Jiří Nebenführ

Nízký plat je jen první odpověď. Uchazeče často zastaví fyzická a psychická náročnost, směny, odpovědnost i střet s realitou. Lidí přitom potřebujeme stále víc a rychlé řešení nikde neleží.

Zamračený senior nemusí být odjakživa nerudný. Možná přišel o domov, soukromí a možnost rozhodovat o vlastním dni. Než jeho chování odsoudíme, měli bychom se ptát, co všechno musel opustit a co se v něm dosud neuzavřelo.

Když se můj těžce nemocný otec přestal sám umývat, naše rodina se musela bez přípravy naučit pomáhat mu při jednom z nejintimnějších úkonů. Teprve později jsem pochopil, že čistota nestačí. Člověk potřebuje i bezpečí.

Senior si nezapne knoflík, upustí propisku nebo na ovladači stiskne několik tlačítek najednou. Nejde vždy o nepozornost. Zhoršující se jemná motorika může nenápadně připravovat člověka o soběstačnost i důstojnost.

Pokračování povídek z vyprodané knížky „O brněnských vodnících“ od Jiřího Nebenführa v původním a nezkráceném znění. Zjistěte, jak dopadl vodník Fišlák od Kamenného mlýna u brněnských Pisárek.

Moji rodiče přijali do své domácnosti stárnoucí tetu Anku a pečovali o ni až do jejích 94 let. Zvenčí však jejich soužití někdy vypadalo jinak, než jaké skutečně bylo. Hodnotit péči podle několika návštěv je až příliš snadné.

Dva senioři dostanou společný pokoj a očekává se, že spolu začnou žít. Jenže každý přichází s jinými návyky, obavami a zdravotními potížemi. Právě rodina může personálu předat informace, které lékařská zpráva neobsahuje.

Jak dech, tón hlasu a vteřina ticha ovlivňují psychiku nemocného člověka? Pohled z praxe o tom, proč slova tvoří jen zlomek komunikace a jak se naučit umění obyčejného naslouchání.

Jak zvládnout situaci, kdy senior odmítá pomoc, riskuje pády a schovává mobil? Osobní vzpomínka pečovatele na odkaz jeho mámy, o tom, proč se stáří nedá vychovat a jak strach z lékaře spouští nemoci.

Bude to zanedlouho 5 let, co mi odešel otec na druhý břeh. Vzpomínka na dobu, kdy jsem jako divadelní principál v Brně vařil v klubu, abych uživil divadlo, a přitom s mámou a těžce nemocnou sestrou doprovázel tátu až do posledního dechu.

Jak v praxi funguje kombinace cvičení a divadelní improvizace u seniorů? Pohled pracovníka přímé péče o tom, proč obyčejné vzpomínky léčí mozek lépe než hromada léků a jak s nimi pracovat doma.

Dá se v domově pro seniory docílit radosti a úsměvu i přes humor a nevinnou mystifikaci? Pohled pečovatele těsně před šedesátkou, který s klientkami otevřel vzpomínky na staré Brno a zakázané knihy mládí.

Nosíte svým blízkým do domovů pro seniory sladkosti na přilepšenou? Pohled z praxe pečovatele o tom, jak dobře míněná čokoláda od rodiny může imobilního klienta ohrozit na životě a proč chybí respekt k pravidlům.

Pokračování povídek z vyprodané knížky „O brněnských vodnících“ od Jiřího Nebenführa v původním a nezkráceném znění. Zjistěte, jak dopadl smolař Šufan od rybníka Červeňáku za Lužánkami.

Vyprodaný hit, který si pravidelně objednával i brněnský TIC. Přečtěte si exkluzivní internetové vydání knížky „O brněnských vodnících“ od Jiřího Nebenführa v původním a nezkráceném znění.

Více než třicet let u divadla mě naučilo vnímat lidské příběhy. Když můj olomoucký kolega slavil padesátiny, rozhodli jsme se splnit mu jeho největší sen. Jak se z nohejbalu v Janovicích stala vstupenka na zápas, který otřásl Londýnem?

Zpověď pečovatele o tom, jak posudkový systém trestá rodiny příspěvkem 800 Kč, proč stát staví miliardové továrny na stáří namísto soukromí a jak přinést do sociálních služeb miliardy z daňových odpisů firem.

Nekonečné pořadníky, čekání na uvolnění lůžka a pak šok. Zpověď z první linie o tom, jak kolaps psychiatrické péče v ČR mění domovy seniorů v nebezpečná rukojmí a proč se tišší lidé raději zamykají na pokojích.

Když se váš svět vlivem nemoci smrskne na jedno lůžko, i malý pupen ibišku rozhoduje o vaší radosti. O síle smyslových záchytných bodů a o tom, jak seniorům jednoduše vrátit pocit domova bez nemocniční sterility.

Jak absurdní školní omluvenky a smích vracejí 90letým seniorům vitalitu. Praktický průvodce z pečovatelské praxe, jak doma citlivě otevřít a zachránit vzpomínky vašich předků, než bude pozdě.

Týden jsem v lese tesal do špalku jedle postavu patrona našeho domova. Když jsem sochu přivezl ukázat ležícím stařečkům, stalo se něco úžasného. O síle hmatové terapie přírodními materiály a probouzení ochrnuté ruky po mozkové příhodě.

30 let v gastru a teď v Domově pro seniory. Profesní hanba mě fackuje, když dodavatelé šetří na klientech čočkovou polévkou ze zbytků. Proč unifikovaná strava a obří porce seniorům ubližují a jaký skrytý strach mají z pití?

Jak vzpomínky 95leté seniorky proměnily aktivizaci v román. Příběh paní Marušky ukazuje, že poctivá práce s minulostí dokáže zvrátit apatii a vrátit člověku na lůžku pocit obrovské hodnoty.

Jak vrátit důstojnost herci, který ztratil řeč? Příběh o tom, jak divadelní reminiscence, básně a slovenské lidovky dokázaly prorazit neprůstřelnou zeď neurologické diagnózy Jána Sedala.

Tendence osob spojených s péčí vychovávat staré lidi jsou obrovské. Sklouzáváme k tomu automaticky, ale pro člověka, který prožil bohatý a samostatný život, je to velmi nedůstojné. Přestaňme jim diktovat, z jakého hrnku mají pít a jaké boty si obout.