Zavřít
Jihočeská vlastivěda

Jihočeská vlastivěda

Nejnovější články na Seznamu na téma Jihočeská vlastivěda
  • Jihočeská vlastivěda

    1 min

    Podcast
    Po bitvě u Slavkova francouzští vojáci obsadili část jižních Čech. A žádali to nejlepší jídlo a pití

    Před 15 hodinami

    ·

    1 minuta

    Po bitvě u Slavkova v roce 1805 a sjednaném příměří obdržela francouzská vojska právo obsadit všechna místa na jihu Čech, která ležela východně od spojnice Tábor – Linec. Vojáci potřebovali zásoby a ubytování, což vedlo k rekvizicím potravin a dalších zdrojů a také k napětí a konfliktům.
     Komentáře
  • Jihočeská vlastivěda

    1 min

    Podcast
    Na poddané ze Zvíkova u Lišova, kteří robotovali pro faru, dostala vrchnost mnoho stížností

    Před 3 dny

    ·

    1 minuta

    V dobách, kdy poddaní museli pracovat pro vrchnost, nebylo výjimkou, že robotovali rovněž pro církev. Fary a kostely totiž vlastnily pozemky a hospodářství, která potřebovala pravidelnou péči. A tak poddaní orali, sekali trávu, vozili dřevo, opravovali budovy či pracovali pro pana faráře.
     Komentáře
  • Jihočeská vlastivěda

    1 min

    Podcast
    Když nová osada Prachatice zbohatla a zastínila městečko Volary, stěhovala se i správa panství

    Před 1 měsícem

    ·

    1 minuta

    Jihočeská Šumava byla v historii rozdělena mezi několik panství. Jedním z těch menších bylo to volarské. Původně náleželo českým knížatům a od konce 11. století vyšehradské kapitule. Jenomže se sídlem to měly Volary těžké.
     Komentáře
  • Jihočeská vlastivěda

    1 min

    Podcast
    Krutý svatební zvyk udržovali v Borovanech. V den obřadu popravili kohouta, jeho maso pak podávali

    Před 1 měsícem

    ·

    1 minuta

    Až do 19. století se v Čechách vyskytovaly případy rituálních poprav zvířat. Tyto obřady měly symbolický význam a často souvisely s pohanskými náboženskými představami. Rituály byly dokonce součástí i svatebních obyčejů.
     Komentáře
  • Jihočeská vlastivěda

    2 min

    Podcast
    Prezidenta Masaryka na pamětní desce s heslem „Tábor je náš program“ komunisté nahradili Žižkou

    Před 1 měsícem

    ·

    2 minuty

    Pamětní deska na nádražní budově v Táboře připomíná návštěvu prezidenta Tomáše Garriguea Masaryka 21. prosince 1918, kdy se vracel z exilu. Tehdy pronesl památná slova: „Tábor je náš program“.
     Komentáře
  • Jihočeská vlastivěda

    1 min

    Podcast
    Své jihočeské panství Lobkovicové rozprodali po úmrtí mladého knížete při automobilových závodech

    Před 1 měsícem

    ·

    1 minuta

    Lobkovicové jsou jedním z nejvýznamnějších původem českých šlechtických rodů, který je rozvětven do několika rodových linií. Přestože se jejich hlavní državy nacházely a nacházejí mimo jižní Čechy, tak i v našem regionu zanechali v minulosti své stopy.
     Komentáře
  • Jihočeská vlastivěda

    1 min

    Podcast
    Cudrovice mívaly vlastní kostel i školu. Po druhé světové válce ale ves na Prachaticku zlikvidovali

    Před 1 měsícem

    ·

    1 minuta

    Po únoru 1948 napáchal totalitní komunistický režim škody, které často nelze napravit. Podepsal se i na Cudrovicích. Bývalé vsi s nějakými dvaceti chalupami, tak na půli cesty z Prachatic do Volar.
     Komentáře
  • Jihočeská vlastivěda

    1 min

    Podcast
    Zámek v Želči na Táborsku poznamenalo několik ran osudu. Nakonec byl v zuboženém stavu zbořen

