Interview Plus

Deset brněnských zastupitelů hnutí ANO neuposlechlo výzvu své krajské předsedkyně Aleny Schillerové a neopustilo koalici vedenou ODS, a to v souvislosti s bitcoinovou kauzou exministra spravedlnosti a vlivného brněného občanského demokrata Pavla Blažka. „Uvidíme, zda Schillerová vyloučení, které je rozběhnuté, dotáhne do konce. Myslím si, že to bude velice dobrý lakmusový papírek, jak je ona vlivná a důležitá v rámci vnitrostranické hierarchie,“ říká politolog Michal Pink.

Izraelský premiér Bejamin Netanjahu, obviněný z korupce, žádá prezidenta Jicchaka Herzoga o milost. Proč, pokud je podle svých slov nevinný? Podle Ireny Kalhousové k tomu existují dvě vysvětlení. „Možná má pocit, že se soud blíží rozhodnutí a on se ho obává. Izrael také směřuje k předvolební kampani, volby budou buďto na podzim, nebo už na jaře, a on nechce, aby dvakrát třikrát týdne chodil vypovídat k soudu,“ vysvětluje v Interview Plus.

Tempo dekarbonizace vyžadované Evropskou unií je nad možnostmi českého průmyslu, říká studie připravená poradenskou firmou EGU. Čím to je? Jsou cíle Evropské unie příliš vysoké? Nebo se český průmysl málo snaží? Petr Vizina se zeptá spoluautora studie.

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš předal prezidentu Petru Pavlovi seznam kandidátů na ministry nové vlády, který v úterý odsouhlasila koaliční rada. Jasno do poslední chvíle nebylo o jméně ministra zahraničí, kterým se má stát šéf Motoristů Petr Macinka. „Babiš mluví o tom, že zahraniční politiku garantuje on jako premiér. On bude létat na summity a jednat s představiteli států, ministr zahraničí je takový volitelný doplněk k této aktivitě,“ konstatuje novinář Jan Tvrdoň.

Vyjednavači Spojených států a Ukrajiny v Ženevě zpřesnili dokument, který má ukončit válku s Ruskem. „Pro Ukrajinu to ve srovnání s těmi hroznými návrhy, co byly vydány před měsícem, je vlastně o něco lepší. Pořád je to absurdní, protože je to napsáno, jako by Rusko v podstatě dobylo Kyjev. Ale skutečným poraženým je Evropa,“ upozorňuje britsko-americký novinář Peter Pomerantsev pro Český rozhlas Plus.

Pirátské straně hrozí, že při volbě vedení nové Poslanecké sněmovny vyjde naprázdno a navíc nepovede ani jeden poslanecký výbor. „Andrej Babiš (ANO) se jako správný estébák rozhodl pošlapat zvyklosti, které ve Sněmovně platily 30 let a respektovaly výsledky voleb. Získali jsme více než půl milionu hlasů, jsme čtvrtá nejsilnější strana ve Sněmovně a máme nárok své voliče hájit,“ zdůrazňuje předsedkyně pirátských poslanců Olga Richterová.

Ukrajinští vojáci vedou těžký boj o město Pokrovsk na východě země. Může pomoci protiofenzíva u města Dobropilija, kterou podpořil osobní návštěvou také prezident Zelenskyj? Jak se za tři a půl roku ruské agrese změnila povaha bojů? Šárka Fenyková se zeptá Martina Nováka, který se právě vrátil z Donbasu.

Nová česká vládní koalice vedená hnutím ANO se shoduje se slovenskou vládou Roberta Fica na nezbytnosti obnovení společných zasedání. „Vzájemné vztahy za předchozí české vlády ochladly, což mě velmi mrzí. A toto je věc, která je může znovu nastartovat. Naše spolupráce by měla pokračovat, protože společně dokážeme například v Bruselu vyjednat víc,“ doufá slovenský ministr investic, informatiky a regionálního rozvoje Samuel Migaľ.

