Karel Kroupa

Osvobození koncentračního tábora Dachau mělo být symbolem konce nacistické brutality. Místo radosti ale přišel šok, který změnil americké vojáky i přeživší vězně v muže toužící po okamžité pomstě.

Za socialismu se nekradly jen drobnosti, ze státních podniků a staveb mizely cihly, obkladačky, cement i celé krovy. Rozkrádání „majetku všech“ bylo natolik běžné, že ho mnozí nepovažovali za zločin.

Hermine Braunsteiner přezdívaná Kobyla z Majdanku byla jednou z nejbrutálnějších dozorkyň nacistických táborů smrti. Přitom původně snila o kariéře zdravotní sestry.

Projevy prezidenta Klementa Gottwalda dnes působí zvláštně, místy až nepochopitelně. Při bližším pohledu ale odhalují víc než jen osobní styl, jsou obrazem doby, kdy jazyk sloužil především moci.

Toužil po velkých rolích, ale lidé ho milovali hlavně jako baviče. Jiří Wimmer v sobě nesl rozpor, který ho nikdy nepřestal pronásledovat. Talent i citlivost se u něj mísily s vnitřním neklidem.

Zapomenutý symbol hrůzy druhé světové války, který stojí mimo hlavní proud evropské paměti. Jasenovac byl místem, kde násilí získalo až osobní, syrovou a těžko představitelnou podobu.

Život slavného herce nebývá jen sledem potlesků, premiér a úspěchů. Za oponou se často odehrávají příběhy, které by samy vydaly na silné drama. František Řehák je toho důkazem.

Nenápadný muž v montérkách pomohl změnit běh dějin, aniž by na sebe strhl pozornost. Příběh Františka Šafaříka odhaluje skrytou tvář operace Anthropoid i cenu, kterou za ni česká společnost zaplatila.

Generál Wilhelm Burgdorf patřil k nejoddanějším mužům nacistického režimu a zůstal po boku Adolfa Hitlera až do samotného konce v berlínském bunkru. Ale proč, kde se vzala ta loajalita?

Vražda z roku 1982, která začala nálezem bezhlavého těla u motolské nemocnice, dodnes patří mezi nejděsivější a případy československé kriminalistiky. U vyšetřování byl i legendární Jiří Markovič.

Renesanční mistr Michelangelo nebyl jen géniem umění, ale i člověkem plným rozporů a zvláštností. Vedle slavných děl si celý život nesl tajemství, která by ho v jeho době mohla stát kariéru.

Obraz „lovců lebek“ patří k nejznámějším i nejvíce zkresleným představám o Amazonii. Za označením se skrývá složitý svět, v němž ženy hrají klíčovou roli. A také rituály, které my nemusíme chápat.

V prosinci 1941 se Německo rozhodlo vstoupit do války se Spojenými státy. Tento krok zásadně změnil průběh druhé světové války. Šlo ale o rozhodnutí, které nebylo nutné. Co kdyby ho Hitler neučinil?

Když Jan Hus v roce 1414 odjížděl do Kostnice, věřil, že svou věc obhájí. Jeho rozhodnutí ale spustilo řetězec událostí, který vedl k jedné z nejkrvavějších kapitol českých dějin.

Po porážce stavovského povstání v roce 1620 se české země ocitly na křižovatce. Tvrdá rekatolizační politika císaře Ferdinanda II. změnila nejen náboženský charakter země. Muselo to tak ale být?

Pojem „humanitární bombardování“ se u nás stal symbolem pokrytectví Západu a je často připisován Václavu Havlovi. Historická fakta ale ukazují jiný obraz. Bývalý prezident výraz nikdy nepoužil.

Po invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 stálo Československo před volbou. Podpis moskevských protokolů ukončil Pražské jaro. Otázkou zůstává, zda prezident Ludvík Svoboda mohl jít jinou cestou.

Na podzim roku 1989 se komunistický režim v Československu zhroutil během několika týdnů. Jednou z klíčových otázek zůstává, zda jeho pád nebyl urychlen tím, že vedení KSČ ztratilo kontrolu nad ulicí.

Atentát v Sarajevu v roce 1914 postavil Rakousko-Uhersko před zásadní rozhodnutí. Císař František Josef I. pak podpořil tvrdý postup vůči Srbsku a udělal krok, který rozpoutal první světovou válku.

Na jaře 1968 se zdálo, že Československo našlo cestu k reformě socialismu. Otázkou je, zda Pražské jaro muselo skončit, nebo zda Dubčekovo vedení mohlo postupovat tak, aby sovětské invazi zabránilo.

Herec, kterého si většina diváků pamatuje jako Trautenberka, byl ve skutečnosti mnohem barvitější osobností. Život Ilja Prachař byl plný divadla, humoru, velkých lásek i drobných lidských slabostí.

Do povědomí diváků se Jaroslava Hanušová zapsala jako „Jaruš“, která dokázala rozesmát celé Československo. Přitom k herectví se dostala vlastně náhodou a dlouho pracovala úplně mimo svět televize.

