Jídlo s.r.o.

Legendární bonbony pro svěží dech se vyráběly už před rokem 1920, ovšem pod názvem Caruso. Teprve pak jim Karel Hašler propůjčil své jméno. Dnes tedy zamíříme do závodu Sfinx v Holešově, který patří pod koncern Nestlé, abychom se podívali na jejich výrobu.

Složení: kuře. Tohle a nic jiného stojí na masových konzervách, které (kromě jiného) vyrábí rodinná firma SOKOL FALCO, s. r. o., z Vížek u Slatiňan. Žádné obiloviny, žádné granule, žádné cukry, žádné přísady. "Naše filozofie je vyrábět z masa, pes je masožravec," říká MVDr. Jiří Sokol. Dnešní epizoda je plná zajímavých informací nejen o tom, jak si dnešní majitel psa nebo kočky nechá vymývat mozek marketingovými nesmysly. Ke zhlédnutí doporučujeme celý rozhovor s Jiřím Sokolem.

Rozhovor, který vám otevře oči. O tom, jak správně krmit psa nebo kočku, o mýtech a veterinářích, kteří jsou poplatní době, o podléhání reklamě a velkém byznysu supermarketů.

V Plzni sídlí společnost Koření od Antonína, která je na trhu už 17 let. V době, kdy byla založena, tu prý chyběla firma, která by dovážela koření i třeba méně známé, jako třeba sumah či asafoetida. A Antonín se do názvu nevloudil bezdůvodně. Krom toho, že jde o křestní jméno autora myšlenky na vznik této společnosti, pak nemalou roli hrálo to, že patronem námořníků a poutníků je právě Antonín. A jestli někdo kvůli exotickému koření riskoval své životy, byli to právě mořeplavci….

Do Hlinska jsme se přijeli podívat na výrobu legendárního kondenzovaného mléka Salka, oblíbené pochoutky Jesenky, Pikniku a Pikaa.

S kečupem, nebo s tatarkou? To je zásadní otázka při konzumaci populární pochoutky! Na výrobu hranolek, jichž se v Česku sní 3,5 kg ročně na hlavu, se jedeme podívat do Tábora. Dozvíte se mimo jiné tipy, jak je správně připravovat a na co si dávat pozor při nákupu. "Myslím si, že Češi jsou hodně zaměřeni na cenu, mají dojem, že dražší výrobky jsou stejně kvalitní jako ty levnější," říká ředitel společnosti Friall, s. r. o., Ing. Josef Hlavinka.

Jak se vyrábí česká specialita?

V konzumaci čaje jsme na pátém místě v Evropě, a proto se sluší dozvědět se o tomto oblíbeném nápoji víc – a to ve Slušovicích, kde sídlí společnost OXALIS, s. r. o., která nakupuje různé druhy čajů po celém světě. Dozvíte se mimo jiné to, jak se liší černý od zeleného a bílého, jak se připravuje čaj ovocný, co jsou to přírodně identická aromata a jak daleko do světa se podívá Malý Buddha ze Slušovic ... Různé druhy najdete na Zboží.cz. Vyberte si ten váš nejoblíbenější. OHODNOŤTE TENTO POŘAD NA ČSFD . FACEBOOK POŘADU JÍDLO S. R. O. NAJDETE Účinkovali: Ing. Petr Zelík , Ing. Petra Náplavová, Roman Vaněk Režie: Andrea Maloveczká Střih: Vláďa Šimek Grafický design: Lukáš Veverka Šéfproducent: Lukáš Záhoř © 2016 Seznam.cz, a.s.

Rozhovor s Ing. Petr Zelíkem o rozdílech mezi sypaným a baleným čajem, o správném skladování a o mýtu o bezteinovém čaji.

V Litovli se nachází společnost Europasta SE, největší výrobna těstovin ve střední Evropě, kde dělají více než 30 druhů těstovin. Jaký je rozdíl mezi těmi z měkké a tvrdé pšenice a proč nejsme zvyklí vařit je al dente? Pojďte se podívat, jak se dělají (nejen) legendární kolínka...

Letos to s houbami moc nevyšlo, proto se zajedeme podívat do "lesa", kde je najdete vždycky. Houby totiž rostou i v rodinné firmě České houby v Soběslavi, a to už od roku 1992. V biokvalitě se tady pěstují hlívy a žampiony. Kromě toho se tu produkují i čerstvé výhonky, sušené ovoce, sušené houby a různé kulinářské speciality...