V nadcházejícím volebním období bude klíčová obhajoba svobody tvorby, řekl v jedné z předvolebních debat odcházející ministr kultury Martin Baxa (ODS). Přímé ohrožení nyní nevidí, vyzývá ale k obezřetnosti. „Od Motoristů jsem slyšel, že je třeba, aby veřejná podpora umění nepodléhala aktivismu. Z těchto vět mám trošku mrazení, protože je třeba, aby se rozhodovalo odborně a aby ministr třeba do rozdělování dotací nezasahoval,“ zdůrazňuje v pořadu Interview Plus.

Sociální sítě a silná vizuální identita dnes představují nezbytnou součást politického úspěchu. „Často se smějeme tomu, co politici produkují za obsah, ale myslím, že je za tím naše poptávka, kterou vytváříme. A třeba diskvalifikujeme jiné lidi, kteří by politickou práci vykonávali také dobře,“ říká Jakub Ondráček, režisér dokumentu Vládce Grolich. V Interview Plus komentuje vznik snímku a současnou politiku také producentka Rebeka Fučíková.

Americký prezident Donald Trump zastavil jednání o summitu s Vladimirem Putinem a uvalil sankce na ruské ropné společnosti Rosněft a Lukoil. „Zdá se, že velký vliv na něj má ten poslední člověk, se kterým hovoří. Není to člověk, který by měl pevné názory nebo ideologii. Vyslechne všechny strany a zařídí se podle toho,“ soudí novinářka Jana Ciglerová.

Americký prezident Donald Trump v pátek v Bílém domě naléhal na svého ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby přijal ruské podmínky ukončení války na Ukrajině. Podle informací britského deníku Financial Times mu doslova řekl, že Vladimir Putin v opačném případě Ukrajinu zničí. „Jednání jsou tam, kde byla před dvěma měsíci. Ruské požadavky se lehce změnily, ale stále jsou pro Ukrajinu nepřijatelné,“ míní Tomáš Kopečný, vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny.

TOP 09 bude mít v novém složení Poslanecké sněmovny jen devět zákonodárců místo čtrnácti. Jak velké zklamání to je? Má smysl setrvávat v koalici SPOLU? A co by chtěl změnit na politice strany současný místopředseda, který uvažuje o kandidatuře na předsedu TOP09? Zeptá se Šárka Fenyková.

Palestinské hnutí Hamás je podle světových médií rozpolcené v názoru na mírový plán Donalda Trumpa. Vojenské křídlo v Gaze s ním údajně nesouhlasí, naopak politické vedení v Kataru je mu nakloněno, bude ale požadovat změny. „Bude záležet na tlaku klíčových arabských a některých dalších muslimských zemí, které jsou do procesu zapojené, protože i u nich se začínají objevovat výhrady,“ přibližuje blízkovýchodní expert Břetislav Tureček z Metropolitní univerzity Praha.

Válka stojí Ukrajinu denně 172 milionů dolarů, což je o 32 milionů víc než před rokem. Konec konfliktu je přitom v nedohlednu. „Víceméně veškerý rozpočet, něco přes 60 miliard dolarů, který Ukrajina vybere na daních, se utrácí za obranu. Ale to nestačí, Rusko za válku utrácí více než 150 miliard dolarů ročně,“ srovnává pro Český rozhlas Plus podnikatel Tomáš Fiala. Dalších 35 miliard Ukrajině dodávají zahraniční partneři ve formě zbrojní pomoci.

Američtí zákonodárci si minulý týden vyslechli svědectví rodičů, kteří tvrdí, že jejich děti dovedly k sebevraždě rozhovory s chatbotem, tedy s digitální technologií, která konverzuje jako člověk. „Je to stroj vytvořený tak, aby nám byl nápomocný, a v určitém ohledu se na vás naladí. Když se s ním začnete bavit o osobních problémech a že vám možná nastupuje deprese, tak hrozí, že vás povede dál pomyslnou králičí norou,“ vysvětluje odborník na umělou inteligenci Josef Holý.

