Komentáře

Jedním z nejbolestnějších problémů Ukrajiny je mobilizace. Nucená, násilná a extrémně nespravedlivá. Ti, kdo za svou zemi bojovat chtěli, dávno narukovali. Současně ale statisíce bojeschopných Ukrajinců za pomoci úplatků utekli za hranice nebo si koupili „pardon“.

Kvůli bezpečnostní situaci ve světě bude muset jakákoliv česká vláda zvyšovat výdaje na naši obranu ještě mnoho dlouhých let. Všichni politici vědí, že musíme-li zvyšovat obranné výdaje a chceme-li zachovat současný komfort bezplatných veřejných služeb a sociálního státu, pak nezbývá, než zvýšit daně.

Velikonoční příměří, jež navrhlo samo Rusko, trvalo v Charkově jednačtyřicet minut. Začalo v šestnáct hodin místního času na takzvanou pravoslavnou Bílou sobotu a mělo trvat minimálně dvaatřicet hodin. Sirény dalšího vzdušného poplachu a nálet ruských útočných dronů jej ovšem ukončily podstatně dřív.

Záchrana posádky stíhacího bombardéru F-15E byla husarským kouskem americké armády a námětem pro hollywoodský trhák. Do poslední tečky totiž naplnila základní pravidlo ozbrojených sil Spojených států, že život vojáka je cennější než cokoli jiného.

Škoda Auto odchází z čínského trhu. Čínská auta vstupují na český trh. Jak je možné, že my Evropané prohráváme ve světové konkurenci?

Velkých problémů má ministerstvo obrany celou řadu. Kromě notoricky známých, jako je zastaralá technika a podivné nákupy té nové, je to zejména nedostatek lidí. Na jednu stranu se můžeme utěšovat počty rekrutovaných nových zájemců, na druhé straně je realita u útvarů. A úplně samostatnou kapitolou jsou počty záložníků, které naprosto neodpovídají potřebám armády, natož bezpečnostní situaci.

Ukrajina se úspěšně brání ruské vojenské agresi už déle než patnáct set dní. Stejně jako loni i letos navrhl prezident Zelenskyj Moskvě alespoň částečné velikonoční zastavení palby a také útoků na energetický sektor.

Válka s Íránem není naše válka, prohlásila svorně většina Evropy. Tuto fanfarónskou proklamaci dokonce doprovodilo Španělsko zákazem přeletu amerických transportních letadel nad svým územím a Itálie nepovolila přistát spojencům na Sicílii.

Přál bych si, kdyby vláda i opozice našly odvahu říct, že cena pohonných hmot je celosvětový problém a na úrovni národní vlády neexistuje dobré řešení, které by nenadělalo víc škody než užitku. Aktuální tržní cena je klíčová ekonomická informace, která nám umožňuje chovat se racionálně. Pokud si tu informaci zkreslíme, systém nás za to někde krutě potrestá.

Ukrajině hrozí v následujících měsících ekonomický a hospodářský kolaps. Válka na Blízkém východě, která nyní posiluje Rusko, ohrožuje vojenskou technickou podporu Ukrajiny. Z pohledu řešení celého problému je tu však ještě zásadnější hledisko.

V rámci zvýšení tlaku na íránský režim Donald Trump avizoval možnost zničení největších elektráren v zemi. Až 80 % výroby elektřiny v této 90milionové zemi produkují tepelné zdroje na fosilní paliva, které jsou doplňovány hydroelektrárnami a jednou jadernou elektrárnou.

Je morální a správné radovat se a být šťastný, zatímco kolem nás jiní nepředstavitelně trpí a svět se řítí do záhuby?

Poslední dobou mi politika Západu stále více připomíná děti na pískovišti. Ano, jsem naštvaný na prezidenta Trumpa kvůli jeho znevažování úsilí a obětí našich vojáků ve válečných operacích po boku těch amerických.

Hormuzský průliv se v posledních dvou týdnech stal klíčovým trumfem v rukou íránské teokratické diktatury. Taktika ekonomického šoku, jejímž cílem je vyvolání paniky a prudké zdražení paliv, hnojiv a tím pádem i potravin ve světě, začíná fungovat.

Levné knihy míří do bankrotu. Stovky dodavatelů a zaměstnanců přijdou o peníze. Kde se stala chyba? Levné knihy operovaly s extrémně nízkou marží. To je relevantní byznys model, pokud ale svoji firmu řídíte přísně a datově, jako třeba Ryanair nebo Lidl.

Když Rusko napadlo v únoru 2022 Ukrajinu, byl to pro nás šok srovnatelný s teroristickými útoky 11. září. Na evropském kontinentě už nikdy neměla být válka. Tak pravily zákony našeho starého dobrého evropského světa, které vzaly brutální ruskou agresí za své.

