Interview Plus

Přestože vláda Andreje Babiše (ANO) označuje obranu za prioritu, vyčlenila na ni méně peněz a Česku hrozí, že nedosáhne ani na hranici dvou procent HDP. „Pokud by k tomu došlo, budeme v zásadě jedinou členskou zemí NATO, která v době zhoršující se bezpečnostní situace ve světě i v Evropě snižuje investice do obrany. Zvlášť ostře by to vyniklo v našem regionu,“ říká v Interview Plus Jan Jireš, analytik CEVRO Institutu a poradce Sekce obranného průmyslu Hospodářské komory.

Slovenský premiér Robert Fico obviňuje Ukrajinu, že blokuje dodávky přes ropovod Družba pod záminkou, že je poškozen ruskými nálety. A zatímco čeští politici se shodují na podpoře úderů proti Íránu, Fico kritizuje ignorování mezinárodního práva a tvrdí, že trpět budou i Slováci, až se zvýší ceny ropy. „Otevřeně bojuje o své politické přežití. I když se to možná mnohým nezdá, jeho pozice je velmi špatná,“ tvrdí v Interview Plus exministr hospodářství Karel Hirman (Demokrati).

Americký nejvyšší soud minulý týden rozhodl, že prezidentem Donaldem Trumpem zavedená cla jsou nezákonná a zrušil je. Zvláštní důvod k oslavě měl newyorský dovozce vína Victor Schwartz – byl to právě on, kdo se téměř před rokem rozhodl kvůli clům žalovat samotného prezidenta. „Firmu jsem založil před 40 lety. Zažili jsme 11. září, zažili jsme recesi, spoustu věcí, ale nic podobného. Byl to snad nejhorší rok v historii podnikání,“ říká v Interview Plus.

V letech 2017 až 2021 získaly firmy holdingu Agrofert navzdory střetu zájmů předsedy hnutí ANO a premiéra Andreje Babiše neoprávněné dotace ve výši přesahující sedm miliard korun. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) je nezačal vymáhat, nyní ho k tomu vyzvala i jeho dozorčí rada. „Ještě ve funkci jsem byl informován ředitelem Petrem Dlouhým, že bude zahájeno správní řízení o vrácení dotací. K tomu dodnes nedošlo,“ říká exministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).

Nebo se toho ujmou jen některé země a oživí tím znovu debaty o vícerychlostní Evropě? Co přitom může ztratit Česká republika? Moderuje Pavlína Nečásková.

Praha se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) dočká nové supermoderní nemocnice. A že ji Praha skutečně potřebuje, si myslí také exministr zdravotnictví Roman Prymula. Vybavenost těch stávajících je prý zejména ze stavebního hlediska tristní. „Stárnoucí Česko bude potřebovat obrovský objem zdravotní péče, která bude muset být oproti současnosti restrukturalizována. A to je důvod, proč vybudovat novou nemocnici,“ vysvětluje v Interview Plus.

Podmínky k udělení dlouhodobého pobytu pro ukrajinské uprchlíky zůstanou stejné, rozhodla vláda Andreje Babiše (ANO) navzdory ministrům za SPD. Vloni přitom s žádostí o dlouhodobý pobyt uspěla jen necelá čtvrtina žadatelů. „Ty podmínky jsou příliš přísné. A myslím, že je to škoda, protože společnost i ekonomika, zdravotnictví a sociální služby je velmi potřebují,“ upozorňuje ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek.

Lze něco usoudit z toho, že kabinet oficiálně rozpustil radu ekonomických poradců? Co znamená nezvykle vysoká míra nezaměstnanosti za leden? Petr Vizina se zeptá bývalého člena Národní ekonomické rady vlády Daniela Münicha. Moderuje Petr Vizina.

