Komentáře

Ministryně obrany v demisi Jana Černochová opět zaútočila na náčelníka Generálního štábu Karla Řehku. Opět mu vyčetla, že údajně nerespektuje civilní řízení ministerstva obrany. Paní Černochová přitom jen opět ukázala, že nepochopila roli ministryně.

NATO je náš nepřítel a existuje jen jeden způsob, jak se vypořádat s nepřáteli. Jak napsal Gorkij: „Pokud se nepřítel nevzdá, bude zničen.“ Takto ostře navázal bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv na toho současného, Vladimira Putina.

Možná v nahrávce za mnou slyšíte nepříjemný hukot. To jsou diesel agregáty. Už nedomyslitelně patří k životu na Ukrajině. Umožňují válkou decimované zemi alespoň částečně fungovat během blackoutů, které jsou důsledkem ruských vzdušných útoků.

Máme slušný hospodářský růst, nízkou nezaměstnanost a inflace se blíží cíli ČNB. Státní rozpočet bude mít příští rok příjmy o čtvrt bilionu vyšší než letos. Za takové situace každý rozumný stát krotí své zadlužení a snižuje deficity.

Vždy jsem měl rád atmosféru německých Vánoc. I z doby vlády komunistů, kteří se ve všech zemích, které ovládli, snažili zničit vše krásné, si pamatuji atmosféru německých Vánoc v NDR. Krásu jejich betlémů, vůni svařeného vína, pražených mandlí a perníků. Po pádu železné opony, kdy jsem si mohl užít Vánoce v Norimberku, se tenhle zážitek posunul ještě o úroveň výš.

Rusko mír na Ukrajině nechce. Žádná vyjednávání na tom nic nemění. Naopak. Rusové využívají každou podobnou diplomatickou událost k masovým útokům na ukrajinské civilisty a kritickou energetickou infrastrukturu.

Německý ministr obrany Pistorius varoval, že Rusko by bylo vojensky schopné napadnout evropské křídlo NATO v roce 2028. Někteří vojenští historici dokonce hovoří o tom, že nás čeká poslední mírové léto.

Povolební koalice si stěžuje, že v návrhu rozpočtu chybí téměř sto miliard korun. Jenže každý návrh rozpočtu je limitován tím, kolik peněz má skutečně k dispozici, a to pro rok 2026 přesně definuje zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti.

Rusko v noci na dnešek zaútočilo masově na východ i západ Ukrajiny. Znovu umíraly desítky nevinných civilistů. Charkov, kde část roku žiju, atakovalo minimálně devatenáct dronů, počet obětí se upřesňuje, jen zraněných je ale už téměř padesát.

Rusko v noci na dnešek zaútočilo masově na východ i západ Ukrajiny. Znovu umíraly desítky nevinných civilistů. Charkov, kde část roku žiju, atakovalo minimálně devatenáct dronů, počet obětí se upřesňuje, jen zraněných je ale už téměř padesát.

Skončila předvolební kampaň, během které jsme slýchali pozoruhodné nápady. Jedním z nich byla i myšlenka přeprodat objednané letouny páté generace F-35 a místo nich nakoupit francouzské Rafaly.

V roce 2023 schválil parlament drtivou většinou napříč spektrem novelu zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Ta stanovuje snižování deficitů a maximální výdajové rámce pro státní rozpočet a státní fondy na léta dvacet šest až dvacet osm.

Listopad je teprve v polovině, ale už nyní je jasné, že Ukrajinu čeká nejtěžší válečná zima vůbec. Bohužel nejen kvůli situaci na frontě, kde ruští agresoři i díky až desetinásobné přesile pomalu dál postupují.

Zastánci palestinských teroristů již nějakou dobu obtěžují a napadají zákazníky kanadského řetězce obchodů s hudbou a knihami Indigo. Jaké mají spojení knihy a hudební nosiče s Palestinou?

Podvodní dron Poseidon, který údajně dokáže způsobit devastující radioaktivní vlnu tsunami a tím z povrchu zemského smést např. východní pobřeží Spojených států, spolu se střelou s plochou dráhou letu Burevestnik jsou novou generací ruských nosičů jaderných zbraní.

