Mandik Libor 2

K těsnějšímu provázání osudů Plzně s husitskými bojovníky z jiných měst došlo záhy poté, co se na historické scéně objevili poprvé a kdy se sem s Janem Žižkou uchýlili.

Pivo z Měšťanského pivovaru, které má na mysli většina lidí, když se zmíní o plzeňském, zahájilo svou zázračnou dráhu na cizí trhy roce 1842.

Z jedné strany bývala Plzeň na svůj největší podnik hrdá, na straně druhé jí v dobách válečných přinášela jako jedné z rozhodujících zbrojovek Evropy víc utrpení než užitku.

Shodou nepříznivých okolností a ke škodě nás všech se Plzeň nestala kulisou pro žádnou ze staveb největšího barokního architekta v českých zemích jménem Giovanni Basilio.

V době svého největšího podnikatelského rozmachu a vrcholu tvůrčí euforie se s ním mohl někdo jiný z řad rakousko-uherských stavitelů jen těžko srovnávat.

Okupační režim, který muselo město absolvovat po dobytí generálem Mansfeldem 21. listopadu 1618, trval přes dlouhé dva roky. Až do 26. března 1621.

První a jediný historický rytířský turnaj přímo v centru města zažilo plzeňské náměstí díky habsburskému Ferdinandovi Tyrolskému.

Historka o tom, že železniční most mezi Velkou Chuchlí a Braníkem stavěli právníci, lékaři a filozofové je všeobecně známá, až jí mnoho lidí bezmezně věří.

Kdekoliv u nás objevím město, kde vybudovali nějakou křížovou cestu, tak neodolám. Podle možností se ji pokusím projít od prvního až po poslední zastavení.

Je prokázáno, že Johann Wolfgang von Goethe strávil u nás celkem 1 114 dnů, téměř dvakrát tolik, co v jeho druhé nejoblíbenější zahraniční destinaci v Itálii.

Zkušený cestovatel a autor knižního bestseleru Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic se rozhodl vybudovat na svých literárních schopnostech další kariéru.

Alternativní způsob života, odpor vůči autoritám, svoboda mimo tradiční společnost, uspořádání života jinak a bez nadvlády peněz. Vítejte v Christianii!

Založením muzea v roce 1878 vyvrcholily snahy plzeňských vlastenců o to, aby se ohromné množství sbírek soustředilo na jedno místo a do jedné budovy.

Z prostředí západních Čech sice nevzešel žádný z mistrů štětce absolutně světového věhlasu, nicméně jeden z nich k tomu rozhodně neměl daleko.

Téměř při každé diskusi s mostními odborníky na něj přijde řeč. Je natolik výjimečný a nápadný, i když ani nemá pořádné jméno. Říká se mu jednoduše Železniční.

V době pionýrského budováním našich prvních železnic se objevila společnost s názvem Plzeňsko – březenská dráha, známá pod zkratkou EPPK.

Schopných specialistů na plzeňském stavebním úřadě působilo více, ale jeden z nich ovlivnil Plzeň úplně nejvíc ze všech: Hanuš Zápal.

Je šest hodin ráno a na kalendáři se píše datum 21. června 1948. Na dvoře plzeňské věznice na Borech právě přivádí eskorta dalšího muže, odsouzeného na smrt oběšením.

Proslulý vojevůdce rodem z Trocnova nehodlal mrhat časem. Jako kdyby předvídavě tušil, že už mu z něj do konce života mnoho nezbývá.

Zajet si za koupáním do Svaté země možné je. Nebýt současných problémů s válečným konfliktem, Středozemní moře by pro tento účel nabízelo řadu nádherných pláží.

Nedávná rekonstrukce plzeňského hlavního nádraží ohromila veřejnost svojí architektonickou čistotou a přitáhla pozornost všech, kteří tudy denně nebo jen občas projíždějí.

Vykutálená dvojice S + H je dostatečně známá po celém loutkovém světě a s místem jejich narození či stvoření si můžeme být jisti stoprocentně.

Pojem Pětatřicátníci patří mezi takové, které si s Plzní spojují lidé ze všech koutů republiky, i když možná toto město ani nikdy nenavštívili.

Díky jednomu z celosvětově nejznámějších Čechů Emilu Škodovi zůstává logo s okřídleným šípem dodnes všude nepřehlédnutelné a všem srozumitelné.

V čele husitských armád se vystřídala řada zajímavých velitelů, ale Prokop, kazatel bez obvyklé bradky, a proto také s označením Holý, byl naprostou výjimkou.

Ještě týden před svou smrtí v roce 1832 napsal třiaosmdesátiletý Johann Wolfgang von Goethe nejmilejšímu českému příteli poslední ze svých četných dopisů.

Na začátku roku 2025 bylo na území ČR evidováno přesně 18 233 silničních a dálničních mostů. Většina z nich naprosto běžných, ale některé přímo jedinečné.

Možná nezaslouženě se milionová aglomerace na pobřeží Egejského moře Thessaloniki krčí ve stínu celosvětově mnohem proslulejších Athén.

Budování prvních úseků dálnic je už dávnou minulostí. Přirozeně se tak naskytla nutnost i lákavá možnost překonávat terénní překážky stále smělejšími konstrukcemi.

Legenda o Kozinovi. Každý, kdo se jen trochu hlouběji ponoří do tajů našeho jazyka, literatury a historie české, nemůže ten zvláštní výrok přehlédnout.

