knihoMolka

„Viděl jsem na vlastní oči, jak jim dali na krk cedulky s čísly a naložili je do vagonu jako sardinky,“ vykládal vesničan s očima na vrch hlavy sousedům na Liptově a zasel mezi nimi hlubokou nedůvěru.

V Bratislavě se konal po téměř dvou letech od podání žaloby soudní spor, který mohl působit jako varování novinářům nebo naopak výstraha pro politiky, aby se neuchylovali k tzv. „SLAPP“ žalobám.

Česká vláda narazila na problém, se kterým na svých předvolebních setkáních s převahou seniorů nejspíš vůbec nepočítala.

Letní sezóna na brněnském hradu patří už počtvrté sochám, ovšem nijak nudným. Splňuje to i letošní rok plný levitujících postav, jejichž autorkou je opavská sochařka Veronika Psotková.

Šéfredaktorka rakouského týdeníku Profil Anna Thalhammer zprvu svým zdrojům moc nevěřila. Rusko podle nich letos spustilo novou hybridní operaci zaměřenou na země střední Evropy.

Ač měla Anglie ve své historii hned několik královen - od legendární keltské válečnice Boadicey, přes „krvavou“ Marii, panenskou Alžbětu I. či císařovnu Viktorii, jediná si připsala tohle prvenství.

Do loňských voleb nastupoval Tomio Okamura zvesela - nabral k sobě do nepřiznané koalice další tři pidistrany a voliči jej za to „odměnili“ patnácti křesly v Poslanecké sněmovně PČR.

Po většinu roku je to nenápadný shluk silnějších, tmavě zelených listů v polostínu, který milovníky zahrad zrovna moc nezaujme. To ovšem netuší, co je bergénie zač.

Ještě před příjezdem své krajanky Josephine Baker omámila rodačka z amerického Illinois Paříž tancem, který v čase počínajícího striptýzu či kankánu měl přesně opačný směr - halily ji metry hedvábí.

Jedna byla modrá, druhá červená - obě dobře naladěné a s přepravkou plnou malých skleniček naplněných barvami. Brzy ráno nasedly do autobusu mířícího na jižní okraj Moravského krasu za svým posláním.

Už jen na dny se počítá moment, kdy se v Brně sejdou účastníci „76. Sudetendeutscher Tag in Brünn“ s mottem „Alles Leben ist Begegnung – Život je setkávání“.

Když se pohledný mladý muž celý od krve vřítil do strážního domku č. 9 u železniční stanice Veľké Kostoľany, Josef Oříšek, který tu právě sloužil, se pořádně lekl.

Iris byla v antické mytologii bohyní, která měla za úkol přinášet zprávy bohů k lidem. Jejím symbolem byla duha. A právě irisy neboli kosatce kvetou opravdu snad ve všech myslitelných barvách.

Loňský rok skončil pro Universalmuseum Joanneum v rakouském Grazu opravdu velkolepě. Jeho zástupci si před pár dny převzali v Londýně výstavnického Oscara za nejlepší expozici na světě.

Dohromady je jim bezmála 400 let, ale na katamaranu u řecké pláže dovedou řádit jako zamlada. Řeč je o hlavních hrdinech nového filmu Jana Svěráka, do kterého obsadil špičku „staré herecké gardy“.

S jeho jménem si v posledních letech spojujeme hlavně fotbal, konkrétně jeden z největších českých klubů Slavia, ale Jaroslav Tvrdík toho má „na svědomí“ mnohem víc - a téměř vždy to nedopadlo.

Psal se konec 80. let 20. století a prolamovalo se jedno tabu za druhým. Jedním z nich bylo i otevřenější zobrazování „jinakosti“ ne coby cíle posměchu či lítosti, ale lidského života se vším všudy.

Schůzka na Pražském hradě, kam měl Andrej Babiš dorazit ještě před kladením věnců na Vítkově coby výrazu vděku za ukončení 2. světové války na našem území, proběhla bez výsledku – a navíc se zpožděním.

Jak se začaly zpřístupňovat rekonstruované domy a byty rebelujícího architekta Adolfa Loose, stala se z něj doslova celosvětová senzace. Na návštěvníky „otevřené Loosovky“ ale čeká jiný unikátní zážitek.

Koňský kaštan patří k nejoblíbenějším stromům v parcích, alejích, ale dát si ho do soukromé zahrady přeci jen nenajde každý odvahu. Důvodem je jeho finální výška, která může dosahovat až 30 metrů.

