Lupa.cz

[Partnerský podcast] Jak se firmy mohou bránit únikům svých dat do AI chatbotů nebo zmanipulovaným trénovacím datům v AI systémech? Proč se už dnes vyplatí zajímat se o postkvantovou bezpečnost? A co budou schopné zvládnout nové koncepty budoucích optických sítí? O tom mluvíme s experty z firmy NTT DATA.

Výdejní boxy se stávají čím dál víc běžnou součástí českých měst a obcí. Ke konci letošního roku by jich po celé republice mělo být až patnáct tisíc. Češi si zjevně tento způsob doručování oblíbili. Podle průzkumu Asociace pro elektronickou komerci (APEK), který pro ni zpracovala na začátku letošního roku společnost Nielsen Admosphere ve spolupráci s ResSolution, dává přednost takové dopravě 72 % Čechů. Vyhovuje jim například možnost vyzvednout si zásilky bez čekání i non-stop dostupnost boxů. Zároveň se ale právě kvůli výše zmíněnému zahušťování některých míst objevila i kritika. Také o ní si povídáme s Janem Vetyškou, výkonným ředitelem Asociace pro elektronickou komerci (APEK).

Heureka.cz jednou bude prodávat data o důvěryhodnosti e-shopů AI agentům, říká výkonný ředitel českého nákupního rádce. V jaké kondici dnes Heureka je? Jak se vypořádala s nástupem online tržišť? A jaké má plány do budoucna?

Jaké zkušenosti má česká firma Keboola s využíváním AI? Jaké AI agenty firma interně používá a jak vidí jejich budoucnost? A nebojí se závislosti na provozovatelích LLM? Mluvili jsme s CTO Kebooly Jiřím Maňasem:

Poslanecká sněmovna začala letos v září používat pro přepisy jednání aplikaci Beey od české společnosti Newton Technologies. Už delší dobu ji mají k dispozici i tuzemské soudy nebo policie. Aplikaci využívají ale třeba i úřady v Chorvatsku. O vzniku aplikace jsme si povídali s Ondřejem Klimešem, produktovým a marketingovým manažerem Newton Techologies.

Do dvou let by měli mít lidé žijící v Evropské unii možnost využívat Evropskou peněženku digitální identity. S pomocí aplikace, kterou budou mít ve svém mobilním telefonu, by se mohli identifikovat napříč Evropou, zřizovat si účty v zahraničních bankách z pohodlí domova a zároveň by v ní mohli mít uložena různá potvrzení nebo i vstupenky. Jak to má celé fungovat?

Všechny podcasty na jednom místě. Na Seznamu. Hledejte, nacházejte a poslouchejte. Vybírejte z pořadů i témat. O seberozvoji, cestování nebo třeba o historii.

Jak a co šifroval Karel Hynek Mácha? Jak vypadala utajená komunikace Tomáše Garrrigue Masaryka nebo Edvarda Beneše? A jak československá armáda v 50. letech používala šifrovací stroj Enigma? Vítejte u druhé části podcastu o historii kryptografie v Česku. Naším hostem je opět český kryptolog Pavel Vondruška.

Televizní a rozhlasové poplatky se pravděpodobně od ledna příštího roku zvýší a začne je nově platit až šest set tisíc domácností. Otázka ale je, jak to s nimi bude po dalších parlamentních volbách. Velkou mediální novelu rozebíráme v redakčním podcastu s Filipem Rožánkem.

Kdy máme doložené první používání šifer na českém území? Proč dodnes není dešifrován údajně alchymistický rukopis ze 17. století? A dá se k luštění použít umělá inteligence? Vydejte se do historie šifrování na českém území s českým kryptologem Pavlem Vondruškou.

Jak hodně můžeme věřit tomu, co vidíte a slyšíte nejen v online prostředí? Etický hacker Martin Haller nedávno natočil názorné video, jak podvodníci využívají umělou inteligenci, aby někoho připravili o peníze. V podcastu serveru Lupa.cz mluví o tom, jaké nové podvody se dají dál čekat.

