Kecy a politika

Minutu po vyhlášení volebních výsledků do evropských voleb začal další politický boj - o interpretaci toho, co lidé svým hlasem chtěli říct. Podívejme se na největší překvapení v podobě úspěchu Filipa Turka.

Český národ zase na pár dnů sjednotilo vítězství na mistrovství světa v hokeji. Tři týdny trvající šampionát dokonale překryl blížící se volby do Evropského parlamentu. Naštěstí hlasování začne až příští pátek a sobotu.

Kdo bude v evropských volbách skokanem roku? Přesněji řečeno, jaká z malých stran promluví do rozdělování 21 poslaneckých mandátů?

Dvě odlišné politické strany měly během minulého víkendu svůj sjezd. Bude příští vládu sestavovat ODS nebo SPD?

Prezidentská volební kampaň skončila, jsou známi nominální vítězové, poražení a skuteční vítězové. Tím hlavním je ruský prezident.

Tohle málokdo čekal. Slovenský opoziční kandidát Ivan Korčok porazil v prvním kole kandidáta dvou nejsilnějších vládních stran Petera Pellegriniho v poměru 42,5 ku 37 procentům.

Letošní rok bude největším volebním rokem v historii. Ve více než šedesáti státech bude mít možnost volit zhruba polovina dospělé populace, což jsou asi dvě miliardy lidí. Poměry se rozhodně zlepšily, řekl by Švejk.

Dvanáctého března to je 25 let od našeho vstupu do vojenského uskupení NATO. Mělo to smysl?

Svými dvěma projevy si slovenský premiér Fico fakticky zažádal o vystoupení z NATO. Jak to všechno nakonec dopadne?

Měla to být vážně míněná blokáda důležitých dopravních tepen v Praze a skončilo to jako trapná parodie.

Před rokem drtivě zvítězil Petr Pavel ve druhém kole prezidentské volby. Jakou tvář dal prezidentské funkci?

Větu z titulku nenapsal novinář, ale pronesl jej předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Aleš Dufek v reakci na výroky předsedy STAN Víta Rakušan z jeho turné po republice.

Co se to děje ve vládních politických stranách? Jedna po druhé vyjadřuje nespokojenost se svým fungováním. Blíží se konec Fialovy vlády?

Pirátský sjezd skončil, došlo k výměně všech místopředsedů a strana bude pokračovat ve vládě. To je hlavní výsledek brněnského republikového fóra.

Motto: „My nejsme žádné pařezy, rozumíte – my jsme obecní radní.“ Naši furianti

Jak na Nový rok, tak po celý rok. Pokud by se tohle rčení mělo vztáhnout na novoroční projev prezidenta republiky, čekal by ho dobrý rok.

Největší záhadou obestírající vládu Petra Fialy je, že nedokáže prodat ani své evidentní úspěchy. Proč?

Politická opozice už od května kritizuje úsporný balíček vlády s odůvodněním, že zvyšuje daně. Jak je to ve skutečnosti?

Miroslav Kalousek ohlásil pokus o návrat do vysoké politiky. Vybral si k tomu kandidátku do eurovoleb, o jejímž pořadí se bude na úrovni TOP 09 rozhodovat za pár dní.

V krizových obdobích někdo vyjádří pocity doby, zvedne vlajku a sešikuje za sebou veřejnosti. Proč se to nepodařilo odboráři Josefu Středulovi?

Před týdnem vyšel v Právu rozhovor s hejtmanem Martinem Kubou (ODS). Jihočeský politik v něm kritizuje některé postupy Fialovy vlády. V jiné době by to znamenalo obrovský poprask, tentokrát ne.

S Karlem Schwarzenbergem odešla nejpestřejší osobnost českého veřejného života. Vším, čím byl, byl rád a navíc měl dar vytvářet dobrou atmosféru ve společnosti.

Minulé úterý nastal pořádný poprask. Energetický a regulační úřad (ERU) zveřejnil návrh, jak budou vypadat regulované ceny energií pro spotřebitele. Kdosi to nazval slovy kladivo na český průmysl. O co šlo?

Boleslav proti svatému Václavovi, Klaus proti Pavlovi, rozdíl tisíc let, ale pořád stejné spory. Tak by se daly s velkou obecností popsat debaty kolem státního svátku 28. října.

Česká republika je oblepená plakáty a billboardy premiéra Petra Fialy, kde v kardinálsky fialové barvě oznamuje, že chce „Restart Česka“. O co jde?

Opozice ohlásila další hlasování o vyslovení nedůvěry vládě. Opět však neuspěje, protože narazí na nepopulární, ale stabilní vládu.

Už týdny se v médiích přemílá, jak na Pražském hradě mezi sebou bojují stoupenci Petra Pavla. Jejich soupeření má řadu důvodů.

Ještě nikdy v minulosti nepřitáhly slovenské parlamentní volby takovou pozornost české veřejnosti jako ty letošní. Důvod?

Společnost se vyvíjí v cyklech silné státní regulace nebo větší svobody. Česko se posunuje k tomu prvnímu. Existuje však soudní instance, která by měla stát na straně občana proti státu.

Zdá se to neuvěřitelné, ale je to tak. KDU-ČSL a ODS jsou posledními dvěma partajemi v Poslanecké sněmovně, které jde zařadit do kategorie klasických politických stran.

Jak vznikají společenské trendy? A kdo je vytváří? Nikdo o tom neví víc, než novinářka a scénáristka Mirka Zlatníková, zakladatelka časopisu Marianne a autorka scénáře k filmu Teorie tygra a televizního seriálu o Marii Terezii.

Projevy Andreje Babiše z minulého týdne nejde vnímat jen jako úlet rozčileného starého pána. Babiš jimi zformuloval nový opoziční program.

