Jindřich III.

Nad benzínovými a naftovými auty se pomalu stahují mračna. Jejich éra se chýlí ke konci, stejně jako skončila před více jak půlstoletím éra parních lokomotiv. To je prostě vývoj.

Příběh Mary Readové ani Anne Bonnyové není mezi ostatními piráty nijak zvláštní. Prožily stejný osud, jaký potkal i mnohé jiné piráty. Jenže ony byly ženy, což bylo v té době ještě podivnější než dnes.

Etalon nutnosti karosářské verze kombi se v roce 2016 změnil. Najednou jako by všichni chalupáři dostavěli a zestárli. Z udřených kombíků od nekončících staveb přesedli do pohodlných SUV.

V parných letních dnech je na čase s ochladit alespoň článkem o ledu. O obří hromadě ledu, respektive směsi ledu a pilin, na které měla podle plánu přistávat letadla.

Takový je stav části naší společnosti. Věří, že elity, ať už jsou kýmkoliv, zatajují z nějakých důvodů informace a náš život je tak jedna velká lež. Ještě že tu máme pár osvícených, kteří nás vyvedou z bludů.

Nákupy vojenské techniky stále budí vášně. F-35 a Leopardy 2 mnozí považují za zbytečné, drahé a snadno nahraditelné levnějšími variantami. Ale má to háček, který jim dává smysl.

Chtělo by se napsat, že když bez nás Země přežije, my bez ní ne. To by bylo moc jednoduché. My totiž nepřežijeme ani bez Země, kterou známe dnes.

Loni jsem byl na Šumavě, letos v Krkonoších. A nutno uznat, že v obou případech je to krajina naprosto úžasná. Co však také v obou případech kazí celkový dojem jsou „turisté.“

Andrej Babiš vyjádřil přání být přijat do nově vznikající evropské „protiraketové“ koalice. A hned si vymyslel úpravu v podobě vyloučení Britů, kteří patří mezi zakladatele. Opravdu si myslí, že má postavení to změnit?

Řízení států prochází změnou. Politici již neslouží veřejnému blahu, ale přizpůsobují si státy tak, aby vyhovovaly jim samotným.

Donald Trump podal ruku Andreji Babišovi. Přijde vám to jako něco samozřejmého? Pak jste možná jediní. Tento okamžik spustil v českém politickém rybníčku velmi vášnivé debaty.

Babiš je největší úspěch ruské hybridní války. Český premiér se patrně rozhodl obětovat Českou republiku výměnou za vlastní prospěch. Šikovně k tomu využívá ruskou propagandu šířící ovlivněné voliče.

Je člen komunistické strany vždy jen krvelačná bestie toužící zotročovat obyvatelstvo? Ne, komunistů je, respektive bylo, několik typů a ne všichni jsou nebezpeční.

Úspěch vnímá každý jinak. Úspěšný politik, chcete-li státník pracuje pro blaho celého státu, který pozvedne na lepší úroveň. Přízemní nekompetentní politik namísto toho sbírá fotky.

V politice se kradlo vždy. A lidem to vadilo. Nyní však přišla doba, kdy krádeže v politice lidem přestaly vadit. A jsou nakonec ještě tím nejmenším zlem.

Summit NATO se blíží a z USA přichází varování, abychom raději začali plnit závazky a nesnažili se vymlouvat. Jestli zdvihnou Američané ukazováček nebo prostředníček, závisí na tom, jak se bude snažit Andrej Babiš.

Už několik týdnů se vedení naší země hádá o tom, jestli může prezident Petr Pavel na summit NATO. Ukazuje to zejména to, že jinak je naše politika v naprosto mizerném stavu, který poškozuje naši budoucnost.

Někteří politici by chtěli, aby neexistovaly žádné mantinely. Chtěli by si ze státu udělat trhací kalendář a rozložit jej tak, jak by jim to vyhovovalo. Naštěstí rušit Ústavní soud nebo Senát není tak jednoduché.

Babiš nechce vzít Petra Pavla do Ankary na summit NATO. Českou republiku sice jeho neúčast poškodí, ale Babiš k tomu má své dva důvody. Na obecnou prospěšnost kašle.

Elektromobily mají pošramocenou reputaci. Jednak kvůli politické propagaci, jednak, především, kvůli bateriím. Jenže pokrok šel mílovými kroky a dnešní baterie jsou mnohem odolnější, než jejich předchůdci.

