PodcastZachránil československý prezident Antonín Zápotocký některé nacistické zločince?
Před 10 dny
·
23 minut
Otázka pro pořad Ivany Chmel Denčevové.
- PodcastŘecké imigranty zasáhly politické procesy. Slibovali jim, že se vrátí domů, říká historikPřed 24 dny
·
23 minut
V letech 1948 – 1949 přišlo ve dvou vlnách do Československa přes 12 tisíc Řeků, kteří zde měli přečkat nějakou dobu, než skončí v jejich domovině občanská válka. A pak se vrátit domů, jak jim bylo slibováno. Někteří si přímo vybrali Československo, někteří byli zajatci z řad bojující královské armády a ti zde byli nedobrovolně. Do života některých z nich tvrdě zasáhl československý komunistický režim. - PodcastČerný pátek ohrozil samu existenci ČeskoslovenskaPřed 1 měsícem
·
22 minut
„Černý pátek“ je sousloví, které upozorňuje na mimořádné snížení cen. Ironií ale je, že původní černý pátek v historii nastartoval období, které končilo velmi tragicky. „V pondělí 21. října 1929 telegrafické pásky poprvé nezvládly příval jóbových zpráv a pak už nestačily vůbec,“ popisuje britský historik a publicista Paul Johnson ve svých Dějinách 20. století. Byla to jen ekonomická tragédie? (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2019.) - PodcastJak komunisté řídili média? Svobodu tisku uznáváme, ale má svoje hranice, prohlašoval HusákPřed 1 měsícem
·
25 minut
Žonglování se slovy „cenzura“ nebo „svoboda médií“ je v současnosti všudypřítomné, i když žádná státní cenzura, která by nařizovala, o čem se smí psát nebo vysílat, neexistuje. Lidé žijící v komunistickém Československu ale cenzuru a sdělovací prostředky řízené KSČ zažili na vlastní kůži. - PodcastHelsinská konference přinesla autorům odvahu, ideologům děsPřed 2 měsíci
·
23 minut
Kultura byla jednou z prvních oblastí, kde se objevily snahy o „zlidštění“ komunistického režimu. Začalo to proslulou kafkovskou konferencí roku 1963 a symbolickým vyjádřením postojů, stejně jako naděje se stal manifest Dva tisíce slov od Ludvíka Vaculíka z června 1968. Už po srpnové okupaci ale přišel rázný konec období bez cenzury, kdy mohla vznikat řada osobitých děl. „I když projekty v oblasti kultury ještě po nějakou dobu dojížděly,“ říká teatrolog Vladimír Just. - PodcastHelsinská konference jako problém: Přispěla k pádu komunismuPřed 2 měsíci
·
23 minut
Od starověku se lidská společnost snažila definovat lidská práva a občanské svobody jako univerzální právní ochranu všech lidí. Pomyslnou tečkou byl prosinec 1948, kdy Valné shromáždění OSN přijalo Všeobecnou deklaraci lidských práv. Ta platila na Západě: lidé mohli cestovat, kam chtěli, stejně tak studovat, demonstrovat, získávat informace bez cenzury a žít v právním státě. Jinak tomu bylo ve státech, kde vládli komunisté. Přestože i oni tvrdili, že lidská práva dodržují. - PodcastOcitlo se prvorepublikové Československo na pokraji bankrotu? Neocitlo, vyvrací mýtus historikPřed 3 měsíci
·
25 minut
Chcete-li mír, musíte zbrojit. Tak znějí slova klasika. Historie prvorepublikového Československa, které zažilo pouhých 20 let své existence mezi dvěma světovými válkami, zahrnuje jak léta ryze pacifistická, tak i léta horečného zbrojení. - PodcastJe vyhnání brněnských Němců temnou skvrnou našich dějin?Před 6 měsíci
·
24 minut
Otázka pro hosta Ivany Chmel Denčevové v dnešním pořadu. - PodcastTři emancipované Elišky: Průbojné královny českých zemíPřed 7 měsíci
·
24 minut