Ani tři roky po smrti senátora Jaroslava Kubery (72) není jasno v tom, co všechno stálo za jeho smrtí.

Po aféře se soudcem Fremrem máme za sebou další nezvládnutou iniciativu prezidentova okolí. To na Hradě začalo strašit už teď?

Tři desetiletí bylo součástí české i alianční (NATO) strategie, že klasický konflikt většího rozsahu v Evropě nehrozí. Po vpádu ruské armády na Ukrajinu vidíme, že to byla iluze.

Za pár dní to bude rok od první velké demonstrace na Václavském náměstí. Tehdy o sobě poprvé dalo vědět nové mimoparlamentní opoziční hnutí. Žije ještě?

Dlouho se o roce 68 nediskutovalo s nadhledem a realisticky. Po roce 89 část reformně komunistickým politiků chtěla navazovat na myšlenky „socialismu s lidskou tváří.“ To vyvolalo reakci společnosti, která nechtěla demokratizaci, ale demokracii.

Celá slavná debata kolem setkání ministra spravedlnosti Pavla Blažka a lobbisty Martina Nejedlého by se dala zúžit do jedné otázky: Je Martin Nejedlý bezpečnostní riziko?

Soudce Robert Fremr v pondělí odpoledne rezignoval na svoje jmenování soudcem ústavního soudu. Co mu zlomilo vaz?

Prezident Petr Pavel pozastavil jmenování soudce Roberta Fremra členem ústavního soudu. Proč změnil svoje původní stanovisko?

Být vždycky aktivní, mít rád život, být otevřený a nezahořknout. Takhle by se dalo v pár větách shrnout životní krédo Jiřího Hrdiny.

„Je to okrádání našich důchodců, kteří vybudovali naši zem,“ prohlásil Andrej Babiš minulý týden. Sněmovna minulý týden schválila vzoreček na přepočet penzí. Nejde o žádný experiment, jen návrat do praxe z roku 2018, kdy vládla ČSSD, KDU-ČSL a ANO.

Petr Pavel vzbuzuje u části populace naděje a optimismus. Jak však viděla jedna postava z Kunderova románu Žert, optimismus je opium lidstva. Skončí to stejně?

Minulé pondělí dva lidovečtí ministři (Hladík, Jurečka) na společné tiskovce oznámili, že od ledna chtějí na dotacích rozdat čtyřicet miliard korun. Akci nazvali Oprav dům po babičce.

Ozdravný balíček, který má příští rok přinést státní kase úspory kolem sta miliard korun, prošel Poslaneckou sněmovnou v prvním čtení podezřele snadno. Proč?

Hodně zajímavý střet se odehrál před pár dny na vládě. Naznačil strategii opozice jak pomalu a úspěšně rozkládat koaliční jednotu.

Pět set dní jsme svědky největšího konfliktu od dob druhé světové války. Rusové jsou zatím zakopaní v obranných liniích a Ukrajinci hledají nejslabší linii. Jak to dopadne?

V českém prostoru je hodně Petrů Fialů. Patnáct skupinových a dvě sólová hudební alba však vydal pouze jeden – a to hudebník, textař, skladatel, sloupkař a frontman skupiny Mňága a Žďorp.

Příjmy státního rozpočtu jsou nejisté a Fialova vláda hledí jako ke spáse ke třem věcem: dividendě z ČEZ, výnosu z daně z příjmů právnických osob a dani z neočekávaných zisků. Vyřeší to nerovnováhu státních financí?

Exguvernér Jiří Rusnok se domnívá, že inflace skutečně může spadnout výrazně na jednociferná čísla. Problém je, že evropská i česká ekonomika obsahuje do budoucna řadu nebezpečných proinflačních momentů.

Po roce a půl odchází z funkce ministra zemědělství Zdeněk Nekula. Na jeho příběhu se dá ukázat, jak má a nemá politika fungovat a že dobré úmysly samy o sobě zdaleka nestačí.

Během několika dní se odehrálo několik událostí, které mohou změnit linii řady českých médií. Za pár dnů také uplyne deset let od chvíle, kdy Andrej Babiš vstoupil do mediálního byznysu.

Jak je ti Rakousko? Ouzko! Zněl posměšný český slogan po rozpadu rakouské monarchie. V těchto dnech je ouzko především sociálně demokratické části Rakouska.

V posledních týdnech došlo ke zřetězení několika událostí. Před třemi týdny vláda představila úsporné balíčky, které mají být vtěleny do státních rozpočtů na léta 2024 a 2025.

Senát schválil tři ústavní soudce, které mu předložil prezident Pavel. Na ústavně právním výboru však Baxa dostal jen čtyři hlasy a soudkyně Zemanová jen dva. Prošel pouze právní teoretik Wintr s osmi hlasy. O co šlo? Co se za ten týden odehrálo?

Blíží se stý den od nástupu Petra Pavla do funkce prezidenta republiky. Jak ale všichni víme, generál se pustil do politického dění ještě před formální inaugurací, takže sto dnů má už vlastně za sebou. Co přinesly?

Přichází léto a s ním i novela zákona o státním zastupitelství. V posledních dvanácti letech to byl jev na úrovni přírodního zákona. Tento rok možná skončí, protože vláda ve středu přijala změny zákona o státním zastupitelství.

Zní to na první pohled i poslech neuvěřitelně, ale je to tak: Andrej Babiš oznamuje přeměnu svého hnutí ANO v konzervativní stranu.

Víc než dvacet let se nestalo, aby mezi guvernérem České národní banky a premiérem republiky propukly veřejně ventilované spory.

Existuje ještě Československo? Anebo bylo rozdělení podle ústavního zákona protiprávní? A může z toho něco vyplývat pro současnou českou politiku? Tyhle a další otázky získaly zvláštní aktuálnost.