Jan Gondas

„Můžeme se povznést z této mdlé Země a z výše zkoumat, zda příroda vložila všechnu svou krásu jen do tohoto malého smítka prachu. A jako cestovatelé do vzdálených světů lépe poznáme, co je doma opravdu hodnotné.“ (Christiaan Huygens)

Učitel se ptá žáka: „Vyjmenuj mi všechny planety.“ „Slunce, Měsíc, Merkur, Venuše, Mars, Jupiter, Saturn,“ zní odpověď. Žák dostává za jedna. Odpovídá totiž naprosto správně. Strojem času jsme se vrátili do období geocentrismu.

Na Měsíci nikdy nikdo nepřistál. Ocet nás chrání před zákeřnými chemtrails. Svět ovládají ilumináti. A Země je placatá.

Meziválečné Bavorsko. Odloučený statek Hinterkaifeck obývá pětičlenná rodina. V pátek 31. března roku 1922 sem přichází nová služebná. Doprovází ji její sestra. Ta ještě netuší, že je poslední, kdo kdy obyvatele statku uvidí živé. Tedy kromě vraha.