Libuška

Byl to mladý architekt z Náchoda, který chtěl stavět pro budoucnost, a v Japonsku našel druhý domov. Když Jan Letzel dokončil hirošimský palác, netušil, že právě jeho dílo jednou přežije i výbuch atomové bomby. On sám se toho nedožil.

Barrandovské terasy byly symbolem prvorepublikového snu: jazz, lampiony, hvězdy filmového plátna a bazén, který patřil k nejmodernějším v Evropě. Z rodinného výletního místa se stalo zákulisí velké politiky i filmových večírků.

Josef Hlávka začínal jako chudý student, který na stavbách míchal maltu, a skončil jako jeden z největších architektů a podnikatelů monarchie. Jeho život však nebyl jen sérií triumfů. A přesto dokázal vstát a vybudovat něco, co přetrvalo dodnes.

Gerda Bormannová měla všechno, co „správná Němka“ mohla chtít: mocného muže po boku, dům plný dětí, přízeň samotného Hitlera. Manžel ji ponižoval před hosty, ale v soukromí jí psal zamilované dopisy a měl milenku, kterou Gerda přijala do rodiny.

Ho Či Minova stezka byla tajnou tepnou Severního Vietnamu, která dokázala vzdorovat i největšímu leteckému bombardování. Přes 19 000 kilometrů cest v džungli denně zásobovalo frontu, a to i přesto, že na ni Američané shodili miliony tun bomb.

Karel Wälzer byl gólman, který přiváděl soupeře k zoufalství a symbolizoval rodící se slávu českého hokeje. O pár let později však místo pukům čelil vyšetřovatelům – vyměnil hokej za finanční podvody, plánoval dokonce jeden zcela nevídaný.

Skutečný d’Artagnan nebyl romantický dobrodruh, ale disciplinovaný důstojník, oddaný koruně i kardinálu Mazarinovi. Sloužil jako tajný agent, zatýkal mocné muže a na stará kolena se nudil v pohodlí jako guvernér Lille.

Otec přežil koncentrák i komunistickou perzekuci, ale zahynul při výbuchu. Matka zůstala s dvěma syny sama a malý Petr nacházel útočiště v hudbě. Nikdo tehdy netušil, že právě tenhle tichý kluk se dostane až na vrchol české hudební scény.

Mlynářova dcera z moravských Cvrčovic se nebála dívat smrti do očí. Irena Svobodová, tichá manželka generála a prezidenta, celý život stála v první linii – v odboji, v rodině i jako první dáma, která na Hradě odmítla žít „na účet státu“.

Jedna věta pronesená se sklenkou vína změnila Mileně Vostřákové život. Elegantní hlasatelka se po přípitku na „morální vítězství“ nad Sověty ocitla v nemilosti režimu, přišla o práci, manžela i zdraví. Přesto ji nedokázali zlomit.

V kavárnách okouzloval ženy verši, doma ho čekala věrná manželka „Fáfinka“, jež ho milovala až za hrob. Vítězslav Nezval se z avantgardního bohéma stal dvorním básníkem stalinismu – a na cestě mezi Edisonom a Stalinem zanechal řadu zraněných srdcí.

Z talentovaného herce, jenž si troufl bouchnout do stolu i v Sovětském svazu, se stal muž, jehož kariéru na dlouhá léta zastínily spisy StB. Soud ho očistil, ale on se ze showbyznysu stáhl a nový život našel u malířského stojanu.

Když Priscilla Dean zemřela v prosinci 1987 ve svém domku v Leonii v New Jersey, jen málokdo si uvědomil, že odchází jedna z největších hvězd němého Hollywoodu. Žena, která dobývala kina od Los Angeles po Buenos Aires, vyměnila slávu za prostý život.

Chlapec, který utekl k cirkusu, se stal hvězdou Národního divadla – a zároveň mužem, jenž celý život skrýval koho opravdy miluje. Eduard Kohout dokázal vzdorovat nacistům i StB, ale ne době, která nutila mu neumožnila žít, jak by chtěl.

Jan Ruml vyrostl v rodině oddaných komunistů, ale jeho životní dráha vedla přesně opačným směrem. Když odmítl přizpůsobit se normalizaci, skončil mezi dělníky, v kotelnách a na venkovských statcích – a právě tam se zrodil budoucí disident.

Narodila se v istrijské Pule, dětství strávila v uprchlickém táboře a rodiče ji považovali za „ošklivé káčátko“. V dospělosti se z ní stala filmová bohyně italské erotické komedie a partnerka Jeana-Paula Belmonda. Štěstí však netrvalo dlouho.

Karel Kramář byl jediné přeživší dítě zednického mistra z Vysokého nad Jizerou a už jako chlapec mířil vysoko. Z pražského gymnázia se vyšvihnul mezi hvězdy vídeňského parlamentu, snil o federaci Slovanů a miloval vdanou Naděždu.

Když se v roce 1975 loučí s publikem v Paříži, svět v ní vidí legendu kabaretu. Ona sama v sobě nese vzpomínku na dětství v St. Louis, hrůzy rasových pogromů, riskantní mise pro francouzský odboj i bolestnou zkušenost ženy, která adoptovala 12 dětí.

Navenek sebejistý moderátor, uvnitř osamělý muž, který se bojí nedělního ticha. Luboš Xaver Veselý postavil život na mikrofonu, „žvanění“ i konfliktech s elitami. Příběh kluka z Tišnova, který se stal symbolem rozklížené důvěry v média.

Strýc Mašínů, hrdina odboje, který v kufru vezl bomby do Berlína, i velitel poválečných táborů, pod nímž umírali němečtí civilisté. Život Ctibora Nováka je sérií ostrých zatáček – od Vojenské akademie přes pankráckou celu až po hrob v Ďáblicích.

Syn hraběte, který podepsal deklaraci české šlechty proti Hitlerovi, skončil po roce 1948 jako „politicky nespolehlivý“ v lágru v Novákách. Z moravského zámku se přes garážmistrování a předstírané kulhání u PTP probojoval až k diplomacii v Paříži.

Petr Pokorný byl tváří české teologie druhé poloviny 20. století: voják–zdravotník, farář, učitel i překladatel Bible. Patřil k těm, kteří dokázali vzdorovat tiše, prací, myšlenkou a odvahou nepodlehnout době.

Vyrůstal mezi hříbaty na jihu Moravy a snil o tom, že jednou ovládne Velkou pardubickou. Václav Chaloupka svůj sen splnil – a hned několikrát. Ale cesta k vítězstvím byla plná bahna, zlomenin i ztrát, které bolí víc než prosté pády z koně.

V listopadu 1989 stál dvaadvacetiletý student na pódiu motolské posluchárny a četl první revoluční prohlášení. O dvanáct let později seděl v malé cele Villy Marista a Petr Pithart vyjednával jeho svobodu přímo s Fidelem Castrem.

Dvakrát přežil v hořícím letadle vlastní smrt a stal se legendou RAF. Když se však válečný hrdina František Truhlář vrátil domů, místo vděku se dočkal zděšení. Jeho tvář, sešitá plastickými chirurgy, budila na ulicích hrůzu a děsila děti.