Jan Kalvoda

Zkouška časem prokázala, že Ústava ČR je kvalitní, shodli se právníci, kteří stáli v roce 1992 u jejího zrodu. Jindřiška Syllová z Právnické fakulty…

Spor mezi Českou republikou a firmou Diag Human pokračuje. Seznam Zprávy zjistily další kroky společnosti, která se léta soudí kvůli zmařenému obchodu s krevní plazmou.

Svolavatele protivládní demonstrace a jejich podporovatele žene vidina, že dosáhnout na hlasy propadlé při loňských volbách. Nejde tedy o ideologii, jen o byznys – dostat se do sněmovny nebo v ní ještě posílit. Andrej Babiš, Tomio Okamura a další extremisti umí počítat. Ví, kolik dostali před rokem ve volbách. A ví, že se „na ulici“ válí další milion. Stačí si pro hlasy sáhnout. Kdo další má zájem o rekordní počet bezprizorních voličů, kteří teď nemají zastoupení v parlamentu? S ohledem na aktuální situaci odemykáme loňskou povolební analýzu z tištěného časopisu Neovlivní.cz. Poprvé v historii loni ve volbách propadly hlasy více…

Na konkrétní odůvodnění, proč mezinárodní investiční arbitráž v Londýně rozhodla, že má Česká republika zaplatit firmě Diag Human skoro 16 miliard korun, si veřejnost bude muset ještě nějaký čas počkat. Text nálezu zůstává zatím neveřejný, ministerstvo financí jej i přes žádost na základě zákona o svobodném přístupu k informacím odmítlo poskytnout. Redakce HlídacíPes.org se přesto pokusila zmapovat

Vláda se před 30 lety zabývala novou podobou ústavy českého státu. Kabinet sice odmítl návrh k tomu vytvořené komise, ale podobu základního zákona země podrobně probíral. Jakou roli by v nové ústavě měl hrát prezident a jak by měl být volen, představili koaliční partneři Jan Kalvoda a Václav Klaus.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Když ministerstvo financí v polovině června rozeslalo do médií svou reakci na prohranou arbitráž s firmou Diag Human, obsahoval text i poměrně nenápadnou větu: „Tribunál nyní uznal, že ČR porušila Dohodu o ochraně investic mezi ČR a Švýcarskem (…) následným jednáním různých státních orgánů v průběhu obchodní arbitráže.“ O jaké „jednání státních orgánů“ šlo, však dosud zůstává poněkud

Předáním obálky se správnými odpověďmi své dceři pověřil poslanec velitele místních četníků.

ČR už podala k vrchnímu soudu v Londýně podnět ke zrušení soudního nálezu, podle něhož má stát zaplatit 15,5 miliardy korun společnosti Diag Human kvůli údajnému pochybení ministerstva zdravotnictví při zadávání zakázek na zpracovatele krevní plazmy. Rozsudek by mohl padnout za šest až devět měsíců. V pořadu 20 minut Radiožurnálu to dnes řekl advokát Jan Kalvoda, který firmu Diag Human zastupuje.

Česko částečně prohrálo mezinárodní arbitráž s firmou Diag Human a český stát má podle rozhodnutí zaplatit společnosti 15,5 miliardy korun. Jak velkou částku požadovala u arbitráže firma Diag Human a proč? Bylo by miliardové odškodné odpovídajícím trestem za chybu při zadávání veřejných zakázek na zpracovatele krevní plazmy? Tomáš Pancíř se ptal Jana Kalvody, advokáta, který společnost Diag Human zastupuje.

ČR už podala k vrchnímu soudu v Londýně podnět ke zrušení soudního nálezu, podle něhož má stát zaplatit 15,5 miliardy korun společnosti Diag Human kvůli údajnému pochybení ministerstva zdravotnictví při zadávání zakázek na zpracovatele krevní plazmy. Rozsudek by mohl padnout za šest až devět měsíců. V pořadu 20 minut Radiožurnálu to v pondělí řekl advokát Jan Kalvoda, který firmu Diag Human zastupuje.

V Londýně skončila mezinárodní investiční arbitráž mezi Českem a firmou Diag Human. Jde v ní o známý miliardový spor kvůli zmařenému obchodu s krevní plazmou.

Česká republika prohrála mezinárodní arbitráž s firmou Diag Human a musí společnosti zaplatit 16 miliard korun, rozhodl soud. Informoval o tom server Hlídací pes. Hned tři čtvrtiny z nařízené úhrady tvoří úroky z prodlení. Ty se denně zvyšují o dalších 1,3 milionu korun.