Před dvěma lety zahájilo Česko muniční iniciativu na pomoc Ukrajině. Pokračuje v ní i nová vláda, premiér Andrej Babiš (ANO) ji ale odmítá spolufinancovat. Pro splnění stanovených cílů přitom chybí 3,5 miliard eur. „Iniciativa na tom nikdy nebyla lépe. Ale má pořád ten samý problém: nenaplňuje svůj potenciál. Klidně by dodávala mnohem více munice a vojenské techniky, kdyby do ní státy investovaly více peněz,“ míní bývalý vládní zmocněnec pro Ukrajinu Tomáš Kopečný.

TikTok podle Evropské komise porušuje unijní nařízení o digitálních službách a když je nebude dodržovat, riskuje vysokou pokutu. Je čínská sociální síť pro sdílení krátkých videí nebezpečně návyková? Pokud ano, jak jsou na tom ostatní oblíbené platformy? Moderuje Pavlína Nečásková.

Vláda Andreje Babiše (ANO) přepracovala rozpočet a snížila částky původně navrhované pro klíčové bezpečnostní instituce. Méně peněz dostane civilní rozvědka i kontrarozvědka, ale také například Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). „Škrty jsou poměrně velké, v případě Bezpečnostní informační služby představují asi 9 procent rozpočtu. To může mít značný dopad na nábor i investice do moderních technologií,“ varuje novinář Ondřej Kundra.

Mírové rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem podle zvláštního amerického zmocněnce Steva Witkoffa významně pokročily a Kreml znovu pozval Volodymyra Zelenského na jednání. Ukrajinský prezident ale v rozhovoru pro Český rozhlas zdůraznil, že cílová rovinka je nejtěžší a není jasné, zda je k výsledku jen kousek. „Ani jedna strana nechce vůči Donaldu Trumpovi vypadat jako ten, kdo stojí v cestě míru. Zda budou ochotné dělat nutné ústupky, je ve hvězdách,“ míní analytik Filip Scherf.

K čemu bude sloužit mezinárodní Rada míru, kterou americký prezident Trump představil na fóru v Davosu? Neměl by se Trump víc věnovat smíru se spoluobčany, kteří protestují proti brutalitě federálních imigračních agentů? Moderuje Petr Vizina.

Donald Trump se na ekonomickém fóru v Davosu představil jako zachránce Spojených států a celého západního světa. Významné podpoře se jeho vize těší mezi americkými věřícími, o něž, jak uvádí expert na náboženské dějiny Massimo Faggioli z Trinity College v Dublinu, opoziční demokraté ztratili zájem. „Nezná Bibli ani křesťanskou teologii, ale jeho voličům na tom nezáleží. Vybrali si ho, protože slíbil vrátit Ameriku Bohu a vrátit Boha Americe,“ říká pro Český rozhlas Plus.

Česká katolická církev napjatě očekává, kdo bude nástupcem arcibiskupa Jana Graubnera. Jedním z těch, kteří byli papežským nunciem dotazováni ve věci nového pražského arcibiskupa, je i plzeňský biskup Tomáš Holub. „Je to věc, která je vázaná papežským tajemstvím. Je hezké, že se o to lidé zajímají a spekulují, ale církev tohle nebude komentovat,“ zdůrazňuje v pořadu Interview Plus.

Jaké pravomoce má Filip Turek v roli zmocněnce pro Green Deal? Budou ho úředníci na ministerstvu životního prostředí poslouchat? Jaká agenda na něj čeká a čemu by se mělo ministerstvo životního prostředí aktuálně věnovat? Moderuje Pavlína Nečásková.

Co chystá Viktor Orbán a jeho strana Fidesz, aby si zajistila vítězství v dubnových parlamentních volbách? Je vůdce opozice Peter Magyar duševně chorý? A jak se z Benešových dekretů stalo horké téma maďarské předvolební kampaně? Moderuje Petr Vizina.

Vládní koalice se pustila do změny zákona o státní službě s cílem ji zeštíhlit a nechat dále fungovat podle zákoníku práce. Opozice a odbory se ale obávají politizace a propouštění nepohodlných. „Z návrhu jsem v rozpacích, ne kvůli samotné myšlence něco udělat se státní správou, ale spíše z té formy. Jde o poslanecký návrh, který se vyhýbá standardním procedurám vládního návrhu,“ upozorňuje senátor Stanislav Balík (za ODS a TOP 09).

