Kuvajt

Česko jako jediný stát Evropské unie nesouhlasilo s rezolucí Valného shromáždění OSN o ochraně klimatu. Při středečním hlasování se zdrželo, uvádí OSN. Rezoluce podpořila loňské stanovisko Mezinárodního soudního dvora (ICJ), podle kterého jsou státy právně zodpovědné v případě porušování svých klimatických závazků. ICJ se domnívá, že za některých okolností by státy poškozené klimatickými změnami mohly žádat o odškodnění. Stanovisko soudu není závazné, experti a ekologové ho však označují za přelomové.

Hormuzským průlivem ve středu propluly tři supertankery, které měly na palubě dohromady šest milionů barelů ropy určené pro asijský trh. Ukazují to data o pohybu nákladních lodí. Tyto tankery po začátku americko-izraelských útoků na Írán a následné blokádě průlivu strávily v Perském zálivu více než dva měsíce.

Loni bylo ve světě popraveno nejméně 2707 lidí, tedy o 78 procent více než rok předtím. Podle Amnesty International za nárůstem stojí hlavně Írán, kde se počet vykonaných trestů smrti více než zdvojnásobil.

Počet poprav loni vzrostl na nejvyšší úroveň za 44 let. V 17 zemích bylo popraveno nejméně 2707 lidí, přičemž toto číslo nezahrnuje tisíce poprav, které jsou prováděny v Číně, jež zůstává největším vykonavatelem trestu smrti na světě. Oproti roku 2024, kdy bylo popraveno nejméně 1518 lidí, jde o nárůst o 78 procent. V pondělní zprávě to uvedla lidskoprávní organizace Amnesty International (AI).

Počet poprav, které se vloni ve světě vykonaly, byl nejvyšší za posledních 44 let. V 17 zemích bylo popraveno nejméně 2707 lidí. Do této statistiky ovšem nejsou zahrnuty popravy tisíců lidí, které se vykonají v Číně, uvedla lidskoprávní organizace Amnesty International.

Spojené arabské emiráty urychlí stavbu nového ropovodu tak, aby se do příštího roku zdvojnásobily exportní kapacity procházející Fudžajrou na pobřeží Ománského zálivu. V pátek o tom informovala tamní vládní mediální kancelář. Tento krok by zvýšil schopnost SAE obcházet Hormuzský průliv, který po začátku americko-izraelských útoků zablokoval Írán.

Boje v Perském zálivu skončily 7. dubna, jednání o míru však váznou. Pokud se situace nevyřeší do pár týdnů, trh s ropou se stabilizuje až v roce 2027. Důsledky války dopadají nejen na Írán a USA, ale také na arabské ropné monarchie. Vyšší ceny ropy pociťují i čeští řidiči – za litr nafty a benzínu platí přes 40 korun. A trvat to může dál.

Žádný nudný export do sousedního Německa. České firmy dnes čistí Libyi od yperitu, bojují s asijskou byrokracií a pomáhají bránit státy i zachraňovat životy. Zjistěte, jak vypadá realita byznysu tam,...

Kuvajtská armáda uvedla, že v neděli na Kuvajt zaútočily nepřátelské drony. Neupřesnila, odkud bezpilotní prostředky přiletěly. Dronovému útoku později čelily také Spojené arabské emiráty (SAE), které z něj obvinily Írán. Informovaly o tom agentury. Incidenty se odehrály v době křehkého příměří z 8. dubna, které zastavilo boje mezi Spojenými státy a Íránem.

Deník The New York Times ověřil desítky satelitních snímků a potvrdil, že se Íránu podařilo způsobit škody na amerických základnách v regionu za desítky miliard dolarů.

Írán a jeho spojenci zasáhli během války se Spojenými státy a Izraelem nejméně 18 základen s americkými vojáky v sedmi zemích v regionu. Uvedl to deník The New York Times (NYT). Ten mimo jiné prověřov…

Přestože mezi Spojenými státy a Íránem platí příměří, situace v Hormuzském průlivu je vyhrocená. Obě země dál blokují klíčovou námořní trasu a obviňují se z úderů. Současně však pokračují jednání o možné dohodě.

