Laboratoř

Nepříjemné čichové vjemy zpracovává lidský mozek dřív než vůně a dřív vyvolávají pohybovou odezvu. Plyne to z nové švédsko-americké studie zveřejněné v odborném časopise PNAS. „Pokud cítíme různé pachy, tělo dominantně reaguje na ty nepříjemné,“ potvrzuje molekulární biolog Petr Svoboda.

Válka není jen titulek či mediální téma, ale realita, jež zásadně mění způsob uvažování i profesní pohled. Šéfredaktor Matyáš Zrno, brand manažerka Laura Przybylaková a reportéři Aktuálně.cz Jaroslav Synčák a Radek Bartoníček hovoří v úterní debatě v Knihovně Václava Havla o cestách na Ukrajinu, o setkáních s lidmi ve válečných podmínkách i o tom, jak se tato zkušenost promítá do jejich práce.

Vědci z lékařské fakulty univerzity v Minnesotě doložili, že lidem, kteří prodělali COVID-19, se po první dávce očkování mRNA vakcínou tvoří více paměťových B buněk než těm po dvou dávkách, kteří tuto nemoc neměli. Studie o tom vyšla v časopise Cell Reports.

Experti ze Stanfordovy univerzity přišli se zajímavou informaci o vývoji rostlin. Ty, které měly semena, se v evoluci objevily už před 350 miliony let. Dalších 250 milionů let se nedělo zdánlivě nic. Teprve pak začaly růst květiny do dnešní pestrosti tvarů a vůní. Článek o tom vyšel v časopise Science.

Přejídání nebývá hlavní příčinou obezity. Upozorňuje na to studie vědců ze Spojených států a Dánska. Podle nich je důležitá i reakce těla na kvalitu jídla, které konzumujeme. „Záleží na tom, zda jíme něco, co vyprovokuje inzulin, aby se prudce zvýšil, nebo snížil,“ vysvětluje neurofyziolog František Vyskočil.

Roztržitost může komplikovat život. Vědci ze státní univerzity v Michiganu přišli na to, lidem od ní pomáhá psychoterapeutická metoda založená na takzvané hluboké meditaci. Zvyšuje totiž schopnost rozpoznat chyby a reagovat na ně. Studie o tom vyšla v odborném časopise Brain Sciences.

Chřestýši úspěšně matou ucho člověka, případně jiných savců. Čím rychleji se k nim blíží potenciální nepřítel, tím vyšší je frekvence zvuku, kterým se ho snaží od setkání odradit. U jejich protějšku zvuk vyvolává dojem, že had je blíž než ve skutečnosti. Studie o tom vyšla v časopise Current Biology.

Látka, která nám koluje v mozku, pomáhá rostlinám si zapamatovat sucho. Když je méně vláhy, rostliny začnou hromadit kyselinu gama-aminomáselnou (GABA) a ukládat ji do svých tkání. Čím víc jí rostlina nashromáždí, tím víc ráno přivře průduchy, kterými se z ní odpařuje voda. Těmi zároveň do listů proudí vzduch a s ním oxid uhličítý - zdroj pro výrobu živin, cukrů při fotosyntéze.