kvaj

V souvislosti s výročím konce II. světové války, a hlavně se sjezdem SdL v Brně se ve veřejném prostoru vedou spory o to, kdo vlastně nejhorší válku dějin rozpoutal. To je ale špatně položená otázka.

Příběh s receptem na zajíce na smetaně s knedlíkem, který vznikl po té, co se mi na stole v kanceláři objevil zabitý zajíc a já nevěděl, kdo ho přinesl.

S bosenským městem Otoka se pojí střet mezi Srby a muslimy, jenž se odehrál před 30 lety, 19. dubna 1996. Museli ho řešit naši vojáci mise IFOR (The Implementation Force) a zvládli jej skvěle.

Václav Moravec, známý hlavně jako moderátor nedělního diskusního pořadu ČT, oznámil konec svého působení v televizi veřejné služby, což vyvolalo mnohé ohlasy komentující, co se vlastně stalo.

Karel Kryl se údajně chtěl po sametu zapojit do politiky, ale Václav Havel ho odmítl, a tak prý legendární písničkář zahořkl. Cesta do politiky nevedla však pouze přes Havla a Kryl to musel vědět.

Dnes byl Andrej Babiš jmenovaný premiérem České republiky – podruhé. O to mi ale ani tak nejde, jako spíš o to, co lze vyjádřit frázemi „za všechno může Babiš“ a „držím Babišovi palce a ať se nedá“.

Často ve veřejných projevech zaznívá, jak jsou ukrajovány naše svobody, zejména svoboda slova. Není to nic nového. V demokratických a svobodných společnostech si na to lidé stěžují, protože můžou.

Začínám být alergický na „zdravý selský rozum“. Co začínám, už na něj alergický dávno jsem. Kdekdo se jím ohání. Je to podobné, jako když kdejaký hlupák říká, že nejvíc nesnáší lidskou hloupost.

Karel Kryl, legendární písničkář a skvělý básník, je už 31 let po smrti. Mnohým však stále chybí, obdivují ho i jako odpůrce zla a vizionáře, ale mnozí jej také zneužívají pro své cíle.

Autor, který si říká Šimon Magus, zpochybňuje evoluční vývoj a odmítá možnost vzniku života na Zemi náhodou. Píše o kolbišti ateistů s těmi, kteří se odvolávají prý na vyšší duchovní principy.

Máme krátce před sněmovními volbami, a tak jsem o nich přemýšlel, a nakonec napsal – jak je mým zvykem – vědeckou studii, s jejíž závěrem chci nyní čtenářstvo seznámit.

Už dlouho pozoruji, jak se v debatách rozšířil argumentační klam zvaný úhybný manévr čili red herring. Vypadá to jako současný trend, ale ve skutečnosti si tento klam lidé oblíbili už dávno.

Po listopadu 1989 leckdo tvrdil, že to tehdy – 21. srpna 1968 – ani okupace nebyla, jen vyhrocení boje mezi stalinskými a reformními komunisty. V sázce bylo ale mnohem víc – hlavně naše naděje.

Svět není černobílý, nikde není pevný bod, absolutní dobro ani zlo neexistují, o různých pravdách je třeba pochybovat, ověřovat je a dívat se v širších souvislostech. Už nevím, kde jsem tohle četl.

O tom, že se řada lidí u nás ani po více než pětatřiceti letech nedokázala zbavit komunistického myšlení a dědictví, přesvědčil čerstvý střet herce Pavla Nového a předsedkyně KSČM Kateřiny Konečné.

Časy jsou zlé, a kromě toho mládež zlotřilá. Kde se v ní bere tolik zlé vůle, neúcty k druhému člověku a k životu vůbec? Kam se řítí společnost, která toleruje tak bezcitné chování?

Marek Vašut řekl o cenzuře: „Vidíme ji všude kolem, běžně se děje. Stačí jen upozaďování viditelnosti nějaké zprávy na sociálních sítích nebo rovnou její blokace. Jak to nazvat jinak než cenzurou?“

Doba je složitá, ne-li těžká, chtělo by se říct, mně však jako důchodci nic nechybí. Zatím. Toho zatím se ale moc nebojím, jelikož jsem ve věku, kdy už více vnímám dočasnost svého pobytu na zemi.

Jako by se roztrhl pytel s texty obsahující zpovědi alkoholiků, ale především alkoholiček, nebo aspoň natrhl. Zdá se, že to odstartovala kniha a následně film Zápisník alkoholičky Michaely Duffkové.

Dnešní světové dění z hlediska Evropy nejvíc ovlivňuje válka na Ukrajině a jednotlivé postoje k ní. Vypukla přesně před třemi roky po ruském agresivním vpádu do této suverénní země v únoru 2022.

Přerovan Karel Hauke byl významnou osobností, ale dnes není příliš v povědomí veřejnosti. Snad jako otec známé básnířky Jiřiny Haukové. Je to ale škoda, neboť si podle mého názoru zaslouží pozornost.

Ležel jsem na gauči a četl Sobecký gen od Richarda Dawkinse. Kocour Čibík seskočil z prolézačky s drápadly, kterou jsem mu vyrobil a dal na skříňku u televize, sedl si přede mě a domáhal se mazlení.