Do roku 2035 nelze ukončit výrobu aut se spalovacími motory, aniž by to nemělo dopad na evropský průmysl, tvrdí výrobci. Evropská asociace výrobců automobilů proto v dopise šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové požaduje posunutí termínu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) ale poukazuje, že mezi výrobci nepanuje shoda. „150 šéfů firem podepsalo dopis předsedkyni Komise, kde požadují cíle držet kvůli stabilitě prostředí, aby firmy věděly, do čeho investovat,“ říká.

Všechny podcasty na jednom místě. Na Seznamu. Hledejte, nacházejte a poslouchejte. Vybírejte z pořadů i témat. O seberozvoji, cestování nebo třeba o historii.

Ministerstvo financí Zbyňka Stanjury (ODS, Spolu) předložilo návrh rozpočtu na příští rok se schodkem 286 miliard korun. Zahrnuje totiž vedle zvýšených výdajů na obranu i vratnou půjčku na stavbu jaderných reaktorů v Dukovanech. „Je to součást veřejných investic a z mého pohledu je dobře, když jsou investice na dluh. V české populaci je hluboce zakořeněný omyl, že deficity veřejných rozpočtů jsou vždycky špatně. Ale to není pravda,“ zdůrazňuje ekonom Michal Skořepa.

Do českých parlamentních voleb zbývá sedm týdnů a většinu politických uskupení spojuje především to, že doposud nepředstavili své volební programy. Potřebuje je veřejnost vůbec ke svému rozhodování? Jak se hnutí ANO popasovalo s kauzou Margity Balaštíkové a koalice SPOLU s bitcoinovou aférou? Můžou do kampaně výrazněji vstoupit mezinárodní jednání o budoucnosti Ukrajiny?

Summit amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruskou hlavou státu Vladimirem Putinem nepřinesl žádné konkrétní závěry. „I přesto, že ta limuzína, červený koberec, i to Trumpovo vřelé přivítání Putina byly pro hodně lidí, kteří to sledovali, poněkud silnou kávou. Já si ale myslím, že jediný, kdo dokázal Putina ke stolu dostat, byl Donald Trump. Musíme se v tom nějak zorientovat a dělat i takovéhle kroky,“ říká v Interview Plus europoslanec Jaroslav Bžoch (ANO).

Účastníci dárcovské konference v Římě slíbili Ukrajině 12 miliard dolarů, peníze by měly jít na obnovu země po válce. Škody, které Rusové Ukrajincům způsobují, se ale den ode dne zvyšují. „Je důležité vytvořit lidem příslib budoucnosti, že nejsou sami a budou se moci vracet do své země,“ říká zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničí pro východní partnerství David Stulík.

Podle Eurostatu máme v Česku nejdražší elektřinu v Evropě. Je drahá elektřina brzdou našeho ekonomického růstu? Bude energie z obnovitelných zdrojů levnější, nebo nás přijde draho, jak předpovídá například zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničí pro energetickou bezpečnost? Moderuje Petr Dudek

Strana kurdských pracujících (PKK) se rozhodla ukončit ozbrojený boj proti Turecku a rozpustit se. Jednání probíhala za zavřenými dveřmi a podle politoložky Lucie Tungul není jasné, co bylo skutečně dohodnuto. „Od nezávislosti a nastolení levicového státu PKK ustoupila už na konci 90. let po zatčení Abdullaha Öcalana, který stále je v tureckém vězení. Poté začala usilovat o autonomii, spíš kulturní než územní. Svých cílů ale Kurdové nedosáhli,“ shrnuje pro Český rozhlas Plus.

Od středy platí 25procentní cla na dovoz veškeré oceli a hliníku do Spojených států. Týkat se budou i Kanady, i když to vypadalo, že na ni americký prezident Donald Trump uvalí dvojnásobné tarify. „Bavíme se o obrovských clech. Je to skoro, jako když vám zakáží dovoz do jejich země. Na tom nevydělá nikdo ve smyslu ekonomického růstu, ekonomika bude trpět,“ soudí ekonomka Jana Matesová.