I ve středověku žily na našem území ženy, kterým, pokud to můžeme říct s jistou nadsázkou, emancipace nebyla cizí. Příkladem jsou tři zajímavé královny, které všechny nesly jméno Eliška. Přestože se zdá, že středověké ženy byly jen mlčícími figurkami po boku mužů, osudy královen Elišek – Elišky Přemyslovny, Elišky Rejčky a Elišky Pomořanské – dodnes ukazují jejich sílu, odvahu a vůli. - PodcastMasakr v Postoloprtech byl aktem genocidy. Potrestán za něj ale nikdo nebyl, uvádí badatel PadevětPřed 7 měsíci
·
20 minut
Jsou témata v naší historii, která se začala otevírat až po listopadu 1989. Mezi ně patří také události po skončení 2. světové války, kdy probíhal odsun Němců a vyrovnávání účtů. Události, které dobovou optikou můžeme zařadit mezi genocidu, pak souvisejí s tím, že Češi nebyli (a nejsou) jen oněmi holubičími povahami, jak se často říká. Mezi zavražděnými byli totiž častokrát zcela nevinní lidé, děti, mládež, staří či nemocní lidé, žádní typičtí nacističtí pohlaváři. - Podcast„Kapitána avantgardy“ Karla Teigeho zničili vlastní soudruziPřed 8 měsíciNadšený propagátor komunismu, promotér moderního umění v Československu, angažovaný literát, teoretik a kritik umění. K tomu skvělé organizační schopnosti, fotografická paměť, charisma, břitký jazyk a láska žen prý až za hrob. To všechno ztělesňoval „kapitán avantgardy“ Karel Teige (1900–1951). Ten se dostal po únoru 1948 do soukolí komunistické mašinérie a přestal se hodit. Tragédie konce jeho života se tak odehrávala na půdorysu zlovolnosti jeho vlastních soudruhů.
- PodcastJezuité k nám přišli už před Bílou horou, říká historičkaPřed 11 měsíci
·
23 minut
Jezuité byli po dlouhá léta pomyslným terčem nejrůznějších kritik i nenávistných komentářů. Strefoval se do nich muž břitkého pera Karel Havlíček Borovský, stejně jako další účastníci veřejného života od 18. století až do současnosti. Ostatně slyší-li člověk jméno Koniáš, jistě se mu vybaví „zločinné“ pálení knih na hranici. (Repríza, v premiéře jste pořad mohli slyšet v říjnu 2023.) - PodcastPadly komunistické režimy opravdu jen kvůli Perestrojce sovětského vůdce Michaila Gorbačova?Před 1 rokem
·
23 minut
Anebo přestal být komunismus v této době pro lidi přitažlivým? Na to se ptá další díl cyklu Jak to bylo doopravdy. Ivana Chmel Denčevová si pozvala historika Jana Rychlíka. Režii měl Michal Bureš. - PodcastJak televize a rozhlas informovaly o listopadu 1989Před 1 rokem
·
23 minut
Po 17. listopadu 1989, kdy byli v Praze studenti na vzpomínkovém pochodu zmasakrováni pohotovostními pluky a dalšími příslušníky Sboru národní bezpečnosti, bylo klíčové, jak tyto informace dostat k lidem. Nebylo to vůbec jednoduché, protože tehdy byly všechny sdělovací prostředky prodlouženou rukou vládnoucí komunistické strany a pravdivé informace měly cenu zlata. - PodcastZpátky do Evropy. Co pomyslný návrat obnášel a co mu předcházelo?Před 1 rokem
·
22 minut
Změny, které nastartoval listopad 1989, se týkaly takřka všeho, v čem lidé žili a jak fungoval totalitní stát. Po dlouhých čtyřiceti letech Československo zásadně změnilo, otočilo také svou zahraniční politiku a cílem bylo dostat se znovu mezi demokratické státy. Jedno z hesel bylo „Zpátky do Evropy“, zdánlivě jednoduchý cíl – alespoň pohledem na mapu –, ale ve skutečnosti to trvalo velmi dlouho. - PodcastByl prezident Masaryk potomkem Habsburků? Bez srovnání DNA to vyloučit nemůžeme, odpovídá historikPřed 1 rokem
·
20 minut
Životním krédem „prezidenta zakladatele“, jak se TGM říkalo, bylo hledání pravdy. Ostatně – sám se ve svém životě několikrát při hledání pravdy „proti proudu“ postavil. Poslechněte si reprízu pořadu. - PodcastSamostatný Slovenský stát, který Slováci vyhlásili v březnu 1939, byl za druhé světové války pod vlivem nacistického NěmeckaPřed 1 rokem
·
23 minut