Lidé rádi fandí. Fotbalu, hokeji, politikům. A zdá se, že když tomu propadnou, fandí vždy stejně. Naplno, emotivně, oddaně, a zejména bez kritického myšlení. V případě posledního to je na škodu.

Slýcháme, že Češi jsou chudí, že se máme špatně. Jenže to není pravda. Jedná se jen o běžné remcání. Máme se totiž tak dobře, že si můžeme dovolit plýtvat. A zrovna tím základním.

Kdo nikdy neseděl za kormidlem, umí si jen stěží představit, jak moc je ovládání lodě odlišné od auta nebo kola. Tempo na vodě plyne úplně jinak, než jsme zvyklí. A je u toho třeba především umět přemýšlet dopředu.

Donald Trump odsekl dosavadní zahraniční politiku USA a předělal ji ku obrazu svému. Mimo jiné začal i válku v Íránu. Až jej v prezidentském křesle vystřídá nástupce, vrátí vše do starých kolejí?

Státní dluh neutěšeně narůstá a zaplatí jej naše vnoučata. Což je možná omyl, krach může přijít rychleji, než si myslíme. A řešení problému zároveň bude čím dál složitější.

Spousta lidí má evidentně o státních úřednících špatnou představu. Mají je za nerudné flákače, kteří jim nejsou ochotni pomoci a pouze je šikanují. Realita je však zcela jiná, bez jejich práce bychom propadli do anarchie.

Babiš zrušil vládní let na Tchaj-wan. Má pro to své důvody, které jsou ale značně pokleslé a nedávají na státní úrovni žádný smysl. Ale opojná chuť moci a pochvalné komentáře fanoušků jsou silnější.

Tak nám Babiš coby majitel firmy s miliardovými zisky opět čerpá dotace. Není špatně to, že je čerpá Babišův Agrofert, špatně je celý systém dotační politiky.

Donald Trump se rozhodl, že své jméno nezvěční jen v monumentech a místních názvech. Chce se propsat i do armády, respektive námořnictva a to novou třídou bitevních lodí.

Když se řekne kostice, většině lidí se vybaví součást dámského spodního prádla. Má to však starší původ, který odkazuje opravdu až k velrybím „zubům“.

Typický whataboutismus se stále šíří éterem. Některým lidem je jedno, co dělají členové Babišovy vlády špatně a stále dokola se ohánějí tím, že nejhorší přece byla vláda Fialova.

Lidé se často obávají umělé inteligence. Toho, že nám přeroste přes hlavu a rozhodne se nás zbavit. I když nás umí slušně ovládat, chytřejší než my, lidé, rozhodně není.

Andrej Babiš chtěl vést stát jako firmu. Pokud by se ale takhle staral o firmu, byl by do roka v konkurzu. Je to záměr, nebo chyba?

Je načase, chovat se ekologicky zodpovědně. A dobrovolně se do toho nikomu moc nechce. Možná proto je dobře, že EU na nás aplikuje takzvanou salámovou metodu.

Zčistajasna se objevila zpráva, že česká vláda jedná o prodeji české úspěšné firmy Explosia, které se v posledních letech díky konfliktu na Ukrajině nebývale daří. Prodej předního českého výrobce trhavin absolutně postrádá smysl.

Technologické novinky budí obavy. Zejména u konspirátorů, kteří vždy přijdou s varováním, že tentokrát nám jde o život či duševní zdraví. Jejich prognózy však jaksi nevychází.

Kdo je nezná, může se považovat za šťastlivce. Většina lidí však příšerné reklamy z Temu zná důvěrně. Jsou tu s námi už docela dlouho. Jsou hloupé, až to bolí a hlavně je jich víc, než je zdrávo.

Jen málokteré jméno padne z úst Andreje Babiše, pokud mluví o politicích pozitivně, častěji než Macron. Pravdu, proč tomu tak je, se nejspíš nikdy nedozvíme. Existuje však několik možností.

Další článek z nostalgické kategorie „To za nás nebylo.“ Nyní se podáme na to, proč je škodlivé vozit své ratolesti do školy autem, což ještě před třiceti lety nebylo běžné.

Nadpis není lákadlem na vyjmenování faktů. Nadpis je skutečně otázkou. Otázkou na lidi, kteří „nejhorší vládě všech dob“ dosud nemohou přijít na jméno. Protože pokud něco tak jistě tvrdí, pak musí vědět, proč.

