Jacques Rupnik

Rok otřesů skončil, rok otřesů začíná? Loni globální politikou zacloumal návrat Donalda Trumpa k moci, který napřímil Spojené státy do nového směru. Co to znamená pro Evropu zasaženou válkou a kde se v tom všem nachází Česko s nově úřadující vládou, rozebíráme se známým politologem Jacquesem Rupnikem. Host: Jacques Rupnik - francouzský politolog a historik, který působí na Institutu politických studií v Paříži (Sciences Po) a na College of Europe v belgických Bruggách Článek a další informace najdete na webu Seznam Zprávy Sledujte nás na sociálních sítích X, Instagram, Threads nebo Bluesky. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Článek Lenky Kabrhelové. Triumf krajní pravice se nekonal, přesto parlamentní volby ve Francii zamotaly politickou scénu. O moc se hlásí levicová koalice, většinu ale v Národním shromáždění nezískal ani jeden z táborů. Kam Francie míří? A co to znamená pro Evropu? Hostem 5:59 je politolog Jacques Rupnik.Francii zřejmě čekají týdny, možná i měsíce zdlouhavého politického vyjednávání. Alespoň tomu napovídají výsledky víkendových parlamentních voleb, ve kterých žádné uskupení nezískalo většinu. Vítězem ostře sledovaného klání se stala levicová Nová lidová fronta, za kterou následují centristé z koalice Spolu, kam patří i strana Obnova prezidenta Emmanuela Macrona.Celý článek čtěte zde. ·  Další články, ale také podcasty, komentáře a videa najdete na zpravodajském serveru Seznam Zprávy. ·  Své názory, návrhy, otázky, stížnosti nebo pochvaly nám můžete posílat na adresu audio@sz.cz.  ·  Sledujte @SeznamZpravy na sociálních sítích: Twitter // Facebook // Instagram.·  Seznam Zprávy jsou zdrojem původních informací, nezávislé investigace, originální publicistiky.

Triumf krajní pravice se nekonal, přesto parlamentní volby ve Francii zamotaly politickou scénu. O moc se hlásí levicová koalice, většinu ale v Národním shromáždění nezískal ani jeden z táborů. Kam Francie míří? A co to znamená pro Evropu? Hostem 5:59 je politolog a historik Jacques Rupnik.Host: Jacques Rupnik - francouzský politolog a historik, který působí na Institutu politických studií v Paříži (Sciences Po) a na College of Europe v belgických BruggáchČlánek a další informace najdete na webu Seznam ZprávySledujte nás na sociálních sítích X (Twitter), Instagram nebo Threads. Náměty a připomínky nám můžete psát na e-mail zaminutusest@sz.cz

Pošta byla internetem 18. a 19. století. Síť spojující města, regiony, státy, banky, úřady, ale také občany byla váženou institucí, která ve vrcholné době měla jen u nás na 150 000 zaměstnanců. Poštovním muzeem podcast Přepište dějiny provázejí ředitel Jiří Střecha a historik Jan Kramář. První část patří poště jako takové, za týden se zaměříme na poštovní známky.

V rámci festivalu faktor K vystoupil podcast Přepište dějiny minulý rok v prostředí vězeňské kaple v brněnské Káznici. Tentokrát jsme se zaměřili nejen na období po roce 1945, ale i na místní slavné vězně. Co si o svých spoluvězních myslel třeba Petr Bezruč? Po dohodě s organizátory dáváme teď díl volně k dispozici všem. Použité zvuky: Babi, proč se tak trápíš (2023, režie: Pavel Paleček, Zdeněk Skokan), V KÁZNICI NA CEJLU 1 Luštíme nápisy (YouTube, 19. 8. 2016), V KÁZNICI NA CEJLU 2: Hledáme stopy vězňů (YouTube, 8. 3. 2016), V KÁZNICI NA CEJLU 3: Restaurujeme dveře z cel smrti (YouTube, 8. 3. 2016), OS Paměť - Věznice Cejl, místo paměti nebo zapomnění (YouTube, 21. 3. 2021), Na prohlídky brněnské káznice přišla veřejnost i bývalí vězni (YouTube, 20. 11. 2016), Čtvrtstoletí brněnské káznice (YouTube, 2. 12. 2022), NABARVENÉ PTÁČE a Káznice Brno (YouTube, 30. 10. 2018). 