Spojené arabské emiráty v dubnu skrz Hormuzský průliv dostaly čtyři naložené ropné tankery s vypnutými lokátory, píše s odkazem na zdroje z ropného průmyslu agentura Reuters. Oproti běžnému exportu před začátkem americko-izraelských útoků na Írán se ale Emirátům průlivem podařilo dostat jen zlomkové množství ropy.

Saúdská Arábie a Kuvajt zablokovaly přístup Spojeným státům do vzdušného prostoru a k základnám a vynutily si tak pozastavení operace Projektu Svoboda v Hormuzském průlivu. Informují o tom servery NBC News a Drop Site. Státy Perského zálivu byly plánem prezidenta USA Donalda Trumpa doprovázet lodě v průlivu blokovaném do značné míry Íránem zaskočeny a obávaly se obnovení konfliktu.

Sedm zemí ze skupiny OPEC+ se dohodlo, že v červnu zvýší své kvóty na těžbu ropy o 188 000 barelů denně. V neděli o tom informovala Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Skupina OPEC+ zahrnuje členské země kartelu OPEC a jejich spojence v čele s Ruskem. Zvýšení kvót je ale spíše symbolické, protože dodávky ropy z Perského zálivu zůstávají omezené v důsledku války USA a Izraele s Íránem.

Irácká invaze do Kuvajtu v roce 1990 odstartovala konflikt s globálními důsledky a zásadně proměnila geopolitiku Blízkého východu.

Írán způsobil při útocích na americké základny na Blízkém východě výrazně větší škody, než Washington veřejně přiznává, uvedla televize NBC News s odvoláním na anonymní zdroje obeznámené se situací. Podle nich byly od konce února zasaženy vojenské objekty nejméně v sedmi zemích, Pentagon rozsah škod oficiálně nezveřejnil.

Rozhodnutí Saddama Husseina napadnout Kuvajt v roce 1990 změnilo moderní dějiny nejen Blízkého východu. Jak by ale vypadal svět, kdyby k této invazi nikdy nedošlo? Hodně věcí by mohlo být jinak.

Státy Perského zálivu oživují plány na vybudování pozemních cest, které by jim umožnily bezpečně vyvážet ropu po zemi vedle tradičních mořských tras. Hormuzský průliv teď blokuje Írán a úžina Báb al-Mandab na jihu Arabského poloostrova čelí obdobným hrozbám ze strany jemenských šíitských povstalců Húsíů. Mezi zvažovanými projekty je například ropovod z Iráku přes Kuvajt a Saúdskou Arábii do ománských přístavů na břehu Arabského moře, nebo ropovod z irácké Basry do Turecka.

Irácké šíitské milice podporované Teheránem vypálily během horké fáze války v Perském zálivu stovky dronů na Saúdskou Arábii a další země Perského zálivu. Uvedl to americký list The Wall Street Journal. Ve středu list napsal, že USA zablokovaly Iráku převod 500 milionů dolarů z plateb za ropu. Nerozpustil totiž šíitské milice.

Klid zbraní v Íránu a dočasné příměří dává prostor k počítání ztrát a způsobených škod. Podle odhadu společnosti Rystad Energy způsobila válka škody na energetické infrastruktuře v rozmezí 34 až 58 miliard dolarů. Nelze však opomenout ani přerušení provozu klíčových ropných a plynárenských zařízení, která, přestože nebyla přímo zničena, znamená výrazné ekonomické ztráty kvůli výpadkům […]

Ursula von der Leyenová poděkovala zemím Perského zálivu za pomoc Ukrajině. Přitom ještě nedávno šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová tvrdila, že od těchto států žádnou podporu nevidí. Co se změnilo? A proč Evropa najednou oceňuje roli hráčů, kteří si pečlivě udržují neutrální pozici? Článek Když Brusel potřebuje spojence, i Perský záliv se hodí se nejdříve objevil na Ekonomický magazín.

Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) mohou největší arabští producenti ropy v Perském zálivu obnovit přibližně polovinu odstavených ropných polí už do dvou týdnů od chvíle, kdy se znovu plně obnoví doprava přes Hormuzský průliv

Americká a íránská delegace se setkaly v pákistánském Islámábádu k prvním přímým jednáním obou zemí na tak vysoké úrovni od islámské revoluce v roce 1979. Detaily zatím nejsou známy, obě strany ale potvrdily, že se jednalo dlouho a intenzivně – devět a půl hodiny. Je svět na dohled dohodě, která nás zbaví přízraku globální recese? Odpověď nabídnou na debatě aktualne.cz tři experti.

Britské ministerstvo obrany nedávno oznámilo, že vojáci speciálního pluku Královského letectva RAF Regiment se stali prvními „esy“ dronových bojů, když sestřelili pět a více íránských dronů.

Íránci údajně proletěli se dvěma Su-24 k americké základně Camp Arifjan a bombardovaly ji těžkými pumami FAB-500. Na příběhu ale něco nesedí.

Kvůli útoku proíránských ozbrojených skupin na diplomatickou misi Spojených států si Washington předvolal iráckého velvyslance. V noci na pátek drony zaútočily na Kuvajt, Íránské revoluční gardy účast popírají.

Pojďme si říct, co nám přineslo již třicáté vítězství Donalda Trumpa ve válce na blízkém a středním východě.

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy středy 8. dubna 2026.

Írán zastavil ve středu ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří. Informovala o tom íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou.

Kuvajt a Spojené arabské emiráty dnes oznámily, že několik hodin po oznámení příměří mezi Washingtonem a Teheránem čelily vlně íránských úderů. Informovala agentura AFP. Naopak íránské ministerstvo ropného průmyslu podle agentury Reuters uvedlo, že jedna z íránských ropných rafinérií se dnes stala terčem „nepřátelského útoku“.

Pětina světové ropy. Třetina námořního obchodu. Vše stlačeno do průlivu širokého jako vzdálenost Praha–Beroun. A alternativní trasy? Slibují více, než dokážou splnit.

Spojené státy a Írán souhlasily s okamžitým příměřím v celé oblasti Blízkého východu, dohodu potvrdili i jejich spojenci. Klid zbraní se podle pákistánského premiéra Šahbáze Šarífa, který dohodu zprostředkovával, týká i Libanonu, to ovšem izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítá. Kuvajt, Katar, Spojené arabské emiráty a Írán tvrdí, že se i po vyhlášení příměří staly terčem útoků. Teherán v reakci na izraelské útoky v Libanonu nevyloučil možné údery na Izrael. Ministr obrany USA Pete Hegseth na brífinku chválil americké úspěchy ve válce s Íránem.

Kvůli sílícímu napětí mezi Íránem a USA vyzval Kuvajt své občany, aby od půlnoci (23:00 SELČ) zůstali doma a nevycházeli až do středečního rána. Bahrajn mezitím podle AFP oznámil, že provoz v přístavu Chalífa bin Salmán bude od středy dočasně pozastaven. Výbuchy byly podle agentury večer slyšet v katarském Dauhá, v Bahrajnu se rozezněly sirény. Děje se tak před vypršením ultimáta prezidenta USA Donalda Trumpa, který Íránu pohrozil zničením „celé jeho civilizace“. Exploze zněly také v iráckém Bagdádu.

Výbuchy byly podle AFP večer slyšet v katarském Dauhá, v Bahrajnu se rozezněly sirény. Bahrajn pozastavil provoz v hlavním přístavu Chalífa bin Salmán.

Kvůli sílícímu napětí mezi Íránem a Spojenými státy vyzval v úterý Kuvajt své občany, aby od půlnoci (23:00 SELČ) zůstali doma a nevycházeli až do středečního rána. Bahrajn mezitím podle agentury AFP oznámil, že provoz v hlavním přístavu Chalífa bin Salmán bude od středy dočasně pozastaven. Výbuchy byly podle AFP večer slyšet v katarském Dauhá i irácké metropoli Bagdádu. V Bahrajnu se rozezněly sirény. Děje se tak jen několik hodin před vypršením ultimáta amerického prezidenta Donalda Trumpa, který Íránu pohrozil zničením celé jeho civilizace.