Sázka na „naše lidi“ a sliby, že vše po volbách se bude dít jen ve prospěch jejich šťastného a spokojeného života, aniž bychom řešili, co se děje za humny, právě začíná premiéra Babiše dobíhat.

Nebýt výplat za první sešitová vydání Osudů dobrého vojáka Švejka vycházejících jak v Československu, tak i v zámoří, kde jej hltali ve velkém rodáci, nebyl by se Hašek zmohl na vlastní dům.

Po výprasku, který mu v dubnových volbách uštědřil jeho někdejší spolustraník Péter Magyar, se premiér Viktor Orbán tvářil, že teď vezme do ruky reorganizaci své strany Fidész. Jenže chyba lávky.

Proč se Slovensko ocitlo v bodě, kde dnes je? Možná je na vině systém, jaký nedokázal potrestat bývalé špičky politiky i tajných služeb, které si v devadesátkách troufly i na únos prezidentova syna.

Nebohá dáma v krajkových šatech a střevíčkách stojí ve vchodu do kasemat a svírá v rukou veku komisárku. Nedůvěřivě hledí k vojákovi, který k ní stojí zády a na rameni má pušku s nasazeným bajonetem.

První jarní den slíbili organizátoři z Milionu chvilek pro demokracii zaplněné Letné, že pokud se politici nevzdají svých plánů o vykostění médií veřejné služby, nenechají to tak. A svůj slib dodrželi.

Premiér Andrej Babiš sice zatrhl předsedovi Senátu PČR Miloši Vystrčilovi cestu s podnikatelskou delegací na Tchaj-wan, ovšem bývalý profesor matematiky se ukázal lepším stratégem než obchodník.

Je správné, když předseda Senátu Vystrčil neletí na Tchaj-wan, prezident zůstane doma, místo aby pomáhal České republice na Summitu NATO, a všechno bude řešit pouze a výhradně premiér!

Z černé kuchyně se ozývá praskání ohně a linou se z ní vůně, až se návštěvníkům sbíhají sliny. Sladká kaše, nadívaný bažant, koláč s lososem a navrch uzené klobásky - tak vítal hrad Lipnice nad Sázavou.

Kralovala knižnímu trhu 20. století a její detektivní příběhy patří k nejprodávanějším i dnes. Přitom se Agatha Christie klidně mohla proslavit jako zakladatelka špionážního románu.

„Tak prosím vesmír, ať mi pomůže obstarat aspoň kilo na růže, nebo ať ukáže mi zahradu, kterou pro Tebe vykradu…“ zpíval na albu „Dýchej“ David Stypka s takovou lehkostí, že málokoho napadlo, jak mu je.

Je to každoroční kolorit - kapr, salát, dárky a nová pohádka v České televizi, kterou většina národa strhá - buď je moc moderní, nebo moc zastaralá, případně má nesympatické hrdiny. Tak s tím bude šlus.

Péter Magyar dokázal téměř nemožné a porazil spojené politické, finanční a mediální kruhy, které propletl během uplynulých 16 let premiér Viktor Orbán tak, že vypadaly jako neměnné.

Příběh z roku 1021 o tom, jak levoboček knížete Oldřicha a perucké pradleny Boženy legitimizoval svůj nárok na dědictví, patří k jedněm z nejromantičtějších v našich dějinách.

Leccos naznačilo už udělování Českého lva, který se letos klidně mohl přejmenovat na Československého. Řada skleněných sošek zamířila do zahraničí a většina z nich přes řeku Moravu.

Brněnská čtvrť Husovice je místem plným paradoxů - na jedné straně slavná minulost české vsi, na druhé místo, které se zvelebuje, ale dosahují do něj i problémy spojené se sousedstvím s obávaným Cejlem.

Tünde Bartha původně nechtěla pracovat ve státních službách, ale nakonec se nechala Andrejem Babišem přemluvit. Dnes už podruhé stojí v čele Úřadu vlády jako jeho šéfka a premiérova pravá ruka.

Když k němu v jihomoravském Blansku míříte, překvapí vás jeho okolí složené z vilek a škol. Působí to, jako kdyby ho sem přenesla nějaká síla z úplně jiné země - a ona je to pravda.

O ministru Karlu Havlíčkovi je známo, že rád cestuje a zároveň reportuje o svých toulkách s psí slečnou Betynou. Ovšem to, co se objevilo během Velikonoc, přineslo zajímavou informaci z jeho minulosti.

Říká se, že Brno stojí na Brně, a až taková nadsázka to není. Pod dlažbou ulic a náměstí se skrývají metry sklepů a základů, které naši předkové budovali od středověku až po nedávnou minulost.

