velká Fermatova věta 15:12 Pythagorejské trojice 20:18 Simpsoni, čtyřka a prvočíselné exponenty 28:22 Na cestě od Fermata ke Kummerovi Tohle je první část přednášky s názvem Velká Fermatova věta aneb nejslavnější matematický hlavolam.

Změna klimatu a my Mgr. Michal Žák, Ph.D., Katedra fyziky atmosféry MFF UK Změna klimatu je realita současnosti. Její dopady pociťujeme stále častěji a výrazněji, i když někdy ne napřímo. Co přinesou další roky a dekády, na co se připravit a máme šanci změnu klimatu zastavit? A může být i k něčemu dobrá? 1:34 Sucho 7:40 Extrémní vítr 9:42 Tropické cyklóny a změna klimatu 11:44 Mitigace změny klimatu 29:20 Závěr 31:10 Diskuse Druhá polovina přednášky s názvem Změna klimatu a my : https://1url.cz/w1gK7

Změna klimatu a my Mgr. Michal Žák, Ph.D., Katedra fyziky atmosféry MFF UK Změna klimatu je realita současnosti. Její dopady pociťujeme stále častěji a výrazněji, i když někdy ne napřímo. Co přinesou další roky a dekády, na co se připravit a máme šanci změnu klimatu zastavit? A může být i k něčemu dobrá? 1:34 Klimatický systém Země 3:53 Co je to změna klimatu? 7:20 Klimatický systém Země - pár poznámek, zpětné vazby 13:30 Hlavní skleníkové plyny 16:00 Jak se ohřívá Země - oteplování a rekordy 25:58 Jarní mrazy 29:50 Většina tepla se ukládá v oceánech 35:13 Horké vlny veder 43:52 Srážkové extrémy Tohle je první část přednášky Změna klimatu a my.

Mezinárodní den kvantové fyziky 2024

Mezinárodní den kvantové fyziky 2024 U příležitosti Mezinárodního dne kvantové fyziky představí vědci z ÚPT v prostorách brněnské hvězdárny, dne 11. dubna 2024 téma kvantové fyziky a s ní spojených kvantových technologií. Návštěvníci si sami vyzkouší jednoduché pokusy ukazující kvantové jevy v technologiích, které se staly součástí našeho každodenního života. prof. RNDr. Pavel Cejnar, Dr., DSc., Ústav částicové a jaderné fyziky MFF UK Téma: Kvantové provázání Kvantová fyzika umožňuje mnohem silnější propojení částí celku než fyzika klasická. Dochází zde k jevům, které Einstein nazýval „strašidelné působení na dálku“. V přednášce vysvětlíme podstatu tohoto jevu a nastíníme některé jeho sci-fi aplikace jako kvantová teleportace nebo kvantové počítání. 1:33 Úvod 3:40 Kvantové provázání 10:12 Kvantová superpozice 25:32 Historie kvantové mechaniky 28:33 Neklasické a klasické korelace 33:50 Kvantová teleportace 37:46 Kvantové počítání 41:04 Dekoherence 45:06 Emergence klasického světa První část záznamu z Mezinárodního dne kvantové fyziky https://worldquantumday.org/, který se odehrál v sále velkého planetária Hvězdárny a planetária Brno.

Hranice poznání doc. Mgr. Tomáš Mančal, Ph.D., Fyzikální ústav UK MFF UK Věda pomohla člověku překonat mnohá přirozená omezení, kterým byl v minulých staletích často velmi bolestně vystaven. Pronikli jsme do vesmíru, noříme se stále hlouběji do mikrosvěta, a snažíme se pochopit sami sebe detailním zkoumáním našeho mozku. Při tom všem narážíme na mnohé bariéry, z nichž některé se dotýkají samotné podstaty naší přirozenosti. Jejich existence napovídá, že i naše kolektivní schopnosti jako lidstva mohou být vzhledem k poznatelnosti světa kolem nás podstatně a principiálně omezeny. V této přednášce nastíníme tento problém z pohledu kvantové fyziky a jejích různých interpretací. 1:34 Nic nového pro sci-fi umění 10:32 Předběžný závěr 13:32 Kvantová teorie a pozorovatel 17:56 Schrödingerova kočka 19:15 Hugh Everett: interpretace mnoha světů 29:17 Diskuse