Zmrzlina Míša je typický produkt bývalého Československa - vyrábí se od roku 1962 a původní receptura se u nanuku na tyčce dodržuje dodnes. Je unikátní svou hlavní součástí - tvarohem. Přesto, nebo právě proto se nevyváží - jeho tradiční chuť, stejně jako například u Studentské pečeti, mají v oblibě především v Česku a na Slovensku.

Studentská pečeť se vyrábí už 40 let a v Česku a na Slovensku se zkonzumuje kolem 24 milionů tabulek ročně. V dnešní epizodě se dozvíte, jak vznikl nápad spojit tradiční studentskou směs oříšků, želé a rozinek s čokoládou, odkud jsou jednotlivé ingredience a samozřejmě - jak probíhá proces výroby v závodě Zora Olomouc.

SFINX Holešov je specializovaným závodem společnosti Nestlé Česko s.r.o., zaměřeným na výrobu nečokoládových cukrovinek, především pod značkami JOJO a BON PARI. Vyrábí se tu i tradiční cukrovinky, jako jsou Hašlerky nebo Lentilky. My jsme se přijeli podívat na výrobu oblíbených želatinových medvídků, které se v České republice dělají od roku 1981. Jaký proces je čeká, než se definitivně "narodí"?

Češi kečup milují, to je nepopiratelný fakt. Tentokrát jsme tedy navštívili provozovnu společnosti KAND s.r.o. v Dobrušce, abychom viděli, jak se tento pochutinový zázrak vyrábí. Proč se používá protlak místo rajčat? Jak se od sebe liší kečup ve skle a kečup v plastu? A kde se tu vzala hořčice? Uvidíte v nové epizodě.

Po letní pauze přichází Roman Vaněk a tým Jídla s.r.o. s další sérií. V dnešním díle se dozvíte, jak se vyrábí tradiční česká specialita - hořčice. Na tu naši, na rozdíl například od dijonské, totiž nedáme dopustit. Zavítali jsme do provozovny Kand s.r.o. v Chlumci nad Cidlinou, kde se tato pochutina vyrábí od roku 1946. Jaké odrůdy hořčičných semínek se používají a jaký je rozdíl mezi plnotučnou a kremžskou hořčicí?

Sledujte živé přenosy z natáčení pořadu Jídlo s.r.o. v aplikaci Periscope. Aplikace je dostupná pro iOS i Android zařízení (přihlaste si odběr uživatele StreamCZ).V tomto bonusovém videu sledujete sestřih videostreamingu z natáčení epizody Hořčice. Kompletní díl budete moci zhlédnout na podzim po letní pauze.

Vydali jsem se do Kyselky u Karlových Varů, abychom zjistili, jak se vyrábí nejen minerální, ale i "normální" pramenitá voda. Jaký je mezi nimi rozdíl a kde se nachází jednotlivé prameny? Jak se dál minerální voda upravuje? Zároveň se podíváme i do největší sirupárny v Evropě - polovinu produkce Karlovarských minerálních vod totiž tvoří minerální a pramenité vody s příchutí. Jaké vody pijí Češi a Češky nejraději?

Spolumajitel pražírny Coffee Source Petr Košťál vysvětluje, proč není dobré kupovat mletou kávu, jak kávu uchovávat a jak si ji můžete doma skvěle připravit a vychutnat aneb zapomeňte na domácí espresso...

S dnešním dílem opouštíme české tradiční produkty a vyrážíme do zahraničí. Zajímá nás výroba kávy. A kdo jiný by měl lahodnému moku rozumět víc než Italové? V italském přístavu Terst se nachází světoznámá společnost Illy, jejíž výrobky jistě znáte nejen z českých kaváren, ale poznáte je i podle typických plechovek v obchodech. Do sídla v Terstu se dováží ručně trhaná káva, kterou zde následně třídí, míchají, testují, hodnotí a samozřejmě i praží. Jak celá tahle velká alchymie probíhá?

I tentokrát se podíváme na další českou tradiční specialitu - pardubický perník. Má také eurounijní známku Chráněné zeměpisné označení, vyrábět se tedy může pouze v katastru města Pardubic a musí obsahovat jasně dané ingredience. Podíváme se do jedné ze čtyř pardubických "perníkáren", a to k paní Jarmile Janurové, která nám objasní klasickou výrobu, a hlavně pracné ruční zdobení a vylévání perníčků.