Aktuální kolo dlouholeté války Íránu proti USA a Izraeli přináší celému světu růst cen ropy a plynu, tedy surovin, od kterých se odvíjí růst cen i dalších komodit. Když boje neskončily během týdne a Írán navíc začal blokovat Hormuzský průliv, tedy vstupní a výstupní místo pro tankery z Arabského zálivu, růst cen zrychlil. Přesto se stále domnívám, že současná panika není na místě.

Před osmnácti lety vrcholila v České republice velká debata na téma amerického radaru v Brdech. Významná část politického spektra i občanů dokonce požadovala referendum, které by stavbě tohoto zařízení u nás zamezilo.

Sofistikované bombardování může sice vládní zřízení oslabit, nikoliv však svrhnout. Změna vlády prostě není možná bez fyzické přítomnosti na Zemi. Tento scénář je tak nepravděpodobný i v Íránu, kde se spojenci Izrael a Spojené státy na pozemní operaci s největší pravděpodobností nechystají.

Statistická data nám přinesla velmi dobrou zprávu. Česká ekonomika roste nadprůměrným tempem a růst se stává robustním. Vláda by ale měla respektovat, že v takové situaci česká ekonomika opravdu nepotřebuje žádné finanční stimuly v podobě vyšších deficitů.

Donald Trump a Spojené státy udělaly s Íránem a tamním teroristickým režimem stejnou chybu jako Evropa s Ruskem poté, co Putin zahájil vyhlazovací válku na Ukrajině. Tou chybou je pomalá reakce a váhání.

Írán se stal rukojmím vládnoucího islamistického režimu. Ajatolláhům totiž nejde o přežití této krásné země s nesmírně bohatou historií a pestře složeným obyvatelstvem, nýbrž o přetrvání své teokratické diktatury za každou cenu. Proto, ve snaze zatáhnout co nejvíce států do konfliktu, útočí na bezpočet civilních cílů v oblasti.

Spojené státy v posledních týdnech shromáždily v oblasti Blízkého východu mohutnou vojenskou sílu čítající přes padesát tisíc vojáků. Do oblasti připluly i dvě úderné skupiny letadlových lodí, včetně největšího vojenského plavidla všech dob USS Gerald Ford.

U příležitosti končícího čtvrtého roku ruské válečné agrese na Ukrajině se čím dál častěji hovoří o problémech, jež tato válka způsobuje v samotném Rusku.

Polský prezident Nawrocki prohlásil, že je velkým zastáncem toho, aby jeho země vstoupila do jaderného projektu. Neupřesnil však, jakého, a vyvolal tím debatu napříč celou společností. Polsko má totiž několik možností, jak do elitního jaderného klubu vstoupit.

Francií otřásá vražda třiadvacetiletého studenta Quentina Deranqua. Je to téma, ke kterému se vyjádřil prezident Emmanuel Macron, tradičně v jeho stylu, tedy bez pojmenování příčiny. Ministři francouzské vlády už tak pokrytečtí nebyli a teror extrémní levice pojmenovali naplno.

Svět kolem nás se vyvíjí, někdy k lepšímu, někdy k horšímu. Někdy se jen točí v kruhu, jako v případě primitivního antisemitismu. Po zkušenosti s holocaustem by člověk čekal, že jednou stačilo, ale v Evropě zjevně nikoli. Opět tu máme kampaň „Nenakupujte u Židů“ a opět si socialisté – tentokrát ne hnědí, ale zelení nebo červení – dělají seznamy těch, kteří se k jejich šílenství odmítají připojit.

Tento týden se na neformálním summitu evropských lídrů na venkovském zámečku v Belgii diskutovalo o konkurenceschopnosti Evropy. Je nejvyšší čas, protože vysoké ceny energií a ambiciózní klimatické cíle drtí evropský průmysl a budou mít přímý dopad na život nás všech. Obzvláště pak v průmyslových zemích, jakými jsou Česká republika, Slovensko a Německo.

Pro Ukrajinu nejtěžší a nejhorší zima od konce druhé světové války se snad blíží ke konci. Teploty v noci konečně nepadají pod mínus pětadvacet, přes den se dokonce šplhají k nule. Statisíce lidí sice dál mrznou ve svých bytech bez elektřiny a vody, ale i mezi nimi je už znát změna nálady. Alespoň tady v Charkově, kde momentálně žiju.

Ukrajina se snaží přežít nejtěžší zimu od konce druhé světové války. Rusko, které tu vede vyhlazovací válku, využívá kruté arktické mrazy jako zbraň. Na jejich podporu ještě nasadilo další nástroj hromadného ničení, a sice lež.