Černomořské přístavní město Oděsa je pro ukrajinskou obranu před ruskou agresí klíčové, celá oblast je nesmírně důležitá z hlediska ekonomiky země. V prosinci se proto stala terčem vlny útoků ruských dronů a raket. „Je to jedna z hlavních bran pro vývoz i dovoz, přístav dál funguje i v těchto ztížených podmínkách,“ popisuje v pořadu Interview Plus zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín.

Prezident Petr Pavel jmenuje už počátkem příštího týdne novou vládu. Mohou kritici předchozí vlády očekávat, že ta nastupující bude lepší? „Já nevyčítám vládě Petra Fialy (ODS), že byla liberální, nebo konzervativní, levicová, nebo pravicová. Ona v podstatě nebyla nic z toho. Já ji vyčítám, že byla amatérská,“ říká pro Český rozhlas Plus bývalý prezident Miloš Zeman. (Rozhovor vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v prosinci 2025.)

Donald Trump je sice trnem v oku amerických a evropských intelektuálů, ale pro mnoho Američanů je tím správným mužem do Bílého domu. Čím se během prvního roku druhého funkčního období svým voličům zavděčil? Nakolik změnil tvář dnešních Spojených států? Moderuje Petr Vizina.

V prosinci jsou lidé nejštědřejší. Spolehaji na to charitativni organizace při plánovaní své činnosti? A proč naopak klesá ochota lidí zapojovat se jako dobrovolníci? Moderuje Šárka Fenyková.

Prezident Petr Pavel jmenuje už počátkem příštího týdne novou vládu. Mohou kritici předchozí vlády očekávat, že ta nastupující bude lepší? „Já nevyčítám vládě Petra Fialy (ODS), že byla liberální, nebo konzervativní, levicová, nebo pravicová. Ona v podstatě nebyla nic z toho. Já ji vyčítám, že byla amatérská,“ říká pro Český rozhlas Plus bývalý prezident Miloš Zeman.

Budoucí premiér Andrej Babiš (ANO) oznámil, že se nevratně vzdává koncernu Agrofertu. Převezmou ho prý nezávislí správci a teprve po Babišově smrti ho mají získat jeho děti. Vyřešení střetu zájmů byla podmínka prezidenta Petra Pavla, který Babiše jinak odmítal jmenovat předsedou vlády. „Nás to moc nepřesvědčilo, nemyslíme si, že by se Babiš takového holdingu vzdal,“ říká pro Český rozhlas Plus předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek.

Deset brněnských zastupitelů hnutí ANO neuposlechlo výzvu své krajské předsedkyně Aleny Schillerové a neopustilo koalici vedenou ODS, a to v souvislosti s bitcoinovou kauzou exministra spravedlnosti a vlivného brněného občanského demokrata Pavla Blažka. „Uvidíme, zda Schillerová vyloučení, které je rozběhnuté, dotáhne do konce. Myslím si, že to bude velice dobrý lakmusový papírek, jak je ona vlivná a důležitá v rámci vnitrostranické hierarchie,“ říká politolog Michal Pink.

Izraelský premiér Bejamin Netanjahu, obviněný z korupce, žádá prezidenta Jicchaka Herzoga o milost. Proč, pokud je podle svých slov nevinný? Podle Ireny Kalhousové k tomu existují dvě vysvětlení. „Možná má pocit, že se soud blíží rozhodnutí a on se ho obává. Izrael také směřuje k předvolební kampani, volby budou buďto na podzim, nebo už na jaře, a on nechce, aby dvakrát třikrát týdne chodil vypovídat k soudu,“ vysvětluje v Interview Plus.