Politolog Jacques Rupnik výstižně říká, že ani kvůli válce na Ukrajině se nezruší domácí politický život. „Bohužel žádnou pauzu udělat nelze,“ konstatuje a přidává poznatek z francouzské scény: „Vysvětlujte lidem, pro něž je hlavní problém věková hranice odchodu do důchodu, že v Evropě jde o válku a mír, o přežití svobodné Ukrajiny.“

Všechny podcasty na jednom místě. Na Seznamu. Hledejte, nacházejte a poslouchejte. Vybírejte z pořadů i témat. O seberozvoji, cestování nebo třeba o historii.

„Česko je dnes úspěšná a demokratická země. Není to ten středoevropský potížista, což je image některých sousedů, Maďarska a Polska především. Jeden čas se to vztahovalo na Visegrád obecně, ale válkou na Ukrajině se Visegrád rozpadl. Teď se o Česku více mluví kvůli českému předsednictví Evropské unii, protože koordinuje evropské snažení a ne proto, že se tu něco závratného děje,” konstatuje dopolední host Rádia ZET, odborník na střední a východní Evropu Jacques Rupnik. 

Hotely a penziony v Česku se navíc začaly chystat na turistickou sezónu a tak Kraje začínají řešit co dál s uprchlíky, kteří v nich měli dosud zázemí. Kolik lidí zde nakonec zůstalo a kolik jich zamířilo jinam? Moderuje Šárka Fenyková.

Finové se letos stali už počtvrté za sebou nejšťastnějším národem světa. „Prožíváme tichou spokojenost. I s tím, jak fungují instituce, kvalitní a demokratické, nebo se svobodnými médii a volbami,“ říká filozof Frank Martela.

Činohra národního divadla prožívá poslední sezonu pod vedením uměleckého šéfa Daniela Špinara. Ten na jejím začátku oznámil, že předčasně skončí. Za hlavní důvod označil, že „nedokáže vydržet oficiální prostředí divadelního establishmentu“. Do Národního divadla vstupoval s koncepcí nazvanou Nová krev a s vizí dělat moderní a současné divadlo. Jak se mu podařilo koncepci naplnit? Otázka pro publicisty Janu Soprovou, Vladimíra Mikulku a Alenu Zemančíkovou.

Jméno Milana Kundery vyvolává i po završení jeho literárního díla v kulturních kruzích vášnivé debaty. V loňském roce vyšly hned dvě jeho biografie na vyhrocených pólech mezi adorací a odsudkem. Proč se část čtenářů nechce spokojit s dílem a láká je pátrat i v záhadě života? Čím a jak se liší pohled Čechů a Francouzů na Kunderovu tvorbu? Na otázky Šárky Jančíkové odpovídá francouzská novinářka Ariane Chemin i v Praze narozený francouzský politolog a historik Jacques Rupnik.

Je důležité si uvědomovat, že mnoho občanů společenské problémy, o kterých jiní neustále debatují, nezajímají, upozorňuje spisovatel Jiří Padevět. „Je zajímá, kolik bude stát rohlík. A je to naprosto legitimní požadavek,“ říká. Tuto část společnosti přitom neumí demokratičtí politici oslovit, a to Padevět považuje za „jednu z největších bolestí naší současné doby“.

„Česká republika se dostala do fáze, kdy začala prudce růst kvalita života,“ myslí si sociolog Ivan Gabal. Řekl to v Interview Martina Kováře na Rádiu Z. To platí z pohledu měření standardní délky života i subjektivní spokojenosti.