Války zachvátily svět. Bojuje se i v Evropě, blízko našich hranic. Trump chce, abychom dávali do obrany 5% HDP. A naše vláda se rozhodla jít proti proudu a peníze raději rozdávat „potřebným.“
Tentokrát trochu jinak. Odlehčeně o vážné věci. O tom, jak dokáže porucha auta překazit dovolenkové plány, i o tom, že když má člověk štěstí a je pod tlakem, jde to jako na drátkách.
Poslanec za SPD Jan Síla tvrdí, že Ukrajinci nás přišli okrádat a že čeští důchodci nemají na léky. Přímo ukázkově si však zvolil dva naprosté extrémy, které o celkové situaci neříkají vůbec nic. Snad jen to, že každý národ jsou jenom lidé.
Většina lidí v životě mnohokrát někomu dá peníze „zadarmo“. Jako dýško, jako bakšiš žebrákovi i jako odměnu za dobře odvedenou službu. Takže není důvod nepodpořit i místní autory.
Babiš se snaží zpolitizovat a ovládnout Českou televizi skrze její rozpočet. Ale může se mu to v budoucnu vymstít, až se nástroj, který hodlá používat, otočí proti němu.
Milion chvilek rozjel podporu prezidenta Pavla ve velkém. Tak velkém, že se mu to možná vymklo z ruky. Zdá se, že u nás v republice bude brzo „předemonstrováno.“ Měli bychom demonstracemi raději šetřit, až bude hůř.
Vláda Andreje Babiše se opět rozhodla uspokojit své voličstvo zastropováním důchodového věku. V době, kdy státní rozpočet snáší více, než toho unese. Jenže na tyto populistické líbivé kroky doplatíme úplně všichni, včetně penzistů.
Můžeme se vznosně nazývat demokraty, můžeme si říkat opozice, mohou nás nazývat fialovými přisluhovači. Cíl máme stejný: Nepustit populistickou politiku do vyšší sféry vlivu. A nedaří se nám to.
Češi se v diskusích navzájem posílají bojovat na Ukrajinu. Na obě strany fronty. Jedna z nesvářených stran však pro zemi, které přeje úspěch, dělá daleko více, než ta druhá.
Prezident Petr Pavel byl členem KSČ, za což se omluvil. Ono je to v kontextu událostí a doby ale vlastně nakonec celkem jedno. Dělal totiž jen svou práci vojáka.
Zase tu máme, jako každé volební období, vlnu demonstrací. Proti nim zase vlnu odpůrců. Ale tentokrát už to odpůrci poněkud přehánějí. V příspěvcích se objevuje nezdravě mnoho agresivních výlevů nálad.
Státní zaměstnanci si od dubna přilepší. Nepopulární tah však neznamená zatížení státního rozpočtu, ale především zatížení dotčených pracovišť. Hrozí odliv šikovných lidí.
Současná tristní vláda vypadá, jako by se měla sesypat a mnohý člověk z řad opozice pokukuje po předčasných volbách. Mnoho těchto lidí spoléhá na to, že by předčasné volby mohly odstavit Babiše. Ale velmi se mýlí.
Prvního února proběhla velká demonstrace lidí nespokojených s vládou Andreje Babiše. Respektive některými jejími členy. A vláda namísto diskuse a vlastní obhajoby strká hlavu do písku.
Příznivci hnutí ANO chválí současnou vládu za to, jak to tu dala do pořádku. Výsledky však zatím vidět moc nejsou, respektive ani být nemohou. Vláda totiž ještě nezačala pořádně vládnout.
Evropa už dlouho není světový lídr. V porovnání s USA je Evropa spíše chudý bratříček. Má to několik důvodů, za které si většinou Evropané mohou sami. Je ještě čas to zvrátit?
Ukrajina měla zájem o naše 4 bojové letouny L-159 Alca. Vláda však tento kontrakt shodila ze stolu. Rusové mají jistě radost, my jsme přišli o dobrou příležitost.
Tak Trump dostal Nobelovu cenu. Vůbec ne zaslouženě, ale to mu je asi jedno. Opět to mnoho prozradilo o jeho duševní vyzrálosti, která se nezdá přesáhnout první stupeň základní školy.
Narativ nezbytnosti války pocházející z Ruska není nic nového. Tutéž rétoriku měli před více jak 80 lety i Japonci, kteří se pustili do války s USA. Od těch, kteří mu věří, je to krátkozraké přebírání propagandy.