Tempo dekarbonizace vyžadované Evropskou unií je nad možnostmi českého průmyslu, říká studie připravená poradenskou firmou EGU. Čím to je? Jsou cíle Evropské unie příliš vysoké? Nebo se český průmysl málo snaží? Petr Vizina se zeptá spoluautora studie.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš předal prezidentu Petru Pavlovi seznam kandidátů na ministry nové vlády, který v úterý odsouhlasila koaliční rada. Jasno do poslední chvíle nebylo o jméně ministra zahraničí, kterým se má stát šéf Motoristů Petr Macinka. „Babiš mluví o tom, že zahraniční politiku garantuje on jako premiér. On bude létat na summity a jednat s představiteli států, ministr zahraničí je takový volitelný doplněk k této aktivitě,“ konstatuje novinář Jan Tvrdoň.

Vyjednavači Spojených států a Ukrajiny v Ženevě zpřesnili dokument, který má ukončit válku s Ruskem. „Pro Ukrajinu to ve srovnání s těmi hroznými návrhy, co byly vydány před měsícem, je vlastně o něco lepší. Pořád je to absurdní, protože je to napsáno, jako by Rusko v podstatě dobylo Kyjev. Ale skutečným poraženým je Evropa,“ upozorňuje britsko-americký novinář Peter Pomerantsev pro Český rozhlas Plus.

Pirátské straně hrozí, že při volbě vedení nové Poslanecké sněmovny vyjde naprázdno a navíc nepovede ani jeden poslanecký výbor. „Andrej Babiš (ANO) se jako správný estébák rozhodl pošlapat zvyklosti, které ve Sněmovně platily 30 let a respektovaly výsledky voleb. Získali jsme více než půl milionu hlasů, jsme čtvrtá nejsilnější strana ve Sněmovně a máme nárok své voliče hájit,“ zdůrazňuje předsedkyně pirátských poslanců Olga Richterová.

Ukrajinští vojáci vedou těžký boj o město Pokrovsk na východě země. Může pomoci protiofenzíva u města Dobropilija, kterou podpořil osobní návštěvou také prezident Zelenskyj? Jak se za tři a půl roku ruské agrese změnila povaha bojů? Šárka Fenyková se zeptá Martina Nováka, který se právě vrátil z Donbasu.

Nová česká vládní koalice vedená hnutím ANO se shoduje se slovenskou vládou Roberta Fica na nezbytnosti obnovení společných zasedání. „Vzájemné vztahy za předchozí české vlády ochladly, což mě velmi mrzí. A toto je věc, která je může znovu nastartovat. Naše spolupráce by měla pokračovat, protože společně dokážeme například v Bruselu vyjednat víc,“ doufá slovenský ministr investic, informatiky a regionálního rozvoje Samuel Migaľ.

V nadcházejícím volebním období bude klíčová obhajoba svobody tvorby, řekl v jedné z předvolebních debat odcházející ministr kultury Martin Baxa (ODS). Přímé ohrožení nyní nevidí, vyzývá ale k obezřetnosti. „Od Motoristů jsem slyšel, že je třeba, aby veřejná podpora umění nepodléhala aktivismu. Z těchto vět mám trošku mrazení, protože je třeba, aby se rozhodovalo odborně a aby ministr třeba do rozdělování dotací nezasahoval,“ zdůrazňuje v pořadu Interview Plus.

Sociální sítě a silná vizuální identita dnes představují nezbytnou součást politického úspěchu. „Často se smějeme tomu, co politici produkují za obsah, ale myslím, že je za tím naše poptávka, kterou vytváříme. A třeba diskvalifikujeme jiné lidi, kteří by politickou práci vykonávali také dobře,“ říká Jakub Ondráček, režisér dokumentu Vládce Grolich. V Interview Plus komentuje vznik snímku a současnou politiku také producentka Rebeka Fučíková.

Americký prezident Donald Trump zastavil jednání o summitu s Vladimirem Putinem a uvalil sankce na ruské ropné společnosti Rosněft a Lukoil. „Zdá se, že velký vliv na něj má ten poslední člověk, se kterým hovoří. Není to člověk, který by měl pevné názory nebo ideologii. Vyslechne všechny strany a zařídí se podle toho,“ soudí novinářka Jana Ciglerová.

