Bude to velká sportovní, opravdu globální akce, která, snad vyjma olympijských her, nemá obdoby, jak co do sledovanosti, tak co do počtu zemí, které šampionát budou vysílat.
Bylo už dopředu jasné, že souboj s Chorvatskem bude soubojem, který nás teprve prověří a že jeho výsledek bude klíčový pro konečné pořadí ve skupině. Čekalo se těžké utkání.
Už je to pořádně dlouho, co český tým nestartoval na mistrovství světa ve fotbale. A to i přesto, že počet účastníků mistrovství se postupně rozšiřuje. Naposled jsme se dočkali v roce 2006.
Po letošním mistrovství světa hovořil trenér Radim Rulík i někteří experti o tom, že překážkou k větším úspěchům je malý počet Čechů v NHL a že na OH je třeba vzít maximum hráčů, kteří NHL hrají.
Dnes byl pro nás důležitý den na MS. V případě vítězství nad Spojenými státy jsme si mohli zajistit pro čtvrtfinále celkem pohodového soupeře - Rakousko. Nicméně Američané byli proti.
Před zahájením šampionátu jsme si mohli přečíst jak silný tým máme a že si nejspíš jedeme pro medaili. Realita ale nemohla být vzdálenější, podobně jako loni český tým propadl.
Bývá celkem zvykem, že špičkové české filmy to nemívají na výročních cenách nikterak jednoduché. Rozhodně to platí o mých nejoblíbenějších filmech v samostatné české historii.
Porodník Antonín Pařízek je ve svém oboru známým lékařem, jistě proto, že na tomto poli něco dokázal. Ostatně, mě rozhodně nepřísluší, abych hodnotil jeho odbornou způsobilost, takové ambice nemám.
Na juniorské mistrovství světa odjížděli naši mladí hokejisté s velkými ambicemi. Mluvilo se i o mistrovském titulu. Realita byla přece jen o něco méně senzační.
Je už dlouhodobou tradicí, že Česká televize každý rok nachystá pro Štědrý večer novou pohádku. Tradice je to dobrá, ostatně díky tomu má ČT širokou zásobu pohádek na celé období svátků konce roku.
Bydlím na samém konci křivoklátských lesů, v lokalitě, kde není zvykem, že by se tam sjížděli houbaři z širokého okolí. Přesto, alespoň letos, zde byla úroda nebývalá.
V nedělní Velké ceně USA se diváci nestačili divit nad rozhodnutími traťových komisařů. Tak okaté nadržování některému z jezdců, jaké se stalo v případě Verstappena, se jen tak nevidí.
Každým rokem přinášejí agentury děsivé zprávy o útocích žraloků na lidi. Nejinak tomu bylo i v tomto roce, naposled se odehrál tragický incident u jamajských břehů, kde byl napaden 16letý teenager.
O Nikolovi Šuhajovi panují dost mylné představy. Rozhodně to ale nebyl žádný kladný hrdina ani romantik. Ani žádný Jánošík, který by bohatým bral a chudým dával, chtěl se mít pouze sám dobře.
Čekání na českou medaili se i nadále protahuje. Ani pátý den nám nepřinesl úspěch. Vystoupení našich reprezentantů na těchto hrách tak stále víc zavání pěkným průšvihem. Dočkáme se vůbec medailí?
Čekání na první medaili je docela nekonečné, přitom už řada medailových kandidátů má svou soutěž za sebou. Snad to dnes konečně přijde ve slalomovém kanále, dobře medailově zaděláno máme i v tenise.
Plán české výpravy na zisk 10 medailí se začíná povážlivě hroutit, s tím, jak zklamává jeden medailový kandidát za druhým. Zatím to spíš vypadá tak, že budeme rádi za 7 medailí jako v Pekingu.
Olympiáda nabírá stále větší tempo, my zatím bohužel hlavně odčítáme medailové šance. Pokud se naši starají o nějaká překvapení, jsou to zatím jen ta negativní. Na první pozitivní stále čekáme.
