KCHARL

Zatímco většina lidí ve stáří zpomalí na tempo zahrádkáře sledujícího rajčata, Jakeš pořád mířil tam, kde vítr řeže tvář jako tupý nůž a chyba se neomlouvá.

Lidstvo se po více než půlstoletí zase proletělo k Měsíci a zjistilo dvě věci: Orion funguje a sklenice Nutelly ve stavu beztíže má lepší PR než půlka kosmického průmyslu.

Lidstvo krotí kvantovou fyziku a stroje se učí rozeznávat naše špinavé ponožky. Když ale dojde na věc, stejně nás nejvíc rozčílí větrník za vesnicí nebo padající státní web.

V noci se posunul čas a přes den zase nervy. Zatímco svět řešil válku, drony a ropu, český občan tradičně zjišťoval, že mu zdraží cesta autem dřív, než stihne dopít ranní kafe.

V době, kdy se z každé hlouposti dělá „alternativní pohled“, má Česko pořád jedno luxusní zboží: člověka, který celý život prodával rozum, a ještě u toho zněl lidsky.

Vláda v pondělí schvalovala komise, Texas a leteckou přepravu papalášů, zatímco u hranic se řešila civilizace v ryzí podobě: Němec s kanystrem loví levnější naftu v Česku.

V zemi, kde je šedá ekonomika prý „minimální“ a daně se samozřejmě nezvyšují, utrácí stát miliony za právníky v bitcoinové kauze, chystá supernemocnici a stále vyváží bordel z Brna. Všechno v pořádku.

Vláda Andreje Babiše po důvěře jede „Česko především“, ledová kalamita paralyzuje silnice, zatímco Trump tlačí cla kvůli Grónsku a Írán obviňuje Západ z krve protestů. Ironie stavu: stát se hýbe, ale hlavně klouže.