Lídři Evropské unie se v Bruselu shodli na nutnosti rychle najít peníze na posílení vlastní obrany a bezpečnosti. Se závěry unijního summitu souhlasilo 26 států a nezpochybnilo je ani Maďarsko, přestože je nepodporuje. „Je to velmi zajímavý moment. Skoro to zní tak, že Maďaři akceptovali, že by se některá rozhodnutí v oblasti zahraniční politiky nemusela přijímat jednomyslně,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).

Zemědělci protestovali napříč Českem proti dovozu potravin ze zemí mimo Evropskou unii. Jejich zástupci požadují, aby dovážená produkce vznikala za stejných podmínek. Například podle předsedy Zemědělského svazu Martina Pýchy mají v zahraničí zemědělci nižší náklady na energie i mzdy a je obtížné jim konkurovat. „Asi záměrně zapomíná, že v těch zemích, proti nimž brojí, si nesáhnou na dotace, jaké jsou v Unii,“ namítá ekonom Tomáš Maier z České zemědělské univerzity.

Po Mnichovské bezpečnostní konferenci nezůstal v americko-evropských vztazích kámen na kameni. Američané hodlají o konci války na Ukrajině jednat přímo s Ruskem a evropští lídři svolávají summit, aby se poradili jak dál. „Mezi Ukrajinci existují obavy, ale při jednáních s americkou delegací zaznívají přísliby neopustit Ukrajinu. Spojené státy se snaží zintenzivnit aktivity na evropské straně a také už to nechtějí dělat zadarmo,“ rozebírá ukrajinistka Lenka Víchová.

Počet případů diagnózy ADHD stoupá jak u dětí, tak dospělých. Podle odhadů tímto syndromem trpí pět až sedm procent populace. Někteří odborníci ale upozorňují, že za neposedností a neschopností se soustředit můžou být i jiné faktory, třeba nedůsledná výchova od rodičů. Je ADHD módní a nadužívaná diagnóza? Moderuje Jan Bumba.

V týmu nového amerického prezidenta Donalda Trumpa je i nejbohatší muž světa Elon Musk, který stále asertivněji vystupuje v otázkách zahraniční politiky. Za jeden z hlavních cílů si vybral britského premiéra Keira Starmera, na své sociální síti X napsal, že patří do vězení. „Účelově oživil skandál, který hýbal britskou politikou a veřejným míněním před 14 lety, k dalšímu útoku na Starmera. Útočí na něj dlouhodobě,“ popisuje Václav Štětka z univerzity v britském Loughborough.

Příští týden se Donald Trump ujme úřadu prezidenta Spojených států a spekulace o jeho plánech se vrší jedna přes druhou. Jasno nepřinášejí ani výroky zaznívající z jeho okolí, které bývají protichůdné, což ale podle novinářky Jany Ciglerové není nic nového. „To už známe z jeho prvního období. Víme ale, že tentokrát se Trump důkladně připravil a své spolupracovníky si vybírá úplně jinak – kompetence podřizuje loajalitě,“ uvádí zpravodajka Deníku N ve Spojených státech.

Česká republika po desetiletích planých slibů plní svůj závazek vůči partnerům v Severoatlantické alianci a vydává přes dvě procenta HDP na obranu. Podle exministra obrany Lubomíra Metnara (ANO) ovšem nárůst výdajů v posledních měsících vyvolává pochyby o jejich transparentnosti. „Problém akvizic ministerstva obrany je, že člověk, který o nich rozhoduje, je jednou nohou ve vězení. Jsou to velmi komplikované a unikátní nákupy,“ glosuje bezpečnostní analytik Roman Máca.

Rusku se daří na Donbase dobývat další území. Podle ukrajinské vlády i mezinárodních pozorovatelů se tak děje za cenu obrovských ztrát, ale územní zisky jsou zjevné. Mezitím Rusko pokračuje v dronových a raketových útocích na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. „Cítím tam čím dám tím větší skepsi. Nikdo se nechce vzdávat, ale ochoty aktivně bojovat tam silně ubylo,“ komentuje dění na frontě fotograf Stanislav Krupař, který svými snímky válku dokumentuje. (Repríza.)