AKTUALIZOVÁNO. Podle rozhodnutí mezinárodní arbitráže musí Česká republika zaplatit firmě Diag Human zhruba 15,5 miliard korun. Z toho činí 12 miliard jen úroky z prodlení. Arbitráž, v níž trojice rozhodců řešila celkový přístup českého státu ve sporech s firmou Josefa Šťávy a to, zda Česko neporušilo česko-švýcarské smlouvy o ochraně investic, trvala pět let. Výsledek je nečekanou ranou

KOMENTÁŘ. Prezident Zeman nahradil český parlamentarismus politickou pavlačí. Parlamentní demokracie se nechala bez odporu zaparkovat ve svých budovách a politika jde jinudy. Vznikl alibistický slovník, plný defenzívních klišé pro vysvětlení, proč nic nedělat, nefungovat. Jako by se nad parlamentem klenula nějaká vyšší moc; nějaká překážka, pro kterou je skutečný výkon parlamentní moci nemožný. Jmenuje se

Luxus času na vzpamatování se z šoku, který západnímu světu přivodil Putin, není samozřejmý. Dává nám ho hrdinská ukrajinská obrana, která je od počátku obranou Západu. Je třeba připomenout známý dík Winstona Churchilla věnovaný letcům v bitvě o Británii: „Nikdy v historii lidských konfliktů nevděčilo tak mnoho tak málu za tak mnoho.“ Všichni dnes vděčíme Ukrajině. Agrese proti

V pokračování kampaně Společně jsme silnější od agentury VMLY&R ukazuje milníky 197 let historie na trhu sama Spořitelna.

Jak v Česku odcházejí ministři předčasně z politiky? A je to ve všech případech výhra, když politik položí funkci, odejde z politiky a s důvěrou se nechá „očistit“ skrz trestní stíhání?

Odpor prezidenta Zemana ke jmenování pirátského kandidáta ministrem zahraničí vyvolal novou vlnu diskusí o změně Ústavy. Její autoři ale spoléhali na to, že se politici domluví.

Jak v Česku ministři předčasně odcházejí z politiky? Za jaká provinění nebo podezření? Platí u politika „presumpce viny“? A je to ve všech případech výhra, když politik položí funkci, odejde z politiky a s důvěrou se nechá „očistit“ skrze trestní stíhání?

Na vznikající vládu Petra Fialy prostě budou platit přísnější měřítka. Proto, aby v příštích volbách nezvítězili populisti, neofašisti a komunisti. Na první pohled to po tom všem, na co jsme z éry Andreje Babiše zvyklí, může vypadat jako velká nespravedlnost. Populární starosta, úspěšný bankéř a zdatný ekonom Věslav Michalik pod tlakem okolností rezignoval na kandidaturu na post ministra průmyslu a obchodu. Nebyl vůbec obviněný, jako právě dosluhující premiér Babiš. Byl “jen” podezřelý z neprůhledných finančních operací, které nedokázal na první dobrou věrohodně vysvětlit. Optikou minulých osmi let to vypadá nefér. Ale v normální zemi platí v politice presumpce viny, jak…

Seznam Zprávy analyzovaly aktuální rozložení sil prezidenta Miloše Zemana a jeho možnosti zasahovat do sestavy rýsující se vlády Petra Fialy. Zeman má teď i kvůli chatrnému zdraví nejméně prostoru od začátku své funkce.

Demokratické strany vyhrály, protože propadly hlasy více než milionu voličů. Sáhne si pro ně Babiš nebo Okamura? Andrej Babiš řekl, že pokud prohraje ve volbách, odejde z politiky. Ale pak si to rozmyslel. Řekl, že nebude poslancem, protože sněmovna je žvanírna. Ale pak si to rozmyslel. Teď říká, že prezidentská kandidatura pro něj není v tuto chvíli téma. Ale Andrej Babiš umí počítat. Ví, kolik jeho hnutí dostalo hlasů. A ví, že se „na ulici“ válí další milion. Stačí si pro hlasy sáhnout. Kdo další má zájem o rekordní počet bezprizorních voličů, kteří teď nemají zastoupení v parlamentu? Poprvé v historii propadly…

O článku 66 Ústavy teď už každý ví všechno – už i senátoři a poslanci.

Co všechno jsme zažili s vládou Andreje Babiše? Na co všechno jsme si zvykli? Vyměnil víc ministrů než Petr Nečas? Všechno, co potřebujete vědět před volbami a co jste možná už radši zapomněli.

Advokát Jan Kalvoda se snaží kvůli kauze Diag Human získat dokument s poznámkami, které měly být sepsány v éře ministra financí Eduarda Janoty.

Legitimitu současného stavu - stavu nouze - by posílilo, kdyby o něm nyní hlasovala Poslanecká sněmovna, míní ústavní právník Jan Wintr.

Odvolací soud v Belgii dal za pravdu společnosti Diag Human. Firma podle verdiktu tu má šanci na exekuci českého majetku.

„Ještě dnes uložím svůj řidičský průkaz na tři měsíce u příslušného správního orgánu a po tu dobu nebudu řídit motorová vozidla.“ Přes třináct let staré prohlášení patří tehdejšímu policejnímu prezidentovi Vladislavu Husákovi, který uznal, že za rychlou jízdu zaslouží trest. I když ho tehdejší ministr vnitra František Bublan trestat nechtěl.