Karel Kroupa

Pád Berlínské zdi nebyl symbolem konce komunismu. Naopak, stal se okamžikem, kdy se Západ začal přizpůsobovat světovému řádu řízenému z Moskvy. Jak by vypadal svět, v němž se Sovětský svaz nezhroutil?

Porodní tábor v Dětřichově patří k nejtemnějším kapitolám nacistické okupace na českém území. Přesto o něm veřejnost dlouhá desetiletí téměř nevěděla a některé věci jsou tajemstvím dodnes.

Atentát v Dallasu patří k nejzásadnějším okamžikům moderních dějin, během pár sekund změnil směřování USA i celého západního světa. Co kdyby však John F. Kennedy přežil?

V květnu 1945 skončila válka, ale u Dobronína na Jihlavsku začalo jiné násilí. Skupina německých civilistů byla odvedena na louku Budínka, kde je útočníci ubili motykami, lopatami a rýči.

Co kdyby Karel IV. dokázal vytvořit první skutečně sjednocený evropský stát? Alternativní historie ukazuje, jak by jediný panovník mohl změnit války, náboženství, průmysl i samotnou identitu Evropy.

Výbuch muničního skladu v Ústí nad Labem 31. července 1945 spustil jednu z nejtemnějších epizod našich poválečných dějin. Němečtí civilisté byli biti, stříleni a házeni z Benešova mostu do Labe.

Na jaře 1918 ovládaly československé legie tisíce kilometrů Transsibiřské magistrály a patřily k nejorganizovanější vojenské síle v rozpadajícím se Rusku. Co kdyby se rozhodly převzít moc?

Smrt Alexandra Velikého ve věku dvaatřiceti let změnila dějiny starověku možná více než všechny jeho vojenské výpravy. Co by se ale stalo, kdyby makedonský dobyvatel nezemřel v Babylonu?

Jan Hus měl zemřít jako kacíř a stát se symbolem odporu proti církevní moci. Co by se ale stalo, kdyby kostnický koncil ustoupil, Hus odvolal jen část svých tezí, nebo kdyby jednoduše dostal milost?

Co kdyby se Římská říše nikdy nezhroutila a starověká civilizace pokračovala až do moderní doby? Alternativní historie světa ukazuje Evropu bez středověkého chaosu, dnešní svět by byl jiný.

Co kdyby české země získaly přístup k moři, vybudovaly silnou flotilu a zapojily se do koloniálních závodů evropských mocností? Alternativní historie ukazuje českého lva nad zámořskými državami.

Co kdyby Československo odmítlo Mnichovskou dohodu a země se bránila nacistům? Alternativní scénář války z roku 1938 ukazuje možnost, že druhá světová válka mohla začít úplně jinak. A také skončit.

Jedni tvrdí, že cyklisti blokují dopravu a chovají se, jako by pro ně pravidla neplatila. Druzí říkají, že řidiči aut jsou agresivní a považují silnici za své osobní území. Taková malá občanská válka.

Co kdyby Jan Žižka nezemřel v roce 1424 a husité dokázali vytvořit stabilní stát uprostřed Evropy? Alternativní historie české velmoci ukazuje svět, který by byl od historických faktů dost odlišný.

Praha a zbytek Česka dnes často připomínají dvě ekonomicky i společensky odlišné země. Rozdíly v platech, cenách bydlení, dostupnosti služeb i životních příležitostech vytvářejí tiché napětí.

Poválečné Československo snilo o tom, že se stane jednou z technologicky nejvyspělejších zemí Evropy. Atomová energie měla být symbolem modernity i národní prestiže. Chvíli se zdálo, že to vyjde.

Státní bezpečnost nebyla jen tajná policie komunistického režimu. Byla to instituce, která desítky let formovala psychologii celé společnosti. Toto dědictví je v české společnosti patrné dodnes.

Komunistický režim v Československu padl před více než třiceti lety. Ale normalizace nezmizela spolu s listopadem 1989, její způsob uvažování, strach i naučené chování jsou patrné dodnes.

Srpen 1968 změnil naše dějiny na desítky let dopředu. Invaze vojsk Varšavské smlouvy nezastavila jen Pražské jaro, ale také možnost, že se Československo vydá jinou cestou než zbytek sovětského bloku.

Vedle euforie a vděčnosti z konce druhé světové války existovala v roce 1945 i druhá realita. Násilí, rabování, znásilňování a činy vojáků Rudé armády, o kterých se za totality téměř nesmělo mluvit.