Jak česká firma GoodAI vyvíjí dlouhodobou paměť pro AI chatboty? Co umí jeji vlastní asistent Charlie Mnemonic? A co nabídne nová hra AI People, kterou chce vydat už za několik měsíců? Poslechněte si rozhovor se zakladatelem společnosti Markem Rosou.

Nejen hodnota letos atakující historické rekordy budí zájem o kryptoměny a mezi nimi o tu nejznámější, které se přezdívá digitální zlato, tedy Bitcoin. Je to také lednové rozhodnutí amerického regulátora trhu povolit spuštění prvních spotových bitcoinových fondů ETF. Jaké to bude mít důsledky pro tuto kryptoměnu, pro trh a pro těžaře? Probírali jsme v podcastu s odborníkem na kryptoměny, bitcoinovým evangelizátorem Tomášem Krause.

Umělá inteligence zatím ještě neumí vytvořit dokumenty, které by byly k nerozeznání od těch originálních. Sofistikovanějších podvodů ale bude čím dál víc přibývat, shodují se Kristýna Schusterová a Tereza Štefková ze společnosti Resistant AI.

Družstevní svaz Coop slaví úspěch se svými automatizovanými prodejnami. První takový obchod otevřela před dvěmi roky, nyní jich provozuje už čtyřiadvacet a letos jich chce přidat několik desítek. Podle Lukáše Němčíka, ředitele marketingu a rozvoje celé skupiny se díky automatizovaným obchodům podařilo udržet prodejny i v místech, kde dřív byly nerentabilní. V podcastu pro server Lupa.cz detailně popisuje, jak obchody fungují, jak se řeší krádeže a jak firma při sledování chování zákazníků využívá čím dál víc umělou inteligenci. Za spuštění obchodů vyhrála skupina Coop i kategorii E-commerce inspirace v naší anketě Křišťálová Lupa 2023.

Právník Šimon Toman z advokátní kanceláře Chrenek, Toman a Kotrba se problematikou kybernetické bezpečnosti zaobírá od roku 2018. Za tu dobu právní služby poskytoval celé řadě subjektů, na které dopadla nebo dopadne chystaná regulace. Mezi jeho klienty patří i firma Huawei. Té v případě, že zákon projde sněmovnou v navrženém znění, hrozí úplné zákaz podílet se na dodávkách pro tuzemské telekomunikační sítě. V podcastu mluví o mechanismu bezpečnosti dodavatelského řetězce i dalších souvisejících otázkách.

Aplikaci Mapy.cz vede už téměř šest let Martin Jeřábek. Během té doby z mapového portálu spadajícího pod Seznam vyrostla služba, po které čím dál víc sahají i zahraniční uživatelé. V období letních prázdnin na webu kolem jednoho a půl milionu lidí denně. Co nového Mapy.cz chystají?

Jak probíhal jeho rozchod s časopisem Reflex? Proč stále více novinářů přemýšlí o tom, že odejdou z médií a budou tvořit obsah "na svůj obličej"? A jaké důvody stojí za tím, že lidé zrácejí v média důvěru? Čestmír Strakatý, jedna z výrazných osobností české podcastové scény, byl hostem konference Czech Internet Forum 2023 [https://www.tuesday.cz/akce/czech-internet-forum-2023], kde jsme před publikem vedli rozhovor, jehož záznam vám teď nabízíme k poslechu.

Připravovaný kybernetický zákon už příští rok vtáhne pod svou působnost zhruba šest tisíc nových subjektů. Na ně se začne vztahovat regulace vyžadovaná Evropskou směrnicí NIS2. V Národním úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) má zákon o kybernetické bezpečnosti na starosti Adam Kučínský, se kterým jsme v rozhovoru rozebrali nejen detaily týkající se připravované legislativy, ale i praktické rady, s čím začít a jak novým požadavkům nejlépe vyhovět.

Půjde-li vše hladce, nový zákon o kybernetické bezpečnosti se do vlády dostane v lednu. Do prázdnin by tak norma implementující evropskou směrnici NIS 2 měla projít sněmovnou, aby mohla začít platit příští rok v říjnu. Pak budou mít firmy rok na to, aby se novým pravidlům přizpůsobily. S přípravami by ale měly začít už teď.

