Liberatura

„Čekání na zvracení bylo devět kruhů pekla,“ píše Taťána Rubášová. Její kniha Klid a úsměv je útlá, ale má říz. Otevřeně se v ní mluví o tom, že rodičovství vážně není procházka růžovým sadem. Japonka Mieko Kawakami zase v románu Prsa a vajíčka popisuje strastiplnou cestu za umělým oplodněním. Proč je důležité, že obě knihy vznikly v online prostředí, a čím osvobozují své čtenáře? To jsme probírali se spisovatelkou Terezou Semotamovou.

V literatuře se rozmohl malý nešvar: říká se mu autofikce. Nový literární trend fandí knihám, jejichž subjektem se stává sám autor. Jan Němec, Karl Ove Knausgard nebo Patricia Lockwood, proč se rozhodli psát sami o sobě? Kdy jde o narcistické zpovědi a kdy o způsob, jak o světě psát věrohodněji? To jsme zjišťovali se spisovatelem a básníkem Markem Torčíkem a publicistou a spolupracovníkem Radia Wave, Ondřejem Trhoněm.

Noví poslanci dnes na ustavujícím zasedání parlamentu formálně zvolili maďarským premiérem šéfa středopravicové strany Tisza Pétera Magyara. Tisza drtivě zvítězila v dubnových volbách a po 16 letech tak končí éra národně konzervativního premiéra Viktora Orbána. Nově jmenovaná předsedkyně zákonodárného sboru Ágnes Forsthofferová navíc nařídila, aby se na budovu instituce vrátila vlajka EU.

První díl nedokončené dystopické trilogie Octavie Butler Podobenství o rozsévači vyšel poprvé na začátku 90. let. V době, kdy se vítězoslavně vyhlašoval konec dějin a počátek všeobecné radosti, psala Butler o světě zničeném klimatickou krizí. S publicistou Janem Bělíčkem, autorem literárního podcastu V chapadlech murmuru, jsme probírali posedlost koncem světa, ale i zakuklenost domácí literární scény.