Johannes Hahn

Maďarské reformy, jimiž chtěla Budapešť docílit odblokování peněz z fondů EU, nejsou podle unijní exekutivy dostatečné. O návrhu Evropské komise budou rozhodovat členské státy.

Rozuzlení zápasu maďarského premiéra s Bruselem se přiblížilo

Evropská komise dnes představila plán pravidelné finanční pomoci Ukrajině, podle kterého by Evropská unie v příštím roce půjčila válkou zasažené zemi až 18 miliard eur (438 miliard Kč) na podporu základních funkcí státu. Očekávaný balík unijní exekutiva spojila se závazky Kyjeva ohledně protikorupčních a jiných reforem. Osud dříve slíbených tří miliard zůstává nejasný.

Státy Evropské unie poslaly Ukrajině navzdory jejím úspěchům na frontě zatím jen zlomek peněz, které přislíbily.

Ukrajinská armáda až fascinuje Západ rychlým postupem obsazeným územím. Ve vítězství Ukrajiny na bojišti, které se ještě před několika týdny zdálo nemožné, věří čím dál víc lidí. O to víc s tím kontrastuje nedostatečná finanční pomoc od evropských spojenců.

Podle české eurokomisařky Věry Jourové má Maďarsko splnit 17 požadavků.

Evropská komise navrhla odebrat Maďarsku 7,5 miliardy eur (184 miliard korun) z fondů Evropské unie mimo jiné kvůli nedostatečnému potírání korupce a problematickému přidělování veřejných zakázek. Unijní exekutiva členským zemím posílá ke schválení návrh, který může Budapešť připravit asi o třetinu jejích peněz z kohezních fondů, oznámil v neděli eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn.

Evropská komise navrhla odebrat Maďarsku 7,5 miliardy eur (184 miliard korun) z fondů Evropské unie mimo jiné kvůli nedostatečnému potírání korupce a problematickému přidělování veřejných zakázek.

Evropská komise navrhla odebrat Maďarsku 7,5 miliardy eur (184 miliard korun) z fondů Evropské unie mimo jiné kvůli nedostatečnému potírání korupce a problematickému přidělování veřejných zakázek. Unijní exekutiva členským zemím posílá ke schválení návrh, který může Budapešť připravit asi o třetinu jejích peněz z kohezních fondů, oznámil dnes eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn.

Evropská komise navrhla odebrat Maďarsku 7,5 miliardy eur (184 miliard korun) z fondů Evropské unie mimo jiné kvůli nedostatečnému potírání korupce a problematickému přidělování veřejných ...

Evropská komise navrhla odebrat Maďarsku 7,5 miliardy eur (184 miliard korun) z fondů Evropské unie mimo jiné kvůli nedostatečnému potírání korupce a problematickému přidělování veřejných zakázek. Unijní exekutiva členským zemím posílá ke schválení návrh, který může Budapešť připravit asi o třetinu jejích peněz z kohezních fondů, oznámil dnes eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn.

Evropská komise navrhla odebrat Maďarsku 7,5 miliardy eur (184 miliard korun) z fondů Evropské unie.

Evropská komise navrhla odebrat Maďarsku 7,5 miliardy eur (184 miliard korun) z fondů Evropské unie mimo jiné kvůli nedostatečnému potírání korupce a problematickému přidělování veřejných zakázek. Unijní exekutiva členským zemím posílá ke schválení návrh, který může Budapešť připravit asi o třetinu jejích peněz z kohezních fondů, oznámil dnes eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn. Maďarsko se tak může stát prvním členským státem EU, který přijde o peníze kvůli pravidlům podmiňujícím čerpání z unijního rozpočtu dodržováním principů právního státu. Návrh musí schválit většina členských zemí. Pokud Budapešť do dvou měsíců situaci napraví, může vzít Brusel návrh zpět. Maďarský ministr pro místní rozvoj Tibor Navracsics dnes slíbil, že Budapešť splní všechny své závazky vůči EK.