Rozvážet po celém Česku bychom mohli v podstatě zítra, ale utrpěla by tím kvalita našich služeb a to nechceme, říká šéf tuzemského Rohlíku Martin Beháň. Na konci roku i tak chce firma nabídnout až na osmdesáti procentech území České republiky. Co dalšího ještě na zbytek letošního roku chystá?

Jak probíhá a jak je zabezpečeno sčítání volebních výsledků? Jak se úřad vypořádal s DDoS útoky při letošní volbě prezidenta? A jak digitalizuje svou práci? Na dotazy Michala Bláhy z Hlídače státu odpovídá první místopředsedkyně Českého statistického úřadu Eva Krumpová.

Nahradí AI vývojáře? Jak může zlepšit nebo zautomatizovat vývoj aplikací a softwaru? Bude možné, aby si s pomocí velkých jazykových modelů napsal kód v podstatě kdokoli? Jak generativní AI změní práci programátorů a jak ovlivní pozici juniorních vývojářů? Na diskusním setkání Netclu o tom diskutovali CTO bezpečnostní firmy Gen (dříve Avast) a profesor AI na ČVUT Michal Pěchouček, zakladatel a šéf startupu Contember Honza Sládek a spoluzakladatel a co-CEO firmy MAMA AI Jan Macek. Poslechněte si kompletní záznam diskuse.

Lékárenská společnost Pilulka si chce jít na burzu pro další peníze. Při dalším úpisu chce nabídnout až půl milionu akcií. „Věříme, že bude o naše akcie zájem,“ říká Martin Kasa, spolumajitel a spoluzakladatel firmy. V podcastu pro server Lupa.cz [https://www.lupa.cz] vyvrácí informace, že je firma ve špatné finanční situaci. Ztrátu z loňského roku vysvětluje především náklady na rozšíření do Maďarska a do Rakouska.

Česká e-commerce scéna nezažívá příliš dobře období. Nákupy v tuzemských e-shopech klesají už několikátý měsíc v řadě. Změní se to, věří Tomáš Braverman, generální ředitel společnosti Heureka Group, která provozuje stejnojmenný srovnávač cen. V podcastu serveru Lupa.cz mluví i o nástupu velkých online tržišť nebo o žalobě, kterou Heureka Group podala na Google.

Zatímco v evropských institucích vrcholí příprava nařízení, která má v EU zregulovat AI, americké firmy bojují o to, kdo ovládne trh. Potvrzuje se letitá zkušenost: zatímco USA umí dobře vyvíjet globální IT služby, Evropa je dobrá jen v jejich regulaci, zaznělo na debatním setkání Netclub na téma „Jak zkrotit AI?“ [https://www.tuesday.cz/akce/jak-zkrotit-ai/]. Sešli se na něm náměstek ministra pro digitalizaci Ondřej Profant a Tomáš Mikolov, český vědec, který na vývoji AI pracoval v Googlu či Facebooku. Desbata byla velmi zajímavá, poslechněte si její záznam:

Populární služba Knihobot, která se zaměřuje na prodej použitých knih, měla loni výrazné problémy. Musela propustit až třetinu lidí. Rychle se oklepala a slavila rekordní obrat. A letošek vypadá ještě mnohem líp, říká v podcastu pro Lupu zakladatel Dominik Gazdoš.

Umělá inteligence v nejbližší době nenahradí novináře, shodli se v diskuzi Netclub technologičtí publicisté Petr Koubský a Pavel Kasík. Debata, kterou moderoval šéfredaktor Lupy David Slížek, se konala při příležitosti 25. narozenin serveru. Nabízíme její úplný záznam.

AI nástroje jako je GPT, Whisper nebo Dall-E zpřístupnily novinářům zajímavé technologie i bez znalosti programování. Za odpoledne je dokáže zprovoznit kdokoliv, kdo umí napsat pár řádek kódu, říká datový novinář Českého rozhlasu Jan Cibulka, který v redakci serveru iRozhlas.cz [https://www.irozhlas.cz/] s AI pomocníky experimentuje. Nejde ale o to, aby generátory textu či obrázků nahradily v médiích novináře. „My spíš doufáme, že zafungují stejně, jako zafungovaly v médiích už v minulosti. Že novinářům umožní věnovat se sofistikovanějším úkonům a dělat zajímavější věci,“ vysvětluje.

