Jan B. Krejčí

Je fajn mít zákonodárnou moc, můžete pak sobě a svým kamarádům udělovat výjimky a ostatním se smát.

Demografie, ekonomie, statistika, prognózy, výzkumy. O to se politici rádi opírají. Ale nějak při tom zapomněli na to, co je jejich posláním - vést nás k tomu, aby se nám všem lépe dařilo. A ke všemu je vidět, že ta čísla vůbec nechápou.

„Počítáme s tím, že k výpočtu platů dojde, byť v některých případech s určitým zpožděním,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Jestliže nemáme na státní výdaje, je (a bohužel nejen) podle ministra Dvořáka lepší zvýšit daně, než výdaje snížit. Může už někdo politikům vysvětlit, že to je ta nejméně moudrá cesta?

Důchodová reforma, osmý pilíř, desátý pilíř, dlouhodobý investiční produkt, pojištění, připojištění, spoření, investiční fondy, daňové úlevy, příspěvky zaměstnavatele. Je to mírně řečeno džungle. Pojďme se spolu podívat na realitu bez růžových brýlí.

Štvou vás neoddělitelná víčka plastových lahví? Poděkujte Evropské unii.

Malé věci řešte ruky mávnutím, zpívá se v písničce o Škrholovi, který - aby krále zbavil otravné mouchy - ho bacil sukovicí do nosu a zabil. A my se Škrholovi smějeme, ale děláme to občas zrovna tak…

Čísla jsou čím dál krásnější, ale kvalita života se spíše zhoršuje. Proč? Protože si pořád pleteme pojmy a neříkáme věci celé. Například - co chápete pod pojmy cena, hodnota a produkt?

České bláznovství dosáhlo nového vrcholu - ministerstvo práce si za naše daně nechává vysílat na Radiožurnálu (placeném z koncesionářského poplatku) reklamu na Českou správu sociálního zabezpečení.

Nevím, jak vám, ale mně zřejmě posledních 35 let ujížděl vlak víc a víc. Asi je čas to napravit.