    Před 1 měsícem

    ·

    1 minuta

    Péče o jihočeské památky je ve srovnání s jinými regiony na vysoké úrovni. A přesto se najdou objekty, na nichž se osud podepsal tak, že se jí už nedočkají. Třeba takový zámek v Želči na Táborsku.
     Komentáře
  • Jihočeská vlastivěda

    1 min

    Podcast
    Voroplavbou se živily celé generace mužů z Purkarce, povědomí o zaniklém řemesle udržuje spolek

    Před 2 měsíci

    ·

    1 minuta

    Plavení dřeva po Vltavě mělo dlouhodobou tradici. Krátce po druhé světové válce ji však ukončila výstavba přehrad po celém toku řeky. Poslední vor plul po Vltavě prý v roce 1960.
     Komentáře
  • Jihočeská vlastivěda

    1 min

    Podcast
    Ze zámku Jemčina chodil hrabě Evžen rád do nedalekého údolí. To dnes nese jeho jméno

    Před 2 měsíci

    ·

    1 minuta

    Okolí Hatína na Jindřichohradecku patří mezi malebné kouty jižních Čech. Mírně zvlněný reliéf krajiny se zcela převažujícími lesy, prodchnutý hned několika cestami a potoky, mu dodává romantický nádech. Důkazem toho je i na západ od vesnice ležící Evženovo údolí.
     Komentáře
  • Jihočeská vlastivěda

    1 min

    Podcast
    Husité vybudovali Tábor na troskách starého města, po němž zbyly jen hrad Kotnov a kostel ve svahu

    Před 2 měsíci

    ·

    1 minuta

    Město Tábor máme spojené s husity. Poté, co ho v roce 1420 založili a mohutně opevnili, se stalo jejich hlavní základnou. Jenomže historie místa je mnohem starší a zdejší strategická přírodní poloha lákala lidi odpradávna.
     Komentáře
  • Jihočeská vlastivěda

    1 min

    Podcast
    Už v roce 1870 zakazoval zemský zákon chytat některé ptáky a také ničit a vybírat jejich hnízda

    Před 3 měsíci

    ·

    1 minuta

    Zemský zákon o ochraně několikera druhů zvířat se již v roce 1870 výslovně dotýkal také ptactva. Zakazoval vybírat a ničit hnízda i vejce ptáků, vybrané opeřence chytat a usmrcovat, zapovídal některé lovecké postupy.
     Komentáře
  • Jihočeská vlastivěda

    1 min

    Podcast
    Ze Zlatokorunského rukopisu 160 písní čerpal i Erben. Od té doby je ale zpěvník nezvěstný

    Před 4 měsíci

    ·

    1 minuta

    Obec Zlatá Koruna je proslavena nejen klášterem. Z hudebního hlediska jí věhlas přinesl takzvaný Zlatokorunský rukopis 160 písní, z něhož čerpal do své sbírky i Karel Jaromír Erben. Majitelem zpěvníku byl houslista František Hůlka a sepsal jej jeho otec Ondřej.
     Komentáře
  • Jihočeská vlastivěda

    1 min

    Podcast
    Čertův náramek, ranec, kopyto i kámen mezi paneláky. Řada čertovských kamenů je v Blatné a okolí

    Před 5 měsíci

    ·

    1 minuta

    V oblasti kolem města Blatná na Strakonicku najdeme v krajině řadu volně ležících kamenů různých velikostí či kamenných útvarů, mnohdy bizarních. Nejznámější je bezesporu kadovský viklan, který je chráněn jako přírodní památka.
     Komentáře
  • Jihočeská vlastivěda

    1 min

    Podcast
    Zvony ukradené z třeboňského kostela jsou prý zakopané v poli za Brannou. Najít se je ale nepodařilo

    Před 5 měsíci

    ·

    1 minuta

    Ten příběh je skoro neuvěřitelný. V noci z 5. na 6. listopadu revolučního roku 1848 byl vykraden hřbitovní kostelík svatého Jiljí u rybníka Svět v Třeboni. Zvláštní bylo, že kromě cenností a bohoslužebných rouch se ztratily dva věžní zvony ze 17. století, žádní drobečkové: jeden vážil bezmála 170 kilogramů, druhý 100 kilogramů.
     Komentáře
  • Jihočeská vlastivěda