Rusko je teroristický stát. To není zveličená fráze, ale tady na Charkivštině, kde většinu roku žiju, každodenní realita.

Levice dokáže pro své cíle zneužít cokoli. Program Erasmus, tak, jak vznikl v roce 1987, byl skvělým nápadem a umožnil studentům vysokých škol poznat život v jiných zemích tehdejšího Evropského společenství. Dokonce i po vzniku Evropské unie Erasmus ještě nějaký čas plnil svou roli, jen se otevřel širšímu okruhu studentů, včetně těch českých.

Povolební koalice zveřejnila svůj program. Člověk nemusí být expert, aby viděl veliký rozpor mezi finančními nároky na naplnění všech programových cílů a mezi množstvím peněz, které na ně vláda skutečně bude mít.

Dnešní trefu natáčím ve Lvově. Cestou z Česka zpět do Charkova, kde většinu roku žiju. Je to vždycky skok z jedné reality do druhé, dramaticky odlišné.

Střely s plochou dráhou letu Tomahawk a jejich možné dodávky Ukrajině. To je téma, které poslední dva týdny rezonuje napříč ruskou společností, a to mezi politickou i vojenskou elitou této země.

Vznikající koalice oznámila, že od prvního ledna přenese povinnost plateb za obnovitelné zdroje elektřiny z občanů a firem na stát. Mnozí se jistě zaradovali. Dobrotivá vláda to zaplatí za nás a nebudeme to muset platit my.

Není to ani dva týdny, co Donald Trump sdělil světu, že podle něj musí Ukrajinci začít na ruského agresora útočit. A Spojené státy k tomu statečně se bránící zemi poskytnou účinné zbraně.

Zákon o státním fondu dopravní infrastruktury ukládá vládě, aby návrh rozpočtu tohoto fondu předložila Poslanecké sněmovně současně s návrhem státního rozpočtu. Nic takového bohužel vláda neudělala.

Vladimír Putin provedl nový, nečekaný tah na jaderné šachovnici. Zatímco dříve jadernými zbraněmi pouze a výhradně vyhrožoval a uváděl je do stavu nejvyšší bojové pohotovosti, tak v tuto chvíli zcela obrátil.

Jsou to tři dny, co si americký prezident užíval ovace v Jeruzalémě v izraelském parlamentu. Jsou to tři dny, co on i řada dalších státníků v egyptském Šarm aš-Šajchu hovořili o přicházejícím míru a budoucí prosperitě regionu. Jaká je ale realita?

Donald Trump se zlobí, že nedostal Nobelovu cenu míru, přestože si o ni několikrát otevřeně řekl. Švédská akademie však udělala dobře, když mu ji neudělila.

Česká muniční iniciativa. Téma, které poslední dny, kdy se zavřely volební místnosti, rezonuje napříč politickou scénou v České republice. O co se vlastně jedná? Jedná se o úspěšný projekt České republiky.

Vítěz voleb říká, že příští rok jeho vládě nebudou stačit výdaje, které rozpočtovala odcházející vláda. Že bude chtít utratit o desítky miliard víc a o ty nás bude chtít všechny více zadlužit.

Nejen na Ukrajině se v souvislosti s našimi parlamentními volbami ptají, jak je možné, že máme tak krátkou paměť a dopřáváme tolik prostoru prorusky a antidemokraticky laděným stranám?

Hnutí ANO přesvědčivě vyhrálo volby a je legitimní, aby sestavovalo vládu. Jakým směrem se ale vládní politika bude ubírat, to už nezáleží jenom na něm. Bude velký rozdíl, zda se ANO ve sněmovně bude muset vždy opírat o hlasy SPD, anebo naopak bude muset přihlédnout k postojům demokratických prozápadních stran.

Svět byl opět svědkem divadla v režii teroristů z Hamásu. Údajná mírová flotila, která měla vézt humanitární pomoc, nevezla nic. Jejím jediným úkolem bylo za vydatné pomoci spřízněných médií poškodit obraz Izraele, státu, který byl brutálně napaden Palestinci, a kteří ukázali, co to je genocida.

