Jana Benešová

Norimberské tribunály nepředstavovaly pouze vyrovnání s nacistickými zločiny. Staly se také mimořádným experimentem v oblasti komunikační technologie a profesionalizace simultánní tlumočnické práce.

Jak vypadali lidé na portrétech z 19. století, když jim vrátíme barvy? Pomocí umělé inteligence dnes mohou ožít i zašlé černobílé fotografie.

Historik nemůže být prorokem. Přesto si výjimečně dovolím pošetilou hru: zkusit odhadnout, co mohl tatíček Masaryk na smrtelné posteli vzkázat národu – či někomu?

Zimomřivá noc visí kolem lánského zámku a dole pod okny přechází stráž, která stále častěji zvedá oči vzhůru. Ve věžní místnosti odpočívá první československý prezident na prosté kovové posteli. Již brzy by měla zaznít jeho poslední slova.

Soukromí si pečlivě střežili, ale díky fotografiím, které pořídil architekt jejich bytů, do něj můžeme nahlédnout.

Před biografem Illusion na Václavském náměstí se v chladný únorový večer roku 1913 shromáždil zvědavý dav. Praha měla zhlédnout první „delší“ český hraný film.

Ráno 28. října 1918 začíná v Praze jako každé jiné. U pomníku sv. Václava se brzy odehraje významný moment našich dějin. První vyhlášení československé samostatnosti však nezazní z úst žádného z „mužů 28. října“, ale od muže v kněžském kolárku.

Místo, kde spí věčným spánkem čeští králové, se po staletí několikrát měnilo a stále vydává nové příběhy.

Bude to poselství naděje? Varování? Nebo osobní vyznání?

Tragický příklad mladického idealismu sráženého totalitním režimem vedl k poslednímu vykonanému trestu smrti z politických důvodů.

Právo na vzdělání, které dnes považujeme za samozřejmost, bylo po staletí výsadou jen hrstky vyvolených.

Pražský hrad je jako kniha, ve které stále ještě nejsou přečteny všechny stránky. Jedno z nejpůsobivějších míst se ukrývá pod jeho povrchem.

Jeho život je mementem doby, kdy byli hrdinové trestáni a zrádci odměňováni. Přežil dvě světové války a dvě totality. Nikdy se nevzdal a nezradil své ideály.

Představte si, že byste mohli nahlédnout do budoucnosti jen tím, že se podíváte na postavení hvězd v den vašeho narození. Zní to lákavě, že? Miliony lidí věří, že jim astrologie může takový vhled poskytnout. Ale co když je to jen iluze?

V posledních dnech druhé světové války, kdy se už celé nacistické Německo hroutilo, se v Praze rodil plán, který měl podle svých strůjců změnit osud Československa.

Archeologové učinili senzační objev, který nově přepisuje dějiny lidského osídlení Evropy.

Proč se vlastně začaly natáčet příběhy o agentovi 007? Na počátku byla nepatrná zmínka československého emigranta, který se vypracoval na jednu z nejvlivnějších osobností v globálním filmovém průmyslu.

Rachot tanků a hukot letadel proťal ticho letní noci. Filmaři z barrandovského studia ale neváhali, chopili se kamer a záhy vyrazili do ulic dokumentovat autentické záběry prvních hodin okupace.

Oblíbená komedie Světáci z roku 1969 baví diváky napříč generacemi již více než půl století. Přestože ji mnozí viděli nesčetněkrát, existuje řada fascinujících detailů a příběhů ze zákulisí, které možná dosud unikly vaší pozornosti.

Díky teprve nedávno uveřejněným autentickým nahrávkám rozhovorů s Adinou Mandlovou můžeme nahlédnout do překvapivého zákulisí vzniku slavné večerní toalety z filmu Kristián.

Jednomu z nejuznávanějších vědců poskytla Praha přátelské a podnětné prostředí. Alberta Einsteina si získala nejen svou historií, ale také bohatým intelektuálním životem, a stala se místem, kde mohl nerušeně pracovat na svých převratných teoriích.

Rozlehlý park o 6,5 hektarech zarostl a z ostružinového houští vyplašeně vylétávají bažanti. Dolní zámek v Panenských Břežanech nedaleko Prahy stále chátrá a jeho bývalá krása už dávno vybledla.

Alfons Mucha se nesmazatelně zapsal do dějin jako ikona období secese a hvězda světového formátu. Zatímco o jeho životě a díle pojednává řada publikací, včetně biografie od syna Jiřího, příběh Muchovy dcery Jaroslavy zůstává většinou opomíjen.

Zdánlivě drobná poznámka měla historický vliv na vizuální stránku tenisu. Když se řekne Wimbledon, většině se vybaví travnaté kurty, bílé oblečení hráčů a… žlutý míček. Tato malá, ale nepostradatelná součást turnaje má za sebou fascinující cestu!

Někdy se mu říká „holešovický trojúhelník“, podle obrysu na mapě. Je to místo s pohnutou historií, které za nacistické okupace sloužilo jako sběrný tábor pro židovské obyvatele Prahy, povolané k transportům do Lodže a Terezína.

Smrt Aloise Rašína znamenala pro mladé Československo náhlou ztrátu jednoho z nejvlivnějších politiků. Odhalila ale také přítomnost politického extremismu v nově vzniklém státě a rozproudila debatu o politické kultuře a roli násilí ve společnosti.

Na nároží Národní třídy a Spálené otevřel v roce 1975 obchodní dům Máj, po několik desetiletí jedno z center pražského nakupování. Vydejme se na cestu do doby vzniku a mezi jeho nákupní regály.

Jan Neruda je trvale oslavován jako klíčová postava české literatury. Méně se však hovoří o problematickém odkazu, který vrhá na jeho osobnost znepokojivé světlo.

Režisér Martin Frič mu jednou řekl: „Bez tvé muziky to můžeme zahodit.“ Sláva E. Nováček se proslavil v době, kdy byla filmová hudba ještě v plenkách. Vše muselo být rychle, ale zároveň perfektní. Třeba Kristián byl natočen za pouhých 23 dní!

Přítomnost Vltavy protékající centrem Prahy vždy lákala místní obyvatele ke koupání, což zdejší břehy předurčovalo k rekreačním účelům. Nezkrocená řeka ale znamenala i vysoký počet utonulých.

Každá země chce na olympiádě zazářit nejen sportovními výkony, ale i stylovým oblečením svých reprezentantů. Některé výpravy vsází na tradiční motivy, jiné se pokouší o avantgardní design. Nejinak tomu bylo v roce 1936.

Historie pražského hotelu Šroubek sahá až do roku 1872. Úroveň jeho ubytovacích služeb by z dnešního pohledu těžko obstála, ale Šroubkova kuchyně se stala legendární.

Trasa dlouhá 760 metrů znamenala revoluci. 18. července 1891 se rozjel vůz první elektrické tramvajové trati v Praze. Cesta trvala pouhé 4 a půl minuty, ale pro Pražany to byl skok do budoucnosti.