Jak se vyrábí nejpoužívanější oleje v Česku - řepkový a slunečnicový - jsme se přijeli podívat do Holína v Českém ráji, do rodinné firmy Jenčkových. Ti zde hospodaří více jak 150 let. Po roce 1948 bylo hospodářství a pole znárodněno a až v roce 1989 se podařilo zemědělskou činnost obnovit, v roce 1993 byla založena firma FABIO PRODUKT. Důraz je kladen na kvalitu a šetrné zpracování, oleje jsou za studena lisované a rafinované pouze fyzikálně bez chemických přísad, čímž si zachovávají přírodní antioxidanty a vitamíny i vůni po výchozí surovině.

Rozhovor s Janou Jenčkovou, obchodní ředitelkou rodinné firmy FABIO PRODUKT, o výhodách a nevýhodách různých druhů olejů. Jak je správně používat, čím jsou přínosné a proč bychom měli mít doma alespoň dva druhy oleje? Jaké využití mají exotické oleje, jako je palmový nebo kokosový?

V minulém díle jsme viděli první část tradiční zabijačky - porážku, vykrvení a očištění prasete, vykolení a bourání masa. Kde jsme skončili, tam dnes začneme. Všechno je připraveno na vaření a z prasete se zpracuje v podstatě všechno - krev, sádlo, kůže, vnitřnosti a samozřejmě maso. Šéfkuchař Václav Frič nám v Čakovičkách předvede, jak připravuje klasické zabijačkové pochoutky.

V poslední době se - na základně poplašných zpráv v některých médiích - šíří ničím nepodložené zprávy, že existuje jakási směrnice Evropské unie o domácích zabijačkách, která zakazuje provozovat veřejné vepřové hody a prodej zabijačkových výrobků. Tato informace je zcela nepravdivá. EU vepřové hody nezakazuje. Pořádání domácích zabijaček a podmínku, aby maso a orgány doma poraženého zvířete byly určeny pouze pro spotřebu v domácnosti chovatele (bez jakéhokoli povolení), stanovují české zákony už přes 50 let! V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie v roce 2004 a následným členstvím nedošlo v právní úpravě domácích porážek prasat k žádné změně. Přestože má zabijačka řadu omezení, proběhne jich v ČR ročně asi 350 tisíc. Na jednu takovou doma na dvoře se podíváme s Romanem Vaňkem.

Už jste někdy slyšeli pojem tzv. stařené maso? Je to trend, jeho průkopníkem je u nás společnost Amaso, s.r.o., kde si vybírají konkrétní kusy dobytka přímo u chovatelů, dohlíží na stravu, zacházení se zvířetem i na porážku. Maso si tu bourají, a především - nechávají ho odležet a vyzrát. Navíc učí kuchaře z restaurací proměnit odleželé kvalitní maso ve vynikající jídlo. I my si tedy ukážeme, jak se z nejlepšího masa porcují ty nejlepší steaky, jaké druhy steaků existují a jakých 10 zásadních pravidel dodržovat, abychom na talíř připravili perfektní gastronomický zážitek.

V našem seriálu už jste mohli vidět, jak se zpracovává vepřové i kuřecí maso. Dnes zavítáme k největšímu zpracovateli hovězího masa v Česku, do Masokombinátu Polička, a.s. Masokombinát ročně porazí a zpracuje 33 000 kusů hovězího dobytka, denně nakupuje jateční zvířata ryze od českých zemědělců a farem. Podíl balených produktů tvoří 80 % z celkové produkce. Uvidíte porážku, porcování a zpracování masa, jeho kontrolu i následné balení. Ovšem varujeme, porážku uvidíte bez cenzury, nechť jsou tedy slabší povahy varovány. Kdo jí maso, měl by vědět, jak vypadá kompletní "cesta" od živé krávy až k balíčku v supermarketu...

Kudy teče, tudy léčí. Slivovice je populární jak v Čechách, tak na Moravě. Mnozí nedají dopustit na domácí pálenku, my jsme se zavítali podívat na výrobu slivovice do nejslavnější palírny v u nás, tedy do společnosti Rudolf Jelínek, která sídlí v legendárních moravských Vizovicích.

V každé sérii máte možnost vidět, jak se vyrábí potraviny či nápoje ve velkém a v malém. I v dnešní, druhé epizodě, následuje návštěva podniku, který paštiky (a další masné výrobky) produkuje v malém. Ale nečekejte malé rodinné řeznictví nebo něco podobného - tenhle podnik je v našem pořadu jakási anomálie. Produkci v malém totiž dělá obří kolos - hypermarket Globus. Masné výrobky se nikam nevozí - jsou určeny pro konkrétní prodejnu a jejich datum spotřeby je pár dní. Co se do paštik dává a jak rozdílná je konečná cena oproti paštice z "továrny"?