Obvodní soud pro Prahu 7 v prosinci nepravomocně rozhodl, že hnutí SPD Tomia Okamury lze označit za extremistické a vyvolávající nenávist vůči určitým skupinám obyvatel. V čem se hnutí SPD podobá protisystémovým politickým stranám v sousedních zemích? Moderuje Jan Bumba.

Se zvláštním projevem ke konci roku vystoupil předseda vlády, před ním předseda Senátu a také bývalý prezident. Novoroční projev úřadujícího prezidenta Petra Pavla teprve zazní. „Je to tradice, která se nám záhadným způsobem rozrůstá,“ říká v Interview Plus o bilančních projevech politiků komentátor portálu Seznam Zprávy Jindřich Šídlo. Zajímá ho ale především novoroční projev prezidenta, a to proto, že v příštím volebním roce může sehrát významnou roli.

Část Syřanů hlasitě slaví pád režimu Bašára Asada. Věří, že skončila letitá diktatura a otevírá se šance vybudovat novou Sýrii. Světoví státníci připouštějí, že taková naděje existuje, zároveň ale upozorňují na obrovská rizika. „Ještě není konec, hlavně v kurdských oblastech na severovýchodě země panuje velmi napjatá situace,“ přitakává regionální ředitel pro Blízký východ ze společnosti Člověk v tísni Tomáš Kocian.

Česká média a komentátoři se předhánějí, kdo vykreslí budoucnost evropského automobilového průmyslu v temnějších barvách. „Evropský trh stagnuje. Máme zde zajímavý segment hybridních aut, lidé si osvojují rekuperaci a tak trochu elektrifikované auto, které ale nemá problémy s dojezdem. Všechno ostatní se potácí nebo meziročně klesá,“ shrnuje Petr Knap, odborník na automobilový průmysl z EY Česká republika.

České armádě chybí tisíce vojáků, což podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky představuje strategický problém. Výdaje státu na obranu sice stoupají, ale odborníci varují, že ani dvě procenta HDP z rozpočtu nezajistí bojeschopnou armádu připravenou plnit všechny potřebné úkoly. „Abychom se nedostali do kritické situace, kdy novou techniku nebude mít kdo obsluhovat,“ varuje předseda sněmovního výboru pro obranu a bývalý ministr Lubomír Metnar (ANO).

Ruským jednotkám se v posledních týdnech daří získávat území na východě Ukrajiny. Obranné linie jsou pod obrovským tlakem. Jak se Rusové chovají k místním obyvatelům na okupovaných územích? A je nějaká šance, že se budou zodpovídat z válečných zločinů? Moderuje Jan Bumba.

Za volební senzaci nebo šok označila západní média postup ultranacionalisty Calina Georgeska z prvního kola prezidentských voleb v Rumunsku. Jaké šance má ve druhém kole? A může jeho případné zvolení dál oslabit pomoc Ukrajině? Moderuje Šárka Fenyková.

Ukrajina využila svolení Spojených států a dalších západních spojenců a začala používat rakety i pro údery na ruském území. Rusko na druhé straně zahlcuje ukrajinskou protivzdušnou obranu mnohačetnými nálety. Navíc použilo poprvé i balistickou raketu Orešnik. Vstoupila válka na Ukrajině do další, ještě nebezpečnější fáze? Moderuje Jan Bumba.

Německou sociální demokracii povede do předčasných únorových voleb dosavadní kancléř Olaf Scholz poté, co se kandidátem na spolkového kancléře odmítl stát výrazně oblíbenější ministr obrany Boris Pistorius. „Rozhádaný dojem navenek zůstává, Scholzova pozice není pevná a jde do voleb jako poškozený kandidát,“ popisuje berlínský zpravodaj České televize Pavel Polák.