Druhá světová válka bývá zpětně vnímána jako nevyhnutelný střet, v němž byla porážka nacistického Německa jen otázkou času. Takový pohled je ale do značné míry optickým klamem vítězů.

Několik květnových dnů roku 1940 rozhodlo o víc, než se tehdy zdálo. Zastavení německých tanků před Dunkerkem otevřelo Britům únikovou cestu a proměnilo možnou katastrofu ve zlomový moment války.

V nehostinné savaně severní Keni není krása žen kmene Samburu jen otázkou estetiky, ale i strategií přežití. Jejich výrazný vzhled odráží hluboké propojení tradice, ekonomiky i boje s prostředím.

Tomáš Garrigue Masaryk byl klíčovou tváří zahraničního odboje i diplomacie vedoucí ke vzniku státu. Jak by se dějiny změnily, kdyby první světovou válku nepřežil a u jednání velmocí chyběl?

Rozdělení Československa přišlo překvapivě rychle a bez referenda. Klíčová rozhodnutí Václava Klause v roce 1992 přitom výrazně zúžila prostor pro jiné řešení.

Nacistické Německo mělo špičkové fyziky i ambice, přesto atomovou bombu nedokončilo. Jak by se druhá světová válka změnila, kdyby Hitler získal jadernou zbraň jako první?

Výbuch ve Vlčím doupěti mohl změnit běh druhé světové války během jediného dne. Jak by se vyvíjely dějiny, kdyby byl atentát na Hitlera v červenci 1944 skutečně úspěšný?

Porážka na Bílé hoře bývá často líčena jako nevyhnutelný konec stavovského povstání. Byla ale skutečně předem rozhodnutá, nebo české stavy doplatily na vlastní osudové chyby?

Helmut Schreiber alias Kalanag byl jedním z nejúspěšnějších evropských iluzionistů poválečné éry. A zároveň mužem, kterého pronásledovala přezdívka „Hitlerův kouzelník“. Právem? Možná ano, možná ne.

Na podzim 1938 stál Edvard Beneš před rozhodnutím, které mohlo změnit běh evropských dějin. Co by se stalo, kdyby Československo Mnichovský diktát odmítlo a šlo do války?

Jak by vypadala Evropa a Česko, kdyby Rusko v roce 2022 nezaútočilo na Ukrajinu? Alternativní pohled ukazuje svět s nižší inflací a menším bezpečnostním šokem. Ale také s déle přehlíženými riziky.

Malý slovanský národ přežívá po staletí uprostřed Německa bez vlastního státu a pod stálým tlakem silnějšího okolí. Lužičtí Srbové pomalu mizí, aniž by si toho svět téměř všiml.

Stačilo pár hodin a dějiny Evropy mohly vypadat úplně jinak. Napoleon u Waterloo neprohrál jen silou nepřítele, rozhodující roli totiž sehrála jeho vlastní osudová chyba.

Stačil jiný sled událostí na konci 80. let a SSSR mohl vstoupit do 21. století jako reformovaná supervelmoc místo rozpadajícího se impéria. Jak by vypadal svět, kdyby studená válka neskončila?

Dějiny někdy stojí na vteřinách. Na špatném odbočení. Na náhodném setkání. A jen málokterý moment to ukazuje tak dramaticky jako ráno 28. června 1914 v Sarajevu. Vše mohlo být klidně jinak.

V odlehlém údolí Omo nosí ženy Mursi talířky ve rtech, tedy symbol, který svět fascinuje i mate. Za nápadnou tradicí se ale skrývá složitý příběh identity, dospívání a střetu s moderním světem.

Alternativní dějiny druhé světové války se často soustředí na otázku německého vítězství. Ale co kdyby to bylo ještě jinak? Co kdyby Sovětský svaz po roce 1944 dostal pod kontrolu většinu Evropy?

V žárem spálené krajině severní Namibie nesou ženy Himba na své kůži stopy tisícileté adaptace i kulturní identity. Za ikonickou červenou barvou se skrývá promyšlený systém přežití i tradic.

Když se snažíme určit rozhodující momenty druhé světové války, vstup USA do konfliktu v prosinci 1941 patří k těm nejzásadnějším. Důvodů je více. Bez tohoto kroku by svět zřejmě vypadal jinak.

Největší strategickou chybu Adolfa Hitlera ve druhé světové válce byla podle mnohých operace Barbarossa. Ale co kdyby 22. června 1941 Němci na Sovětský svaz nezaútočili, co by bylo dál?

Na první pohled to působilo jako absurdní historka. V luxusním domě v kalifornském Rancho Santa Fe ležely v březnu 1997 desítky lidí. Stejné oblečení, účesy i zbrusu nové tenisky. Realita byla děsivá.

Otázka, jak by vypadal svět po vítězství nacistického Německa, patří k nejdiskutovanějším tématům alternativní historie. Může vůbec existovat střízlivý odhad? Určitě ano, máme se totiž čeho chytit.

Na severním okraji Japonska, tam kde se zimní vítr opírá do pobřeží Hokkaida a lesy působí téměř prastarým dojmem, žije národ, jehož kořeny sahají hluboko do prehistorie. Ainuové.