Donald Trump je zase prezidentem USA a hned se vyrojila spousta vizionářských soudů, co teď bude a nebude, co se stane a nestane. Já ale nechci Trumpa soudit, napíšu o něčem jiném.

Jistý autor napsal na Médium.cz článek obhajující fyzické trestání dětí, editor mu jej ponechal pouze na autorském profilu a dotyčný si na jiné platformě stěžoval, že mu cenzura článek zamítla.

Slavný polský herec Jerzy Stuhr zemřel 9. července 2024 ve věku 77 let v Krakově. Kdekdo u nás ho zná z jeho role ve filmu Sexmise, ale ne každý ví, že byl i hvězdou pozoruhodného filmu Kingsajz.

Český básník, textař, dramatik a překladatel, hudebník, ilustrátor, výtvarník a novinář Josef Kainar, člen umělecké skupiny 42 a literární skupiny Ohnice, by se dožil 29. června sta sedmi let.

Není již dnes, jak kdysi bývalo – stálo prý na hliněné destičce, která se našla někde na území starověkého Sumeru, takže může být klidně pět tisíc let stará.

Evropa slavila 8. 5. Den vítězství nad nacismem a 9. 5. slavilo vítězství ve Velké vlastenecké válce Rusko. Všechna vítězství jsou však jen dočasná, neboť mytologický boj Dobra se Zlem probíhá stále.

Ruce v rozedraných rukavicích svírající horolezecké lano na pozadí oblohy s drakonickými mraky a majestátních vrcholů. Tak vyhlížel snímek, který kdysi dávno vyhrál výstavu fotografií z hor.

Padesáté páté výročí šokujícího činu (16. 1. 1969) a tragické smrti (19. 1. 1969) Jana Palacha je příležitostí zamyslet se nad souvislostmi otázky, proč něco tak neuchopitelného a nezměrného učinil?

Model ženy ze Zlatého koně, vytvořený na základě nalezené neúplné lebky v Proškově dómu v Koněpruských jeskyních, mě hned nadchl, když jsem ho uviděl vystavený v panteonu Národního muzea v Praze.

Invaze, respektive vpád pěti armád Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou do Československa 21. srpna 1968, byla tragickou událostí našich novodobých dějin.

V červnu 2023 navrhl prezident Petr Pavel soudce Roberta Fremra na funkci ústavního soudce. V červenci 2023 Pavlovu nominaci podpořil senátní ústavně-právní výbor i senátní výbor pro lidská práva.

Tolik jsem myslel na to, že nesmím zapomenout napsat o Lubomíru Plevovi, muzikantovi a čtyřnásobném mistru světa ve hře na foukací harmoniku, až jsem termín jeho výročí o den prošvihl.

Názor je slovo mnohoznačné a kluzké. Za formulku „Je to můj názor“ lze totiž skrýt cokoli, i záměrné lži, nehumánní stanoviska, propagandu a také snahu se „vyzout“ ze zodpovědnosti za svá slova.

Debaty o tom, zda stejnopohlavní páry budou moci uzavírat manželství, dovedly odpůrce tohoto kroku k tvrzením, že by toto rozhodnutí v budoucnu vedlo k sérii dalších, která způsobí neblahé následky.

Těžko najít jiné tak nepravdivé přísloví, jako je: „Není kouře bez ohně.“ Jeho česká obdoba zní: „Na každém šprochu pravdy trochu.“ Představa, že každý výrok musí mít pravdivý základ, je totiž absurdní.

Jakmile někdo někde otevře problém „manželství pro všechny“, respektive manželství také pro homosexuální páry, strhne se kolem toho velká debata plná emocí.

Na pražském kopci Vítkov stojí od roku 1933, kdy byl dokončen, Národní památník s obrovskou jezdeckou sochou husitského vojevůdce Jana Žižky z Trocnova, symbolem našich bojových vítězství.

Připomněl jsem zde nedožité 79. narozeniny Karla Kryla a v souvislosti s nimi se mi vybavily čtyři fejetony, které mi spatra namluvil do diktafonu jako odpovědi na moje otázky v rámci interview.

Legendární písničkář Karel Kryl by dnes 12. dubna 2023 oslavil 79. narozeniny, jenže letos 3. března 2023 jsme si připomněli už 29. výročí jeho předčasného úmrtí. Mnoha lidem však stále chybí.

Spis Jana Amose Komenského „Škola hrou“ je skvělý návod, jak učinit učení zábavnější a záživnější.

Ovládat jakýkoli cizí jazyk není na škodu. Byly však doby, kdy si to mnozí žáci a studenti v případě „nenáviděné“ ruštiny nemysleli, a to se jí museli učit všichni povinně, a ještě z ní maturovat.

Současné školství je častým námětem kritiky. Výuka je prý zaostalá a zkostnatělá, což je údajně vinou jednak neblahého dědictví socialistického školství, a jednak málo tvůrčího přístupu pedagogů.

Už to volá do nebe, jak se dneska v zájmu genderové i jiné korektnosti upravují literární díla klasiků. A považte, že dokonce i pohádky. Proto se náš vědecký tým se rozhodl, že je vrátí slavným dílům původní podobu.

Není dobré zlehčovat oběť kohokoli, kdo bojoval proti zlu. Je ale tragicky absurdní, že nemálo z lidí, kteří proti jednomu zlu bojovali, posloužili nakonec jinému zlu.