Projevilo se to například krutými protižidovskými zákony. Na to, zda byl Slovenský stát fašistický, odpoví v novém díle pořadu Jak to bylo doopravdy historik Michal Lukeš. Autorkou je Ivana Chmel Denčevová. Režii měl Michal Bureš. - PodcastČeským zemím vládli dokonce dva nekorunovaní Habsburkové, připomíná historikPřed 1 rokem
·
22 minut
Klíčovým státoprávním aktem byla v historii korunovace. Až tehdy se stál král nejvyšším představitelem země. To, kdy byla česká knížata ustanovena do pozic králů, patří k důležitým datům naší historie, zároveň i potvrzením významu českých zemí. Korunovace krále byla ale také symbol rovnoprávnosti českého národa stát vedle jiných, velkých. Proto je tak důležité připomínat si příběh panovníka Františka Josefa, a to už od druhé poloviny 19. století. - PodcastExistovali blaničtí rytíři? Je to krásný mýtus a dodnes přitahuje magičností, odpovídá historičkaPřed 1 rokem
·
22 minut
Hora Blaník je výjimečná – alespoň co se týká pověstí. Kdo by neznal blanické rytíře, kteří mají vyrazit na pomoc českým zemím, až jim bude nejhůře. Tajemství, které nás provází už několik staletí, se proměňovalo v době. Bezpochyby ale do naší tradice patří a stalo se inspirací i pro řadu uměleckých děl. - PodcastKomunisti o perestrojce hlavně mluvili. Ve skutečnosti se báli, že přijdou o koryta, míní historikPřed 1 rokem
·
22 minut
„Vy nevidíte, že kolem nás to všetko ide do haj*lu? Robte niečo!“ Tato slova měl říct prezident a generální tajemník ÚV KSČ Gustáv Husák. Přitom právě on byl symbolem strnulosti komunistického režimu, taky se mu říká „prezident zapomnění“. Druhá polovina 80. let byla totiž poznamenána zásadní změnou Sovětského svazu, a to když do funkce „prvního muže“ nastoupil Michail Gorbačov. Chtěl změny, které se pak měly stát i v dalších zemích komunistického bloku. - PodcastS Gorbačovovou perestrojkou se měnil celý východní blok. Jen ti naši komunisti drželi, míní historikPřed 1 rokem
·
23 minut
Když se na scéně na pozici prvního muže Sovětského svazu (SSSR) objevil v březnu 1985 Michail Sergejevič Gorbačov, asi si nikdo nedokázal představit, jak zásadní roli sehraje. V okolních zemích komunistického bloku rostla nespokojenost, která zdánlivě s děním v SSSR dvakrát nesouvisela. Jen v Československu se zastavil čas – a naše ekonomika mlela z posledního. Začínalo být jasné, že k politické změně musí dojít i u nás, jen nikdo nevěděl, kdy to „praskne“. - PodcastSex v době temna? Život byl pestrý, říká o středověku historikPřed 1 rokem
·
24 minut
Všední život s jeho každodenností může být velmi zajímavé a přitažlivé téma. Dějiny totiž nevytvářejí pouze panovníci a vlivné osobnosti, nejsou to pouze politické dějiny a v širším slova smyslu dějiny společnosti. Ani takzvané období temna nebylo jen temné. - PodcastLéto s Krylem: Byl to vizionář, nebo kverulant?Před 1 rokem
·
23 minut
Představovat osobnost Karla Kryla (1944–1994), písničkáře, básníka a novináře, není třeba. Stal se symbolem okupace v srpnu roku 1968, symbolem exilu s veškerou tou tísní. Přesto byl přítomen i v komunistickém Československu. - PodcastUniverzita Karlova přestala existovat – kvůli Husovi a jeho revoluci, připomíná historičkaPřed 1 rokem
·
23 minut
Historie pražské Univerzity Karlovy sahá až do první poloviny 14. století a svým názvem připomíná zakladatele Karla IV. V dějinách univerzity najdete i období, ve kterých se dostala „na hranu existence“, zmítána byla nejrůznějšími spory, několik desetiletí dokonce nefungovala. I v moderní době byla akademická půda místem, kde se odrážely a odrážejí národnostní a ideologické spory – to všechno ale bylo a je v protikladu úmyslů jejího zakladatele. - PodcastNenašel jsem na něm blud nebo kacířství, psal inkvizitor Mikuláš o Janu Husovi. Byl opravdu kacířem?Před 1 rokem