Květen 1945 je v české historii vnímán jako okamžik osvobození a konce nacistické okupace. Zároveň ale začal vznikat nový mocenský pořádek, který proměnil Československo v součást sovětského bloku.

Na jaře 1945 chyběly americké armádě k Praze desítky kilometrů. Přesto se zastavila. Rozhodnutí, které tehdy vycházelo z válečných dohod mezi Spojenci, mohlo změnit dějiny Československa i Evropy.

Na první pohled působil Ivan Roubal jako nenápadný podnikatel, ve skutečnosti se však stal jedním z nejbrutálnějších sériových vrahů porevolučního Česka. Poháněly ho dluh i touha po penězích.

V chaosu Německa po první světové válce byl Adolf Hitler jen jedním z mnoha hlasů hněvu. Pak potkal muže, který z něj udělal fenomén. Dietrich Eckart v podstatě stvořil vůdce.

Americký pilot Frank Luke změnil pravidla vzdušné války a stal se legendou ještě před svými 22. narozeninami. Jeho odvaha z něj udělaly jednu z nejvýraznějších postav první světové války.

Pád Konstantinopole v roce 1453 změnil dějiny. Přesto to nemusel být konec, ale začátek ještě větší proměny Evropy. Kdyby se Mehmed II. rozhodl jinak, mohli jsme dnes žít v muslimském světě.

Jedno rozhodnutí, učiněné ve stínu evropských válek, změnilo rovnováhu sil na celém světě. Prodej území, které tehdy působilo jako přítěž, bylo zásadním geopolitickým zlomem moderních dějin.

Romantický hrad, který působí jako vystřižený z pohádky, ale zároveň v sobě ukrývá skutečné dějiny, dramata i zajímavé příběhy. Bouzov zdaleka není jen kulisa pro filmy.

Nenápadný bod na mapě Středomoří se stal jedním z klíčových uzlů druhé světové války. Rozhodnutí, které Adolf Hitler naštěstí stále odkládal, mohlo změnit tok dějin a podobu dnešního světa.

Denně po ní jezdí tisíce aut, ale její skutečná cena se nedá spočítat jen v číslech. Severojižní magistrála rozdělila centrum Prahy na dvě části a proměnila kdysi živé městské bulváry v hrůzu.

Jeden odchod a dějiny se vydaly směrem, který dnes považujeme za samozřejmý. Co kdyby ale jeden z největších mozků 20. století Albert Einstein zůstal v Německu? Hodně věcí mohlo být jinak.

Na podzim roku 1940 se rozhodovalo o osudu Evropy ve vzduchu nad britskými ostrovy. Co by se ale stalo, kdyby Hitler nezměnil strategii, Německo tuto klíčovou bitvu vyhrálo a Británie padla?

V létě 1941 zasáhl Sovětský svaz ničivý úder, který změnil průběh druhé světové války. Jak by ale vypadal dnešní svět, kdyby Stalin varování před útokem neignoroval a byl na útok připraven?

Na první pohled symbol krásy, exotiky a tradice. Za lesklými mosaznými spirálami žen kmene Kayan se ale skrývá příběh bolesti, identity a složité volby mezi kulturou a svobodou.

Rozhodnutí Saddama Husseina napadnout Kuvajt v roce 1990 změnilo moderní dějiny nejen Blízkého východu. Jak by ale vypadal svět, kdyby k této invazi nikdy nedošlo? Hodně věcí by mohlo být jinak.

V létě 1943 během spojenecké invaze na Sicílii došlo k události, která narušila obraz „čisté“ války. Američtí vojáci zde popravili desítky válečných zajatců a armáda se s tím musela vyrovnat.

Renesanční zámek v srdci Jeseníků okouzlí svou krásou i mrazivou historií. Vydejte se na místo, kde se snoubí elegance šlechtických sídel s temnými příběhy čarodějnických procesů.

V březnu 2012 opustil Robert Bales základnu v provincii Kandahár a během jediné noci zabil desítky civilistů. Událost šokovala svět a otevřela otázky o psychickém stavu vojáků i smyslu celé války.

Událost z iráckého města Hadítha se stala jedním z největších skandálů americké přítomnosti v této zemi. Ukázala, jak rychle se může válka změnit v chaos, kde mizí hranice mezi bojem a zločinem.

Zprávy o popravách amerických zajatců otřásly frontou v Ardenách. V atmosféře strachu a vzteku pak někteří američtí vojáci překročili hranici, kterou měli chránit.