    1 min

    Podcast
    Rolník Šimek z Hroznějovic našel na vlastním dvoře poklad. Vzácné mince ale musel odevzdat muzeu

    Před 5 měsíci

    ·

    1 minuta

    O tom, že naše země ukrývá poklady, se na konci roku 1933 přesvědčil rolník František Šimek z Hroznějovic na Českobudějovicku. Při náhodném kopání na dvoře svého domu narazil na hliněnou nádobu, v níž se nacházelo na sto stříbrných mincí.
     Komentáře
  • Jihočeská vlastivěda

    1 min

    Podcast
    První česká střední hospodářská škola byla v Táboře. Patřila k ní botanická zahrada i chmelnice

    Před 5 měsíci

    ·

    1 minuta

    Vyšší hospodářská a hospodářsko-průmyslová škola zemská, tak zněl přesný název ústavu, který byl v roce 1866 otevřen v Táboře. Jednalo o první školu v českých zemích, která nabízela středoškolské vzdělání v hospodářském směru.
     Komentáře
  • Jihočeská vlastivěda

    1 min

    Podcast
    Básník Šimon Lomnický vynikl na dvoře Rudolfa II., pak mu pěkně vynášel hostinec v Ševětíně

    Před 6 měsíci

    ·

    1 minuta

    Náměstí v městyse Ševětín na Českobudějovicku je pojmenováno po básníku Šimonu Lomnickém. Jak už jeho jméno napovídá, narodil se v Lomnici nad Lužnicí, kde strávil své dětství. V roce 1581 se přestěhoval do Prahy a snažil se vyniknout na dvoře Rudolfa II.
     Komentáře
  • Jihočeská vlastivěda

    1 min

    Podcast
    V Česku je jen pět staveb zasvěcených svaté Voršile, tři z nich se nachází na jihu Čech

    Před 6 měsíci

    ·

    1 minuta

    Svatá Voršila neboli Uršula žila podle legendy ve 4. století. Společně se svými společnicemi byla při plavbě lodí přepadena a zabita pohanskými Huny. V České republice máme jen pět staveb, které jsou jí zasvěceny. A hned tři z nich objevíme v jižních Čechách.
     Komentáře
  • Jihočeská vlastivěda

    1 min

    Podcast
    Šifrovaný dopis mladého šlechtice z poloviny 17. století se podařilo rozluštit až v roce 2020

    Před 6 měsíci

    ·

    1 minuta

    V Jihočeské vlastivědě tentokrát připomeneme drobnost týkající se šlechtického rodu, který se psal jako Robmhapové nebo Rabenhauptové ze Suché. Původně se jednalo o zámožnou budějovickou rodinu, jejíž členové byli povýšeni do vladyckého stavu a na přelomu 15. a 16. století vlastnili krátce tvrz Suchou, podle níž užívali přídomek.
     Komentáře
  • Jihočeská vlastivěda

    1 min

    Podcast
    Jindřichohradecký okres měl 68 obcí, pak najednou 242. Mohly za to územněsprávní reformy

    Před 6 měsíci

    ·

    1 minuta

    Nástup komunistického režimu v roce 1948 znamenal zásadní změnu fungování tehdejší společnosti. Včetně územněsprávního členění republiky. Nové krajské uspořádání, platné od ledna 1949, se na jihu Čech významně dotklo okresu Jindřichův Hradec.
     Komentáře
  • Jihočeská vlastivěda

    1 min

    Podcast
    V bitvě první světové války u Zborova bojovali také Jihočeši, mohli tu střílet i příbuzní proti sobě

    Před 7 měsíci

    ·

    1 minuta

    Českoslovenští legionáři sehráli důležitou roli ve vývoji událostí první světové války a jejich vojenská síla vydatně přispěla ke vzniku samostatné republiky. Za takovými učebnicovými frázemi se ovšem skrývají tisíce konkrétních lidských osudů.
     Komentáře
  • Jihočeská vlastivěda

    2 min

    Podcast
    Nejen Aš, v Čechách je také Eš. Jak vznikl úsporný název osady poblíž Pacova, ale není zcela jasné