Americký ministr obrany Pete Hegseth vzkázal Teheránu, že zemi čeká nejrozsáhlejší bombardování od začátku války a že úterý bude ještě horší. Šéf Bílého domu Donald Trump na stejné tiskové konferenci zopakoval svou výhrůžku, že USA zničí všechny íránské elektrárny a mosty, pokud Teherán do úterka nepřijme dohodu, která bude Washingtonu vyhovovat.

Vídeň - Osm členů skupiny OPEC+, která zahrnuje Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) a její spojence v čele s Ruskem, se dohodlo na zvýšení kvót na těžbu ropy od května o 206.000 barelů denně. Skupina to uvedla ve svém dnešním prohlášení. Zvýšení však zřejmě zůstane převážně jen na papíře, protože důležití členové skupiny nejsou schopni těžbu navýšit kvůli válce USA a Izraele proti Íránu, upozornila agentura Reuters.

Irák patří mezi největší světové vývozce ropy, avšak kvůli válce v Perském zálivu se export zadrhl. Země přichází každým týdnem o miliardy dolarů. Ze zoufalství teď Iráčané začínají dodávat ropu v cisternách do syrského přístavu Baníjás. Teprve tam bude ropa přeložena na tanker, který ji doveze odběrateli.

Údery Íránu hlásí od dnešního brzkého rána Kuvajt, Spojené arabské emiráty či Bahrajn. Uvádějí to agentury Reuters či AFP. Zasažena byly ropné a petrochemické areály, zařízení na odsolování vody či vládní budova. Nejsou hlášení ranění, hmotné škody jsou v některých případech značné.

Kuvajt - Údery Íránu hlásí od dnešního brzkého rána Kuvajt, Spojené arabské emiráty či Bahrajn. Uvádějí to agentury Reuters či AFP. Zasažena byly ropné a petrochemické areály, zařízení na odsolování vody či vládní budova. Nejsou hlášení ranění, hmotné škody jsou v některých případech značné. K útokům se přihlásily íránské revoluční gardy.

Americkým silám se podařilo vyzvednout z íránského území druhého člena posádky sestřeleného bojového letounu F-15E. Informaci potvrdil prezident USA Donald Trump, podle kterého byl letec vážně zraněn. Íránská armáda uvedla, že se jí podařilo záchrannou misi USA překazit a že zničila čtyři americké letouny. Americká média píší o ztrátě dvou dopravních letounů, které uvázly v Íránu. Podle jejich zdrojů nebyl žádný americký voják při záchraně letce zraněn.

Jako o historické události mluví ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj o uzavření obranných dohod se státy Blízkého východu. Ukrajina zemím, které se ocitly uprostřed konfliktu mezi Íránem, USA a Izraelem, poskytne drony a know-how. Sama ze spojenectví ale může těžit nejvíc, uvádí pro iROZHLAS.cz politoložka Lenka Martínková z Masarykovy univerzity. Státy jí například mohou pomoct s řešením energetické krize.

Íránské bezpilotní letouny v pátek zaútočily na kuvajtskou ropnou rafinérii Mína al-Ahmadí. Na místě vypuklo několik požárů. Íránský útok v zemi také poškodil část elektrárny a odsolovacího zařízení. Británie chce v regionu nasadit svůj protivzdušný systém, který by ochránil britské a kuvajtské zájmy.

Íránské bezpilotní letouny v pátek zaútočily na kuvajtskou ropnou rafinérii Mína al-Ahmadí, kde vypuklo několik požárů. Žádní zranění nejsou hlášena, napsala agentura AP. Státní společnost Kuwait Petr…

Teherán tvrdí, že nad svým územím sestřelil americký bojový letoun F-35 a že pilot pravděpodobně nepřežil, píše Reuters s odvoláním na íránská média. Íránské bezpilotní letouny také zaútočily na kuvajtskou ropnou rafinérii, kde vypuklo několik požárů. Zranění tam nejsou, napsala agentura AP.

Americký prezident Donald Trump pohrozil, že síly Spojených států začnou v Íránu ničit mosty a elektrárny. Šéf Bílého domu to uvedl v pátek nad ránem SELČ na sociální síti s tím, že íránské vedení podle něj ví, co má dělat, aby takovému vývoji zabránilo. Teherán mezitím pokračuje v útocích na cíle v regionu.