·
22 minut
Osobnost Jana Husa není pouze příběhem doby, ve které žil a kdy jeho život tragicky skončil upálením na hranici, ale provází naše dějiny i po další staletí až do současnosti. Vznikají polemiky o jeho životě, skutcích a také o odpovědnosti za jeho smrt. - PodcastČeské stopy v evropské i světové politice dnes hledá pořad Jak to bylo doopravdyPřed 1 rokem
·
22 minut
Vyvrací tak mýtus, že se rodáci z Čech neprosadili v politice mimo hranice republiky. Příběhy světových politiků s českým původem připomene historik Michal Stehlík a Ivana Chmel Denčevová. - PodcastZákon na ochranu lidově demokratické republiky se stal gilotinou, míní historik TůmaPřed 1 rokem
·
23 minut
Zákon č. 231/1948 Sb. na ochranu lidově demokratické republiky vlastně symbolizuje komunistické Československo. Na jeho podkladu byly odsouzeny tisíce lidí, další dostávali tresty smrti. A přitom to měl být zákon, který měl „jen“ chránit stát. - PodcastR. A. Dvorský byl odsouzený jen za to, že se stal symbolem první republiky, myslí si historikPřed 1 rokem
·
23 minut
Elegán s knírkem a prvorepubliková celebrita populární hudby, tak takový byl Rudolf Antonín Dvorský, resp. R. A. Dvorský (1899–1966). Některé jeho písně zlidověly, v jeho době asi nebyl nikdo, kdo by ho neznal – asi i proto se pak stal „terčem komunistů“ totalitního Československa. Prostě se jim nehodil do „nových pořádků“, takže ho chtěli dostat do vězení – za to, co vůbec nespáchal. - Podcast„S tou perestrojkou opatrně,“ varoval kolegy normalizační televizní ředitel ZelenkaPřed 1 rokem
·
23 minut
Glasnosť, perestrojka, česky také přestavba – slova, která byla koncem 80. let všudypřítomná. Mnozí se jimi „zaklínali“, leckdo se před nimi schovával. Ani sami komunisté nevěděli, co vlastně dělat a jak změny pocházející ze Sovětského svazu uchopit. - PodcastGottwaldův lékař Haškovec mu na recepcích bral číše. Nakonec skončil ve vězeníPřed 1 rokem
·
23 minut
Být po boku mocných mužů v totalitních státech se nevyplácí. Z výšin se může velmi lehce dostat dolů a třeba skončit i ve vězení. Nejsou to ojedinělé případy, přesto svou absurditou ohromují i v současnosti. Takový byl i životní a profesní příběh lékaře Vladimíra Haškovce. - PodcastOdhalujeme mýty, polopravdy, dezinformace či lži z naší historiePřed 1 rokem
·
23 minut
Všechny podcasty na jednom místě. Na Seznamu. Hledejte, nacházejte a poslouchejte. Vybírejte z pořadů i témat. O seberozvoji, cestování nebo třeba o historii. - PodcastStB měla prsty v mnoha dodnes neobjasněných úmrtích odpůrců režimu, vysvětluje badatelPřed 1 rokem
·
22 minut
Komunisté se s těmi, kteří s nimi nesouhlasili, nijak zvlášť „nepárali“. Někteří skončili na popravišti, někteří ve věznicích, další pod tlakem utíkali do exilu. Existují ale příběhy, které jsou dodnes s velkým otazníkem. Co se vlastně stalo? A proč? Otázky, na které neumíme odpovědět – i proto, že v archivech jsou stále nezpracované a nedigitalizované dokumenty, které by některé odpovědi mohly alespoň naznačit. - PodcastV únoru 1956 vystoupil na XXPřed 1 rokem
·
23 minut
Komunistické Československo nemělo žádnou vlastní politiku, de facto ani nebylo samostatným státem, protože nás řídili z Moskvy. A když něco nešlo „po dobrém“, muselo to jít „po zlém“. Přesto existoval zásadní text, o kterém se nemluvilo a které si nesměli přečíst ani naši soudruzi. Vlastně se tak dostal do blízkosti dalších zakázaných textů, jako 2000 tisíce slov, Prohlášení Charty 77 nebo Několik vět. - PodcastBylo zvolení Havla prezidentem ústupkem komunistům? Spíš vyvrcholením pádu režimu, hodnotí historikPřed 1 rokem