Napadlo vás, kde se vlastně vzalo za války tolik československých letců v RAF? Za příliv mladých mužů mohli Spojenci poděkovat kromě jiného i masové akci „1000 nových pilotů pro republiku“.

Kdo dnes prochází Denisovými sady či přes cestu situovaným parkem Studánka, nad nimiž se tyčí věže katedrály sv. Petra a Pavla, byl by překvapený, kdyby se na stejném místě ocitl začátkem 14. století.

Proti naší loňské předvolební kampani má ta, která právě běží v Maďarsku, říz jako zdejší proslulá ostrá paprika. Ovšem přivítání, jakého se dostalo premiérovi ve městě Győr, tu nepamatuje nikdo.

Sice ještě nemá ani 100 let, ovšem s dějinami 20. století si užila své. Řeč je o „nové“ budově Právnické fakulty Univerzity Karlovy, která se hrdě vypíná na Dvořákově nábřeží Vltavy u Čechova mostu.

Je to jedna z nejrozlehlejších budov v centru Brna, ale málokoho, kdo sem míří třeba k lékaři nebo na úřad, by napadlo, že právě tady se zrodila slavná přádelnická tradice „moravského Manchesteru“.

S pondělními SMS od premiéra Andreje Babiše se nejspíš nebude předseda Poslanecké sněmovny PČR Tomio Okamura nikde chlubit. Při obecné znalosti premiérova slovníku asi nebyly nejkorektnější.

Když by měl každý odpůrce větrných elektráren stejně osvícenou ženu, jakou má jistý chlapík z Vysočiny, možná by se teď nevedly debaty, zda větrníky ano či ne.

Ještě před volbami se Andrej Babiš rád oháněl tím, jak je minulá vláda neschopná komunikovat, aby pár měsíců po volbách zjistil, že právě komunikace je to, co mu teď taky nejde.

Není křišťálovější ukázka divokého ideově-podnikatelského přerodu než lidé, kteří se začali v posledních letech vynořovat na politické scéně. Ať už jako sami politici nebo lidé stojící za nimi.

Po rozpačitém mezistupni s debatou o rozpočtu z minulého týdne přistoupila Česká televize k novému formátu Nedělní debaty nahrazující legendární Otázky Václava Moravce.

„Tolik gratulantů jsem ještě neměl,“ konstatoval Zdeněk Svěrák, když mu zazpívalo víc než 250 tisíc lidí na sobotní Letné. Narážel tím na fakt, že už za týden bude slavit 90. narozeniny.

Když se člověk dožije vysokého věku, má to svá negativa i pozitiva. Na jednu stranu se postupně musí loučit s přáteli, na druhou vidí, jak dorůstají další generace, a to nejen z jeho vlastní rodiny.

Jediné, co mi vrtalo hlavou, když jsme s babičkou stoupaly po schodech v secesním činžáku k její známé, bylo zdvojené jméno na sousedních dveřích, které z obou stran vkusně lemovaly květináče.

Strategická poloha Brna s velkým železničním uzlem, zbrojovkou, textilkami a dalším vybavením, které se z civilního škrtem pera měnilo na válečné, z něj činilo v březnu 1939 lákavé sousto.

Vladimír Putin miluje sport, dokonce se nechával s oblibou vidět na bruslích, jak hraje hokej. Sportovní terminologií si dal ukázkový vlastní gól. Nemá podobu puku, ale nahaté zlaté sošky.

Pokud by vám někdy připadalo, že účetnictví je vlastně nuda a účetní jsou suchaři, nemůžete být na větším omylu. Občas je slalom mezi čísly lepší než detektivka nebo seriál na Netflixu.

Tygr na vodítku, oslava narozenin zdokumentovaná v televizní reportáži, mafián doražený na nemocničním lůžku, dlouhé prsty tajné služby i uřezaná hlava s policejní čepicí - na nic se nezapomnělo.

Když 14. března 1939 vznikl Slovenský štát, řada Slováků byla zmatená. Během dvaceti let to byla už druhá státní změna – řada obyvatel si ještě pamatovala časy, kdy se jejich země jmenovala Felvidék.

„Já tam v životě nevkročím,“ dušovala se před čtvrtstoletím moje kolegyně. Coby rodilé Brňačky se jí totiž do hloubi dotkla přestavba části historického Velkého Špalíčku na moderní obchodní centrum.

Když před budovou ministerstva kultury demonstrovalo několik set studentů uměleckých škol, mohlo by se to zdát jako hysterická reakce na činy ministra Oty Klempíře. Ale jen na první pohled.