Květoň Zahájský

„Z náměstí až k citadele Q’allaqasa, přibližně 4 km do příkrého kopce, je možné indiánským krokem vyběhnout zhruba za 90 minut,“ tvrdí Elvis. Ale kdo by to proboha dělal?

Po krátké inventuře zjišťujeme, že kufry, lehkomyslně ponechané v autokaru, zůstaly na svém místě, nic nechybí, jenom koka nám dochází závratným tempem.

Prakticky hned přes silnici začíná lázeňská kolonáda vedoucí k Tambomachay. Kupodivu je to k hlavní atrakci ještě docela dálka. A výška.

Puca Pucara neboli Červená pevnost dostala jméno od kamenných valů, které se při západu slunce barví do ruda.

A teď pozor, kontrolní otázka – víte, jak vzniklo pojmenování lama?

Po několika málo kilometrech neobyčejně klikaté cesty kotví Noe s Archou u záhadami opředeného mystéria, u jedné z nejdůležitějších svatyní incké civilizace, jejíž povaha dosud nebyla rozluštěna - u posvátné skály Qenqo.

Těžké procitání. Opatrně zjišťuji, který je rok. Jestli se náhodou neprobouzím z kómatu. Jsem si jistý, že ráno musí pocházet od slova rány. Rány boží. Vstávání z postele mi dává zabrat víc, než Kristovi vstávání z mrtvých.

Téměř kolmo stoupající ulička Calle Resbalosa se podle mnohých expertů nachází v nejkrásnější části Cuzca, protože stačí vyběhnout pár výškových metrů ke kostelu San Cristóbal a člověku ihned leží u nohou úžasné panoráma města.

Úporná bolest hlavy, nechutenství, slabost, bušení srdce a namáhavé dýchání. Denisa i já trpíme symptomy horské nemoci. Stav, který se dá nejlépe přirovnat k permanentní kocovině.

„Přátelé, dosť bolo Limy, je načase svléknout propocená tílka, kraťasy i žabky a hodit na sebe Goretex, Merino a Softshell, protože za chvíli se přesuneme vnitrostátním letem do základního tábora.“ Takto se nechává po obědě slyšet Jakub.

Kde jinde začít poznávat peruánskou kulturu než v Limě, která není jen hlavním městem Peruánské republiky, nýbrž i balkónů. Převaha koloniálních staveb se totiž vyznačuje krytými balkóny v maurském stylu, ze kterých je vidět ven, ne však dovnitř.

Dovolená snů, to je taková dovolená, kdy si na konci každého dne říkáte: „To se mi snad jenom zdálo!“