Jihočeské kroniky

Zdeňka Chadtová coby kronikářka do klenovické kroniky zapisuje, její manžel Vladimír knihu ilustruje. Setkal se s nimi Petr Kronika.

„Od roku 1990 k nám přijíždějí bývalí sudetští Němci, aby se podívali na své původní domovy a kraj, kde žili po staletí jejich předci. Ti Němci, kteří k nám dnes jezdí, byli většinou děti, když v lednu 1946 opouštěli tento kraj,“ čte z kroniky obce Záboří na Českobudějovicku Marie Bočková.

Převažovaly tu dřevěné statky, ohrožované požárem. „I u nás několikrát vyhořely. A proto v 19. století lidé začali budovat statky zděné kolem návsi s kostelíčkem a rybníčkem. Vystavěli i kovárnu a požární zbrojnici. Štíty vyzdobili volutami, šambránami a dalšími prvky. Každý statek měl jinou barvu,“ vykresluje historii obce Záboří na Českobudějovicku místní kronikářka Marie Bočková.

Výtvarné tvoření dětí nebo besídky zachycuje v kronice Církevní mateřské školy U svatého Josefa v Českých Budějovicích učitelka Jiřina Zimová. Zaznamenává také brigády rodičů nebo například přednášky, které pro ně školka pořádá.

V současnosti pečuje Jiřina Zimová o dvě kroniky. O té, do které zapisovala ještě před několika lety, bude mluvit při prvním setkání v rubrice Jihočeské kroniky. O hlubocké farní kronice, jejíž zřízení sahá do roku 1840.

Nad obecní, farní a školní kronikou završíme sérii setkání s Josefem Šuplerem, autorem knihy Z novohradské farní vsi Rychnov u Nových Hradů do Kamenné, Konratic a Kondrače, kterou psal na základě těchto kronik a dalších pramenů. K poslechu zve Petr Kronika.

Celý život žije v městysu Ledenice na Českobudějovicku Jiří Cukr. Před více než patnácti lety se navíc stal místním kronikářem. Coby pracovník Státního okresního archivu měl k historii vždy blízko, a tak volba logicky padla na něj.