    Před 7 měsíci

    ·

    2 minuty

    V knihách rekordů se obvykle jako obec s nejkratším jménem u nás uvádí Aš, město na západě republiky. Nic proti, ale v jižních Čechách existuje osada se stejně krátkým názvem Eš. Najdeme ji poblíž Pacova a v historii patřila k panství známého hradu Kamene. Asi jen málo je známo, že v Eši stával zámeček a opodál byly přechodně v provozu malé lázně.
     Komentáře
  • Jihočeská vlastivěda

    1 min

    Podcast
    V lese Krkáček na Táborsku se za druhé světové války skrývali odbojáři, vybudovali tu dva bunkry

    Před 8 měsíci
    Na severním Táborsku, při samé hranici Jihočeského a Středočeského kraje se kousek od městyse Borotína nachází les Krkáček a stejnojmenný vrchol vysoký 582 metrů. Oblast je součástí přírodního parku Jistebnická vrchovina.
     Komentáře
  • Jihočeská vlastivěda

    1 min

    Podcast
    Jihočeské malovánky, poetický název používal podnik, kde malíři ručně zdobili keramiku a porcelán

    Před 9 měsíci
    Jihočeské malovánky byl název podniku, který provozoval Václav Podhrázský nejprve v Jihlavě a od roku 1924 v Českých Budějovicích. V době největšího rozmachu zaměstnával deset lidí, z toho pět malířů, kteří se věnovali ručnímu zdobení keramického a porcelánového zboží.
     Komentáře
  • Jihočeská vlastivěda

    1 min

    Podcast
    V dobách epidemií vznikaly takzvané kerchovíčky, provizorní hřbitůvky pro pochování nakažených

    Před 9 měsíci
    Kromě běžných hřbitovů se v jihočeské krajině můžeme setkat i s pozůstatky takzvaných kerchovíčků. Jednalo se o provizorní hřbitůvky, které vznikaly v dobách, kdy řádily nakažlivé nemoci. Často to bývala zejména cholera. Ta v českých zemích nabyla epidemického rázu kupříkladu v letech 1831 a 1832 a 1866 a 1867.
     Komentáře
  • Jihočeská vlastivěda

    1 min

    Podcast
    Ve zdi píseckého kostela vydlabali lidé důlky. Chtěli získat údajně léčivý prášek z posvěcené stavby

    Před 9 měsíci
    Dominantou Písku je děkanský kostel Narození Panny Marie, významná gotická památka. Na jeho kamenném portálu najdeme nejméně dvacet malých vydlabaných důlků, možná třiadvacet, a to ve výšce 88 až 160 centimetrů nad dlažbou.
     Komentáře
  • Jihočeská vlastivěda

    1 min

    Podcast
    Buzický rybník na Strakonicku má tři hráze a jeho hladina se rozkládá na území tří obcí

    Před 9 měsíci
    Při pohledu na hladinu Buzického rybníka u Blatné na Strakonicku by nikoho nenapadlo, že je tento velikán o rozloze přes 40 hektarů nějak zvlášť výjimečný. A přitom se zajímavostí o něm najde hned několik.
     Komentáře
  • Jihočeská vlastivěda

    1 min

    Podcast
    Poslední rytíř svatého Václava se narodil i zemřel na zámku v jihočeské vesnici Černětice

    Před 10 měsíci
    Jihovýchodně od Volyně se nachází vesnice Černětice, jejíž hlavní dominantu tvoří barokní zámek. V tomto zámku se 10. dubna 1789 narodil Bedřich Jiří Zádubský ze Schöntalu, příslušník šlechtického rodu, jemuž Černětice patřily od sklonku 17. století. Bedřich Jiří se do dějin zapsal jako poslední pasovaný svatováclavský rytíř.
     Komentáře
  • Jihočeská vlastivěda

    1 min

    Podcast
    Pouliční elektrické lampy zářily už v roce 1887 v Jindřichově Hradci a Písku díky Křižíkovi

    Před 10 měsíci
    František Křižík se narodil v Plánicích na Klatovsku do obuvnické rodiny. Sám ale u verpánku nezůstal. Život ho svedl k technice. Působil na mnoha místech tehdejší monarchie, která svou prací doslova rozzářil. A patřily mezi ně i jižní Čechy.
     Komentáře
  • Jihočeská vlastivěda