Češi jsou paštičkáři - játrové paštiky prostě milujeme. Dnes se podíváme, jak se oblíbená játrovka, nebo chcete-li bruselská paštika, vyrábí ve velkém. Společnost Alimpex-maso, s.r.o. sídlí v Dobřejovicích u Prahy a je největším výrobcem chlazených paštik u nás už od roku 2001, navíc exportuje své produkty do 15 zemí. Nejoblíbenějším výrobkem je mandlová paštika, jak ale uvidíte, vznikají tu i opravdové delikatesy jako například kachní paštika, kam se přidává pravé šampaňské...

Jednoznačně patří ke všem oslavám a všemožným druhům dýchánků. My jsme natočili jejich výrobu v Choustníku u Tábora, kde sídlí firma Bohemia Chips. Nenechte si ujít celý proces a všechny zajímavosti výroby této pochoutky.

V minulém díle jsme viděli výlov kaprů na Třeboňsku, dnes se pro změnu podíváme na čerstvé mořské ryby, a to do společnosti Fjord Bohemia, která se zabývá distribucí ryb na český trh. Odkud se k nám tresky, lososi a další mořské potvory dováží, jak se kontrolují a zpracovávají, než se dostanou na prodejní pulty? Jaký je rozdíl mezi rybami chovanými na farmě a těmi přímo z moře? A co byste měli vědět, než se rozhodnete rybu koupit?

Blíží se Vánoce a k nim neodmyslitelně patří kapr. Jedeme se podívat do jednoho z největších rybářství ve střední Evropě - do Rybářství Třeboň - na podzimní výlov rybníku Svět, kde uvidíme nejen samotný výlov a sádky, ale i další zajímavosti týkající se naší tradiční vánoční ryby.

V dnešním díle se podíváme do malého vinařství. Tentokrát to nebude na Moravě, ale v Praze! Vinice sv. Kláry v Tróji, která patří Botanické zahradě hlavního města, je úplným opakem kolosu Vinium z Velkých Pavlovic. Víno se tu pěstuje na pouhých 3,5 ha půdy a z jednoho keře se vyrobí půllitrová láhev; těch se produkuje maximálně 16.000 ročně. Dalším zásadním rozdílem je to, že se tu dělá víno vyšší kvality, nedoslazuje se tedy cukrem a leží tu roky, než jde do prodeje. Takové péči samozřejmě odpovídá i cena. A navíc tu používají jednu specialitu...

Vydali jsme se na jižní Moravu do Velkých Pavlovic, abychom zjistili, jak se vyrábí víno ve velkém. Celým procesem - tedy od sběru na vinicích až po ležení hroznů na kvasinkách a následné stáčení - nás provede ředitel společnosti Vinium, Ing. Libor Výleta. Jak se vína rozdělují a jaké faktory ovlivňují jejich cenu? Z čeho se vyrábí legendární Sklepmistr? A co všechno kromě hroznů a cukru můžete ve vínu najít?

V pěti epizodách mléčného cyklu jsme viděli, jak se mléko a mléčné produkty vyrábějí průmyslově, ve velkém. Jak ale totéž probíhá na malé rodinné farmě? Přijeli jsme se podívat do Okrouhlic u Benešova na biofarmu pana Antonína Šmakala. Začneme popořádku od chovu krav a dojení, přes zpracování jednotlivých produktů až po konečnou ochutnávku. Jaké jsou rozdíly oproti velkovýrobě? A co vlastně znamená to slavné BIO?

Rozhovor s Antonínem Šmakalem o jeho přístupu k biozemědělství, ke krajině i k životu obecně. Jaký má postoj k dotacím, státním kontrolám a co si myslí o spolupráci s obchodními řetězci?

Češi jsou mistři Evropy ve spotřebě tavených sýrů, je to zkrátka naše oblíbená pochoutka. Dnes se tedy vydáme do legendání Želetavské sýrárny, dnes působící pod názvem Bel Sýry Česko, kde se vyrábí nejen oblíbený sýr Smetanito, ale i ten celosvětově známý Veselá kráva. V čem je mezi nimi rozdíl, jaké suroviny se na výrobu používají - dělají se opravdu z margarínu a zbytků, nebo je to jen mýtus? A jak je to s tolik diskutovanými tavicími solemi, které obsahují fosforečnany?