Evropští lídři zapomínají na kritiku Donalda Trumpa, a snaží se na budoucnost transatlantické spolupráce hledět pozitivně. Jednání s novým americkým prezidentem ale budou tvrdá, což připouští například i Trumpův podporovatel maďarský premiér Viktor Orbán. „Výhodou je, že to není první prezidentství a lídři lépe vědí, co od Trumpa čekat. Velká část z nich ale spoléhala na to, že nevyhraje,“ podotýká Viktor Daněk, zástupce ředitele Institutu pro evropskou politiku Europeum.

Zvolený prezident Donald Trump si v nejbližších týdnech vybere spolupracovníky. Kdo mezi nimi bude a jakou zahraniční politiku bude Trump se svým týmem sledovat? „My se často pokoušíme číst jeho myšlenky, aniž bychom chápali, že on není ten typ člověka, který plánuje. Je to absolutní, totální improvizátor a dosud mu to vždy fungovalo,“ říká profesor historie a mezinárodních vztahů na Bostonské univerzitě Igor Lukeš.

Prezidentské volby ve Spojených státech rozdělují společnost na dva nepřátelské tábory. Kamala Harrisová a hlavně Donald Trump budí u voličů silné emoce. Hrozí proto, že nesmiřitelně naladění stoupenci jedné ze stran budou po 5. listopadu hluboce frustrovaní. Host Jana Bumby v New Yorku je zásadní odpůrce Donalda Trumpa.

Ukrajinu čeká další mobilizace, kterou podnítila nová spolupráce Ruska a KLDR. Tisíce severokorejských vojáků totiž oblékly ruské uniformy a míří k hranicím. „Jak budou nasazeni, zda jde jen o demonstraci, anebo budou skutečnou posilou, to se teprve ukáže. Ale ruská armáda bezesporu pociťuje nedostatek živé síly stejně jako ta ukrajinská,“ konstatuje v rozhovoru pro Český rozhlas Plus novinářka Deníku N Petra Procházková.

Po razii v sídle pražského dopravního podniku policie obvinila 13 lidí. Podezírá je z manipulace s veřejnými zakázkami a braní úplatků. Měl by někdo nést i politickou zodpovědnost? A měl by o funkci přijít i generální ředitel Petr Witowski, přestože nebyl z ničeho obviněn? Moderuje Jan Bumba.

Vláda navrhuje zvýšit platy politiků. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by se měly zvýšit o 6,9 procenta, předseda hnutí ANO Andrej Babiš kontroval návrhem na zmrazení platů politiků na pět let. „Platy jsou stanoveny koeficientem a odvíjí se od průměrné mzdy. Bohužel jednou za čas, bohužel docela pravidelně, politici neodolají tomu, aby si platy nezmrazili,“ glosuje komentátor Jindřich Šídlo.

Robert Fico opět verbálně napadl média a obvinil je, že mohou za vypjatou společenskou atmosféru v zemi. Oznámil, že na práci novinářů bude dohlížet národní mediální úřad. „Je to odvádění pozornosti. Jeho vláda se po prvním roce, kdy byla opojená mocí, začíná potýkat s prvními vážnými problémy v ekonomice. Musela prosadit zvyšování daní, které bude bolet i její voliče. Vypustit kouřovou clonu se Ficovi několikrát osvědčilo,“ soudí advokát a někdejší novinář Tomáš Němeček.

Necelý měsíc před rozhodujícím datem je výsledek amerických prezidentských voleb stále nepředvídatelný. Vyhrocený je nejen souboj mezi demokratkou Kamalou Harrisovou a republikánem Donaldem Trumpem, ale často také mezi jejich příznivci. „Bohužel ano, hlavně ve velkých městech. Na venkově to není zdaleka tak silné, protože tam převažují konzervativci,“ popisuje publicista Dušan Neumann situaci v Pensylvánii, která bude ve volbách důležitým státem.

Izrael chystá odpověď na úterní útok íránských raket na své území. Podle odborníka na Blízký východ Břetislava Turečka si Írán nemůže dovolit vstoupit do otevřené války, ale totéž platí i pro Izrael. „Obě země vědí, že by za to těžce zaplatily. A proto teď kalibrují, jak reagovat, protože je i zájmem Američanů, aby se to nevymklo kontrole,“ soudí v Interview Plus.