    1 min

    Podcast
    Hrabě Černín dokázal do sbírky sehnat texty, které vlastní rukou napsali Mozart, Goethe či Napoleon

    Před 10 měsíci
    Sběratelství patří mezi obory, jimž se nekladou žádné meze. Někdo sbírá poštovní známky, jiný historická vozidla, další třeba obaly od čokolád. Kouzlu sběratelství svého času podlehl také hrabě Evžen Karel Černín z Chudenic (1796–1868), vzdělaný šlechtic a milovník umění.
     Komentáře
  • Jihočeská vlastivěda

    1 min

    Podcast
    Román Zámek psal Franz Kafka v Plané nad Lužnicí. Neměl tam ale klid a dílo nedokončil

    Před 10 měsíci
    Osek na Strakonicku, Planá nad Lužnicí na Táborsku a České Velenice na Jindřichohradecku. To jsou tři místa na jihu Čech, která se mohou chlubit tím, že u nich zanechal stopy světoznámý židovský spisovatel Franz Kafka.
     Komentáře
  • Jihočeská vlastivěda

    1 min

    Podcast
    Dudy upadnou v zapomnění, prorokoval v roce 1917 historik. Díky dudákům ze Strakonic se to nestalo

    Před 10 měsíci
    Nejstarší písemná zmínka o dudách v českých zemích pochází ze 13. století. K dudám se přidružovaly různé nástroje, třeba housle a klarinet, ovšem z důvodu měnícího se hudebního vkusu a nástupu dechových kapel v 19. století téměř vymizely.
     Komentáře
  • Jihočeská vlastivěda

    1 min

    Podcast
    Mísenka, Sluníčko, Míla. Vietnamky, které pracovaly v Jitexu v Písku, dostávaly české přezdívky

    Před 10 měsíci
    Písecký pletařský kombinát Jitex se od svého založení v roce 1949 stal významnou značkou nejen na domácím trhu, ale jeho výrobky se postupem času dokázaly prosadit i v zahraničí. Až do revoluce zaměstnával podnik kromě místních obyvatel příležitostně také skupiny zahraničních pracovníků, mezi nimiž měli od šedesátých let největší zastoupení ti z Vietnamu.
     Komentáře
  • Jihočeská vlastivěda

    1 min

    Podcast
    Nová osada na Písecku původně dostala neoriginální název, na oslavu vítězství se z ní stal Temešvár

    Před 10 měsíci
    Při cestě z Písku do Tábora můžeme mít na chvíli pocit, že jsme se ocitli v Rumunsku. Nedaleko Podolského mostu nás totiž přivítá obec Temešvár, která se jmenuje stejně jako významné město v rumunském Banátu.
     Komentáře
  • Jihočeská vlastivěda

    1 min

    Podcast
    Na náměstí v Bernarticích stojí kašna, kterou sem místní nechali převézt z hradu Dobronice

    Před 10 měsíci
    V parčíku na náměstí v Bernarticích na Písecku můžeme vidět čtyřbokou žulovou kašnu s okosenými rohy a středovým sloupkem s kruhovou mísou. To zas takovou zvláštnost nepředstavuje, neboť s kašnami se ve veřejném prostoru setkáme běžně. Zajímavostí však je, že původně se bernartická kašna nacházela na nedalekém hradě Dobronice a její původ souvisí s působením jezuitů.
     Komentáře
  • Jihočeská vlastivěda

    1 min

    Podcast
    Slavný architekt Josef Zítek díky svatbě získal panství na jihu Čech. Stal se dokonce baronem

    Před 11 měsíci

    ·

    1 minuta

    Známý architekt Josef Zítek je neodmyslitelně spjatý s budovou Národního divadla v Praze. O to méně je známý jako velkostatkář a šlechtic, který měl dokonce vazbu na jižní Čechy.
     Komentáře
  • Jihočeská vlastivěda

    1 min

    Podcast
    Kaple kruhového půdorysu vznikly na Šumavě a v Pošumaví. Nejzajímavější stojí na Mařském vrchu