Evropská komise navrhla odebrat Maďarsku 7,5 miliardy eur z fondů EU kvůli problémům s korupcí a veřejnými zakázkami. Oznámil to eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn. Budapešť může přijít tedy asi o třetinu jejích peněz z kohezních fondů.

Evropská komise (EK) uvažuje o 20procentním snížení finančních prostředků vyplácených Maďarsku ze společného rozpočtu EU. Uvedl to v pondělí týdeník Politico, informuje slovenská zpravodajská agentura TASR z Bruselu. Eurokomise podle Politica plánuje snížit finanční prostředky, které posílá do Maďarska, pro "systémové problémy s korupcí" v této zemi.

Evropská komise dala Maďarsku poslední měsíc na to, aby reagovalo na její výtky ohledně nerespektování pravidel právního státu předtím, než požádá vlády o omezení čerpání peněz určených Maďarsku z unijních fondů. Informovala o tom agentura Reuters.

Rusové překvapili. Ve čtvrtek ráno začal plynovodem Nord Stream 1 proudit plyn, plánovaná odstávka tak v termínu končí. Podstatná část evropských obchodníků s plynem přitom předpokládala, že Gazprom, ruský plynárenský monopol v rukou Kremlu, své dodávky jen tak neobnoví a alespoň po nějakou dobu dojde k průtahu s obnovením alespoň částečného provozu potrubí.

Plynovodem Nord Stream 1 začal po pravidelné odstávce znovu proudit plyn do Evropské unie. Rusové jej však mohou kdykoli zase „skřípnout“.

Nezdá se, že Evropu a Česko čekaly scénáře, které milují autoři některých komentářů a řetězových mailů pro lid. Přinejmenším pokud jde o energie, nebude konec světa, ale jenom problémy. Pokud ...

Evropská komise (EK) neočekává, že plynovod Nord Stream 1 bude po plánovaném čtvrtečním ukončení údržby znovu spuštěn. Novinářům v Singapuru to řekl eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn. Nord Stream 1 vede po dně Baltského moře z Ruska do Německa a je hlavní trasou pro dodávky ruského zemního plynu do EU.

Evropská komise (EK) neočekává, že plynovod Nord Stream 1 bude po plánovaném čtvrtečním ukončení údržby znovu spuštěn. Novinářům v Singapuru to řekl eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn.

Ruská plynárenská společnost Gazprom sdělila, že dále nemůže plnit své závazky vůči německým společnostem Uniper a RWE. Přišla s tím v době, kdy je plynovod Nord Stream 1 v odstávce a budoucnost dodávek plynu je nejistá.

Evropská komise (EK) neočekává, že plynovod Nord Stream 1 bude po plánovaném čtvrtečním ukončení údržby znovu spuštěn. Novinářům v Singapuru to v úterý řekl eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn. Nord Stream 1 vede po dně Baltského moře z Ruska do Německa a je hlavní trasou pro dodávky ruského zemního plynu do EU.

Evropská komise (EK) neočekává, že plynovod Nord Stream 1 bude po plánovaném čtvrtečním ukončení údržby znovu spuštěn. Novinářům v Singapuru to dnes řekl eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn. Nord Stream 1 vede po dně Baltského moře z Ruska do Německa a je hlavní trasou pro dodávky ruského zemního plynu do EU. Zdroje agentury Reuters nicméně uvádějí, že by se tok ruského plynu Nord Streamem 1 po plánované údržbě ve čtvrtek mohl obnovit, nebude ale přitékat na maximu jeho denní kapacity, tedy zhruba 160 milionů metrů krychlových denně.

Evropská komise (EK) neočekává, že plynovod Nord Stream 1 bude po plánovaném čtvrtečním ukončení údržby znovu spuštěn. Novinářům v Singapuru to dnes řekl eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn. ...

Společným zasedáním vlády a Evropské komise (EK) v Litomyšli Česká republika zahájila půlroční předsednictví v Radě Evropské unie. Premiér Petr Fiala (ODS) po jednání se šéfkou komise Ursulou von der Leyenovou mimo jiné ocenil předcházející francouzské předsednictví i komisi za udržení jednoty členských států EU v podpoře Ukrajiny a sankcích proti Rusku, které zemi napadlo. Von der Leyenová spoléhá na to, že české předsednictví posune řadu věcí dopředu, například v oblasti energetiky.

