Janayrin Sramicik

Záběry z dronů jsou dneska sice na každém rohu a skoro nikoho už nepřekvapí, ale když se někdo odvážný proletí přímo nad špičkami v egyptské Gíze (a odvaha je už jen vyběhat potřebné povolení), stojí to za to.

Znáte to, když se někomu podíváte do očí a máte pocit, že se topíte v hlubokém modrém oceánu? Všechny ty romantické knížky to popisují moc hezky, ale věřte mi, že realita může být ještě lepší. Tedy pokud se vypravíme do Indonésie.

Představte si, že žijete na ostrově, který je tak malý, že ho autem objedete za dvacet minut. A teď si představte, že na tomhle kousku země uprostřed Pacifiku sedíte na největším pokladu světa – a vlastně to vůbec netušíte.

Říká se, že česká kotlina je doslova prošpikovaná tajnými chodbami a zakopanými hrnci s dukáty. Schválně, kolik takových pověstí máte ve svém městě? Já znám ze svého okolí hned tři.

San Francisco, to není jen slavný červený most Golden Gate schovaný v mlze nebo historické tramvaje šplhající do krpálů. V posledních týdnech se bohužel tenhle malebný záliv proměnil v místo, na které je opravdu smutný pohled.

Možná jste to v ranních zprávách taky zaregistrovali. Ministerstvo kultury pod vedením Oty Klempíře se rozhodlo, že nás začne „kultivovat“ po vzoru světových metropolí.

I když od premiéry poslední části trilogie Pán prstenů uplynulo už přes dvě desetiletí, tahle filmová sága nás pořád nepřestává fackovat novými detaily.

Aneb Velikonoce tak trochu z pohledu farmářky. Okolo beránků se točí tak velká symbolika, že nám dost možná uniklo to podstatné.

Zkuste si na moment představit, že jste váženým občanem antického Říma. Sedíte na terase své vily, v dálce šumí moře a před vámi stojí pohár toho nejlepšího vína. Jenže něco mu chybí. Je sice dobré, ale na váš vkus až příliš trpké. Co s tím?

V dnešním světě, kde se úspěch měří počtem nul na kontě a nablýskaným bavorákem v garáži, působí příběh Josého Mujici jako zjevení z jiné planety.

Představte si, že sedíte v devadesátkách u televize, usrkáváte kolu a najednou na vás z obrazovky vybafne reklama, kde frajer v tričku a slunečních brýlích přistane se stíhačkou Harrier před školou.

Představte si, že jste na absolutním vrcholu. Jste špičkový diplomat, pravá ruka císaře, hýbete dějinami Evropy a papež vám posílá tituly jako na běžícím páse. A pak se najednou setmí…

Byl rok 2010 a sever kanadské provincie Saskatchewan znovu ukázal, jak nehostinný a nebezpečný umí být. Rozlehlá krajina kolem jezera Wollaston Lake se totiž stala pro jednoho muže pastí.

Řekněme si to bez obalu. Každý rodič občas tlačí na pilu. Známky, chování, budoucnost… znáte to. Jenže pak jsou případy, kdy už to není „výchova“, ale skoro inženýrství. A já tady jeden takový „projekt“ přesně mám.

Grafologie je běžně používána například v kriminalistice, přesto u některých lidí stále budí skepsi. Přitom už jen způsob psaní „i“ nebo „t“ odhalí až 5 000 rysů vaší osobnosti.

V hloubi brazilské Amazonie, ve státě Rondônia, žily ještě donedávna jen tři ženy z kmene Akuntsu. Matka Pugapia a její dcery. Poslední muž z tohoto kmene zemřel v roce 2017 a přežití celé komunity tak vypadalo bledě.

Že vás můžou požadavky pojišťovny dostat do vězení, na to už jste nejspíš někdy narazili. Ale že půjde o pohledávky 100 let staré, to by vás nejspíš ani ve snu nenapadlo. A Tommyho Gregoryho Thompsona také ne. Ale nepředbíhejme.

Tohle se nestává každý rok. A dokonce ani každé desetiletí. Takže kdo chce vidět opravdu kvetoucí unikát, měl by právě teď zamířit na sever Čech.

Představte si, že jste školák, zlobíte, a tak vás pošlou okopávat brambory na školní zahradu. Docela otrava, což?

Byla vybrána jako dítě, aby po boku Václava IV. zajistila pokračování dynastie. Jenže dědic nepřicházel, manžel se uzavíral do sebe – a královna zůstávala stranou.

Více než 2000 hektarů lesa Jarrah padlo kvůli těžbě bauxitu. V oblasti přitom hnízdí kriticky ohrožení kakaduové.