První den OH v Paříži byl především poznamenán setrvalým deštěm. V podstatě se spustil déšť na začátku slavnostního zahájení a tohle počasí nás provázelo i po celou sobotu.
Viděl jsem už celou řadu zahajovacích ceremoniálů olympijských her. Byli mezi nimi ty relativně nudné, na které člověk celkem brzo (a rád) zapomene. Jiné ale utkví a zůstanou v paměti.
Naše reprezentace se sice probojovala na Euro, ale to samo o sobě by se nemělo považovat za úspěch, vzhledem k tomu, že se v posledních letech výrazně rozšířil počet účastníků až na letošních 24 týmů.
24. 7. začínají první olympijské soutěže a o dva dny později uvidíme zahájení XXXIII. letní olympiády v Paříži. Od soboty se pak naplno rozjedou soutěže a budou se rozdávat první medaile.
Voliči mají tisíc důvodů, proč nevolit Andreje Babiše. S každou další chybou, kauzou nebo úletem Babiše si říkám, zda konečně voliči prohlédnou a odmítnou jeho politiku.
Bývalý cyklista Lance Armstrong se ve svém podcastu dost ostře pustil do kritiky Pogačarova stylu závodění. Vyčítá mu, že je příliš chamtivý a chce vše vyhrát.
Včera se na Sport.cz objevil příspěvek, vztahující se k neobvyklému podcenění situace a vypadnutí britského favorita už v rozběhu závodu na 200 m na mládežnickém šampionátu.
Psal se rok 2008, bylo 21. srpna a na OH v Pekingu se konalo finále oštěpařek. Hlavní favoritkou na zlato byla naše Bára Špotáková, která o rok dříve získala svůj první titul mistryně světa.
S Morseovou abecedou jsem měl tu čest se seznámit v pionýrském oddíle. Řekli nám, že znalost morseovky nám pomůže v boji proti kapitalismu. Nepochopil jsem tedy jak, ale možná jsem zrovna chyběl.
Nástupová olympijská kolekce byla avizována jako něco speciálního a v tomto smyslu jistě nezklamala. Co se týče veřejnosti, ta ji ve velké většině odmítla coby nepovedenou.
Někdy ty nejbláznivější příběhy píše sám život a ani scénárista s tou nejbujnější fantazií by na něco takového nepřišel. Takový je i osud australského sportovce, kterého doslova políbila štěstěna.
Blíží se rozhodující duel o titul. Finalisté do něj vstoupí v rozdílném rozpoložení. Španělé s líbivou, kreativní hrou, Angličané kritizovaní za to, co předvádějí.
Na olympiádu do Paříže se kvalifikovalo celkem 30 českých atletů. To je o dva více než do Tokia, s čímž může panovat spokojenost. Tím spíš, že počty startujících se spíše snižují.
Máme za sebou osmifinále, každý z postupujících týmů se už čtyřikrát představil na trávníku. A i když platí fráze, že míč je kulatý, přece jen se začínají na základě předvedené hry rýsovat favorité.
Cristiano Ronaldo bezesporu patří mezi největší hvězdy světového fotbalu. Není to náhoda, že má takovou pozici, ve své kariéře toho dokázal hodně a získal si pověst výjimečného kanonýra.
Fotbal není pro každého, někdy se dlouho téměř nic neděje. Když si ale počkáš, přijdou úžasné momenty, kvůli kterým miliony lidí tento sport milují. Přesto existují ve fotbale jevy, které mu škodí.
Náš příběh na EURU končí. Fotbal je sice týmová hra, ovšem velmi často o výsledku rozhodují individuální chyby. Ty se dostavily, nicméně nejen od hráčů. O to je to smutnější.
Ve druhém zápase se, myslím, potvrdilo mé tvrzení, že to s českým fotbalem zase není tak zlé, jak to vypadalo v prvním zápase. O to smutnější je, že jsme z výrazné převahy vytěžili pouze bod.
Po úspěšném loňském roce, bronzu na MS v mixové štafetě a kvalitě našich čtvrtkařů, se právě zejména v mixu a dlouhé ženské štafetě jevila kvalifikace na olympiádu do Paříže spíše jen jako formalita.