Poprvé po více než padesáti letech se ocitne 90 procent všech jaderných zbraní světa mimo jakékoli kontrolně-zbrojní omezení. Dnes totiž končí platnost smlouvy Nový START, která byla podepsána v Praze v roce 2010 mezi jedinými dvěma jadernými supervelmocemi - Spojenými státy a Ruskou federací.

Dlouhých dvanáct let vede Rusko válku proti Ukrajině. Teprve před čtyřmi roky Evropě došlo, že německý koncept Wandel durch Handel, tedy změna skrze obchod, nefunguje, protože ruské impérium se zastaví pouze tam, kde narazí na sílu, nikoli na populistické řeči. A na Ukrajině Putin narazil. Ukrajina se nesložila, nepředala otěže nastrčeným proruským loutkám, ale pokračovala v boji.

Cílová rovinka je nejtěžší. Tak výstižně shrnul pro Český rozhlas prezident Zelenskyj aktuální situaci kolem probíhajících trojstranných jednání mezi Ukrajinou, Ruskem a USA.

S tím, jak se mění svět kolem nás, proměňuje se i takzvané bezpečnostní prostředí, a bohužel pro nás, nikoliv k lepšímu.

Ze světa čím dál častěji zaznívá, že by Ukrajina měla v rámci co nejrychlejšího dosažení míru konečně přistoupit na klíčový ruský požadavek a vzdát se Donbasu.

Dnes si civilizovaný svět připomíná Mezinárodní den památky obětí holokaustu. Toto datum se symbolicky vztahuje ke dni, kdy v posledním válečném roce druhé světové války Rudá armáda osvobodila koncentrační a vyhlazovací tábor Auschwitz–Birkenau, v České republice zřejmě známější jako Osvětim. V tento den, tak jako každý rok, uslyšíme řadu politiků a jejich naučené fráze o tom, jak si musíme pamatovat, jak jsme se poučili a že se něco takového už nikdy nesmí opakovat.

NATO 3.0. Tak by se dala nazvat finským vstupem zahájená a na loňském haagském summitu posvěcená transformace této největší a nejúspěšnější obranné aliance světa.

Ukrajinci uštědřili celému světu lekci téměř biblických rozměrů. A sice, že naděje a odhodlání mohou být mocnější než násobně silnější a větší nepřítel.

Před pár dny proběhla médii po celém světě (včetně Ruska) řada článků o tom, že ruská válka proti Ukrajině trvá již 1418 dní, tedy stejně dlouho jako zapojení Ruska (tehdy vystupujícího pod značkou SSSR) do druhé světové války.

Ukrajina zažívá nejhorší válečnou zimu. Miliony lidí jsou už přes týden bez tepla, elektřiny a částečně i bez vody. Zemi přitom drtí nejen každodenní ruské útoky, ale i arktická zima. Mínus osmnáct i přes den nás čeká ještě několik týdnů.

Spojené státy pokračují v upevňování svého vlivu na západní hemisféře a posilují svou pozici pro nadcházející supervelmocenské soupeření s Čínou. Novou kartou se po Venezuele opět stává Grónsko.

Íránci od konce prosince bojují o svou budoucnost. A vlastně nejen o svou, ale i o tu naši. Přestože nikdo nemůže předem vědět, co přijde po pádu současného režimu krvavých ajatolláhů, jedno víme jistě: Ohromné finance, o které dnešní režim okrádá vlastní zemi, nekončí jen v jejich kapsách, ale také v podpoře teroristů po celém světě.

Válka na Ukrajině unavuje čím dál víc lidí. Češi nejsou výjimkou. Koneckonců brutální ruská agrese se nás přímo netýká, odehrává se „kdesi“ na východní hranici Evropy a trvá už čtyři roky. Člověk si zvykne na všechno. Dokonce i my tady v Charkově.

Bleskurychlá americká operace ve Venezuele nutně musí v Kremlu vyvolávat zděšení. A to hned z několika důvodů. Velmi podobně si totiž Rusko představovalo svou vlastní speciální vojenskou operaci na Ukrajině.

Administrativě Donalda Trumpa nelze upřít jednu věc: do mezinárodního dění vnesla novou dynamiku. Nebojí se postupovat značně neortodoxně a, jak nám ukazují poslední dny, nebojí se ani použít sílu. Oproti přístupu Evropské unie, která neustále jen mluví, případně bezhlavě rozdává peníze, a přitom všude a všem jen ustupuje, je to výrazná změna.

Válka proti Ukrajině je pro Rusko vojensky a hospodářsky absolutním fiaskem. Putinova diktatura přesto vítězí na jiném poli. A sice v dezinformacích, propagandě a zastrašování. V tom trumfla i Washington, přestože se Trumpova administrativa činí, co může.