·
22 minut
Dne 29. prosince 1989 byl zvolen prezident Československé socialistické republiky. Stal se jím Václav Havel, který byl ještě před pár měsíci politickým vězněm. Nekomunista, nestraník a velký oponent komunistického režimu pro kterého hlasoval parlament plný komunistů, tedy s menší částí poslanců vyměněných už procesem kooptace. - PodcastExistovala Viktorka z Babičky Boženy Němcové, nebo to není možné?Před 1 rokem
·
23 minut
Láska a tragédie, která nás stále přitahuje. Takový je i příběh Viktorky z proslulé Babičky Boženy Němcové – knihy, u které leckdy tečou slzy. A protože některé postavy z knihy skutečně existovaly, třeba babička, rodiče Barunky (pozdější spisovatelky) nebo paní kněžna, může čtenáře napadnout: jak to bylo s Viktorkou? - PodcastGenerál Píka byl zavražděn na základě falešného důkazu. Nachystali ho neslavně proslulí Reicin a VašPřed 1 rokem
·
22 minut
Zlo má být potrestáno – jednoduché konstatování, které zřejmě všichni známe. Ovšem pohledem do historie zjišťujeme, že tomu tak až příliš často není. Takový je i případ justiční vraždy generála Heliodora Píky, kterého se komunisté a především Sovětský svaz chtěli jakkoliv zbavit. Sovětští nohsledi v tehdejším Československu neváhali vytvořit ani falešný důkaz, jen aby se zavděčili. Na smrt tak poslali zcela nevinného člověka a potrestán za to nebyl nikdo. - PodcastLorencova skartace měla zakrýt stopy po zločinech StB, popisuje historikPřed 2 roky
·
21 minut
Velkou a stále nezodpovězenou otázkou v naší nejnovější historii je, jakou roli přesně měla komunistická Státní bezpečnost. Týká se to jak událostí vnitropolitických, tak i zahraničněpolitických. Jisté objasnění ze zachovaných archivních dokumentů sice máme, ovšem řada důležitých byla samotnými estébáky zničena. Cíleně, neodvolatelně, a tak nám zůstávají ona pomyslná bílá místa. - PodcastHavlovy dopisy Dubčekovi a Husákovi zasáhly do normalizace. Jejich obsah se potvrdil, říká historikPřed 2 roky
·
24 minut
Mohlo by se zdát, že proti ohromnému aparátu totalitního státu, mezi nějž patřily bezpečnostní složky a armáda, pouhé slovo nic neznamená. Pohled do historie nám však ukazuje, že právě slovo může znamenat velký čin. Takové byly i dopisy, které v období normalizace napsal Václav Havel. A také za ně patřičně pykal, protože ani slovo se v komunistickém státě neodpouštělo. - PodcastPřemysl Otakar II. byl obětí svého velikášství. Ale šlo o schopného politika, připomíná historičkaPřed 2 roky
·
23 minut
Původně s tím nikdo nepočítal, protože se narodil jako druhý syn, takže pro zemi a historii měl být „bezvýznamný“. Okolnosti související se smrtí jeho bratra a následníka trůnu Vladislava, ho ale přivedly na královský trůn. Možná i proto byl nejprve „synem ztraceným v pramenech“, pak ale moravským markrabětem a vůdcem odbojné šlechty, a to až k pozici rakouského vévody a evropského krále. - PodcastOdsun Němců už dnes hodnotíme jinak než po válce. Historická paměť se proměňuje, uvádí historikPřed 2 roky
·
25 minut
Hledání viníků během 2. světové války i v období poválečném se soustředilo také na německé obyvatele tehdejšího Československa. Mezi ně byli zařazeni, a to takřka jednomyslně, také Němci, kteří na našem území žili. Čekal je odsun, který byl ve znamení principu kolektivní viny. Bohužel právě tento neospravedlnitelný princip byl pak po únorovém převratu 1948 využíván proti dalším skupinám obyvatel. - PodcastKdo na koho v Československu doplácel? Jsou to hloupé diskuse a nikam nevedou, tvrdí historikPřed 2 roky