Parlamentní volby a česká bezpečnost. To je téma, které rezonuje napříč politickým spektrem a stalo se jedním z hlavních témat nadcházejícího volebního víkendu.

Na centrum Charkova, kde část roku žiju, zaútočilo Rusko v noci minimálně osmnácti sebevražednými drony kamikadze.

Ne na všech jednáních se koukají politici do Země. Jedno takové proběhlo letos v létě v provincii Alberta v Kanadě. Na tomto setkání se sešly nejvyspělejší státy světa, na takzvaném mítinku G7.

Natáčím dnešní trefu ve vlaku ze západu Ukrajiny na východ. Jedu nočním vlakem přes celou zemi, která je ve válce. Už poněkolikáté a jako vždy komfortně a na čas. Přestože v noci na dnešek na ukrajinskou železniční infrastrukturu Rusové masivně útočili.

Je to smutné, ale nápady euroúředníků a europoslanců jsou poslední dobou čím dál tím častěji odtržené od reality, že už to nepůsobí jen jako lidská hloupost, ale jako parodie, kterou nikdo nemůže myslet vážně. Bohužel myslí. Nejnověji budou úředníci vymýšlet lidový dostupný euroelektromobil.

Test připravenosti a soudržnosti NATO. Tak by se dal charakterizovat útok téměř dvaceti ruských bezpilotních prostředků nad územím Polské republiky. A jak jsme uspěli? Dalo by se říci velmi dobře.

Polský vzdušný prostor narušilo velké množství ruských útočných dronů. Jeden spadl na obytnou budovu. Další nalezli dál ve vnitrozemí, jiný u běloruských hranic. Naštěstí se to obešlo bez zraněných a mrtvých.

Hodnoty jsou krásná věc, ale musíte se za ně umět dostatečně postavit. Krásným příkladem tohoto může být současná Evropa.

Lidé si často neuvědomují, že volby nejsou jenom rozhodováním o jednotlivých politických stranách, ale jsou také jakýmsi referendem o fungování státu. Jasně, schodek rozpočtu je důležitá věc, ale jsou to hlavně malé věci, na kterých si lidé ověřují, zda stát funguje a zda je efektivní při jejich ochraně, nebo ne.

Renesance jaderných zbraní. Tak by se dala charakterizovat doba, ve které v tuto chvíli žijeme. Datovat její vznik by se dal do začátku rusko-ukrajinského konfliktu.

Renesance jaderných zbraní. Tak by se dala charakterizovat doba, ve které v tuto chvíli žijeme. Datovat její vznik by se dal do začátku rusko-ukrajinského konfliktu.

Tady v Charkově začal čtvrtý válečný podzim. Počasí je ideální, babí léto, ukončení bojů ale není o nic blíž než loni.

Ministerstvo financí předložilo rozpočet s deficitem 286 miliard korun. Vzhledem k tomu, že máme hospodářský růst a téměř žádnou nezaměstnanost, je to obří a neakceptovatelné číslo.

Ukrajina pochopila, že její nejsilnější bezpečnostní zárukou musí být její vlastní armáda, nikoli spoléhání se na spojence. Proto v těchto dnech zahajuje sériovou výrobu střely s plochou dráhou letu s názvem Flamingo, chcete-li v češtině Plameňák.

Říká se, že Německo nedělá malé chyby, ale pouze vždy výhradně ty velké. Když se k něčemu totiž rozhodne, tak všechno dotahuje do konce, někdy bohužel i do trpkého, viz neblahá zkušenost s druhou světovou válkou. V tomto případě si však myslím, že tím, že německá vláda schválila zavedení dobrovolné vojenské služby, tak udělala dobře.

Mírová jednání zatím bohužel k ničemu nevedla. Rusko pokračuje v útocích a dál vraždí nevinné ukrajinské civilisty. Zdá se, že i my v Evropě a Česku jsme si na válku na Ukrajině už tak trochu zvykli. Unavila nás.