Proč zkrachoval prodejce kol Bikero? Podnikání je jako plavba na plachetnici. Můžete být nejzkušenější kapitán, mít tu nejlepší posádku a vybavení, ale to, co v posledku rozhoduje o tom, zda uspějete, nebo neuspějete, je vítr.

Rusko v noci na pátek provedlo masivní útok v západoukrajinské Lvovské oblasti a na Kyjev, oznámily ukrajinské úřady. První informace hovoří o čtyřech mrtvých v Kyjevě a 19 zraněných, počty obětí budou zřejmě stoupat. Ačkoliv šéf Lvovské oblasti Maksym Kozyckyj a starosta Lvova Andrij Sadovyj zatím nesdělili bližší podrobnosti o útoku a zbraních, ale podle dostupných informací by se mohlo jednat o útok raketou Orešnik. O nasazení Orešniku píše i ruská agentura TASS.

Chtěla jsem vás dnes s sebou vzít do deokupovaných vesnic. Tedy do těch částí Charkovské oblasti, kterých se po začátku velké války zmocnili ruští agresoři, ale ukrajinští obránci je osvobodili a dnes tam aspoň částečně žijí původní obyvatelé.

Andrej Babiš dokonale uspokojil svou voličskou základnu, když spolu se Slovenskem a Maďarskem odmítl ručit národními penězi za půjčku pro Ukrajinu. Političtí vládci členských zemí Evropské unie se v pátek shodli na úvěru ve výši devadesáti miliard eur z finančních trhů, které Kyjev použije k zajištění chodu státu, obrany a postupné obnovy země v příštích dvou letech.

Odsud z Charkova vypadá aktuální situace v Česku celkem jednoznačně. Andrej Babiš už nepředstírá, že pro něj Moskva není nepřítel. Toto směřování jeho vlády potvrdili i europoslanci za ANO. Ani jeden z nich nehlasoval pro ukončení dovozu ruského zemního plynu do Evropské unie.

Dnešní teroristický útok na Bondi Beach v australském Sydney jednoznačně mířil na tamní židovskou komunitu. Její příslušníci tam přišli oslavit Chanuku, svátek, který je kromě rozsvěcení světel a modliteb zejména časem setkávání rodin i celé obce. V Sydney to bývá na „australský způsob“, tedy pohodové setkání na pláži, kde prim hrají děti.

Spojené státy jasně deklarují, že již nebudou bájným antickým Atlasem, který podpírá celý světový řád. Nová Trumpova národní bezpečnostní strategie tomu odpovídá. Jako největší výzvy charakterizuje ekonomickou bezpečnost a konkurenci s Čínou, technologickou dominanci a vojenskou sílu projektovanou skrze nepokročilejší armádu světa.

Andrej Babiš byl jmenován premiérem a my stále ještě nevíme, jak se reálně staví k válce na Ukrajině. Během předvolebního boje často tuto ruskou vyhlazovací válku bagatelizoval a naznačoval, že není důvod, abychom bránící se demokratické evropské zemi tak moc pomáhali.

Ministryně obrany v demisi Jana Černochová opět zaútočila na náčelníka Generálního štábu Karla Řehku. Opět mu vyčetla, že údajně nerespektuje civilní řízení ministerstva obrany. Paní Černochová přitom jen opět ukázala, že nepochopila roli ministryně.

NATO je náš nepřítel a existuje jen jeden způsob, jak se vypořádat s nepřáteli. Jak napsal Gorkij: „Pokud se nepřítel nevzdá, bude zničen.“ Takto ostře navázal bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv na toho současného, Vladimira Putina.

Možná v nahrávce za mnou slyšíte nepříjemný hukot. To jsou diesel agregáty. Už nedomyslitelně patří k životu na Ukrajině. Umožňují válkou decimované zemi alespoň částečně fungovat během blackoutů, které jsou důsledkem ruských vzdušných útoků.

Máme slušný hospodářský růst, nízkou nezaměstnanost a inflace se blíží cíli ČNB. Státní rozpočet bude mít příští rok příjmy o čtvrt bilionu vyšší než letos. Za takové situace každý rozumný stát krotí své zadlužení a snižuje deficity.

Vždy jsem měl rád atmosféru německých Vánoc. I z doby vlády komunistů, kteří se ve všech zemích, které ovládli, snažili zničit vše krásné, si pamatuji atmosféru německých Vánoc v NDR. Krásu jejich betlémů, vůni svařeného vína, pražených mandlí a perníků. Po pádu železné opony, kdy jsem si mohl užít Vánoce v Norimberku, se tenhle zážitek posunul ještě o úroveň výš.

Rusko mír na Ukrajině nechce. Žádná vyjednávání na tom nic nemění. Naopak. Rusové využívají každou podobnou diplomatickou událost k masovým útokům na ukrajinské civilisty a kritickou energetickou infrastrukturu.