    Před 11 měsíci

    ·

    1 minuta

    Rotundou primárně označujeme církevní stavbu kruhového půdorysu postavenou v románské době, tedy v 10. až 12. století. Takhle starou rotundu bychom v Jihočeském kraji nenašli. V širším významu však stejný pojem může označovat jakoukoli kapli kruhového půdorysu, ať už vznikla kdykoli. A takové si na jihu Čech už prohlédnout můžeme.
     Komentáře
  • Jihočeská vlastivěda

    1 min

    Podcast
    Vesnice Otěvěk nabídla svůj pozemek pro stavbu věznice, ministerstvo si ale vybralo plzeňské Bory

    Před 1 rokem

    ·

    1 minuta

    Otěvěk je dnes pěkná vesnice v pěkné krajině u Trhových Svinů na Českobudějovicku. Co na tom, že jazykovědci odvozují její název od nějakého otěvěka, tedy člověka, který jinému „odňal věk“, neboli někoho zabil.
     Komentáře
  • Jihočeská vlastivěda

    1 min

    Podcast
    Rozhledna na vrchu Semenec v Týně nad Vltavou patří k nejnižším v zemi, přesto nabízí krásný výhled

    Před 1 rokem

    ·

    1 minuta

    Když stoupáte na klasickou rozhlednu, zpravidla počítáte schody třeba do stovky. V Týně nad Vltavou na Českobudějovicku na tom nezáleží. Na vrchu Semenec stojí rozhledna, která je čtvrtou nejnižší v České republice.
     Komentáře
  • Jihočeská vlastivěda

    1 min

    Podcast
    V Dunajicích je nouze, zabili tam Francouze. Text zlidovělé písničky popisuje skutečnou událost

    Před 1 rokem

    ·

    1 minuta

    Nešťastná událost, o které se zpívá ve zlidovělé písni začínající slovy „V Dunajicích je nouze, zabili tam Francouze“, se odehrála v průběhu napoleonských válek na Jindřichohradecku. V lednu 1806 se do Dunajovic ze směru od Lomnice nad Lužnicí doslova doplazil zubožený francouzský voják. Naříkal a prosil, aby ho dopravili do Lišova, kam odtáhl jeho regiment.
     Komentáře
  • Jihočeská vlastivěda

    1 min

    Podcast
    Opevnění císařského vojska na hrázi rybníka Dvořiště prý zničily koule odražené od hladiny

    Před 1 rokem

    ·

    1 minuta

    Devátého listopadu 1618 se u rybníka Dvořiště u Lomnice nad Lužnicí na Jindřichohradecku odehrála první větší bitva třicetileté války na jihu Čech. Všechno začalo střety mezi vojsky Českých stavů a vojsky císaře po stavovském povstání.
     Komentáře
  • Jihočeská vlastivěda

    1 min

    Podcast
    Na Kámen republiky u Nové Bystřice napsali Němci posměšnou odpověď

    Před 1 rokem

    ·

    1 minuta

    Západně od Nové Bystřice na Jindřichohradecku při hranicích s Rakouskem nalezneme takzvaný Kámen republiky. Upomíná na pohnuté události roku 1938, kdy Československo muselo na základě Mnichovské dohody postoupit pohraniční území Německu.
     Komentáře
  • Jihočeská vlastivěda

    1 min

    Podcast
    Řeholníci v klášteře u Nové Bystřice vymítali ďábla a ochránili ženu před čarodějnickým procesem

    Před 1 rokem

    ·

    1 minuta

    Román Kladivo na čarodějnice jihočeského rodáka Václava Kaplického není asi třeba představovat. Kniha poutavě zpracovává téma čarodějnických procesů v druhé polovině 17. století v okolí Velkých Losin. V jižních Čechách se v té době také odehrál jeden pozoruhodný případ, který měl však šťastnější konec.
     Komentáře
  • Jihočeská vlastivěda

    1 min

    Podcast
    Jihočeši zaspali? Žižkovu mohylu u Přibyslavi tvoří kameny z mnoha míst, z rodného kraje jen tři

