Leonardo Plus

Co se o jejich účincích dozvěděli lékaři při návštěvě amazonského pralesa? Jak pomáhá pacientům, u nichž nezabírají klasické léky? Hosty pořadu jsou psychiatr Filip Tylš a režisér filmu Doktor na tripu, David Čálek. Moderuje Martina Mašková.

Problém se závislostí se v Česku týká milionů lidí, ukazuje výroční zpráva. Každý pátý dospělý je denní kuřák a rizikově pije alkohol zhruba 1,5 milionu obyvatel. Objevují se ale i nové návykové látky a výjimkou není ani zneužívání léků. „Je to zhruba 1,1 milionu osob, které zneužívají nebo nadužívají léky mimo preskripci,“ upozorňuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus expert na závislosti, vedoucí Centra pro výzkum a prevenci užívání tabáku Adam Kulhánek.

První česká klimatická žaloba neuspěla. Naopak Mezinárodní soudní dvůr v Haagu letos vydal historické stanovisko, které nově definovalo povinnosti států chránit klima jako součást lidských práv. „I soudy se vyjádřily pro to, že takto závažný globální problém nemůže být ponechán, dá se říct, na libovůli států a jejich vlád,” poukazuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus právnička Hana Müllerová z Centra pro klimatické právo a udržitelnost Akademie věd České republiky.

Na čem je založena moderní léčba obezity? Co dělá s lidským tělem řízené hladovění pod dozorem lékaře? Hostem pořadu je chirurg Martin Fried. Moderuje Martina Mašková.

Potřebujeme pragmatický přístup politiků, ke správě naší země? I na to se bude ptát Václav Pešička. Odpovídá ekonom, filosof a ředitel knihovny Václava Havla Tomáš Sedláček.

Marek Audy se svým týmem nedávno objevil největší termální jezero světa, spoluobjevil i jeskyně na výpravě ve Venezuele a úspěchů má za sebou víc. „Speleologie je vždy týmová. Nikdy to není jednotlivec, který jeskyně objevuje,“ zdůrazňuje pro Český rozhlas Plus speleolog, fotograf a autor Marek Audy. V pořadu Leonardo Plus přibližuje, jak chodí náhodě naproti a co na to říkají kolegové. Všichni jsou přitom dobrovolníci. „Profesionální tým žádný stát nemá,“ říká. (Repríza)

O komunistické Číně se mluví jako o globálním tygrovi čisté energetiky. Zároveň ale dál staví uhelné elektrárny a vypouští nejvíc emisí ze všech zemí světa. „Dostat se k uhlíkové neutralitě nebo ke snížení dopadů klimatické změny bez Číny už úplně nejde,“ poukazuje pro Český rozhlas Plus sinoložka a reportérka serveru iROZHLAS Jana Václavíková. „Čína technologicky dominuje,“ doplňuje sinolog analytik Asociace pro mezinárodní otázky Jan Svoboda.

Nová obchodní éra je tady. Donald Trump naplnil své hrozby a zavedl reciproční cla na země, které podle něj mají nevyrovnanou obchodní bilanci se Spojenými státy. „On jedná právem silnějšího a jeho základním vyjednávacím nástrojem, mocenským nástrojem, jsou cla,“ poukazuje pro Český rozhlas Plus ekonomka a bývalá česká zástupkyně u Světové banky Jana Matesová.

Mladí lidé se zajímají o otázky měnícího se klimatu a často o nich mají i větší povědomí než jiné generace. V Austrálii jim ale přístup k informacím může komplikovat zákaz sociálních sítí pro děti mladší 16 let. „Sociální média jsou skvělým způsobem, jak vzdělávat,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus australská bioložka, spisovatelka a televizní moderátorka Lee Constable, která popularizuje vědu hlavně se zaměřením na děti a mládež.

Jedním ze zlomových bodů změny klimatu je tání permafrostu. Hrozí například to, že se při oteplení Sibiře mohou objevit nové bakterie a nemoci, které lidská civilizace ještě nezažila. „V roce 2016 byla na Sibiři velká vlna veder a zahynulo hodně sobů. Zjistilo se, že zahynuli na antrax. Veterináři ho geneticky prozkoumali a zjistili, že se jedná o starodávnou bakterii,“ říká v Leonardu Plus lékařka Marie Bourne. (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2024.)

Americko-evropská obchodní jednání vrcholí. Americký prezident Donald Trump hrozí až 50procentními cly. Spojené státy přitom byly desítky let považovány za největšího bezpečnostního a obchodního spojence Evropy. „Od roku 1918 by se Evropa bez amerických peněz nepohnula z místa,“ poukazuje pro Český rozhlas Plus historička ekonomie Antonie Doležalová, která působí na Univerzitě Karlově a na britském Cambridge.