Filip Turek si pro sebe vymyslel krásný post zmocněnce pro Green Deal. Vzhledem k jeho antiekologickému smýšlení se nezdá, že to je dobrý nápad. Opak je ale pravdou.
Jako volič opozice jsem v tuto chvíli s hnutím ANO, respektive Babišem vlastně nakonec spokojen. To proto, že se zdá, že předvolební sliby byly jen snůškou lží a populismu.
Lidstvo by se mělo děsit dne 5. února? V té době patrně vyprší smlouva mezi USA a Ruskem Nový START, která omezuje jaderné zbraně. Když se na to však podíváme střízlivýma očima, je to skutečně celkem jedno – naopak možná i dobře.
Snášet kritiku není lehké. Ale kritika bývá přínosnější, než by se čekalo. Je totiž hybnou silou změny. Oceňme vzpurného Zelenského, politickou opozici i třeba Patrioty pro Evropu. Dělají nám větší službu, než se zdá.
Stát každému zajišťuje minimální hranici, aby se měl dobře. Občas je hůř, ale pořád ne špatně. A to bez jakékoliv invence dotyčných. Na druhou stranu nám ale umožňuje mít se lépe díky vlastnímu přičinění. A to těm, co se přičiňovat nechtějí, vadí.
Novoroční projev Tomia Okamury schytává kritiku téměř ze všech stran. Málokdo si v něm však všiml několika nesrovnalostí a podivností, které buďto k Okamurovi příliš nesedí, nebo jsou to naprosté nesmysly.
Babiš se pochlubil, že mu na druhý svátek Vánoční volal Trump. Nejspíš nic nevyřešili a nebylo o čem mluvit. Protože pro někoho je to ale „hustý,“ přispěchal Babiš s touto informací na sociální sítě, aby se pochlubil.
Kdybychom přirovnali premiérování k nějaké deskové či počítačové hře, jak by obstál staronový premiér Andrej Babiš a jak odcházející premiér Petr Fiala? Kolik bodů by získali a kolik achievementů sklidili?
Země uživí až 11 miliard lidí. Tohoto čísla bychom za několik desetiletí mohli dosáhnout. Jenže křivky se dramaticky mění, a naopak ubývat nás začne dřív, než se čekalo. A to je problém. Nebo spíš není?
Babiš vyřešil střet zájmů a stal se premiérem. Ovšem nemálo lidí mu řešení zkrátka nevěří. A to z důvodu typické české vlastnosti, umět cokoliv obejít.
Někdo se těší, jak konečně bude líp, protože to slíbili. Jiný si zase zoufá, jak od teď bude i přes všechny ty sliby hůř. A některému je to jedno, protože spoléhá sám na sebe a bude mu dobře vždycky.
Je 28 bodový mírový plán pro Ukrajinu jen snaha Američanů vyvázat se z konfliktu, aby mohli síly upřít jinam? USA dlouhodobě chtějí, aby si Rusko vzala na starost Evropa, zatímco ony se zaměří spíš na Čínu.
Už samotný výrok, že se něco demokraticky zakazuje, je sám o sobě protimluvem. Kdyby se to zakazovalo, nikdo by o tom nemohl ani ceknout. U nás ale nikdo nic nezakazuje, naopak šíření lží a konspirací prožívá rozkvět.
Těžko se hledá odpověď na ruskou vyčerpávací taktiku, která používá levné drony na plýtvání drahou municí. Ekonomicky je to dlouhodobě neúnosné. NATO ale má odpověď paradoxně v drahé technice.
V tuto chvíli se Andrej Babiš musí rozhodnou, na kterém z dvou křesel sedět. Jestli na tom z Agrofertu, nebo na tom premiérském. Není to pro něj lehká volba.
Ještě před dvěma měsíci jsme mohli z řad opozice slyšet bezmeznou kritiku Fialovy vlády. Nyní se postupně ukazuje, že kritika byla poněkud prázdná, protože mnoho z kritizovaných věcí zůstane i za Babiše.
Přijde vám česká politika vyhraněná? Přijde vám, že všechny strany nabízejí téměř to samé? Pak se vám to asi nezdá. Taková je realita současné poněkud prázdné české politické scény.
Je kumulace funkcí užitečnou, nebo je naopak pro řízení státu přítěží? Svede jeden člověk zastávat dvě vysoké státní funkce? A svede to dělat správně? Odpověď zní patrně ne.
