Jedna, dvě, tři

Curta je podle řady historiků první obchodně úspěšnou kapesní mechanickou kalkulačkou. Jmenuje se podle svého vynálezce Rakušana Curta Herzstarka, který ji vymyslel během svého věznění v koncentračním táboře Buchenwald.

ENIAC neboli elektrický číslicový integrátor a počítač stvořili na Pensylvánské univerzitě američtí vědci John Mauchly a John Presper Eckert. Přístroj byl první elektronkový přeprogramovatelný digitální počítač, který byl schopný řešit rozsáhlé spektrum výpočetních úloh. Původním účelem počítače byly výpočty palebných tabulek amerického dělostřelectva. Válka však skončila dříve, nežli mohl být počítač ve válce využit. Jeho první významnou aplikací tedy byl návrh vodíkové bomby. ENIAC, jehož vybudování stálo tehdejších téměř 500 000 dolarů, byl zapnut v roce 1946 a od té doby byl v téměř nepřetržitém provozu až do svého vypnutí 2. října 1955. Stroj obsahoval více než 17 000 elektronek a zhruba 5 milionů ručně pájených spojů.

Věta o nekonečné opici říká, že opičák, který bude náhodně mlátit do kláves psacího stroje po nekonečně dlouhou dobu, skoro jistě napíše konkrétní konečný text. Francouzský matematik, politik a vysokoškolský pedagog Émile Borel se o píšící opici zmínil v článku z roku 1913, v němž hodnotil pravděpodobnost toho, že milion opic, které budou psát deset hodin denně, sepíšou to, co je v knihách největších světových knihoven.

„Úžasný výdobytek topologie a jedna z nejužitečnějších vět matematiky“. Takto charakterizoval Brouwerovu větu o pevném bodě anglický astronom a spisovatel David Darling ve svém díle Univerzální kniha matematiky.

Jeden z největších matematiků 20. století David Hilbert si položil základní otázku: Kdo z nás by s radostí nepozvedl závoj, za nímž se skrývá budoucnost, aby vrhl letmý pohled na příští pokroky naší vědy a tajemství jejího rozvoje?

Většina lidí by usoudila, že ne. Ne tak princ Ruprecht, mnohostranně vzdělaný a talentovaný vynálezce.

Co má společného kompas, nůž a počítadlo, tedy abakus? Jde o tři nejdůležitější nástroje všech dob z hlediska vlivu na lidskou civilizaci. Abakus můžeme považovat za předka dnešních počítačů, jelikož i abakus je nástroj, který sloužil k rychlým výpočtům a to převážně v obchodě a řemeslech.

Asi nejznámějším Pythagorovým odkazem je tzv. Pythagorova věta, která říká, že u každého pravoúhlého trojúhelníku se obsah čtverce nad přeponou c rovná součtu obsahu čtverců nad oběma odvěsnami a a b. Tuto větu zapisujeme jako a2+ b2 = c2 Ačkoliv se formulace Pythagorovy věty přičítá hlavně Pythagorovi, vyšlo najevo, že ji již kolem roku 800 př. n. l. v poněkud méně jasné podobě uvedl indický matematik Baudhayana ve své knize Šulbasútra. Z dalších vědeckých výzkumů vyplývá, že Babyloňané znali pythagorejské trojúhelníky pravděpodobně ještě mnohem dříve.

Matematika lidstvu umožnila poznat a porozumět všemu, co lze podrobit racionálnímu rozboru. Historie skrývá mnoho významných událostí a objevů, které pomohli utvářet tuto vědní disciplínu. Společně se vydáme zpět do minulosti nalézt milníky matematiky. Dějiny matematiky sahají hluboko do minulosti, dokonce hlouběji než jsou první pokusy pravěkého člověka spočítat svůj úlovek. V živočišné říši můžeme nalézt jeden drobný sociální hmyz, který začal počítat mnohem dříve než cokoliv jiného.

Oblíbená hra, která spočívá v náhodě. Nebo to tak není a lze se naučit předvídat strategii soupeře?

Existuje VŽDY úplné stabilní uspořádání manželských párů? Odpověď je ano. A nezáleží, na jak velké skupině mužů a žen tento problém řešíme.

Dnes si ukážeme, jestli se dá naučit vyhrát tipovací soutěž a uhodnout číslo.

Jedno z nejdůležitějších čísel matematiky. Momentálně je číslo π vypočítáno na přesnost víc jak 12 bilionů číslic. O to pozoruhodnější je, že na výpočet obvodu pozorovatelného vesmíru nám stačí 39 číslic s přesností na jeden atom vodíku.

Pokud budete na nezábavné narozeninové párty, můžete se zabavit tím, že se pokusíte vypočítat, kolik z přítomných hostů má narozeniny ve stejný den.

Jak se dostaneme k výpočtu největšího čísla? Zkuste si to s námi aspoň představit.

Naučte se trik, kterým při troše cviku můžete zabodovat a působit jako skromný matematický génius.

Příklad, který plně zaměstná vaše mozkové buňky, má opravdu zajímavý výsledek. Vypadá značně podivně, přesto se s ním fakticky pracuje v mnoha oblastech fyziky.

Dokážete najít správný součet tří celých čísel, které by umocněné na třetí dávaly součet 33?

Až svému okolí ukážete, jak funguje toto matematické "kouzlo", bude to působit téměř neuvěřitelně. Naučte se pracovat s pár čísly uprostřed čtverce a je to. Trik funguje především na čísla v rozmezí 21 až 65.

Asi byste neuhodli, kolik kombinací má Rubikova kostka. Je jich...opravdu hodně. A víte, co je to Rubikova pomsta? Její počet kombinací je v podstatě nepředstavitelný.

V dnešní epizodě se budeme věnovat palindromům. To je jakákoliv sekvence symbolů (slovo, číslo), která se čte stejně zprava i zleva a má stále stejný význam. Číslo 196 je pravděpodobně nejnižším trojciferným číslem, které netvoří palindrom a nazývá se Lychrelovým číslem.

Scénář, animace, střih: Lukáš HoudekDramaturg: Jakub KlingohrŠéfproducent: Lukáš Záhoř© 2016 Seznam.cz, a. s.

Jedním z hlavních důvodů vzniku matematiky byla potřeba řešit finanční transakce. Číslo nula však pro ně nemá žádný význam. Tak proč nula vznikla? A jak se objevila jako součást číslic 10, 20, 100....?

Výsledkem by mohla být 0 nebo 1. Ale existuje i třetí možnost, dnes uznávaná jako nejpravděpodobnější. 0,5!

Scénář, animace, střih: Lukáš HoudekDramaturg: Jakub KlingohrŠéfproducent: Lukáš Záhoř© 2016 Seznam.cz, a. s.

Samozřejmě, že člověk je z logiky věci vždycky rychlejší než pomalá želva, kterou může kdykoliv předběhnout. Řecký filozof Zénón z Eleje však tuto teorii vyvrací. Z jakého předpokladu vychází a jaké jsou další Zénónovy paradoxy? © 2016 Seznam.cz, a. s.

Kdy má Cheryl narozeniny? Otestujte, jak funguje vaše logické uvažování.

Integrály, faktoriály, Ludolfovo číslo...leckomu naskakuje husí kůže. Matematika se ale dá přiblížit jednoduchou a neotřelou formou, která vás bude bavit. A to, co vám uteklo ve škole, třeba s pořadem Jedna, dva, tři...pochopíte mnohem snadněji. V prvním díle si vysvětlíme tzv. Monty Hallův problém neboli problém tří dveří.