Média a neziskovky včetně Červeného kříže nás každý den zásobují jmény a tvářemi palestinských obětí války, kterou rozpoutali sami Palestinci. Nevím, kolik z vás někdy slyšelo jméno Sonja Nientiet. Média ani neziskovky o ní bohužel nemluví, a to ani Červený kříž, pro který Sonja pracovala v Mogadišu. Tam také byla 3. května 2018 jednou z islamistických milicí (nejpravděpodobněji al-Šabáb) unesena a v zajetí je dodnes.

Jednání Volodymyra Zelenského a zástupců Evropy s prezidentem Spojených států, které proběhlo v nebývale přátelské atmosféře, vyvolalo u mnohých představu, že je konec války v podstatě tady.

Státní ozbrojenci násilnicky obsadili rodinný dům a jeho vystrašenému obyvateli sdělili zhruba toto: „Dej nám něco na politiky a bude z toho pro tebe podmínka. Jinak se na mnoho let rozluč se svobodou a nemyl se, soudy budou rozhodovat podle přání veřejnosti, nikdo ti nepomůže!“

V pátek se má na Aljašce sejít Donald Trump s Vladimirem Putinem. Je to možná první jednání o míru, které opravdu pozorně sledují i Ukrajinci u frontových linií. Kvůli naději na možné alespoň částečné zastavení bojů. Tady v Charkově, kde jsem, v to mnozí doufají, málokdo věří.

Celý svět, i když přiznejme si, že spíš ten západní nebo možná ještě lépe evropský, s napětím čeká, co se dozví po pátečním summitu Trump-Putin. Je fér říct evropský, protože lidi v Africe nebo v Asii skutečně zajímá spíš, jak přežijí do dalšího dne. A Evropa již dávno není oním pupkem světa.

Národní rozpočtová rada upozorňuje, že pokud bude chtít jakákoliv vláda v příštím volebním období udržet státní finance pod kontrolou, musí hned po volbách v roce 2026 provést nezbytné ozdravné kroky.

O co se hraje při přípravě summitu Trump-Putin? Tak primárně o čas. Američané hrají o to, aby nemuseli spustit další kolo sankcí a přitom neztratili tvář, že pouze planě vyhrožují. Rusové hrají o to, aby sankce nezačaly, protože z mnoha důvodů se jich oprávněně bojí a současně chtějí naplnit svůj válečný cíl. To znamená okupovat celou Ukrajinu.

Donald Trump se chystá sejít s Vladimírem Putinem a vzápětí poté zřejmě také s Volodymyrem Zelenským. Místo setkání je už domluveno, termín zatím ne, pravděpodobně příští nebo přespříští týden. Mezitím v pátek uplyne ono slavné ultimátum, jež Trump Rusku dal na ukončení války na Ukrajině. Jinak prý uvalí na Rusko tvrdé sekundární sankce. Toho se má Putin velmi obávat. Ovšem těžko říct, ruský prezident se dosud ani jednou nezachoval tak, jak ten americký predikoval.

Donald Trump je zklamán z jednání Vladimira Putina a zkrátil dobu ultimáta, které Rusku dal k zastavení bojů na Ukrajině, z padesáti na dvanáct dnů.

Víte, jak poznáte, že teroristům teče do bot? Média v demokratických zemích zaplaví lži a manipulace, které mají ve svém důsledku donutit vlády těchto zemí, aby tlačily nikoliv na teroristy, ale na ty, kteří se jim brání.

Lidé na Ukrajině vyšli demonstrovat do ulic. Je to poprvé od válečného napadení země Ruskem. Ukrajinský parlament totiž schválil zákon, jímž ruší nezávislost dvou institucí, jež potírají korupci.

V pátek se v Německu na Zugspitze sešlo šest ministrů vnitra evropských zemí, aby spolu řešili migraci. Co nám to ukázalo?

Nejsem přítelem emisních povolenek, ale nelíbí se mi veřejné sliby politiků, že nebudou respektovat právo a zákon. Členské státy mají povinnost zavést schválené evropské směrnice do svého právního řádu a tato povinnost má sílu zákona.