Jan Novák

V médiích nyní rezonuje zpráva, že námořnictvo USA konečně posvětilo stavbu bitevních lodí třídy Trump. Ve skutečnosti admirálové projekt fakticky pohřbili a zachránili tak americkou flotilu.

Poté, co Rusko 24. května znovu nasadilo rakety Orešnik, zaplavily média zprávy o unikátní zbrani, kterou nikdo jiný nedisponuje. Nikdo ji ovšem nemá z prostého důvodu – je to úplný vojenský nesmysl.

Média často varují, že Evropa v oblasti hypersonických zbraní zaostává. Realita je však opačná: zatímco ostatní státy prohrávají boj se zákony fyziky, evropský projekt STRATUS začíná vítězit.

Válka v Íránu uvázla v patu. Zatímco Trump se chlubí zničením íránské „výkladní skříně“, skutečné vojenské kapacity Teheránu přečkaly útoky bez úhony. Co čeká Pentagon v druhém kole?

Drony jsou často označovány za budoucnost válčení, pro strategické údery jsou však již fakticky mrtvé. V dnešním textu rozeberu, proč ani tzv. One Way Effector nedokáže tento úpadek zvrátit.

Při úvodním útoku v roce 2022 selhalo 60 % ruských střel. USA jich v roce 2026 selhalo nad Íránem méně než procento. Tento základ západní vojenské převahy chce nyní Trumpova administrativa zrušit.

Poté, co americké námořnictvo utopilo projekt své protiponorkové fregaty Constellation v byrokracii, se Německo nenechalo zahanbit. Plán na totální likvidaci fregat Niedersachsen zatím plní na 110 %.

Evergreen Trumpovy administrativy je zpět: Spojené státy prý dlouhodobě doplácejí na evropskou obranu a je načase stáhnout vojáky domů. Má to jednu slabinu, mají jich tu méně než Armáda ČR.

Administrativa Donalda Trumpa zvažuje stažení z NATO. Dnešní článek se pokusí osvětlit, k čemu vlastně Evropa Američany při své obraně potřebuje, vojenské schopnosti to překvapivě nejsou.

V dnešním techničtěji orientovaném článku se podíváme na jednu z méně známých lekcí z aktuálního blízkovýchodního bojiště – na pozoruhodně suboptimální výkon izraelského systému Davidův prak.

Pod svými články jsem často kritizován, že mluvím o vojenské realitě, ale neřeším tu politickou. V tomto článku se vás pokusím přesvědčit, že popisování geopolitiky je spíše šamanství než analýza.

NATO ztrácí svůj poslední skutečný stíhací bombardér Panavia Tornado. Proč je odchod veterána do důchodu strategickou noční můrou a proč jej vyřeší až (stále poněkud vzdálené) letouny 6. generace?

V dnešním delším analytickém článku si rozebereme, proč se USA nepodařilo dosáhnout svých cílů v Íránu. Není to politický ani strategický problém, ale problém nedostatečných vojenských kapacit.

Ve Vietnamu i v Afghánistánu prohráli politici, ne vojáci. V Íránu však Američanům hrozí první reálná vojenská porážka po dvou stech letech.

Donald Trump se na sociálních sítích opět rozvášnil nad vizí „uvedení Íránu do doby kamenné“. Má to ovšem jeden háček: bombardování civilních cílů většinou z vojenského hlediska nedává valný smysl.

Při sledování bulvárních vojenských webů by člověk nabyl dojmu, že ve vojenství nastal „konec dějin“ a budoucí konflikty ovládnou výhradně drony, proti nimž neexistuje obrana. Nic z toho není pravda.

Trumpova operace v Íránu se mění v tragikomedii. Přitom stojí proti nepříteli, který by za normálních okolností neměl mít šanci. Důvodem je, že USA bez Evropy nejsou zase tak vojensky silné.

Američanům se podařilo dosáhnout významných vojenských úspěchů, ovšem vojenská struktura režimu se nezhroutila. Hlavním důvodem je charakter samotného amerického úderu a neúprosná realita logistiky.

V dnešním díle o ruských mytických zbraních se podíváme na něco trochu smysluplnějšího, než je zbraň hromadného rybího ničení Poseidon. Bude jí první ruská „hypersonická“ střela – Avangard.

Tímto článkem bych rád zahájil minisérii o mýtických ruských zbraních. Začneme jednou z těch nejbizarnějších: jaderným torpédem s jaderným pohonem – Poseidonem.

Média jsou poslední dobou plná zpráv o tom, jak Rusko zrazuje své spojence. Realita je ale taková, že Rusko nikoho nezrazuje, prostě jen není v jeho silách s tím cokoliv dělat.

Konečně se opar války trochu rozplynul. Můžeme tedy vyvodit závěr, že možné problémy pro západní letectva se nakonec, doufejme, podařilo vyřešit.

Trump zaútočil, ačkoliv ve válce se může stát cokoliv, už nyní můžeme sledovat některé zajímavé vzory v chování amerického letectva.

Pro někoho může být překvapivé, proč americká armáda tolik tlačí na odklad vojenského útoku na Írán. Tento důvod totiž úzce souvisí s Čínou a její protivzdušnou obranou.

V poslední době se to na nás valí z médií ze všech stran. Zase někdo použil ty hrozivé hypersonické zbraně. Realita je však o něco méně děsivá.

Při řízení evropských bezpečnostních projektů se všichni snaží dodržovat pravidlo čtyř N: Nikdy k Ničemu Nepouštěj Němce. Bohužel právě to se nyní stalo osudným evropské protiraketové obraně.

Jsou eToro, Alphafin a Interactive Brokers opravdu podvodníci, jak se někdy píše? Otestoval jsem všechny tři a nabízím střízlivé srovnání bez emocí a předsudků.