Hranice poznání doc. Mgr. Tomáš Mančal, Ph.D., Fyzikální ústav UK MFF UK Věda pomohla člověku překonat mnohá přirozená omezení, kterým byl v minulých staletích často velmi bolestně vystaven. Pronikli jsme do vesmíru, noříme se stále hlouběji do mikrosvěta, a snažíme se pochopit sami sebe detailním zkoumáním našeho mozku. Při tom všem narážíme na mnohé bariéry, z nichž některé se dotýkají samotné podstaty naší přirozenosti. Jejich existence napovídá, že i naše kolektivní schopnosti jako lidstva mohou být vzhledem k poznatelnosti světa kolem nás podstatně a principiálně omezeny. V této přednášce nastíníme tento problém z pohledu kvantové fyziky a jejích různých interpretací. 1:34 Úvod 4:06 Co je to poznání? 11:07 Kolektivní poznání? 20:30 Kontextualita poznání - proměny v čase? 33:38 Ultimátní hranice poznání? 36:37 Věda na hranici 47:50 Kam se poděla duše? Tohle je první polovina přednášky s názvem Hranice poznání.

Skalní umění jako cesta do jiných světů RNDr. Václav Cílek, CSc., spisovatel, geolog, pedagog Skalní umění jsou různé kresby a obrazce vytvářené na skalách. U australských Aboridžinců se jedná o nejdelší výtvarnou tradici světa, ve které se podobné motivy objevují už 40 tisíc let. Přestože je obtížné shodnout se na významu skalního umění, tak se v posledních desetiletích vrací v dílech výtvarníků jako je Jitka Válová či František Skála a dalších, jako kdybychom budovali nové duchovní základy světa napůl nevědomě, ale skoro od počátků lidského času. 1:33 Příklady a interpretace (různých) druhů umění 8:26 Skalní kresby – indiáni 22:32 Co nám dávají indiánské světy? 32:10 Diskuse

Skalní umění jako cesta do jiných světů RNDr. Václav Cílek, CSc., spisovatel, geolog, pedagog Skalní umění jsou různé kresby a obrazce vytvářené na skalách. U australských Aboridžinců se jedná o nejdelší výtvarnou tradici světa, ve které se podobné motivy objevují už 40 tisíc let. Přestože je obtížné shodnout se na významu skalního umění, tak se v posledních desetiletích vrací v dílech výtvarníků jako je Jitka Válová či František Skála a dalších, jako kdybychom budovali nové duchovní základy světa napůl nevědomě, ale skoro od počátků lidského času. 1:33 Úvod 9:34 Navajové 12:39 Val Camonica 16:52 Význam skalního umění 28:15 Příklady a interpretace (různých) druhů umění 36:42 František Skála – Aboridžinci 41:12 Cupmarks 43:26 Příklady a interpretace (různých) druhů umění 47:18 Jitka Válová Tohle je první polovina přednášky s názvem Skalní umění jako cesta do jiných světů.

Je Pluto planetou? Mgr. Pavel Gabzdyl Hvězdárna a planetárium Brno Proč astronomové vyškrtli Pluto ze seznamu planet? Co je Pluto zač? A kolik vlastně známe planet? Podíváme se do historie objevování malých kosmických těles, ze které by měl radost Jára Cimrman, navštívíme hlavní pás planetek mezi Marsem a Jupiterem i končiny hluboko za dráhou planety Neptun. Zdánlivě jednoduché otázky nás přivedou k zajímavým souvislostem týkajících se nejen naší Sluneční soustavy, ale rovnou celého vesmíru! To vše prozradí Mgr. Pavel Gabzdyl z brněnské hvězdárny, který patří mezi naše přední popularizátory výzkumu těles Sluneční soustavy. 1:33 Vzkříšení krále trpaslíků 16:05 Existuje devátá planeta? 20:22 Objevy bludných planet 24:27 Je Pluto planeta? 26:02 Diskuse