    Před 1 rokem

    ·

    1 minuta

    Mezi významnými daty české historie se už na základní škole učíme 11. říjen 1424, úmrtí Jana Žižky, jednoho z nejslavnějších jihočeských rodáků. U Přibyslavi, na místě kde údajně zemřel, mu pražští sokolové postavili v roce 1874 kamennou mohylu podle projektu architekta Wiehla.
     Komentáře
  • Jihočeská vlastivěda

    1 min

    Podcast
    V Hůrkách na Novobystřicku nejprve žili horníci. Když důlní činnost skončila, dařilo se tu krajkářům

    Před 1 rokem

    ·

    1 minuta

    Horníci, hledání stříbrné rudy, lámání kamene a práva městysu s vlastním znakem dokládajícím důlní činnost. Tak by se dal shrnout vznik Hůrek na Novobystřicku, jejichž svobodné začátky stvrdil v listině z roku 1637 hrabě Adam Pavel Slavata.
     Komentáře
  • Jihočeská vlastivěda

    1 min

    Podcast
    Tři představení a maškarní ples. Krumlovský kníže připravil manželce k narozeninám nápaditý dar

    Před 1 rokem

    ·

    1 minuta

    Marie Terezie z Lichtenštejna se narodila 28. prosince 1721 ve Vídni. Krátce před dosažením dvaceti let se provdala za krumlovského vévodu a knížete Josefa I. Adama ze Schwarzenbergu, kterému následně porodila devět dětí.
     Komentáře
  • Jihočeská vlastivěda

    1 min

    Podcast
    Tři dívky zahynuly za bouře pod lípou v Předboři na Táborsku. Událost připomíná kamenný kříž

    Před 1 rokem

    ·

    1 minuta

    V neděli 21. července roku 1912 se okolo jedenácté hodiny dopoledne přihnala na Táborsko bouřka. U Pakostova mlýna v Předboři u Soběslavi se před nepříznivým počasím schovala trojice místních děvčat pod košatou lípu, do které však vzápětí udeřil blesk.
     Komentáře
  • Jihočeská vlastivěda

    1 min

    Podcast
    Počátky a Žirovnice odsouhlasily společnou železniční stanici u Stojčína, pak se jim to nelíbilo

    Před 1 rokem

    ·

    1 minuta

    V říjnu 1884 informovalo pražské místodržitelství o zřízení železničních stanic takzvané českomoravské příčné dráhy v úseku vedoucím z Veselí nad Lužnicí přes Jindřichův Hradec do Počátek a dál na Moravu.
     Komentáře
  • Jihočeská vlastivěda

    1 min

    Podcast
    Ve Vlachově Březí žila poslední známá láska spisovatele Jana Nerudy. Byla to dcera jeho bratrance

    Před 1 rokem

    ·

    1 minuta

    Město Vlachovo Březí na Prachaticku se proslavilo raně barokním zámkem i hřbitovem ze 17. století. Milovníci české literatury také možná někdy slyšeli, že zde žila poslední známá láska Jana Nerudy.
     Komentáře
  • Jihočeská vlastivěda

    1 min

    Podcast
    Kostel svaté Barbory u Majdaleny po odsvěcení sloužil jako chlév, pak zmizel z povrchu zemského

    Před 1 rokem

    ·

    1 minuta

    Kostel svaté Barbory, který stával západně od Majdaleny na Jindřichohradecku, bychom dnes hledali již marně. V období baroka se však jednalo o významnou sakrální stavbu, k níž směřovaly kroky věřících z blízkého i vzdáleného okolí.
     Komentáře
  • Jihočeská vlastivěda

    1 min

    Podcast
    Zeď hřbitova v Českých Velenicích se dotýká státní hranice. Hlídala ho proto pohraniční stráž

    Před 1 rokem

    ·

    1 minuta

    Pohraniční město České Velenice na Jindřichohradecku představuje v rámci republiky ojedinělý případ z historického a urbanistického hlediska jako celek, ale i v dílčích aspektech. Jeden takový zastupuje místní hřbitov.
     Komentáře
  • Jihočeská vlastivěda

    1 min

    Podcast
    Na čimelický zámek se po šlechticích nastěhovali studenti filmařiny. Později se zase odstěhovali