Ve třetím díle mléčného cyklu se podíváme do jihočeské Madety, kde uvidíte, jak se vyrábí máslo a také máslu dosti podobné (alespoň obalem) nemáslo pod názvem AB. Také zjistíte, co znamená pojem stolní máslo.

Ve druhém díle mléčného cyklu se podíváme do mlékárny Bohemilk v Opočně. Mléko se přečerpá z cisteren v autech do příjmových tanků v závodě. Syrové mléko o tučnosti 3,8% je nejdříve odstředěno v odstředivce. Zde vzniknou dvě základní složky (+ původní syrové mléko), jejichž vzájemným mícháním se vyrábí další produkty. Jak tedy vzniká plnotučné, polotučné a odstředěné mléko? Jak se dělá zakysaná smetana? Jak probíhá pasterizace, a co to vlastně pijeme, když si koupíme mléko v krabici, které vydrží 6 měsíců?

Making off aneb jak se připravovala nová kuchařka Romana Vaňka SNADNO & RYCHLE.... Kuchařka zaujme svou jednoduchostí a perfektně zpracovanými recepty „krok za krokem“ každého milovníka dobrého jídla. Tentokrát zvláště ty, kteří během týdne nemají příliš času stát u sporáku. Kniha obsahuje 111 rychlých rodinných pokrmů pro všední den připravených z běžně dostupných surovin, řazených v devíti kapitolách, s více než dvěma sty barevnými fotografiemi.

Otevíráme novou minisérii o mléku a mléčných výrobcích. Začínáme logicky tam, kde se celý proces rodí - v kravíně. Konkrétně v největším kravíně v České republice - v Agro Jesenice u Prahy chovají přes 1000 holštýnských dojnic. Jak říká ředitel Ing. Josef Kubiš, kráva má dělat pouze tři věci - dojit, žrát a ležet. Jednotlivé životní úkony dobré dojnice si tedy probereme...

Jak se vyrábí pivo v malém, doslova rodinném pivovaru? Oproti kolosu, jakým byl Budějovický Budvar, je tohle úplně jiný svět - nedají se srovnávat ani výrobní prostory, ani množství vyprodukovaného piva, kterého Pivovar Matuška do světa posílá 500x méně než českobudějovický pivovar. A další markantní rozdíly právě uvidíme. V čem konkrétně se liší použití surovin, výsledný produkt a cena piva? Výrobním procesem nás provede Adam Matuška, teprve 24letý sládek, který vaří pivo světové úrovně.

Obchodní ředitel Ing. Robert Chrt v otevřeném rozhovoru o vztazích s obchodními řetězci, o soudních sporech v zahraničí i o tom, jací jsou vlastně Češi pivaři...

Dvoudílná série o pivu zblízka. S vrchním sládkem Adamem Brožem si v Budějovickém Budvaru, n.p. projdeme jednotlivé fáze složitého procesu výroby piva, podíváme se, jaká se na proslavený budějovický ležák používá voda, slad a chmel, a projdeme si i celou technologii vaření. V místní varně se připraví 120 000 půllitrových piv v jedné várce, za den je várek dvanáct. Proces vaření je ovšem neuvěřitelně komplikovaný. Na střídačku se tu vaří Budvar 12° a Pardál 10°. KOMIKS UDATNÝ ROMAN

Roman Vaněk a jeho tým se vrací s další dvoudílnou sérií a mapuje cestu nejprodávanějšího masa v Česku, a to doslova od vejce až po úhledný balíček v obchodě. Život kuřete, jeho smrt a transport na prodejní pulty zdokumentuje v největší drůbežářské firmě u nás - ve Vodňanském kuřeti. Život kuřete ve velkochovu netrvá dlouho. Po 36 dnech svého krátkého života, s požadovanou váhou 2 kg, dorazí kuře do Modřic u Brna na porážkovou linku. A všechno už nabírá obrovské tempo. Kuře projde na linkách několika rychlými fázemi od tzv. vodního omráčení až k porcování. Denně tu vychrlí 220 000 zabalených, zvážených a naetiketovaných kuřat...

Roman Vaněk a jeho tým se po prázdninách vrací s další dvoudílnou sérií - bude mapovat cestu nejprodávanějšího masa v Česku, a to doslova od vejce až po úhledný balíček v obchodě. Život kuřete, jeho smrt a transport na prodejní pulty zdokumentuje v největší drůbežářské firmě u nás - ve Vodňanském kuřeti. V prvním díle se podíváme do provozu v Chropyni, kde se kuřata líhnou, a poté zavítáme do Čekanic, kde rostou a vykrmují se. Jak vypadá nedlouhý, 36denní životní cyklus vodňanského kuřete?