Především do klimaticky šetrných projektů a digitalizace by měly země Evropské unie investovat 185,6 miliardy eur (4,6 bilionu Kč), které budou podle dnešního návrhu Evropské komise (EK) v unijním rozpočtu na příští rok. Rozpočet bude stejně jako letos doplněn dotacemi z fondu obnovy, které členským zemím zajistí dalších 113,9 miliardy eur. Unijní exekutiva chce část mimořádného balíku věnovat na následky ruské invaze na Ukrajině a s ní související energetické krize. Oznámil to dnes eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn.

Maďarsku tento krok hrozí kvůli údajnému rozsáhlému zneužívání peněz z Evropské unie a narušování principů právního státu.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila, že Maďarsko má nadále problém s korupcí a pravidly právního státu. Spustí proto mechanismus, který by mohl zemi připravit o evropské dotace.

Europoslanci dnes znovu vyzvali Evropskou komisi (EK), aby v případě Polska a Maďarska neodkladně aktivovala mechanismus, jehož cílem je chránit rozpočet EU před zneužíváním ze strany vlád, které porušují její hodnoty. Poslanci se na tom shodli v usnesení, které reagovalo na únorové rozhodnutí Soudního dvora EU ve sporu o navázání čerpání prostředků z evropských fondů na dodržování zásad právního státu.

Po několikahodinovém úmorném jednání [15.11.] odsouhlasili zástupci zemí EU a Evropského parlamentu rozpočet EU pro příští rok. Ten bude činit 170,6 miliardy eur [cca 4,3 bil. Kč].

Evropská komise (EK) chce v říjnu začít vydávat první ze série takzvaných zelených dluhopisů, kterými hodlá pokrýt třetinu mimořádného fondu obnovy sloužícího k nastartování hospodářství zemí Evropské unie po koronavirové krizi. Celkem 250 miliard eur (6,4 bilionu Kč) plánuje komise získat pomocí těchto dluhopisů, které majitelům zaručí investice do ekologicky šetrných projektů. Jejich emise dokládá rostoucí význam, jenž pro EU zelené finance na cestě ke klimatické neutralitě mají, řekl dnes eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn.

Rozpočet Evropské unie navýšený o mimořádný fond obnovy by měl v příštím roce počítat s celkovými výdaji 311,3 miliardy eur (7,9 bilionu Kč). Navrhla to dnes Evropská komise, podle jejíhož plánu budou granty pro členské země z bezprecedentního krizového balíku tvořit 143,5 miliardy eur. Dalších 167,8 miliardy půjde z unijní kasy na běžné rozpočtové výdaje. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová prohlásila, že by Brusel mohl příští týden schválit první národní plány obnovy, na jejichž základě budou země peníze z fondu dostávat.

Evropská komise (EK) začíná vydávat společné dluhopisy na pokrytí mimořádného fondu obnovy Evropské unie. Unijní exekutiva dnes oznámila, že letos hodlá na trzích prostřednictvím dlouhodobých dluhopisů získat zhruba 80 miliard eur (přes dva biliony Kč). Další desítky miliard eur chce letos získat pomocí dluhopisů s kratší splatností.

Poslanci Evropského parlamentu dnes debatovali o střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) a budoucnosti dotací pro firmy kolem holdingu Agrofert.

Europoslanci tvrdě zkritizovali českého premiéra za to, že neřeší svůj konflikt zájmů a dál spolurozhoduje o dotacích pro Agrofert.

Tribunál EU zrušení pomoci aerolinkám KLM zdůvodnil tím, že nizozemská vláda dostatečně neprokázala, že je taková pomoc nutná.

Preventivní pozastavení dotací pro firmy z holdingu Agrofert neplatilo bez výjimky. Fatra dostala proplaceno 547 tisíc korun a stát zvažuje, že si o peníze řekne v Unii.

Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) bude vyšetřovat přeshraniční korupci, praní špinavých peněz i rozsáhlé daňové podvody.