I když historická hranice Sudet desítky let formálně neexistuje, stále vytváří mezi lidmi předěl. Prokázala to i nejnovější studie vědců z Národního institutu SYRI. „Překvapilo nás, že i sousední obce – jedna zařazená do pohraničí, druhá do vnitrozemí – prokázaly statisticky významný rozdíl v sociálních a ekonomických hodnotách,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus sociální geografka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Pavlína Netrdová, spoluautorka studie. (Repríza)

Leden se změní v máj a v břiše se rozletí motýli. Filmy i texty písní často popisují, jak má zamilovanost vypadat. Ve společnosti sociálních sítí se naše pojetí vztahů mění a romantismus se dostává i do politiky. „O člověku už opravdu spoustu věcí víme – a místo toho, abychom se osvobozovali, jsme pořád tlačeni do nějakých pseudotradičních romantických aspektů,“ poznamenává pro Český rozhlas Plus párový terapeut Jan Vojtko.

Kdysi neochvějná transatlantická vazba mezi Evropou a Spojenými státy prochází historickou zkouškou odolnosti. „Dokonce i v Evropě budete těžko hledat hlas, který by v této době mohl tímto ‚svorkovitým‘ způsobem stát mezi Evropou a Amerikou,“ uznává ekonom, filozof a ředitel Knihovny Václava Havla Tomáš Sedláček a vzpomíná na prvního českého prezidenta a disidenta Havla.

Pro bezpečnost ve světě je stále důležitější satelitní komunikace. „Kosmické aktivity mohou být součástí další průmyslové revoluce, která už řadu let startuje,“ zdůrazňuje pro Český rozhlas Plus Václav Kobera, ředitel Odboru kosmických aktivit a nových technologií na ministerstvu dopravy. V posledních letech význam družicové komunikace podtrhla válka na Ukrajině.

Víc než miliarda lidí na světě je obézních, za posledních 50 let se jejich počet celosvětově ztrojnásobil. Stále více zemí čelí rostoucímu počtu lidí s nadváhou či obezitou. Proč stále tloustneme a jak tento celosvětový trend zvrátit? V pořadu Leonardo Plus odpovídá přední český obezitolog Martin Matoulek. (Repríza, premiéru jste mohli slyšet v červnu 2024.)

Dá se postavit velký jazykový model, aby dobře fungoval, ale zároveň byl etický a neubíral pracovní místa? Jak pokročila generativní umělá inteligence v odhalení toho, zda je autorem textu člověk nebo AI? Profesor Jan Hajič z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity koordinuje expertní skupinu, která pracuje na vývoji umělé inteligence v evropském projektu Open Euro LLM. Moderuje Martina Mašková.

Mladí lidé znají 90. léta v Česku jen z vyprávění nebo hodin dějepisu. Podle průzkumu, který pro Knihovnu Václava Havla zpracovala agentura STEM, je ale hodnotí pozitivně a přáli by si, aby období bylo pevnou součástí výuky. „To je důležitý vzkaz pro celý vzdělávací systém,“ říká pro Český rozhlas Plus vedoucí vzdělávacích projektů Knihovny Václava Havla Barbora Grečnerová. Průzkum přibližuje společně s výzkumnicí STEMu Jitkou Uhrovou.

Zájem o založení rodiny v Česku slábne. Před třemi lety takzvaná úhrnná plodnost klesla na 1,62 dítěte, tedy nejnižší hodnotu za posledních deset let. „Dnes si méně než polovina lidí myslí, že je třeba mít děti, aby člověk smysluplně žil,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus Martin Kreidl z Katedry sociologie Masarykovy univerzity. „Přesto je rodina je poměrně setrvačná instituce, málokdy se bude měnit ze dne na den, aspoň na celospolečenské rovině,“ doplňuje.

S léčbou neurodegenerativních nemocí, jako je epilepsie nebo Alzheimerova choroba, může pomoct elektrostimulace mozku. „Technicky to znamená, že pacientovi jsou do určitých center mozku zavedeny elektrody, které tam doručují stimulační proud,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus biomedicínský inženýr a neurovědec z americké Mayo Clinic a Českého vysokého učení technického v Praze Václav Křemen.

Umělá inteligence se rychle vyvíjí, většina firem ji ale podle průzkumu české Hospodářské komory nepoužívá. „Opravdu se vyplatí do toho naskočit a udělat si aspoň nějaký přehled o tom, co to umí,“ doporučuje ve speciálu Online Plus vědecký redaktor serveru Seznam Zprávy Pavel Kasík. „Od technologie, která by duševně převyšovala člověka, jsme pořád ještě daleko,“ soudí redaktor Deníku N Petr Koubský.