Americký prezident Donald Trump v pátek v Bílém domě naléhal na svého ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby přijal ruské podmínky ukončení války na Ukrajině. Podle informací britského deníku Financial Times mu doslova řekl, že Vladimir Putin v opačném případě Ukrajinu zničí. „Jednání jsou tam, kde byla před dvěma měsíci. Ruské požadavky se lehce změnily, ale stále jsou pro Ukrajinu nepřijatelné,“ míní Tomáš Kopečný, vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny.

TOP 09 bude mít v novém složení Poslanecké sněmovny jen devět zákonodárců místo čtrnácti. Jak velké zklamání to je? Má smysl setrvávat v koalici SPOLU? A co by chtěl změnit na politice strany současný místopředseda, který uvažuje o kandidatuře na předsedu TOP09? Zeptá se Šárka Fenyková.

Palestinské hnutí Hamás je podle světových médií rozpolcené v názoru na mírový plán Donalda Trumpa. Vojenské křídlo v Gaze s ním údajně nesouhlasí, naopak politické vedení v Kataru je mu nakloněno, bude ale požadovat změny. „Bude záležet na tlaku klíčových arabských a některých dalších muslimských zemí, které jsou do procesu zapojené, protože i u nich se začínají objevovat výhrady,“ přibližuje blízkovýchodní expert Břetislav Tureček z Metropolitní univerzity Praha.

Válka stojí Ukrajinu denně 172 milionů dolarů, což je o 32 milionů víc než před rokem. Konec konfliktu je přitom v nedohlednu. „Víceméně veškerý rozpočet, něco přes 60 miliard dolarů, který Ukrajina vybere na daních, se utrácí za obranu. Ale to nestačí, Rusko za válku utrácí více než 150 miliard dolarů ročně,“ srovnává pro Český rozhlas Plus podnikatel Tomáš Fiala. Dalších 35 miliard Ukrajině dodávají zahraniční partneři ve formě zbrojní pomoci.

Američtí zákonodárci si minulý týden vyslechli svědectví rodičů, kteří tvrdí, že jejich děti dovedly k sebevraždě rozhovory s chatbotem, tedy s digitální technologií, která konverzuje jako člověk. „Je to stroj vytvořený tak, aby nám byl nápomocný, a v určitém ohledu se na vás naladí. Když se s ním začnete bavit o osobních problémech a že vám možná nastupuje deprese, tak hrozí, že vás povede dál pomyslnou králičí norou,“ vysvětluje odborník na umělou inteligenci Josef Holý.

Do roku 2035 nelze ukončit výrobu aut se spalovacími motory, aniž by to nemělo dopad na evropský průmysl, tvrdí výrobci. Evropská asociace výrobců automobilů proto v dopise šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové požaduje posunutí termínu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) ale poukazuje, že mezi výrobci nepanuje shoda. „150 šéfů firem podepsalo dopis předsedkyni Komise, kde požadují cíle držet kvůli stabilitě prostředí, aby firmy věděly, do čeho investovat,“ říká.

Všechny podcasty na jednom místě. Na Seznamu. Hledejte, nacházejte a poslouchejte. Vybírejte z pořadů i témat. O seberozvoji, cestování nebo třeba o historii.

Ministerstvo financí Zbyňka Stanjury (ODS, Spolu) předložilo návrh rozpočtu na příští rok se schodkem 286 miliard korun. Zahrnuje totiž vedle zvýšených výdajů na obranu i vratnou půjčku na stavbu jaderných reaktorů v Dukovanech. „Je to součást veřejných investic a z mého pohledu je dobře, když jsou investice na dluh. V české populaci je hluboce zakořeněný omyl, že deficity veřejných rozpočtů jsou vždycky špatně. Ale to není pravda,“ zdůrazňuje ekonom Michal Skořepa.

Do českých parlamentních voleb zbývá sedm týdnů a většinu politických uskupení spojuje především to, že doposud nepředstavili své volební programy. Potřebuje je veřejnost vůbec ke svému rozhodování? Jak se hnutí ANO popasovalo s kauzou Margity Balaštíkové a koalice SPOLU s bitcoinovou aférou? Můžou do kampaně výrazněji vstoupit mezinárodní jednání o budoucnosti Ukrajiny?

