Lesná

Západ Čech dnes čeká noc, jaká se nemusí opakovat celé generace. Měsíc nejprve ukrojí téměř 87 procent Slunce a promění krajinu v nezvyklé šero, po setmění pak oblohu rozříznou desítky Perseid. Podmínky budou téměř dokonalé – jasno, nov a žádný měsíční svit.

Na vlhkých loukách Českého lesa právě kvete hořec hořepník. Jeho sytě modré květy nabízejí úchvatnou podívanou. Málokdo ale ví, že jsou tyto rostliny naprosto zásadní pro přežití jednoho z našich nejvzácnějších motýlů. Právě příběh modráska hořcového ukazuje, jaká jsou v přírodě jedinečná partnerství, která stojí za ochranu.

České rozhledny nabízejí pohled na krajinu z naprosto nové perspektivy. Máme pro vás přehled nejoblíbenějších díky kterým dohlédnete i na Alpy nebo Tatry.

Prastará tradice Schaa-Feier ožije po 81 letech v zaniklé obci Pavlův Studenec (německy Paulusbrunn). Obec stávala v Českém lese na státní hranici u silnice mezi bavorskou obcí Bärnau a Tachovem, na území dnešního okresu Tachov. Zanikla po odsunu Němců po roce 1945 a zřízení hraničního pásma. V 70. letech 20. století byly zdemolovány všechny opuštěné domy.

Kočka divoká, jedna z nejvzácnějších šelem české přírody, se v posledních letech postupně vrací do západních a jihozápadních Čech. O jejím životě a pohybu v krajině však odborníci stále vědí jen málo. Vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR proto ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR pokračují v telemetrickém sledování této kriticky ohrožené šelmy.

Vědci pomocí obojků s vysílačkou sledují pohyb čtyř koček divokých v Českém lese v Plzeňském kraji.

Vědci pomocí obojků s vysílačkou sledují pohyb čtyř koček divokých v Českém lese v Plzeňském kraji. Chtějí zjistit, jak velké území využívají, kudy se krajinou pohybují a jaká opatření mohou přispět k účinnější ochraně kriticky ohroženého druhu. Loni takto monitorovali tři samce v Doupovských horách v Karlovarském kraji, informovala v tiskové zprávě Akademie věd ČR.

Správa Chráněné krajinné oblasti Český les připravila netradiční aktivitu pro širokou veřejnost. V rámci Týdne invazních druhů vyhlásila soutěž o nejoriginálnější kytici vytvořenou z invazních rostlin. „Možná vás překvapí, že některé rostliny, které dnes považujeme za invazní, byly do Evropy přivezeny zcela záměrně. Lidé je vysazovali jako okrasné květiny, léčivky nebo hospodářské plodiny. Díky své odolnosti se však některé z nich začaly nekontrolovaně šířit a vytlačovat původní druhy rostlin,“ říká Kateřina Juhanaková z Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Celý článek najdete zde.

Vzácnou prhu arniku chrání v Národní přírodní památce Na požárech v Českém lese nové oplůtky. Ochranáři je instalovali kvůli zvýšenému tlaku lesní zvěře, která rostliny spásá a brání jejich přirozenému rozmnožování. Prha je žlutě kvetoucí léčivka. V posledních letech z našeho území ale pomalu mizí.

Kuriózní a do velké míry citlivou událost řeší v obci Lesná na Tachovsku. Přímo z návsi totiž zmizel historický litinový sloup. Podle starosty tam stál odnepaměti, tiše sledoval rozvoj obce a neodmyslitelně k ní patřil. Nenápadný sloup mnozí přehlédli, přesto si ho někdo vyhlédl a vyrval ze země.

Snad si naše bohatá společnost může dovolit ten „luxus“ poskytnout vlkům prostor a potravu, když jsme schopni uživit 2,5 milionu psů.

Ve středu 22. dubna 2026 se děti z mateřské školy Tyršova vydaly na výlet do Lesné, kde pro ně byl připraven pestrý program ke Dni Země. Akci zorganizovala mateřská škola Tyršova ve spolupráci se zaměstnanci Lesní správy Přimda (Lesy ČR), kteří pro děti připravili řadu stanovišť s úkoly i zábavnými aktivitami přizpůsobenými jejich věku. Malí účastníci byli rozděleni do skupinek a postupně procházeli jednotlivá stanoviště. Hravou formou se seznamovali s přírodou a životem v lese. Vyzkoušeli si například sázení stromků a dozvěděli se, jak se v lese chovat ohleduplně, aby nenarušovali jeho přirozené prostředí. Zároveň objevovali svět lesních zvířat a zajímavosti z jejich života. Celý článek najdete zde.

Rádi se vydáváte na tajemná místa, která ve vás zanechají zvláštní neklid? Pak zamiřte do Zahájí. Zřícenina zámku, staré sklepy pod nohama a les, který si

Příběhem svérázného hodináře Ferdla, který byl posledním žijícím obyvatelem zaniklé horské příhraniční osady Pastvina na Tachovsku, ožije toto místo v sobotu 30. května. Na místě zaniklé osady se uskuteční přímo na louce za Pastvinou sousedské setkání. Součástí budou besedy, komentovaná prohlídka pozůstatků osady a vzpomínat se bude nejen na podivína, který dožíval o samotě uprostřed chalupy plné hodin.

Máte rádi přírodu a rádi soutěžíte? Přijďte 18.–19. 4. a 25. – 26. 4. od 10 do 16 hodin na Lesnou v Krušných horách Oslavit Den Země EKO kvízem, vyzkoušet své znalosti a vyhrát sladkou odměnu Start, pravidla a cíl je v Infocentru Lesná. Na úspěšné řešitele čeká v cíli osvěžující zmrzlinový pohár a speciální

Jak spolu souvisí bobr a kuchyňské nádobí? A proč jsou na stromech v hlubokém lese červené pruhy? Odpovědi nabídne nová video reportáž Deníku z jarního Českého lesa, která zavede diváky do tichého, podmáčeného a místy až překvapivě divokého kouta Tachovska – do okolí zaniklé Pavlovy huti, kde krajina připomíná dalekou Kanadu.

Letos v lednu vyrazil sedmačtyřicetiletý myslivec do honitby nedaleko Ostrůvku na Tachovsku, kde načerno odlovil trofejního jelena evropského. I když jej za to policisté obvinili z pytláctví, soudu se vyhne.

Sedmačtyřicetiletý muž vyrazil do honitby nedaleko Ostrůvku na Tachovsku, kde načerno odlovil jelena evropského. Ačkoliv se snažil svůj čin zatajit, pracovníci tamější lesní správy ho odhalili a případ oznámili na policii. Dotyčný je nyní podezřelý z přečinu pytláctví.