Jan Břížďala

Před rokem zveřejnilo ministerstvo školství revidované rámcové vzdělávací programy pro předškolní a základní vzdělávání. Mateřské školy mají podle nich učit povinně od září 2026, základní školy o rok později.

Nastupující vláda ANO, SPD a Motoristů již zveřejnila své programové prohlášení. Kromě priorit vycházejících z národní strategie vzdělávání se v něm objevují také ideologické boje - třeba proti „politickým“ neziskovkám ve školách.

Šprti. Elitáři. Přesně tyhle nálepky většině lidí naskočí, když se mluví o gymplácích. Jenže kolem gymnázií stále koluje nespočet mýtů – třeba ten, že jsou jen pro „nejchytřejší“ děti ve společnosti.

Estonsko je světovým lídrem v oblasti digitalizace. Svůj úspěch staví na dostatku IT odborníků. Receptem je tedy lepší vzdělávání.

Největší změna ve vzdělávání za posledních 20 let. Tak komentovalo ministerstvo školství nové rámcové vzdělávací programy. Na povrch však vyplouvá, že vytvořilo akorát Potěmkinovu vesnici.

Zdeněk Hřib, nový předseda Pirátské strany, překvapil návrhem zrušit ministerstvo školství. Tento výrok otevřel debatu o roli státu v řízení a sledování kvality vzdělávání.

Návrh rozpočtu ministerstva školství na rok 2025 počítá s nárůstem výdajů o 22 miliard Kč. Toto navýšení se promítne jak do regionálního, tak vysokého školství. Problém ale je, že aktuálně není rozpočtově kryto financování nepedagogů od 1. září 2025.

Letošní přijímací řízení na střední školy přineslo řadu změn. Nově bylo možné se hlásit až na 3 obory, pořadí vybraných oborů bylo závazné a podání přihlášky bylo možné on-line.

Tento týden pokračuje diskuze o zajištění financování nepedagogických pracovníků ve školách. Součástí škrtnutých pozic totiž bylo 2500 obsazených, na jejichž financování chybí 800 milionů Kč.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy výrazně snížilo finanční prostředky školám na platy nepedagogů. Ředitelé základních škol uvádí, že jsou z tohoto postupu ministerstva v šoku, rozhořčeni a zklamáni, mnozí nejspíše budou muset propouštět.

Hledáme zaměstnance. Přijmeme absolventy. Firmy se velmi často shání po nových pracovnících, kterých je nedostatek. Proč se absolventi do některých zaměstnání nehrnou?

V evropských zemích převažuje nabídka všeobecného středoškolského vzdělání nad odborným. Cílem vzdělávací politiky ČR je se tomuto standardu přiblížit. Zodpovědnost za to mají jednotlivé kraje.

Ministerstvo školství potvrdilo, že v příštím roce by si mohli deváťáci podávat přihlášky nově digitálně a až na 3 střední školy. Aby to platilo, musí se urazit ještě kus cesty.

Na středních školách se má posílit všeobecné vzdělávání. Současně se ozývají hlasy, že se by se měly naplnit učební obory a podporovat řemesla. Jak jsou tyto pohledy slučitelné?

Většina absolventů odborných škol nepůsobí v oboru, který absolvovala. Obsah vzdělávání neodpovídá budoucím potřebám praxe. Tyto skutečnosti se stávají trendem a je zapotřebí tento segment vzdělávání reformovat.