Plzeňská madona se jí říká jenom kvůli městu, kde se nachází. Stojí v Bartolomějském chrámu a zobrazuje jednu z možných variant matky Boží…

Jen přetěžko by se na hydrologických mapách českých a jistě i evropských měst hledalo sídlo, kde se na nevelikém území stékají hned čtyři říční toky.

Vídeňský architekt Adolf Loos tak dlouho pracoval pro plzeňskou stavební firmu Kapsa a Müller, až se z toho zrodila vila, u nás jedna z nejpozoruhodnějších.

Pojmenování dopravních staveb či jednotlivých lokalit po zemřelých prezidentech bývalo v Československu hojně využívaným pravidlem.

Oficiální název plzeňského náměstí Republiky se různě měnil a vlastně ani nebylo tak důležité, jestli se slovo náměstí psalo s malým, nebo velkým písmenem N.

V roce 1973 se pro automobilový provoz, a příští rok i pro metro, otevřel most Klementa Gottwalda. Později jej přejmenovali na Nuselský.

S odstupem času se už zdá být nepochopitelné, jak mohl Josef Kajetán Tyl klesnout z pozice hvězdy českého divadla až na úroveň hladovějícího herce.

V ulicích slovenského hlavního města mnoho připomínek naší společné minulosti nenajdete – tedy až na dvě podstatné výjimky.

Když koncem devatenáctého století převzal vedení dostavby svatovítské katedrály na pražském Hradě, jeho jméno už v Čechách rezonovalo dostatečně silně.

V poválečném období za režimu před rokem 1989 u nás v Československu vznikla celá řada pozoruhodných staveb. Skvostem mezi nimi je i most zvaný Žďákovský.

Jistou dobu se pohyboval na dvoře Rudolfa II., jmenoval se Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic a jako aktivní sympatizant českých stavů skončil po Bílé hoře na popravišti.

Velbloudí příběh ze samého konce válek kališníků proti katolickým protivníkům se díky své absurditě snad ani nikdy neoposlouchá.

Říká se, že jablko nepadá daleko od stromu. Mezi výjimky spadá i počínání Karla Škody, nástupce v rodinné dynastii ve firmě slavného otce Emila.

Schylovalo se ke konci třicetileté války. Ta v Čechách začínala psát svoje první kapitoly a ironií osudu v nich měla kapitoly poslední také dovršit.

Nevelký výběžek vycházející z Pyrenejského poloostrova je sám o sobě poloostrovem, jenž směřuje k Africe a jmenuje se Gibraltar.

Z relativně dlouhého, celých šedesát čtyři léta trvajícího života Jana Žižky, se podařilo historicky důvěryhodně prozkoumat pouze posledních šest let.

Slovo synagoga původně vyjadřovalo v řečtině výraz „shromáždění“, tedy ne nutně budovu. Teprve později už se tím chápalo vlastní místo pro shromáždění.

Do našich nejproslulejších lázní se jezdí z nejrůznějších důvodů. Za léčením, kvůli filmovému festivalu, za kolonádou s Vřídlem a oplatkami, nebo také kvůli romantické přírodě.

Plzeňský tiskař Jan Fencl Mantuán se choval spíše jako osvícený vydavatel a nakladatel než jako úzce profesně zaměřený mistr tisku.

O charakteru Albrechta z Valdštejna snad nejlépe svědčí jeho hříchy mládí, kdy se pohyboval hlavně na Moravě, kde získával své první nemovitosti ještě ve službách moravských stavů.

Když si tu kontroverzní, podivínský a mnohým snad i sympatický habsburský císař Rudolf II. našel bezpečný azyl před morem, převrátilo to život města vzhůru nohama.

Samozřejmě, že od těch událostí uplynulo již více než šest set let, ale přesto. Jak by se dnešní Češky a Češi cítili uprostřed té vřavy plné kališnických ideálů?

S architektem Štechem, jenž si své povolání vybral po vzoru otce, také stavitele, si jeho umělecký partner Mikoláš Aleš rozuměl takřka ve všem.

V Plzni se nejdříve objevil koncem třicetileté války jakýsi Jacobo Augustono, jehož spoluobčané přejmenovali na více česky znějící Jakub Auguston.

Pamětní deska Františka Křižíka u místa jeho původní plzeňské dílny U Zvonu už neexistuje, protože bývala umístěna na domě již dávno demolovaném.

Během střetů armád kališníků s katolíky se naše země dostaly do situace, kterou jejich potomci u nás i v Evropě už nikdy nechtěli zažívat. Násilí, zabíjení, zmar.

Není sporu o tom, že v době nástupu průmyslové revoluce a vzniku prvních podniků u nás sehráli významnou roli v rozehrané hře o kapitál Židé.

Budoucí hudební skladatel se v mládí ženám nevyhýbal, ba naopak jeho citlivou duši přitahovaly bezmezně. Zprvu miloval téměř všechny, ale jako maturant už jenom jednu…

Hanáckou metropoli miluji a zajíždím tam vždycky, když se k tomu vyskytne sebemenší příležitost. Jenom škoda, že cestu tam mám prakticky přes celou republiku.

Mírové období po bitvě u Lipan, kterou u nás 30. května 1434 vyvrcholil čas nekonečných husitských válek, přineslo určité uvolnění napětí. Ale…