Summit amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruskou hlavou státu Vladimirem Putinem nepřinesl žádné konkrétní závěry. „I přesto, že ta limuzína, červený koberec, i to Trumpovo vřelé přivítání Putina byly pro hodně lidí, kteří to sledovali, poněkud silnou kávou. Já si ale myslím, že jediný, kdo dokázal Putina ke stolu dostat, byl Donald Trump. Musíme se v tom nějak zorientovat a dělat i takovéhle kroky,“ říká v Interview Plus europoslanec Jaroslav Bžoch (ANO).

Účastníci dárcovské konference v Římě slíbili Ukrajině 12 miliard dolarů, peníze by měly jít na obnovu země po válce. Škody, které Rusové Ukrajincům způsobují, se ale den ode dne zvyšují. „Je důležité vytvořit lidem příslib budoucnosti, že nejsou sami a budou se moci vracet do své země,“ říká zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničí pro východní partnerství David Stulík.

Podle Eurostatu máme v Česku nejdražší elektřinu v Evropě. Je drahá elektřina brzdou našeho ekonomického růstu? Bude energie z obnovitelných zdrojů levnější, nebo nás přijde draho, jak předpovídá například zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničí pro energetickou bezpečnost? Moderuje Petr Dudek

Strana kurdských pracujících (PKK) se rozhodla ukončit ozbrojený boj proti Turecku a rozpustit se. Jednání probíhala za zavřenými dveřmi a podle politoložky Lucie Tungul není jasné, co bylo skutečně dohodnuto. „Od nezávislosti a nastolení levicového státu PKK ustoupila už na konci 90. let po zatčení Abdullaha Öcalana, který stále je v tureckém vězení. Poté začala usilovat o autonomii, spíš kulturní než územní. Svých cílů ale Kurdové nedosáhli,“ shrnuje pro Český rozhlas Plus.

Od středy platí 25procentní cla na dovoz veškeré oceli a hliníku do Spojených států. Týkat se budou i Kanady, i když to vypadalo, že na ni americký prezident Donald Trump uvalí dvojnásobné tarify. „Bavíme se o obrovských clech. Je to skoro, jako když vám zakáží dovoz do jejich země. Na tom nevydělá nikdo ve smyslu ekonomického růstu, ekonomika bude trpět,“ soudí ekonomka Jana Matesová.

Lídři Evropské unie se v Bruselu shodli na nutnosti rychle najít peníze na posílení vlastní obrany a bezpečnosti. Se závěry unijního summitu souhlasilo 26 států a nezpochybnilo je ani Maďarsko, přestože je nepodporuje. „Je to velmi zajímavý moment. Skoro to zní tak, že Maďaři akceptovali, že by se některá rozhodnutí v oblasti zahraniční politiky nemusela přijímat jednomyslně,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).

Zemědělci protestovali napříč Českem proti dovozu potravin ze zemí mimo Evropskou unii. Jejich zástupci požadují, aby dovážená produkce vznikala za stejných podmínek. Například podle předsedy Zemědělského svazu Martina Pýchy mají v zahraničí zemědělci nižší náklady na energie i mzdy a je obtížné jim konkurovat. „Asi záměrně zapomíná, že v těch zemích, proti nimž brojí, si nesáhnou na dotace, jaké jsou v Unii,“ namítá ekonom Tomáš Maier z České zemědělské univerzity.

Po Mnichovské bezpečnostní konferenci nezůstal v americko-evropských vztazích kámen na kameni. Američané hodlají o konci války na Ukrajině jednat přímo s Ruskem a evropští lídři svolávají summit, aby se poradili jak dál. „Mezi Ukrajinci existují obavy, ale při jednáních s americkou delegací zaznívají přísliby neopustit Ukrajinu. Spojené státy se snaží zintenzivnit aktivity na evropské straně a také už to nechtějí dělat zadarmo,“ rozebírá ukrajinistka Lenka Víchová.