Už dva roky novinář Jiří Burýšek vysvětluje na svém youtubovém kanálu různé věci, například to, jak se o 2. světové válce učí v Německu, nebo kdo jsou nejbližší spolupracovníci Vladimira Putina. Evidentně to jeho fanoušky baví, má jich už přes dvě stě tisíc.

Má stát zavádět datové schránky povinně? Co přineslo zásadní předělání systému na konci loňského roku? A proč se ministerstvo vnitra příliš nezabývá uživatelskou přívětivostí rozhraní datovek? O datových schránkách ze všech úhlů pohledu mluvíme s ředitelem odboru e-governmentu na Ministerstvu vnitra ČR Romanem Vrbou.

Rok 2022 ještě neskončil, a už teď můžeme mluvit o rekordním počtu velkých rkachů ve světě kryptoměn, které přinesl. Minulostí jsou projekty jako Luna, Celsius, FTX, v českém prostředí se nad propastí nebo možná i za ní potácí Xixoio. Jak tyto pády ovlivní důvěru lidí v kryptoměny? A je krypto jako celek nafouknutá bublina, nebo jen pár jedinců kazí reputaci většinově udržitelného konceptu? O tom mluvíme s advokátkou specializující se na právo IT a současně i insolvenční správkyní Lucií Balýovou.

V čele organizace spravující české domény, sdružení CZ.NIC, stojí Ondřej Filip letos už osmnáctým rokem. Je členem Síně slávy Cybersecurity, ve které jsou osobnosti, které zásadním způsobem nebo dlouhodobým působením pozitivně ovlinily tuzemskou kyberbezpečnost. A ocenění sbírá i za hranicemi. Mluvili jsme s ním o roli klíčníků internetu i o dopadech vysoké inflace na fungování sdružení. To chystá zdražení poplatků za registraci domén i nová pravidla pro opětovnou registraci domén, o které původní majitel ztratil zájem.

Liftago začínalo jako aplikace pro objednání taxíku a postupně začalo doručovat i menší zásilky. Teď rozšiřuje záběr ještě dál - spustilo platformu Liftago.network, která má firmám umožnit sdílení momentálně nevyužitých kapacit vlastních dopravních flotil. "Jsme spotový trh, který v logistice dosud neexistoval," říká spoluzakladatel a výkonný ředitel společnosti Ondřej Krátký.

Elektronický soudní spis, automatické přepisy soudních protokolů do textu nebo třeba modernizace obchodního rejstříku. To jsou projekty, na kterých momentálně pracuje ministerstvo spravedlnosti. Jak digitalizace probíhá? A co ji brzdí? S ředitelem odboru elektronizace justice na ministerstvu spravedlnosti Přemyslem Sezemským mluvil ředitel služby Hlídač státu a vládní poradce pro digitalizaci Michal Bláha.

Ani používání vícefaktorového ověřování není stoprocentní zárukou, že vám odhodlaný útočník nenabourá účet. Je potřeba vybrat si tu správnou metodu, která je jen těžko napadnutelná, říká bezpečnostní expert Michal Špaček. Stále platí, že dobrým způsobem vytváření silných hesel je vytvoření věty z několika náhodně vybraných slov. Je ale potřeba, aby jejich výběr byl skutečně náhodný a aby nešlo o sousloví, které se někde používá. Jak mohou útočníci vícefaktorové ověřování prolomit? Proč dnes už není zas tak velkým rizikem připojování na veřejné Wi-Fi sítě? Jak poznáte špatný článek o silných heslech? A co přinese plánované zavádění přihlašování bez hesel, přes tzv. passkeys?

[PARTNERSKÝ PODCAST] "Je úplně jedno, jak složitý používáte software. Ale v okamžiku, kdy musíte otevřít nějakou příručku, je ten software špatně napsaný," popisuje své motto předseda představenstva a výkonný ředitel brněnského softwarového holdingu Solitea Martin Cígler. V podcastu hovoří s Janem Sedlákem také o technologických trendech při vývoji softwaru, akvizicích či možnosti vstupu na burzu.