Evropská komise vítá dnešní dohodu Evropského parlamentu a členských států EU v Radě o příštím dlouhodobém rozpočtu Evropy a o dočasném nástroji na podporu oživení NextGenerationEU. Po přijetí bude tento balíček o celkovém objemu 1,8 bilionu eur vůbec největším balíčkem, který kdy byl prostřednictvím rozpočtu EU financován. Po skončení pandemie COVID-19 pomůže obnovit Evropu tak, aby byla ekologičtější, digitálnější, odolnější a lépe schopna čelit současným i budoucím výzvám.

Český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který je zároveň členem Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu, oznámil po jednání s evropským komisařem Johannesem Hahnem, že výsledky auditu, který se zabývá střetem zájmů premiéra Andreje Babiše, budou hotové brzy.

Podle Hohlmeierové potřebuje Evropská unie jasnou definici střetu zájmů a "systémových" rizik spojených s rozdělováním unijních prostředků.

V Evropském parlamentu mimořádně zasedal Výbor pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu, kam dorazil i eurokomisař Johannes Hahn. Na jednání odmítl tvrzení českého premiéra o tom, že na auditory Evropské komise byl vyvíjen jakýkoli nátlak. Jasno už je ale podle europoslance Tomáše Zdechovského o tom, že na lednovém plenárním zasedání se bude projednávat bod „střet zájmů Andreje Babiše“ a bude přijato dokonce i usnesení. Ten to potvrdil deníku FORUM 24.

V Evropském parlamentu mimořádně zasedal Výbor pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu, kam dorazil i eurokomisař Johannes Hahn. Na jednání odmítl tvrzení českého premiéra o tom, že na auditory Evropské komise byl vyvíjen jakýkoli nátlak. Jasno už je ale podle europoslance Tomáše Zdechovského o tom, že na lednovém plenárním zasedání se bude projednávat bod „střet zájmů Andreje Babiše“ a bude přijato dokonce i usnesení. Ten to potvrdil deníku FORUM 24.

Senátoři mají při snaze získat finální auditní zprávu o střetu zájmů premiéra Andreje Babiše nadále smůlu. Ministerstvo pro místní rozvoj jim totiž zatím neposkytlo konečný dokument, kvůli kterému senátní komise vznikla. Senátoři přitom v minulosti dostali od šéfky resortu Kláry Dostálové (za ANO) příslib, že jim dokument poskytne sama poté, co konečná zpráva dorazí. Podle předsedy komise Zdeňka Nytry (ODS) je také patrná nechuť ministrů Babišovy vlády s komisí spolupracovat.

Premiér Andrej Babiš má nový problém. Je jím rozhodnost nových představitelů Evropské unie. Poslankyně a předsedkyně Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu Monika Hohlmeierová se rozhodla vymýtit problém konfliktu zájmů. Navazuje tak na svoji předchůdkyni Ingeborg Gräßleovou, které Babiš opakovaně spílal. Podle Hohlmeierové je nutné se celou věcí zabývat velmi důkladně proto, aby obyvatelé Evropské unie mohli důvěřovat svým institucím.

Výbor pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu (CONT) bude 16. prosince 2019 na neveřejném jednání řešit finální zprávu auditorů Evropské komise, která konstatovala, že český předseda vlády Andrej Babiš je ve střetu zájmů. Deníku Forum 24 potvrdila šéfka výboru Monika Hohlmeierová, že na zasedání přijde eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn, a i to, že tématem bude právě audit o českém premiérovi.

Výbor Evropského parlamentu pro rozpočtovou kontrolu (CONT) se ve čtvrtek zabýval kauzami českého premiéra Andreje Babiše jeho postavení v Evropské radě. Podle většiny členů je problematické, že bude mít vliv na rozhodování o evropském rozpočtu, který musí být odsouhlasen do konce příštího roku.

Europoslanec Tomáš Zdechovský sdělil deníku FORUM 24, že finální verzi auditu Evropské komise je možné zveřejnit.

Není velkým tajemstvím, že snem Evropské komise je stát se skutečnou vládou Evropské unie.