Na závěr jarního bloku pořadu Jídlo s.r.o. jsme se rozhodli ukázat vám pozadí, jak pořad vzniká. Během přípravy pořadu jsme oslovili mnoho českých výrobců, aby nás pustili do výroby a poodhalili výrobní postupy, někteří však s námi spolupracovat nechtěli. Nechceme si domýšlet, jaké byly jejich důvody, a tak považujeme za seriózní tyto firmy zveřejnit, včetně jejich oficiálního stanoviska. Naštěstí je stále dost jiných výrobců, kteří tu odvahu měli, a tak po prázdninách se můžete těšit na další nálož Jídla s.r.o. Podzimní blok pořadu začíná 17. září.

Dnes se podíváme do Opočna, jak se vyrábí nejprodávanější točená zmrzlina v Česku. Uvidíme vše, včetně detailního rozboru přídatných látek.

V minulých dílech jsme si rozebrali několik nejpoužívanějších éček a ukázali jsme si, do dokážou. Stále nás ještě zajímají další otázky - proč se do potravin přidávají? Jak funguje byznys s přísadami? A jaká je budoucnost - dají se éčka nahradit něčím zdravějším?

Jak vypadá glutamát v „syrovém“ stavu? Co umí barvivo košenila? Jak chutnají zahušťovadla guar či xantham? Dnes uvidíme jedny z nejpoužívanějších éček přímo při práci.

Jsou skoro ve všem. Bez nich si velkovýrobu potravin vůbec nelze představit. Kde se ale berou, kdo je vyrábí a proč? Jak se to vůbec dělá a co všechno umí? Odpovědi najdete v minisérii zabývající se potravinářskými přísadami. Svoje dveře nám totiž otevřela italská firma Campus, která tyto přísady produkuje do celé Evropy.

Naší moučnou minisérii končíme dílem o tolik propíraném celozrnném pečivu. Jak se vyrábí? Jak ho poznat? Je všechno tak, jak má být? Odpovědi hledejte v tomto díle.

Minule jsme viděli, jak se pečou chléb a rohlíky v největší pekárně v republice. Dnes chceme pro srovnání vidět, jak se peče v malé rodinné pekárně. Jsou tam nějaké zásadní rozdíly? KOMIKS UDATNÝ ROMAN

Jak se ve velkopekárně vyrábí nejprodávanější pekárenské výrobky v Česku – chléb typu Šumava a běžné rohlíky – uvidíte dnes. Včetně toho, jaké „zlepšováky“ se do nich přidávají.

Přidávají se do mouky éčka? Mele se tam ještě něco jiného než obilí? Odpoví první díl z minisérie o pečivu.

Když už jsme viděli, jak se vyrábí šunka v největším masokombinátu v naší republice, pro srovnání chceme vidět i druhou stranu mince. Výrobu šunky v malém, u pražského řezníka Františka Kšány.

Dnes se podíváme na systém značení šunek v českých obchodech. Jestli jste si mysleli, že roztřídění „standard-výběrová-nejvyšší jakosti“ musí při čtení etiket stačit, tak to jste na omylu.

Jsme v největším masokombinátu v zemi a takhle se vyrábí šunka ve velkém.

V pořadu Jídlo s.r.o. obyvatelé Česka možná vůbec poprvé uvidí, co vlastně jíme. Jinými slovy, jestliže v Pekle na talíři jsme zkoumali etikety na obalech, teď chceme na vlastní oči vidět, co v nich doopravdy je. Jak se potraviny vyrábějí, co se do nich přidává a proč se to dělá. Chceme vidět, jak se to dělá ve velkém, v těch největších závodech v zemi. Chceme vidět, jak a proč se vyrábějí šmakulády. Chceme vidět, jak se liší a o kolik je dražší výroba kvalitních produktů. A pro srovnání se podíváme i k úplně malým výrobcům, kde se mazlí s každým kouskem. Pořad bude rozdělený na minisérie, ve kterých postupně projdeme ty nejzákladnější potraviny, které v Česku lidé kupují. Masné výrobky, mléčné výrobky, nápoje, pečivo, ale máme připravené i překvapivé speciály z pozadí potravinářského průmyslu. Začínáme čtyřdílnou minisérií o výrobě šunky. A protože nechceme klouzat jen po povrchu, začínáme vepřovou porážkou. Ano, v tomto dílu poteče krev.