Být sám nemusí nutně znamenat, že je člověk osamělý. A naopak, i někdo obklopený mnoha lidmi se může cítit sám. Rozdíl mezi dobrovolnou samotou a osamělostí objasňuje host Leonarda Plus párový terapeut Jan Vojtko. (Repríza, v přemiéře jste pořad mohli slyšet v květnu 2023.)

Lidé vytvářejí partnerské vztahy nejen kvůli zalíbení, ale i kvůli péči, do níž patří i vzájemné svěřování se. I to by ale mělo mít hranice. Když se jeden partner tomu druhému stane terapeutem, může to vytvořit řadu komplikací. „V tu chvíli nemá čas pro sebe, pro vlastní sebereflexi a neustále musí být v pozoru, co se tomu partnerovi nebo partnerce děje,“ popisuje příklad párový terapeut Jan Vojtko. (Repríza, v premiéře jste rozhovor mohli slyšet v listopadu 2023.)

Sociální sítě jsou dnes velkým problémem pro jakoukoliv generaci, tvrdí párový terapeut Jan Vojtko. Říká se o nich, že jde o první vynález lidstva, který si osedlal svého vynálezce. Jak s nimi tedy zacházet v náročném předvánočním a vánočním období? (Repríza, v premiéře jste pořad mohli slyšet v prosinci 2022.)

O kryptoměnách se někdy mluví jako o nástroji podvodníků a finančních spekulantů. Technologie, které za nimi stojí, ale mohou přinést do finančního světa také řadu zajímavých inovací. „Nemalá část lidí tam přichází za zisky. A to se všemi výhodami, nevýhodami i riziky,“ říká pro Český rozhlas Plus ekonom a prorektor pro vědeckou a tvůrčí činnost Univerzity Karlovy Ladislav Krištoufek, držitel státního vyznamenání za zásluhy v oblasti vědy.

Kladno, Bílina, Most, Ostrava a Karviná jsou města, která mnoho lidí opouští. Prochází tudíž dynamickou proměnou a hledají novou tvář. „Kladno je lokalita, která opravdu přestála velkou krizi a do jisté míry i svou smrt,“ dává příklad v rozhovoru pro Český rozhlas Plus architektka a proděkanka Fakulty stavební ČVUT v Praze Zuzana Pešková.

„Emoce se učíme postupně rozpoznávat, označovat – a je to práce na celý život,“ říká sociální psycholožka Iva Poláčková Šolcová z Psychologického ústavu Akademie věd České republiky, která působí i na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy a v Národním institutu SYRI. „Mozek nerozeznává psychickou, nebo fyzickou bolest. Zranění z online prostoru jsou tak stejně děsivá, ne-li děsivější,“ zdůrazňuje v pořadu Leonardo Plus, který se natáčel na Týdnu Akademie věd.

Atlantická hurikánová sezóna je v Severní Americe nedílnou součástí ročního cyklu, a to už celá tisíciletí. Průběh současných bouří mohou meteorologové přesněji odhadnout i díky takzvaným lovcům hurikánů z Úřadu pro námořní a letecké operace. „Vzlétáme k bouřím ještě předtím, než se z nich stane hurikán,“ přibližují v pořadu Leonardo Plus pro Český rozhlas Plus velitel letu a meteorolog Jonathan Zawislak a pilot Joshua Rannenberg.

Automobily procházejí velkými technologickými změnami a stávají se z nich stále více počítače na čtyřech kolech. „Stále je tady požadavek, aby měl člověk možnost převzít kontrolu, když dojde k poruše nebo výpadku systému,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus Tomáš Haniš z Katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Kam směřuje výzkum a vývoj autonomních vozidel a jaké slovo v něm mají čeští vědci?

Venkovský prostor tvoří více než tři čtvrtiny rozlohy Česka. Jeho role se ale v průběhu staletí změnila, včetně obyvatelstva, které dnešním vesnicím dává novou tvář. Jak vypadá současný venkovský urbanismus? A co podobu vesnic určuje a ovlivňuje? V Leonardu Plus vysvětluje architektka a proděkanka ČVUT Zuzana Pešková, která pro pořad popsala několik středočeských obcích poblíž Kladna a na Křivoklátsku.

V uplynulých desetiletích jsme zapomněli na to, že v půdě žijí kromě zemědělských plodin i jiné živé organismy. Pokud se jim nedaří, vede to k rozpadu půdní struktury. Nyní proto máme narušené a poničené zemědělské plochy, které mnohem obtížněji zvládaji sucha či záplavy. Jak to můžeme změnit? V pořadu Leonardo Plus odpovídá Ladislav Miko, půdní biolog a odborník na životní prostředí.

Je zdravý? Známe se? Jak pracujeme s tím, co o sobě víme? O tom v Leonardu Plus mluví párový terapeut Jan Vojtko. Dozvíte se například i to kolik existuje druhů inteligencí a co jsou to adaptivní a maladaptivní vzorce chování. Moderuje Šárka Fenyková.