Dne 15. listopadu 2018 vstoupil tehdy šestadvacetiletý Američan John Allen Chau na pláž zakázaného ostrova. O dva dny později rybáři z dálky sledovali, jak domorodci jeho tělo odnášejí a pohřbívají.

Mezi stromy se náhle objeví kamenné stupně a ostré hrany. Pyramida jako z pouště, jen místo písku ji obklopuje vlhký evropský les. Působí to trochu jako pohled z jiného světa.

Každý rok připlouvají k argentinské Patagonii tisíce obřích velryb jižních, aby se zde pářily a rodily mláďata. Místo klidné „porodnice“ je však čeká stále častější a brutálnější obtěžování ze strany neodbytných racků.

Když britský anatom a paleontolog Richard Owen v roce 1886 popsal fosilie podivného tvora z Tichomoří, domníval se, že jde o velkého rohatého ještěra. Jak velkou zvláštnost drží v ruce, pochopil až později.

Objev, který v roce 1922 šokoval svět, dnes čelí nenápadné, ale o to větší hrozbě. Stropy komor hrobky KV62 mají podle nové studie velmi nízkou pevnost a kombinace vody, geologických zlomů a zatížení hornin může být fatální.

Poslední dobou si čím dál víc kladu otázku, jestli má „normální“ obsah na sociálních sítích ještě šanci. Myslím tím normální v tom nejlepším slova smyslu.

Měl to být klidný konec luxusní cesty přes Atlantik. Místo toho se z nebe snesl na zkoprnělé přihlížející doslova ohnivý vodopád. Kdo mrknul, ten tehdy dost možná o něco podstatného přišel. Tak rychle se zkáza řítila.

Měla přinést světlo a energii do severní Itálie. Místo toho s sebou přinesla noc, kdy se kus hory utrhl a během několika minut smetl celé město.

Představte si, že 29 stupňů už nebude rekordem horkého července, ale průměrem za celý rok. Ne týden, ne měsíc, ale dvanáct měsíců v kuse.

Asi stěží byste hledali známější dílko Bezručových Slezských písní než právě Maryčku Magdonovou. A není divu. Tragický osud chudé dívky, která neunesla tíhu života a skočila do rozbouřené Ostravice, patří k nejsilnějším obrazům slezské literatury.

Za takovou zápletku by se nemusel stydět ani fanoušek Jamese Bonda. Mělo to být jen rutinní testování radaru. Místo toho vědci nad Grónskem objevili pod ledem pravidelné struktury – a ty je dovedly ke skoro neuvěřitelnému objevu.

Herec Peter Falk, jenž zemřel v roce 2011, po sobě nezanechal jen legendárního poručíka v pomačkaném baloňáku, ale i dvě adoptivní dcery. A právě jedna z nich každodenně dokazuje, proč byl její otec jako legendární vyšetřovatel tak skvělý.

Vypadá jako strom z fantasy filmu, ale je až děsivě skutečný. Jeho semena vás můžou zasáhnout stejně bolestivě jako kulka.

Z kdysi arogantního zmijozelského studenta je najednou symbol prosperity. V Číně se totiž z Draca Malfoye stal nečekaný maskot Roku koně 2026.

Když se řekne Velká francouzská revoluce, většině z vás se vybaví gilotina, rozvášněný dav a pád monarchie. Jenže za těmi velkými dějinami se skrývá i příběh malého kluka, kterému bylo sotva deset let.

Vždycky jste se chtěli jmenovat Irena? Nebo tohle jméno dokonce nosíte? Pak tuhle trochu brutální kapitolu historie raději nečtěte. Všichni ostatní jsou srdečně zváni.

Když její slavný seriál skončil, těšila se na to, že konečně začne nový život. Jenže lidé ve filmovém průmyslu kolem ní měli docela jiný názor. Cejchu miláčka publika se už nikdy nezbavila.

Bylo to vlastně štěstí v neštěstí. I tak je ale jedné z nejnavštěvovanějších památek italského pobřeží opravdu škoda.

Suché klima a promyšlené větrání zachovaly v brněnské kryptě těla stará stovky let. Mezi nimi i mumii šlechtičny, jejíž poloha budí rozpaky i fantazii návštěvníků. Jde o náhodu, nebo o stopu děsivého omylu tehdejší medicíny?

Hollywood ji chtěl mít na filmovém plátně jako další blond bohyni, která by okouzlovala davy. Ale ona se celý život takové škatulce bránila. Některé životní boje byly ale i na ni příliš.