·
25 minut
O půlnoci 31. prosince 1992 skončila historie Československa. Rozdělení státu znamenalo také dělení ekonomické a finanční. A jak už to tak často bývá, úvahy a debaty souvisejí také s tím, kdo na koho doplácel v historii a kdo doplatil na rozdělení státu. - PodcastVymazal Milan Kundera desetiletí své tvorby i života?Před 2 roky
·
23 minut
12. července 2023 zemřel světově proslulý spisovatel Milan Kundera. Autor románů Nesnesitelná lehkost bytí nebo Žert žil od poloviny 70. let ve Francii, poté co byl zbaven možnosti literárně působit v normalizaci. Připomeňte si autora reprízou pořadu Jak to bylo doopravdy. - PodcastOstatky císaře Karla IVPřed 2 roky
·
23 minut
byly po jeho smrti v roce 1378 uloženy v budované Katedrále sv. Víta. Náhrobek se však nedochoval. Měli v tom prsty Habsburkové? Na to odpoví dnešní díl cyklu Jak to bylo doopravdy s historičkou Evou Doležalovou. Připravila a slovem provází Ivana Chmel Denčevová. Režii má Michal Bureš. - PodcastHistorik Jakl: Sověti přišli v květnu 1945 už do osvobozeného městaPřed 2 roky
·
21 minut
S datem konce 2. světové války byly tak trochu problémy. Řadu desetiletí jsme slavili 9. květen, posléze se Dnem osvobození stal 8. květen. Proč? Souviselo to s tím, kdo bude považovaný za osvoboditele: jestli to bude Rudá armáda, jiná spojenecká vojska do Prahy podle dohod vstoupit nesměla, anebo přiznáme, že se Pražané osvobodili tak trochu sami. Díky obdivuhodné statečnosti účastníků Pražského povstání. - PodcastSpolu s Rudou armádou sem přišla i kontrarozvědka Směrš. Na svědomí má 215 obětíPřed 2 roky
·
25 minut
Směrš byla tajná policie, která hned začala zatýkat ruské emigranty, kteří už ale byli československými občany. Mnozí se domů nikdy nevrátili. - PodcastOsvobodila Prahu Rudá armáda? Radost z konce války se postupně dostala do soukolí propagandyPřed 2 roky
·
24 minut
Nejprve to bylo chybné datum. Den osvobození a konce 2. světové války jsme slavili 9. května, tedy až o den později. Pak také chybné informace, které se týkaly toho, kdo vlastně Prahu osvobodil. Radost z konce strašlivé války se postupně dostala do soukolí propagandy. A to na několik dlouhých desetiletí. - PodcastCísaři Karlu IVPřed 2 roky
·
23 minut
se někdy předhazují jeho údajně antisemitské postoje. Jaký byl vztah tohoto panovníka k Židům? O jedné stinné stránce vlády Otce vlasti bude další díly cyklu Jak to bylo doopravdy. Ivana Chmel Denčevová se na to zeptá historičky Evy Doležalové. Režii má Michal Bureš. - PodcastNejen Seifert. Máme i další zapomenuté rodáky s Nobelovou cenou, vysvětluje historik StehlíkPřed 2 roky
·
22 minut
Od roku 1895 se Nobelovy ceny udělují v pěti kategoriích – vědecký výzkum, technické objevy či přínos lidstvu. Několik Nobelovek dostali i Čechoslováci, ale totalitnímu státu se občas „nehodili do krámu“, někteří měli být z historie dokonce vymazáni. Kdo byli Berta Suttnerová, manželé Coriovi, Jaroslav Heyrovký a Jaroslav Seifert? - PodcastJaroslav Jan Pála, továrník ze Slaného, byl nespravedlivě nařčen z viny na vypálení obce LidicePřed 2 roky
·
24 minut
Jeho osud připomene další díl cyklu Jak to bylo doopravdy. Pořad připravila Ivana Chmel Denčevová, režie Michal Bureš. - PodcastPříběh Stalinova pomníku v Praze na Letné, kdo ho navrhl, kdo ho postavil a kdo ho zbořil - o tom bude další díl cyklu Jak to bylo doopravdy?Před 2 roky
·
22 minut
Připravila Ivana Chmel Denčevová. Režii měl Michal Bureš. - PodcastO Pražských matkách, ekologii a pádu komunismu - o tom bude další díl cyklu Jak to bylo doopravdyPřed 2 roky
·
23 minut