Chrám sv. Víta je symbolem nejen Prahy – stal se ikonickou značkou, takže si neuvědomujeme, že po staletí byl ruinou a dnešní podobu má až od roku 1929. Kdo ho dostavěl a za jakých okolností probere přímo na místě s architektem Zdeňkem Lukešem Markéta Ševčíková. (repríza)

A jak do současného stavění i návrhů rekonstrukcí starých domů zasáhne umělá inteligence?  Na to hledá odpověď Leonardo Plus s architektkou Zuzanou Peškovou. Příklady hledá v Telči, která je na seznamu kulturního dědictví UNESCO. Kulturní výzvy a inspirace hledá Markéta Ševčíková.

Naši předkové, a nejen ti lidští, žili celý svůj život v pohybu. „Dnes si říkáme, že bychom měli jíst pravidelně v malých porcích třeba pětkrát denně, ale takhle naši předci vůbec nežili. Když se dostali k mršině nebo něco ulovili, tak se nacpali k prasknutí, protože nevěděli, kdy se jim to zase povede,“ říká biolog a genetik Jaroslav Petr v pořadu Leonardo Plus.

Jak zásadní rozdíl je mezi tolerancí a respektem nebo kolik existuje teorií o tom, podle čeho si vybíráme životního partnera? Moderuje Šárka Fenyková.

„V současné době máme pocit, že je nadbytek potravin, protože samoobsluhy jsou plné a jídlo je v dnes nejlacinější za mnoho století,“ říká geolog Václav Cílek. V Leonardu Plus vysvětluje, jak se různé civilizace snažily zabránit erozi a jak se kvalita zemědělství projevovala na stavu společnosti.

Od raného středověku až do poloviny 20. století byl únor nejtučnější a nejhojnější měsíc a byl spojený nejen s přejídáním, ale hlavně se zábavami a  veselicemi. Proč to tak je a jak je možné, že slovo karneval znají obyvatelé většiny zeměkoule, na to se zeptá Markéta Ševčíková.

Jakub Žárský z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy zkoumá mikrobiální aktivitu v ledovcovém prostředí Arktidy. Led totiž není jen pevná krystalická látka a ledovec není pustá oblast bez života. V jeho nitru se nachází tekutá voda a v ní pozoruhodný svět plný života. O tajemství ledovců a jejich významu pro planetu Zemi si se svým hostem povídala Eva Hůlková.

Hostem je meteorolog Petr Dvořák. Jaká bude letošní zima se zeptá Veronika Paroulková.

Jak lze převést největší evropskou ekonomiku za 24 let kompletně na čisté zdroje energie? Globální oteplování je velký rébus z pohledu přírodních i humanitních vědců. Dnešní Leonardo Plus přiblíží výzkumy badatelů z Postupimského institutu pro výzkum změny klimatu. Uslyšíte rozhovor s německým klimataologem Stefanem Rahmstorfem a ekonomkou Claudií Güntherovou. Připravil Štěpán Sedláček.

Jak velký je to úspěch? A jak náročné je uskutečnit terénní výzkum v subsaharské Africe? Na to se ptal Filip Rambousek.

Měli homosexuálové a lesby svobodu, jak tvrdí někteří vědci zkoumající minulost, nebo byli kvůli své odlišné sexuální orientaci perzekvováni? Hosty jsou historici Jan Seidl a Rudolf Vévoda.

Jaký vliv má duševní pohoda na kvalitu našeho života? Jak vyzrálou jsme společností, jakých reakcí se dostává lidem s duševním onemocněním? S ředitelem Národního ústavu duševního zdraví Petrem Winklerem hovoří Eva Kézrová.

Jaké chyby často vůči našim potomkům děláme a proč většinou nefungují univerzální návody na výchovu a obecné poučky, jak na nějaký problém? Otázky pro speciální pedagožku, lektorku a zakladatelku portálu Nevýchova.cz Kateřinu Královou. K mikrofonu ji pozvala Veronika Paroulková. 

Co v kosmu dělali a co zkoumali? Jaké další vesmírné mise se chystají? Nový ruský modul se připojil k Mezinárodní vesmírné stanici. Jaké problémy provází jeho provoz? O tom všem bude v pořadu Leonardo Plus mluvit popularizátor kosmonautiky Dušan Majer. Ptá se Ondřej Novák.

Malá obec je ohromná co se týče významu, jaký sehrála v českých dějinách a při hledání národní identity. Připravila Tereza Hrstková.

Hosté: Petr Hrouda z Masarykovy Univerzity a František Bouda z Národního Muzea. Jak houby podporují kyselinu citronovou, jak užitečné jsou jejich symbiózy s kořeny rostlin i s živočichy? A proč jsou některé houby jedovaté? Pořad připravil David Šťáhlavský.