Počet případů diagnózy ADHD stoupá jak u dětí, tak dospělých. Podle odhadů tímto syndromem trpí pět až sedm procent populace. Někteří odborníci ale upozorňují, že za neposedností a neschopností se soustředit můžou být i jiné faktory, třeba nedůsledná výchova od rodičů. Je ADHD módní a nadužívaná diagnóza? Moderuje Jan Bumba.

V týmu nového amerického prezidenta Donalda Trumpa je i nejbohatší muž světa Elon Musk, který stále asertivněji vystupuje v otázkách zahraniční politiky. Za jeden z hlavních cílů si vybral britského premiéra Keira Starmera, na své sociální síti X napsal, že patří do vězení. „Účelově oživil skandál, který hýbal britskou politikou a veřejným míněním před 14 lety, k dalšímu útoku na Starmera. Útočí na něj dlouhodobě,“ popisuje Václav Štětka z univerzity v britském Loughborough.

Příští týden se Donald Trump ujme úřadu prezidenta Spojených států a spekulace o jeho plánech se vrší jedna přes druhou. Jasno nepřinášejí ani výroky zaznívající z jeho okolí, které bývají protichůdné, což ale podle novinářky Jany Ciglerové není nic nového. „To už známe z jeho prvního období. Víme ale, že tentokrát se Trump důkladně připravil a své spolupracovníky si vybírá úplně jinak – kompetence podřizuje loajalitě,“ uvádí zpravodajka Deníku N ve Spojených státech.

Česká republika po desetiletích planých slibů plní svůj závazek vůči partnerům v Severoatlantické alianci a vydává přes dvě procenta HDP na obranu. Podle exministra obrany Lubomíra Metnara (ANO) ovšem nárůst výdajů v posledních měsících vyvolává pochyby o jejich transparentnosti. „Problém akvizic ministerstva obrany je, že člověk, který o nich rozhoduje, je jednou nohou ve vězení. Jsou to velmi komplikované a unikátní nákupy,“ glosuje bezpečnostní analytik Roman Máca.

Rusku se daří na Donbase dobývat další území. Podle ukrajinské vlády i mezinárodních pozorovatelů se tak děje za cenu obrovských ztrát, ale územní zisky jsou zjevné. Mezitím Rusko pokračuje v dronových a raketových útocích na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. „Cítím tam čím dám tím větší skepsi. Nikdo se nechce vzdávat, ale ochoty aktivně bojovat tam silně ubylo,“ komentuje dění na frontě fotograf Stanislav Krupař, který svými snímky válku dokumentuje. (Repríza.)

Obvodní soud pro Prahu 7 v prosinci nepravomocně rozhodl, že hnutí SPD Tomia Okamury lze označit za extremistické a vyvolávající nenávist vůči určitým skupinám obyvatel. V čem se hnutí SPD podobá protisystémovým politickým stranám v sousedních zemích? Moderuje Jan Bumba.

Se zvláštním projevem ke konci roku vystoupil předseda vlády, před ním předseda Senátu a také bývalý prezident. Novoroční projev úřadujícího prezidenta Petra Pavla teprve zazní. „Je to tradice, která se nám záhadným způsobem rozrůstá,“ říká v Interview Plus o bilančních projevech politiků komentátor portálu Seznam Zprávy Jindřich Šídlo. Zajímá ho ale především novoroční projev prezidenta, a to proto, že v příštím volebním roce může sehrát významnou roli.

Část Syřanů hlasitě slaví pád režimu Bašára Asada. Věří, že skončila letitá diktatura a otevírá se šance vybudovat novou Sýrii. Světoví státníci připouštějí, že taková naděje existuje, zároveň ale upozorňují na obrovská rizika. „Ještě není konec, hlavně v kurdských oblastech na severovýchodě země panuje velmi napjatá situace,“ přitakává regionální ředitel pro Blízký východ ze společnosti Člověk v tísni Tomáš Kocian.