Když američtí vojáci vstoupili do koncentračního tábora Buchenwald, narazili na důkazy do té doby nepředstavitelných hrůz. Někteří z nich pak překročili hranici mezi spravedlností a pomstou.

Příběh československého „válečného loďstva“ zní skoro jako legenda. Přesto jde o reálnou epizodu z chaosu roku 1918, kdy se improvizovaná flotila legionářů střetla s bolševiky na jezeře Bajkal.

Dcera Heinricha Himmlera vyrůstala v privilegovaném světě, kde se realita systematického vraždění měnila v iluzi řádu a krásy. Její život po válce ukázal, jak hluboko může sahat loajalita k ideologii.

Příběh Rosemary Kennedy ukazuje temnou stránku jedné z nejslavnějších amerických rodin. Rozhodnutí, které mělo zabránit společenskému skandálu, vedlo k celoživotní izolaci a tragédii.

Z politického vězně se stal nejmocnější muž státu. Příběh Gustáva Husáka ukazuje, jak v totalitním systému nehraje roli morálka, ale schopnost přizpůsobení, loajalita a správné načasování.

Syn jednoho z hlavních architektů nacistického teroru Reinharda Heydricha vyrůstal s obrazem milujícího otce. Jak se dá žít s takovým dědictvím, co o svém otci Heider říká dnes?

Veřejné popravy měly být výstrahou i podívanou. Lámání v „kateřinském“ kole patřilo k nejkrutějším trestům, které evropské právo po staletí znalo. Odpovídalo to i o mentalitě té doby.

Masakr v Postoloprtech patří k nejtragičtějším a zároveň nejméně reflektovaným událostem českých poválečných dějin. Dodnes vyvolává otázky o spravedlnosti, vině a kolektivní odpovědnosti.

Osvobození koncentračního tábora Dachau mělo být symbolem konce nacistické brutality. Místo radosti ale přišel šok, který změnil americké vojáky i přeživší vězně v muže toužící po okamžité pomstě.

Za socialismu se nekradly jen drobnosti, ze státních podniků a staveb mizely cihly, obkladačky, cement i celé krovy. Rozkrádání „majetku všech“ bylo natolik běžné, že ho mnozí nepovažovali za zločin.

Hermine Braunsteiner přezdívaná Kobyla z Majdanku byla jednou z nejbrutálnějších dozorkyň nacistických táborů smrti. Přitom původně snila o kariéře zdravotní sestry.

Projevy prezidenta Klementa Gottwalda dnes působí zvláštně, místy až nepochopitelně. Při bližším pohledu ale odhalují víc než jen osobní styl, jsou obrazem doby, kdy jazyk sloužil především moci.

Toužil po velkých rolích, ale lidé ho milovali hlavně jako baviče. Jiří Wimmer v sobě nesl rozpor, který ho nikdy nepřestal pronásledovat. Talent i citlivost se u něj mísily s vnitřním neklidem.

Zapomenutý symbol hrůzy druhé světové války, který stojí mimo hlavní proud evropské paměti. Jasenovac byl místem, kde násilí získalo až osobní, syrovou a těžko představitelnou podobu.

Život slavného herce nebývá jen sledem potlesků, premiér a úspěchů. Za oponou se často odehrávají příběhy, které by samy vydaly na silné drama. František Řehák je toho důkazem.

Nenápadný muž v montérkách pomohl změnit běh dějin, aniž by na sebe strhl pozornost. Příběh Františka Šafaříka odhaluje skrytou tvář operace Anthropoid i cenu, kterou za ni česká společnost zaplatila.

Generál Wilhelm Burgdorf patřil k nejoddanějším mužům nacistického režimu a zůstal po boku Adolfa Hitlera až do samotného konce v berlínském bunkru. Ale proč, kde se vzala ta loajalita?

Vražda z roku 1982, která začala nálezem bezhlavého těla u motolské nemocnice, dodnes patří mezi nejděsivější a případy československé kriminalistiky. U vyšetřování byl i legendární Jiří Markovič.

Renesanční mistr Michelangelo nebyl jen géniem umění, ale i člověkem plným rozporů a zvláštností. Vedle slavných děl si celý život nesl tajemství, která by ho v jeho době mohla stát kariéru.

Obraz „lovců lebek“ patří k nejznámějším i nejvíce zkresleným představám o Amazonii. Za označením se skrývá složitý svět, v němž ženy hrají klíčovou roli. A také rituály, které my nemusíme chápat.