    Před 1 rokem

    ·

    1 minuta

    Když se v roce 1802 rozdělili Schwarzenbergové na dvě rodové linie, připadly takzvané sekundogenituře hlavně statky na Písecku. Jedním z nich byly i Čimelice s malebným barokním zámkem z první poloviny 18. století.
     Komentáře
  • Jihočeská vlastivěda

    1 min

    Podcast
    Nová Hospoda na Českobudějovicku má dlouhou historii, občerstvil se tu i prezident Masaryk

    Před 1 rokem

    ·

    1 minuta

    Zájezdní hostinec Nová Hospoda na křižovatce silnic České Budějovice – Vodňany a Netolice – Dívčice patří mezi velmi hodnotné památky svého druhu. Jak uvádí letopočet nad vstupními vraty, zbudován byl v roce 1812 při někdejší císařské silnici coby formanská hospoda.
     Komentáře
  • Jihočeská vlastivěda

    1 min

    Podcast
    Jihočeská ves Holečkov vznikla během dvou let a pojmenovali ji podle spisovatele Josefa Holečka

    Před 1 rokem

    ·

    1 minuta

    Na Prachaticku, pod vrchem Lomec se známým poutním místem se nachází nenápadná osada Holečkov. Pro svůj historický a urbanistický vývoj představuje zcela mimořádnou lokalitu v rámci celé republiky.
     Komentáře
  • Jihočeská vlastivěda

    1 min

    Podcast
    Tři obři byli podle lidové povídačky pohřbeni na Písecku. Archeologové ale našli jiné vysvětlení

    Před 1 rokem

    ·

    1 minuta

    Každý už určitě slyšel o Boubínském pralese na Šumavě nebo Žofínském a Hojnovodském pralese v Novohradských horách. V jižních Čechách máme ale ještě jeden prales, a to na Písecku.
     Komentáře
  • Jihočeská vlastivěda

    1 min

    Podcast
    Ruští vojáci za napoleonských válek předváděli na jihu Čech své hry a tance. Došlo ale i k neštěstí

    Před 1 rokem

    ·

    1 minuta

    Během napoleonských válek se ruské vojsko pod velením generála Alexandra Suvorova v boji proti Francouzům přesouvalo na bojiště v severní Itálii. Jako spojenci rakouského státu byli vojáci ubytováni několik měsíců také v Jindřichově Hradci.
     Komentáře
  • Jihočeská vlastivěda

    1 min

    Podcast
    Tvrz Žumberk byla sídlem vladyků, užívala se i jako hospodářská budova. Dnes je tu expozice muzea

    Před 1 rokem

    ·

    1 minuta

    Žumberská tvrz na Trhovosvinensku je zajímavá od svého vzniku až po současnost. Sídlo vladyků, kteří měli ve svém přídomku „ze Žumberka“, bylo založeno patrně už v polovině 13. století. Za Pouzarů z Michnic získalo renesanční podobu, užíval ho vyšebrodský klášter i samotní Rožmberkové.
     Komentáře
  • Jihočeská vlastivěda

    1 min

    Podcast
    Na stanici Velký Pálenec přírodovědci zkoumají ryby, řasy, sinice, ale i houby, ptáky či bezobratlé

    Před 1 rokem

    ·

    1 minuta

    Severně od rybníka Velký Pálenec mezi Blatnou a Lnáři na Strakonicku lze u cesty vidět přízemní budovu, původně postavenou jako panská hájovna. V roce 1924 ale zcela změnila využití, protože byla postoupena pro studijní a vědecké účely.
     Komentáře
  • Jihočeská vlastivěda

    1 min

    Podcast
    Dva králové udělili Trhovým Svinům důležité výsady, oba mají sochu na štítu zdejší radnice

    Před 1 rokem

    ·

    1 minuta

    Trhové Sviny a okolní region bývaly vyhlášené kamenickou tradicí. Asi nikoli náhodou odtud pocházel i známý budějovický sochař Dietrich, tvůrce Samsonovy kašny. Na trhovosvinenském náměstí stojí za to se rozhlédnout, protože tu najdeme zajímavá umělecká díla.
     Komentáře
Historické zajímavosti a perličky z různých míst Jihočeského kraje.
Historické zajímavosti a perličky z různých míst Jihočeského kraje.
Reklama