Jan Lajbl

Sparta se v Polsku trochu nadechla zlepšeným výkonem ve druhé půli a důležitým vítězstvím, které chtěla potvrdit i v domácím utkání s Pardubicemi.

Legia Varšava, další soupeř v Konferenční lize. A co si budeme, chtělo to vyhrát. Sparta se čtyřmi body nemohla před tímto utkáním myslet na postup a pokud chtěla oživit naděje, potřebovala tři body.

Na San Marinu si čeští hráči měli zvednout sebevědomí před Gibraltarem. Místo toho však reprezentace schytala kritiku po ostudném výkonu, která se přenesla i do „přáteláku“ s posledním soupeřem.

Sparta přivítala na svém stadionu Teplice a měla co napravovat. Letenští momentálně rozdávají body jak na běžícím pásu a Brian Priske musel mít před domácím utkáním hodně zamotanou hlavu.

Sparta potřebovala rozšířit bodové konto v Konferenční lize po zaváhání v Rijece. Proti byl soupeř z Polska Raków Czestochowa.

Po nepřesvědčivém ligovém malém derby s Bohemkou zajela Sparta do Karviné. Docela jsem se tohoto výjezdu bál, protože Sparta neměla formu a naopak Karviná pod Jarolímem ještě neprohrála.

Sparta, po zaváhání Slavie, mohla na Slovácku bodově rivalovi odskočit. Jenomže domácí byli na Letenské dobře nachystáni a po vlažném hostujícím výkonu se body dělily.

Zápas s Chorvatskem měl ukázat, jak jsme na tom. Ne, že bych nevěřil ve vítězství, ale pohled na skóre obou nároďáků nám šanci na první místo ani v případě vítězství nedával. Šlo spíše o prestiž.

Sparta se prokousala přes předkola do hlavní fáze Konferenční ligy, kde ji čekal Shamrock Rovers FC. Tady se počítalo s povinnými třemi body a dobrým startem do základní skupiny evropské soutěže.

Po úspěšném ligovém šlágru z minulého týdne a domácím pohárovém vystoupení čekala na Spartu těžší zkouška s Baníkem Ostrava. Letenští se chtěli vrátit do čela tabulky a potvrdit dobrou formu.

Sparta se představila bez zraněného Haraslína v Hradci Králové a nečekal ji rozhodně lehký soupeř. Hradec vedený Daridou nechtěl dát svou kůži lacino už proto, že slavil 120 let od založení klubu.

Český národní tým sehrál příšernou tragikomedii proti Saudské Arábii. Jinak se to nazvat nedá. Soupeř chtěl, my nechtěli vůbec. Takto bych v úvodu shrnul hru, kterou náš nároďák předvedl.