Proč astronomové vyškrtli Pluto ze seznamu planet? Co je Pluto zač? A kolik vlastně známe planet? Podíváme se do historie objevování malých kosmických těles, ze které by měl radost Jára Cimrman, navštívíme hlavní pás planetek mezi Marsem a Jupiterem i končiny hluboko za dráhou planety Neptun. Zdánlivě jednoduché otázky nás přivedou k zajímavým souvislostem týkajících se nejen naší Sluneční soustavy, ale rovnou celého vesmíru! To vše prozradí Mgr. Pavel Gabzdyl z brněnské hvězdárny, který patří mezi naše přední popularizátory výzkumu těles Sluneční soustavy. Mgr. Pavel Gabzdyl, Hvězdárna a planetárium Brno 1:33 Úvod 8:00 Historie 12:30 Titius-Bodeova řada 14:38 Objev sedmé planety 16:43 Pátrání po osmé planetě 20:16 Pátrání po „třinácté planetě 23:43 Pátrání po deváté planetě 28:26 Pátrání po dalekých poutnících Tohle je první polovina přednášky s názvem Je Pluto planetou? Příjemnou zábavu a poučení 😊

Zrození jaderného věku – Zamyšlení nad filmem Oppenheimer prof. RNDr. Jiří Podolský, CSc., DSc., Ústav teoretické fyziky MFF UK Po století páry, v němž mechanické stroje využily zákony termodynamiky, začalo století elektřiny a magnetizmu. A pak, v polovině 20. století, když pokrok fyzikálního poznání umožnil lidstvu uvolnit nepředstavitelně velkou energii dřímající v nitru hmoty, nadešel jaderný věk. Bohužel se tak stalo v době nejkrutější světové války. Právě o tom pojednává působivý film Oppenheimer. V přednášce popíšeme hlavní okolnosti a události tohoto klíčového období moderních dějin a okomentujeme, jak jsou ve filmu zachyceny. Nakonec zdůrazníme, že jaderná energie nepředstavuje pouze děsivou hrozbu zničení naší civilizace, ale také naději pro její další existenci. 1:34 Pár osobních vzpomínek hosta 7:44 J. Robert Oppenheimer 11:20 Vodíková bomba 15:20 Od ničivé bomby k užitečnému reaktoru 24:07 Řešení klíčových otázek astronomie 29:37 Oppenheimer versus Wheeler 38:08 Diskuse Třetí (poslední) část přednášky pana profesora Podolského věnované jadernému věku a filmu Oppenheimer (2023).

Zrození jaderného věku – Zamyšlení nad filmem Oppenheimer prof. RNDr. Jiří Podolský, CSc., DSc., Ústav teoretické fyziky MFF UK Po století páry, v němž mechanické stroje využily zákony termodynamiky, začalo století elektřiny a magnetizmu. A pak, v polovině 20. století, když pokrok fyzikálního poznání umožnil lidstvu uvolnit nepředstavitelně velkou energii dřímající v nitru hmoty, nadešel jaderný věk. Bohužel se tak stalo v době nejkrutější světové války. Právě o tom pojednává působivý film Oppenheimer. V přednášce popíšeme hlavní okolnosti a události tohoto klíčového období moderních dějin a okomentujeme, jak jsou ve filmu zachyceny. Nakonec zdůrazníme, že jaderná energie nepředstavuje pouze děsivou hrozbu zničení naší civilizace, ale také naději pro její další existenci. 1:35 Projekt Manhattan 25:42 Trinity 16. července 1945 35:15 Pár osobních vzpomínek hosta

Zrození jaderného věku – Zamyšlení nad filmem Oppenheimer prof. RNDr. Jiří Podolský, CSc., DSc., Ústav teoretické fyziky MFF UK Po století páry, v němž mechanické stroje využily zákony termodynamiky, začalo století elektřiny a magnetizmu. A pak, v polovině 20. století, když pokrok fyzikálního poznání umožnil lidstvu uvolnit nepředstavitelně velkou energii dřímající v nitru hmoty, nadešel jaderný věk. Bohužel se tak stalo v době nejkrutější světové války. Právě o tom pojednává působivý film Oppenheimer. V přednášce popíšeme hlavní okolnosti a události tohoto klíčového období moderních dějin a okomentujeme, jak jsou ve filmu zachyceny. Nakonec zdůrazníme, že jaderná energie nepředstavuje pouze děsivou hrozbu zničení naší civilizace, ale také naději pro její další existenci. 1:33 Úvod 4:00 Fyzika a technika ve službách lidstva 5:55 Jaderná energie v nitru atomů 21:35 Einsteinův dopis Rooseveltovi 33:42 Projekt Manhattan