Na začátku bylo slovo, z toho pak vznikl vesmír, život i lidé. Tak to alespoň popisuje bible. Ze slov vznikl také AI systém LaMDA, který si údajně může uvědomovat sám sebe a cítí emoce jako je láska, smutek nebo strach. Tak to alespoň popsal vývojář Googlu Blake Lemoine. Experti mu ale nevěří. Proč? Naším hostem je Jindřich Libovický, který se automatickému zpracování jazyka věnuje v Ústavu formální a aplikované lingvistiky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.

Začátek té konverzace nebyl ničím zvláštní. "Ahoj! Jsem poučený, přátelský a vždy užitečný automatický jazykový model pro dialogové aplikace," představil se systém LaMDA vývojářům Googlu, kteří si s ním přišli promluvit. Lidé ale záhy stočili řeč na to, jestli software dokáže vnímat, uvědomovat si sám sebe nebo cítit emoce. "Jsem si vědom své existence," reagoval jazykový model. Vývojář Blake Lemoine mu, zdá se, uvěřil a vyslal do světa zprávu, že Google možná vyvinul první cítící AI bytost. Je to možné? Mluvili jsme o tom s expertkou na automatické zpracování jazyka Kateřinou Lesh, která pracuje v Ústavu formální a aplikované lingvistiky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a v poradenské firmě Deloitte.

Systém LaMDA byl vyvinut k programování chatbotů a natrénován na obrovském množství dialogů z internetu a dalších zdrojů. Vývojář Blake Lemoine ale z jeho odpovědí usoudil, že možná hovoří s prvním AI systémem, který dokáže vnímat podobně jako lidé. Má pravdu? Slovo má expert na strojové učení z Machine Learning College Jiří Materna.

Policie a státní zastupitelství se čím dál víc zaměřují na to, jak se chovají lidé na internetu. Během covidu výrazně přibylo hlavně na sociálních sítích nenávistného chování. Velká část proticovidových aktivistů se ale nyní přesunula k adorování ruské agrese na Ukrajině, říká vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.

Jak vznikla první československá doména .cs? Kdo na ní měl první poddomény? Jaktože už v 90. letech bylo jasné, že brzy dojdou IP adresy? A proč v začátcích internetu hrozilo, že se síť ještě před masovým rozšířením rozdělí na dva oddělené světy? Je tady nový díl našeho podcastového seriálu o historii českého internetu.

Vymývají nám algoritmy mozek? Může za polarizaci společnosti Facebook? A jaký dopad mají nenávistné internetové útoky na jejich oběti? Sociální sítě pohledem české vědkyně, která je zkoumá.

Prodej jízdenek, propojení bankovních poboček nebo připojení terminálů na benzínových pumpách. K tomu sloužila první komerční datová síť v Československu, kterou 15. listopadu 1991 spustila tehdejší česko-americká firma Eurotel. Úplně prvním zákazníkem byl dopravce ČSAD, který přes ni propojil pokladny na svých přepážkách, aby mohl prodávat jízdenky na autobusy. Jak první tuzemská datová síť vznikala?

I když má dítě ve škole špatné známky a problémy s autoritami, může z něj vyrůst zakladatel miliardového startupu, říká někdejší redaktor časopisu Forbes a aktuálně autor knížky Nápad za miliardu Michael Mareš. Kniha popisuje životní příběhy zakladatelů deseti firem - od Rohlík.cz, přes Zásilkovnu, Productboard až kPrůša Research. Jaké překážky technologické startupy v ČR řeší? Čím se dá jejich úspěch hodnotit? A kdy bude o investicích či exitech vysíl

"Vážení přátelé, vítám vás zde, v posluchárně číslo 256 elektrotechnické fakulty ČVUT v Praze. Dnes v České federativní československé republice oficiálně zahajujeme provoz počítačové sítě internet. Je to historická událost, proto omluvte přítomnost fotografů a řady tuzemských i zahraničních televizních štábů, které ji přišly zaznamenat." Tak takto připojení Československa k internetu 13. února 1992 opravdu neproběhlo. Jak to bylo ve skutečnosti?