Jiří Březina

Román Lid nomádů nahlíží téma cest a cestování z různých úhlů – prostřednictvím cestovatelů, migrantů personálu jednoho uvadajícího hotelu.

Nová kniha Petra Šestáka je ostrá jako břitva, někdy snad až moc. Řezy jsou ale ostré a místy jdou opravdu do hloubky. Není to snadné čtení.

Nová próza Michala Kašpárka Fosilie zachycuje tvrdý boj mezi generacemi jedné rodiny. Na pozadí potýkání „fašouna“, „libtarda“ a „ekoteroristky“ vyrůstá hluboký text, který stojí za přečtení.

Český autor Petr Opršal napsal krimi román Dokud nás krev nerozdělí, popisující vyšetřování válečných zločinů v bývalé Jugoslávii. Co ho k tomu vedlo a jak se mu tohle těžké téma psalo?

Jak by to vypadalo v pohraničí, kdyby Němci po válce neodešli? Takovou otázku si klade Leoš Kyša v knize Sudetenland. Svou odpověď zabalil do detektivního žánru.

Zajímavý námět a scénář, hrající herci, atmosféra, poctivé řemeslo. Člověk už si skoro odvykl něco takového od českých filmů očekávat. Úsvit to ale má a peněz za lístek do kina litovat nebudete.

Mladý člověk se vrací do rodného města. Plný ideálů. Rozhodnutý páchat dobro. Jenže narazí. Stokrát známý příběh napsal Petr Šesták jinak. A dobře.

Knihy Radky Třeštíkové mě dosud míjely. Jsou to vztahovky, čtení pro ženy, říkal jsem si. Ale její nejnovější román jsem si ujít nenechal. A nestačil jsem se divit…

Když se mi v hlavě začal odvíjet příběh dívenky, která se na osamělém místě setká s andělem, míhaly se mi myslí spousty obrazů. Kde se něco takového mohlo stát? Jak by asi vypadala okolní krajina?

Lidi ho nemají rádi, stěžují si na jeho výkon i klávesnici. Své mouchy má, ale já na něj nedám dopustit.

Nechci se pouštět do dalekosáhlých úvah na téma AI. Ale jeden osobní postřeh mě přivedl k myšlence, že se tady opakuje něco, co už jsme několikrát dovolili.

Petra Klabouchová napsala temnou detektivku ze Šumavy. Už brzy jí navíc vychází novinka U severní zdi. Nejen o těchto dvou titulech jsme si s touhle nadanou autorkou povídali.

Jan Prušinovský to zase dokázal. Napsal neotřelý seriál, stvořil plnokrevné postavy, obsadil neokoukané herce a všechno to suverénně ukočíroval.

Největší výzvou u psaní detektivek je přijít s originální zápletkou a napínavým dějovým zvratem. Vyzkoušel jsem, jestli mi s tím pomůže umělá inteligence Chat GPT.

Takhle doslovně mi to do očí ještě nikdo neřekl, ale v mírně obměněné podobě už jsem to slyšel mnohokrát. Lidé to říkají veřejně a ani se při tom nezačervenají.

Jedna kratší detektivní povídka s Tomášem Volfem. Je inspirovaná skutečným případem, který se odehrál v jižních Čechách.

Blíží se Vánoce a s ním i tradiční český dárek: kniha. Knížky si dávají i lidé, kteří toho přes rok moc nenačtou, někdy jim ta vánoční dávka vydrží na celý následující rok.

Pozvali mě na Pecha Kucha Night. Co říct o psaní, tedy o nejnudnější činnosti na světě, aby to nebylo nudné? Zkusil jsem to.

Jedna starší povídka, napsal jsem ji v roce 2014 pro jedno autorské čtení. Dostali jsme zadání, že v našem příspěvku se musí objevit určitá klíčová slova, bohužel už si nepamatuju, jaká (kromě slova parfém). Já napsal tuhle krimi s Tomášem Volfem.