Vlna extrémních srážek ještě neodezněla. Je už teď možné zhodnotit, jaké množství vody dokázala krajina v postižených oblastech zadržet? Kde se voda vsakovala do půdy a kudy protekla do řek a potoků? Moderuje Jan Bumba.

Čekají nás velmi vydatné až extrémní srážky, které mohou významně zvednout hladiny řek. Jak přesné jsou tentokrát předpovědi meteorologů? Co mají udělat vodohospodáři, starostové nebo záchranáři? Poslechněte si Interview Plus s Markem Riederem, ředitelem Českého hydrometeorologického ústavu. Moderuje Šárka Fenyková.

Až tři čtvrtě milionu lidí demonstrovalo v sobotu v Izraeli za uzavření dohody o propuštění rukojmích, držených Hamásem v Pásmu Gazy. Donutí to vládu Benjamina Netanjahua změnit svůj postoj? Nebo je to důkaz, že Hamásu se daří zasít do izraelské společnosti rozkol, jak tvrdí premiér? Moderuje Šárka Fenyková.

Slovenští umělci jsou ve stávkové pohotovosti. Přidávají se k ní stovky lidí a desítky slovenských divadel, spolků, muzeí a dalších institucím. Protestují tak proti krokům ministryně kultury Martiny Šimkovičové. Ta podle nich vede rezort nekompetentně a pracovníci v kultuře prý čelí „cenzuře nebo zastrašování“. „Volby mi ukázaly, že atmosféra na Slovensku kulminuje. Necítil jsem se dobře,“ přiznává pro Ranní Plus nový kmenový režisér Městských divadel pražských Marián Amsler.

Ukrajina svádí tvrdé boje s agresorem u města Pokrovsk v Doněcké oblasti, které je důležitým dopravním a zásobovacím uzlem. Podle novináře a fotografa Stanislava Krupaře pronikli Rusové na vzdálenost asi osmi kilometrů. „Není to tak, že by se snad hroutila fronta, nicméně je to tedy velmi drsné. Nejsem vojenský expert, ale je jasné, že Pokrovsk je brána do Donbasu a jeho ztráta by byla pro Ukrajince velmi bolestivá,“ popisuje pro Český rozhlas Plus.

Ukrajinci prostřednictvím dronů útočí hluboko v ruském vnitrozemí, cílem jsou vesměs ropné sklady nebo elektrárny. Drží také území v Kurské oblasti. Rusové ale postupují u města Pokrovsk, jehož ztráta by mohla mít dalekosáhlé následky a výrazně oslabit ukrajinskou obranu. Je ukrajinské vedení stále přesvědčeno, že může válku vyhrát a získat zpět okupovaná území? Moderuje Jan Bumba.

Slovenská opozice se neúspěšně pokusila navrhnout v parlamentu odvolání ministryně kultury Martiny Šimkovičové a ministra spravedlnosti Borise Suska. Co opozičním politikům na zmíněných ministrech vadí? Co si o nich myslí veřejnost?

Počet ilegálních migrantů přicházejících do Evropy v první polovině roku znatelně poklesl. Dokážeme lépe než dřív střežit vnější hranici Evropské unie? Vyplácí se spolupráce s autoritářskými zeměmi na severu Afriky, kterou nevládní organizace kritizují? Moderuje Petr Dudek.

Zemědělci už 14 měsíců v řadě zlevňují, dolů jdou i ceny energii a snižuje se inflace, ale na cenách potravin to není příliš znát. Spíš naopak, 9 ze 13 sledovaných potravin meziměsíčně opět zdražilo. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza namítá, že jde jen o marginální výkyvy a podle dat Eurostatu potraviny v Česku zlevňují nejrychleji v Evropě. „Z pohledu toho, kolik stejný nákupní košík stál před rokem, je dnes o 4,8 procenta levnější,“ tvrdí.