„Graham – to je něco jak oves, ne? A je to zdravý, přece, proto je to tak drahý…“ Také při nákupu uvažujete podobně jako já donedávna? Pak nejste sami. A právě pro vás mám tohle malé WOW odhalení.

Patřila k nejzářivějším tvářím starého dobrého Hollywoodu. Její sláva ale trvala jen krátce a skončila způsobem, který dodnes nahání husí kůži. Jedna osudová chyba ji v pouhých 25 letech stála život.

Americký spisovatel Ernest Hemingway byl známý mnoha věcmi. Drsným stylem psaní, láskou k dobrodružství, alkoholu i moři. Jen málokdo ale tuší, že neméně silný vztah měl i ke kočkám.

Vyznávala jen jinou víru, ale to se neodpouštělo. Alžbětinská Anglie to neodpustila – a bylo jí jedno, že na smrt pošle matku tří dětí a spolu s ní odsoudí i ještě nenarozené dítě.

Dcera z dobré rodiny, ale s nelehkým údělem – kdybychom měli osudy Žofie Charlotty Bavorské, žádná věta by to nevystihla lépe.

Na papíře měla Alžběta Hessenská a rýnská všechno. Urozený původ, krásu, inteligenci i dobré vychování. Byla vnučkou britské královny Viktorie a pohybovala se mezi evropskou elitou…

Trpěla dlouhých 20 let. Že něco takového vůbec přežila, připadalo později těm, kteří ji přišli zachránit, naprosto nepředstavitelné. Krásná Barbara se ale z takového zážitku nikdy nevzpamatovala.

Rod guzmánie obsahuje více než sto druhů. Pocházejí převážně z Jižní a Střední Ameriky, ale také z Floridy či oblasti Karibiku. Nejznámější a také nejprodávanější je Guzmania lingulata. Ta jako pokojovka zaujme v každém interiéru.

Příčiny leteckých nehod mohou být banální, jindy za nimi stojí nějaké vážné porušení předpisů. Tato nehoda spíš než tragédií skončila úsměvně.

Až si příště budete stěžovat na to, že celý svět doslova „visí na sockách“, vzpomeňte si na tenhle příběh. Ony totiž někdy dokážou i pomoci – a to právě proto, že na nich tolik lidí visí. Mladá Rahaf Mohammed by mohla vyprávět.

Herec Václav Sloup patří k těm osobnostem, u nichž měl osud od začátku úplně jiné plány než on sám. Jenže on nebyl někým, kdo by si do života nechal mluvit.

Na jaře roku 1541 se v Toweru odehrála poprava, která šokovala i tehdejší drsnou Anglii. Hraběnka ze Salisbury nebyla jen další odsouzená – byla poslední významnou přeživší Plantagenetkou, symbolem staré královské krve. A právě to ji stálo život.

Když se řekne Švýcarsko, vybaví se nám nejspíš dobrá čokoláda, sýry a především horské túry. Ale bylo by chybou myslet si, že už všechno známe. Stačí zamířit do méně známých částí turistických oblastí a o překvapení nebude nouze.

Ve slabém světle temné sluje si nebyli jistí, jestli je šálí zrak, nebo opravdu hledí na obrovský dráp podobný dinosauřímu. Byl naprosto neporušený a ještě se zbytky masa i kůže. Kdy by na novozélandské Mount Owen něco takového čekal?

Michal Pešek patřil k hercům, na které se jen tak nezapomíná. Většinou si ho vybavíme v seriálech Malý pitaval z velkého města, či Vlak dětství a naděje, kde mu přidělené role sedly doslova jako ulité.

Svým půvabem okouzlí na zahrádce během pozdního jara, ale ozdobí i okenní parapety a balkonové truhlíky. Dříve byl snědek na zahrádkách zcela běžným hostem, dnes jde však spíše o výjimečného návštěvníka. Pojďme to změnit!

Život vedle Jiřího Pomeje nebyl nikdy jednoduchý. Byl to talentovaný herec a dabér, okouzlující společník, ale také muž, který byl známý svou komplikovanou povahou a na svých bedrech nesl nejedno démonické břemeno.

Železnice brázdí mnoho elektrických lokomotiv, na kterých lze spatřit podivné železné skříně. Jsou vypouklé a namontované přímo pod světly. A mají velmi specifický účel.

Máte v oblibě nejrůznější botanické raritky? Pak pro vás mám jednu skutečnou lahůdku. Ještě donedávna byste za ní museli vyrazit až na Filipíny, dnes ji ale můžete obdivovat i v evropských botanických zahradách.