Američané nejsou stoprocentně schopni ochránit své základny na Blízkém východě. Íránské útoky tak páchají škody a zabíjí jejich vojáky.

Zatímco většina z nás sleduje zprávy z íránské fronty, správci rezerv v centrálních bankách zběsile klikají na tlačítko 'prodat' u amerických státních dluhopisů. Za poslední měsíc jich prodaly za skoro sto miliard dolarů. Proč?

Síra, helium, močovina, propan butan a další. V souvislosti s konfliktem na Blízkém východě se mluví hlavně o ropě a zemním plynu, na úvod vyjmenované položky ale můžou způsobit mnohem větší problémy. Používají se totiž třeba při výrobě hnojiv nebo čipů. Hrozba zdražování se proto týká celé ekonomiky.

U pobřeží Kataru zasáhla blíže neurčená střela tanker. Trup je v úrovni nad hladinou poničený, posádka je v pořádku, informovala dnes podle agentur Britská vojenská námořní služba (UKMTO). Kdo je za tento útok odpovědný, není jasné. Po náletu íránských dronů vznikl podle úřadů rozsáhlý požár na mezinárodním letišti v Kuvajtu.

U pobřeží Kataru zasáhla blíže neurčená střela tanker. Trup je v úrovni nad hladinou poničený, posádka je v pořádku, informovala dnes podle agentur Britská vojenská námořní služba (UKMTO). Kdo je za tento útok odpovědný, není jasné. Po náletu íránských dronů vznikl podle úřadů rozsáhlý požár na mezinárodním letišti v Kuvajtu.

Íránci v úterý dronem zaútočili na plně naložený ropný tanker v Hormuzském průlivu u pobřeží  Dubaje. Útokem poškodili trup a loď zapálili. Na tanker udeřili navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Američané zničí íránská energetická zařízení, pokud lídři v Teheránu nebudou souhlasit s mírovou dohodou a neotevřou průliv.

Některé státy Perského zálivu vedené Saúdskou Arábií a Spojenými arabskými emiráty naléhají na amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby pokračoval ve válce proti Íránu, protože režim v Teheránu podle nich nebyl prozatím dostatečně oslaben. S odvoláním na činitele z USA, Izraele a zemí Zálivu to píše agentura AP. Podle deníku The Wall Street Journal (WSJ) je ovšem Trump ochotný ukončit vojenské operace proti Íránu, i když nebude otevřen Hormuzský průliv.

Íránský útok v noci na dnešek zasáhl kuvajtský tanker Al-Salmi kotvící v Dubaji, způsobil požár a plavidlo poškodil. Dubajské úřady dnes ráno uvedly, že požár byl uhašen a že již nehrozí únik ropy do moře. Při útoku nebyl nikdo zraněn a všech 24 členů posádky je v pořádky, dodaly úřady podle deníku The Guardian. Čtyři lidé naproti tomu utrpěli v Dubaji zranění po pádu nespecifikovaných trosek způsobeném protivzdušnou obranou.

Íránský dronový útok v noci na úterý zasáhl u Dubaje plně naložený kuvajtský tanker Al-Sálmí s ropou a způsobil škody na trupu lodi. Následný požár na palubě se již podařilo uhasit a při útoku nikdo nebyl zraněn. Úřady o několik hodin později uvedly, že k úniku ropy nedošlo a situace je pod kontrolou.

Izrael dosáhl většiny svých cílů ve válce s Íránem a nachází se zhruba v polovině operace. V rozhovoru pro americkou stanici Newsmax to uvedl izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Konflikt na Blízkém…

Íránský útok v noci na úterý zasáhl kuvajtský tanker kotvící v Dubaji a způsobil požár. Nyní hrozí únik ropy do moře. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters, podle nichž nebyl při útoku nikdo zraněn. Čtyři lidé naproti tomu utrpěli v Dubaji zranění po pádu nespecifikovaných trosek způsobeném protivzdušnou obranou.

Po íránském útoku v Dubaji skončil v plamenech kuvajtský tanker, který ve městě kotvil. Na Dubaj mířil i další útok, s nímž si poradila protivzdušná obrana.