Okamura sundal modrožlutej „hadr“ za jásotu svých fanoušků. Těm totiž kazil dojem z vlastenectví. Jenže oni žádný dojem nemají a ve skutečnosti ani nejsou vlastenci.
Daně se platit musí. Přesto tak mnozí nečiní, nebo se alespoň snaží optimalizovat. Má ale ochota platit daně souvislost s tím, kdo zrovna vládne? Nebo jsou peníze silnější než sounáležitost?
Zdá se, že i běžný občan bude mít možnost jednoduše „koupit“ část dluhů státu. Schillerová vrací do hry Dluhopisy republiky. A to je dobrá zpráva pro občany, a nakonec i pro stát.
Pokud člověk chce uplatňovat svůj nezkreslený světonázor, kolikrát mu nezbývá, než jít do politiky. Nese to však sebou mnoho příkoří, která jsou pro většinu lidí neakceptovatelná.
Není to zdání. Jméno Babiš se objevuje v titulcích prostě nejčastěji ze všech politiků. Proč? Protože si za to může sám. Svým vystupováním na sebe strhává téměř všechnu pozornost.
Andrej Babiš se nám pochlubil videem, jak svačí. Důležitější, než Big Mac je však „stůl“ kde jej má položený. Je jím zadní křídlo supersportovního Mercedesu AMG GT Black Series. Co tím chtěl autor říci?
Lidé si přejí vládu složenou z odborníků. Aby na každém ministerském křesle seděl člověk, který tématu rozumí. Cesta to však není správná, je totiž lepší, když tam sedí zkušený manažer, než odborník.
Mezi lidmi stále žije mnoho a mnoho legend týkajících se důchodového systému. Člověk se až nestíhá divit, jaké informace ohledně jeho financování se může na sociálních sítích dočíst.
Známé rčení „Káže vodu a pije víno“ si patrně čeští voliči přebrali po svém. Do vlády pomohli vytáhnout muže, který zcela evidentně sympatizuje s nacismem. Přitom sami by nejraději rádoby nacisty z Ukrajiny vymazali ze světa.
Kdo nečekal ze strany nově zvolené vlády složené z ANO, SPD a Motoristů nějaký ten chaos? Já jsem byl připraven téměř na vše. Ale přesto je to horší, než jsem očekával.
Že nadměrný turismus škodí životnímu prostředí je víc než jasné. Ale někdy umí být následky krutější, než si připouštíme, případně než si umíme představit.
Válka na Ukrajině změnila bojiště. Přišly smrtící drony. A mnoho laiků sází jen na ně. Je to ale chyba, poněvadž armáda musí fungovat jako celek složený z mnoha dílů. Zkrátka bez tanků to ještě nepůjde.
V tuto chvíli mně Okamura postavil do pozice, kdy musím fandit Babišovi. Skutečně doufám, že Okamurovy pokusy o ovládnutí tří ministerských křesel Babiš ustojí. Protože jinak by to mohlo být zlé…
Babiš vyhrál volby. V ČR se toho nemálo změní, zdali k lepšímu, či horšímu, to uvidíme. Důležité je ale peníze zbytečně neprojídat, což bohužel hrozí. Nastiňme si, jak moc se to projeví.
Malé děti posouvají mantinely vymezené rodiči. Rusové to samé zkouší ve větším měřítku s mantinely stanovanými NATO. A je spíše jen otázkou času, kdy se něco stane.
Investování do armády se nejeví jako dobrý nápad, peníze by se daly využít jistě daleko lépe. Ale doba zkrátka tuto oběť žádá. Nicméně přesto mnoho stran našeho politického spektra úspory na armádě nabízí.
Nadáváme na mladou generaci, která by ráda peníze bez práce. Ale nejsme nakonec stejní jako oni? Nesnažíme se také získat co nejvíc peněz a vynaložit k tomu co nejméně úsilí?
Mnoho lidí nemůže vystát Petra Fialu. Aniž by vlastně věděli proč. A chtějí ho nahradit za každou cenu. A při bližším pohledu na kandidátky to bude nejspíš změna k ještě horšímu.
Skutečně si někdo ve Stačilo! myslí, že je umlčován? Pokud ano, pak zcela právem. Ale většina národa rozhodně umlčovaná není, taková doba už naštěstí pominula.