Iniciativa pro efektivní zdravotnictví

V grafu měsíce jsme se tentokrát podívali na otevřená data Národního zdravotnického informačního portálu, která podrobně mapují počty pacientů ošetřených zdravotnickou záchrannou službou v České republice.

Jako lékařka pracující v akutní ambulanci se téměř každý den setkávám s pacienty, kteří zdravotním systémem bloudí bez jasného plánu.

Otestovali jsme, zda SMS pozvánka nebo telefonát od zdravotní sestry zvýší účast pacientů na všeobecné preventivní prohlídce u praktického lékaře.

Českem hýbala extrémně citlivá a smutná kauza úmrtí dvou dětí během porodu. Jako každá kauza přitahuje názory, v drtivé většině případů zcela předčasné, i s ohledem na prakticky nulové známé informace.

Kvalita a efektivita poskytování zdravotní péče v Česku je závislá na množství rozhodnutí, která aktéři zdravotního systému činí. Naše představy o charakteru tohoto rozhodovacího procesu však nejsou úplně v souladu s realitou.

Současná koncepce zdravotní prevence v České republice vykazuje značné nedostatky, zejména ve vnímání role pacienta, který je často redukován na pasivního příjemce zdravotní péče.

Celá případová studie vznikla pod hlavičkou WHO (2025), jejíž autory jsou Petr Winkler, Dana Chrtková, Hana Marie Broulíková, Martin Dlouhý, Veronika Klimková, Ondřej Krupčík a Lynn Al Tayara.

Transformace nemocničních lůžek z akutních na jiné typy je tématem, kterému jsme se podrobně věnovali také v naší nedávné studii Zdravotnictví pro budoucnost. ČR má velmi hustou síť nemocnic poskytujících akutní péči.

České zdravotnictví dnes odměňuje především objem péče, nikoli její skutečný přínos pro pacienta. Úhrada za výsledky představuje posun od logiky „kolik jsme toho udělali“ k otázce „co jsme tím skutečně zlepšili“.