To, že lidé mění klima na Zemi je nevyvratitelný fakt. Už s tím asi nic nenaděláme. Na co se tedy můžeme připravit? A Bude se taková změna týkat nás samých, nebo až našich dětí?

V premiérském křesle sedí Andrej Babiš. Petr Fiala byl na hlavu poražen a stáhl se z nejvyšších pater politiky. A to některým v jejich krátkozrakosti naprosto stačí k blaženosti.

Z kouzlení s cenami zboží v supermarketech by se zamotala hlava i Harry Potterovi. Jak se v nich pak má vyznat běžný český zákazník? A dá se s nastalou situací ještě něco dělat?

Nemálo lidí nemá rádo ekology a ekologii. Mají to za sprosté slovo. Ovšem ochrana přírody je důležitější, než se může zdá. A nemusíme dělat moc, abychom se chovali ekologičtěji.

Politické strany se hádají. To by bylo v pořádku, kdyby dělaly i něco jiného. Jenže nedělají a naši zemi tak posílají k ledu, do budoucnosti, kde se nemáme na co těšit a která je zahalená mlhou neznáma.

Ministr kultury Oto Klempíř přišel s novelou zákona, která by z České televize udělala zpravodajský kanál. Ostatní „balast“ se má zrušit a přijít na soukromé stanice. Včetně oblíbených pořadů StarDance a Peče celá země.

Pozorní diskutující si jistě také všimli, že Andrej Babiš už nemá v diskusích a komentářích takové zastání, jako míval před volbami. Čím to jen může být?

O sňatcích našich předků máme zažité romantické představy. Těžko říci, kde se vzaly, ale i dnes věříme, že zatímco šlechta se brala z rozumu, poddaní z lásky. Realita ale byla daleko krutější a pragmatičtější.

Politická strana Motoristé sobě není příliš oblíbená. Je plná průšvihů, přešlapů, arogance a neumětelství. A přestože mají motoristy přímo v názvu, jsou milovníci automobilů touto stranou společensky poškozeni.

Politika posledních let je plná kritiky. Ale kritiky, která absolutně postrádá smysl. Politické strany více soupeří, než se věnují budoucnosti státu. A ve státě bez budoucnosti se nežije dobře.

Vláda Andreje Babiše se snaží zkrotit vysoké ceny pohonných hmot. Rozhodla se stropovat ceny, za které se mohou prodávat. Není to příliš dobrý nápad, který by mohl ohrozit stabilitu trhu a vyhnat čerpadláře.

Informace o válce na Ukrajině se ve zprávách objevují čím dál méně, i když konflikt neutichá. Jednak jsme si na Ukrajinsko-Ruskou válku zvykli a jednak ji přehlušila jiná válka. Vzdálenější, ale citelnější.

Pojede Petr Pavel na summit NATO do Ankary, nebo jej Babiš nechá doma? A nevypálí mu Pavel rybník a neztrapní nakonec celou delegaci?

Andrej Babiš, premiér české republiky, je průlomový. Chce z naší konzervativní vlasti patrně vytvořit moderní vládní systém plný online videí. Anebo prostě jen propadl kouzlu sociálních sítí. Takhle se však politika nedělá.

Jsme velmi negativní národ. Každého máme za hlupáka, nic se nám nelíbí a odsuzujeme ještě předtím, než věc poznáme. Možná je to vizitka nás samých, možná dědictví a možná zkrátka národní sport.

Střídání času nám často rozhodí denní režim. Ještě dva týdny se budíme jako přejetí a spát chodíme uondaní. Přitom kdybychom hned druhý den přijali, že se změnil čas, byl by přechod paradoxně daleko hladší.

Pokud se vám zdá, že aut je už příliš, mám pro vás dobrou zprávu. Zanedlouho jich totiž bude ubývat. Napřed pomalu, ale úbytek bude zrychlovat.

Pojďme se společně podívat na příkladu elektrických aut na to, proč má smysl chtít obnovitelné zdroje, a proč Green Deal není jen špatný. Současná ropná krize nám to dost osvětlí.

Pohonné hmoty se výrazně zdražily a rafinerie nás opět pořádně ždímají. Přitom někde mají benzín za pár korun. Jak je možné, že je u nás tak drahý?

„Škoda rány, která padne vedle.“ Podle tohoto hesla byly vychovávány předchozí generace. A kupodivu jsou na to často patřičně hrdé a tvrdí, že to každému dítěti jen prospělo a dalo mu to dobrý základ do života.