Připravila Ivana Chmel Denčevová. - PodcastPohled na období od podzimu 1938 do jara 1939 v československých dějinách dnes nabízí pořad Jak to bylo doopravdyPřed 2 roky
·
22 minut
Ptá se, jestli by neměla být takzvaná Druhá republika vymazána z historie. Historika Stanislava Balíka se ptá Ivana Chmel Denčevová. Režii má Michal Bureš. - PodcastPřed 75 lety převzali moc v Československu komunistéPřed 2 roky
·
22 minut
Okolnosti únorového převratu připomene další díl cyklu Jak to bylo doopravdy. Ptá se, jestli byl nejdůležitějším dnem puče 25. únor 1948. Připravila Ivana Chmel Denčevová. Režii měl Michal Bureš. - PodcastPříběh prvorepublikové atletky Zdeny Koubkové, která se stala mužemPřed 2 roky
·
25 minut
Ženský sport v období první republiky byl do jisté míry na okraji zájmu společnosti, stejně jako tomu bylo v dalších státech. Ženy se přece měly zabývat jinými činnosti. Přesto se objevil mimořádný talent. Zdena Koubková byla dokonce držitelkou světového rekordu. Ale ve sportovní historii jako by neexistovala. - PodcastBydlel v pražském Faustově domě opravdu proslulý doktor Faust?Před 2 roky
·
23 minut
Otevřeme-li turistického průvodce Prahou, dočteme se o proslulém Faustově domě na pražském Karlově náměstí. A ve Starých pověstech českých od Aloise Jiráska najdeme pověst a příběh o údajném doktoru Faustovi. - PodcastV roce 1953 začala vysílat Československá televizePřed 2 roky
·
22 minut
Na její program dohlížela vládnoucí komunistická strana. Jak využila tento tehdy nový způsob zábavy, řekne další díl cyklu Jak to bylo doopravdy. Připravila Ivana Chmel Denčevová, která si pozvala historika Daniela Růžičku. Režii měl Michal Bureš. - PodcastPrezidentské volby za první republiky nebyly tak hladké, jak se tradujePřed 2 roky
·
25 minut
Československo prožilo pouze malou část své existence v demokratickém uspořádání. Možná i proto se s nadějí a možná i nostalgií díváme na období první republiky. Ta existovala pouhých 20 let a v řadě parametrů byla vzorem i v tehdejším světě. Přesto ale můžeme nacházet jisté paralely s tak často kritizovanou současností. - PodcastByla Charta 77 jen okrajovou záležitostí?Před 2 roky
·
23 minut
6. ledna roku 1977 bylo zveřejněno Prohlášení Charty 77 a jak uvádí historik Michal Stehlík: „Doposud nebyla v Československu podobná aktivita a nebezpečná byla jak pro signatáře, tak se také v ohrožení cítil režim.“ Ostatně hned následující den přijal Ústřední výbor Komunistické strany Československa (ÚV KSČ) usnesení, na které navazovaly úkoly pro představitele justice a prokuratury. (Repríza pořadu.) - PodcastZ nepohodlného novináře a intelektuála Kalandry udělali komunisté trockistu, připomíná historikPřed 2 roky
·
22 minut
Lev Davidovič Trockij byl spolu s Vladimírem Iljičem Leninem hlavním aktérem dění v Rusku v rámci tzv. Velké říjnové socialistické revoluce. Byl to jeden z nejschopnějších a nejtalentovanějších bolševiků, skvělý řečník a měl i charisma. Ani jeho by tehdy nenapadlo, že se kdy dostane do nemilosti, bude uprchlíkem a na příkaz NKVD v roce 1940 zavražděn. A hlavně, že se jeho jméno stane synonymem pro hledání vnitřního nepřítele i v dalších zemích. - PodcastV květnu 1945 začaly hlavně v českém pohraničí působit takzvané revoluční gardyPřed 2 roky
·
22 minut
Měly pomáhat s obnovou vládní moci na území bývalých Sudet. Jenže některé skupiny si vykládaly právo po svém. Hlášené tak byly neoprávněné domovní prohlídky, rabování, znásilňování žen a dívek, ale také bezdůvodné vraždy Němců. O revolučních gardách je dnešní cyklus Jak to bylo doopravdy. Připravila ho Ivana Chmel Denčevová. Režii měl Michal Bureš.
