Martin Fendrych

Prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal v Berlíně 14. dubna ukrajinsko-německou dohodu o obranné spolupráci. Začalo tak strategické partnerství obou zemí.

Ocitli jsme se v době, kdy se už zřejmě nemůžeme spoléhat na trvalou a jistou vojenskou ochranu Spojených států. Americký prezident Trump dokonce nahlas uvažuje o stažení USA z NATO. K tomu by ovšem potřeboval souhlas Kongresu a nezdá se, že by ho mohl získat. To však neznamená, že nemá jiné cesty, jak Evropě pomoc odepřít. Evropa proto musí rychle najít cestu, jak si sama zajistit bezpečnost.

Nejen minulá vláda Petra Fialy uvažovala o obraně země. Vláda Andreje Babiše o ní přemýšlí taky. Jako prioritu vidí protivzdušnou obranu. Armáda proto navrhla, jak jí dosáhnout. Až potud je všecko dobře. Problém tkví v tom, že nová vláda na vybudování protivzdušné obrany nechce dát peníze.

Velikonoce jsou za námi, za námi je i papežské požehnání Urbi et Orbi, „Městu a světu“, které papež Lev XIV. tradičně pronesl v neděli ve Vatikánu.

Jedna učitelka z prestižního pražského gymnázia mi vyprávěla, jak se dětí ptala, co pro ně znamenají Velikonoce. Odpověděly: „Jedeme na pět dní na chalupu, budeme mít pět dní volno.“ Odpovědi by asi byly jiné někde na jižní Moravě, tam by se pletly pomlázky, ale platí, že jsme mimořádně silně ateistický národ. Na venkově se ještě leckde drží koledování, vypráskat dívky a získat malovaná vejce.

Pořád dokola slyšíme, jak důležité je vzdělání, jak musíme pečovat o naše školství, jak si musíme vážit učitelů. Jenomže „skutek utek“. Nastoupil nový ministr Robert Plaga (ANO) a nedávno oznámil, že o rok odkládá povinnost základních škol učit podle nových vzdělávacích programů. Povinně budou na základních školách a nižších stupních víceletých gymnázií zavedeny až od září 2028.

Stalo se, co bylo očekáváno. Mandátový a imunitní výbor doporučil Sněmovně, aby nevydala k trestnímu stíhání poslance a premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedu dolní komory Tomia Okamuru (SPD).

Milion chvilek pro demokracii uspořádal demonstrace v Praze a po celé republice na podporu prezidenta Pavla, s nímž válčí předseda Motoristů sobě Petr Macinka.

Se zděšeným údivem sledovali občané i politici v Evropě, jak americký prezident Donald Trump vyhrožoval, že zabere Grónsko. Klidně silou. Zdá se, že se se šéfem NATO Markem Ruttem nakonec dohodl jinak, ale pro evropské i další politiky se Trump stal nespolehlivým, dokonce riskantním partnerem.

Pěstovat spor je snadné, pěstovat dohodu je mnohem těžší. Motoristé sobě se rozhodli pěstovat spor s prezidentem Petrem Pavlem, který odmítl jmenovat Filipa Turka ministrem, a jde jim to od ruky. Mají ve vládní koalici plnou podporu Okamurova hnutí SPD, ale i hnutí ANO.

Nový ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) hned po uvedení do úřadu oznámil, čím se chce ve svém resortu zabývat. Řekl, že naváže na věci, které jsou už v běhu, samozřejmě neopomněl digitalizaci, z níž se stala jakási mantra současnosti.

Minulému premiérovi Petru Fialovi (ODS) jsme se v listopadu 2023 smáli za jeho nákup Nutelly v Německu. Za „objev“, že máme dražší potraviny než Němci. Objevil Ameriku. Tehdy jsem psal, že by od Fialy bylo odvážnější připomenout, že v tom roce byl Andrej Babiš (ANO) s majetkem přes 170 miliard korun podle časopisu Forbes pátým nejbohatším českým občanem. Tehdy přes svěřenské fondy ovládal potravinářsko-chemický holding Agrofert.

Máme novou vládu, jinou vládu, a vyhlížíme do roku 2026. Mnozí s obavami. Příliš mnoho věcí je nejistých. Jsme přirozeně soustředění na domácí události, na to, jak se budeme mít, jestli poroste ekonomika, jestli porostou platy a důchody.

Nástup vlády Andreje Babiše byl mediálně impozantní. Voliči ANO, SPD a Motoristů sobě měli začátek vnímat jako smršť, jako začátek nové doby, jako velikou změnu k lepšímu a jako konec „spálené země“, jak Česko opozice ještě nedávno popisovala.

Server EU Observer přišel spolu s novináři z Novaja Gazeta Europe se zajímavou analýzou. Sestavili seznam moskevských přisluhovačů neboli ruských kolaborantů v Evropském parlamentu. Novináři porovnávají deváté volební období europarlamentu, trvalo od roku 2019 do roku 2024, s novým volebním obdobím. V obou nacházejí skupinu poslanců, která důsledně hlasovala, a ta nová hlasuje dál, proti rezolucím odsuzujícím Moskvu nebo podporujícím Kyjev.

V Brazilském Belému skončila světová klimatické konference COP 30, tedy Conference of the Parties, konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu. Konala se na okraji Amazonského pralesa. Proč, to je snad jasné. Amazonie má dvě charakteristiky: za prvé je naprosto klíčová pro stabilitu klimatu a za druhé patří mezi nejohroženější ekosystémy na naší planetě.

Ruská válka na Ukrajině mění přístup evropských zemí k obraně, k armádám. Německé vládní strany se dohodly, jak změnit vojenskou službu.

Formuje se nová vláda, hnutí ANO v ní obsadí ministerstvo školství. U nás se za nejvýznamnější posty považují finance, hospodářství, vnitro, obrana. Školství ne, přitom právě tam jde o naši budoucnost.

Ruské manipulace na sociálních sítích. To je jedna ze sil, která mění současnost, mění mysl voličů, mění nás, pokud jí nerozumíme, pokud ji neumíme prokouknout.

Jeden z velkých českých problémů tkví v tom, že jsme si neujasnili, jaký máme vztah k Evropské unii. Nebo, abych byl přesnější, že velká část obyvatel stále tak docela nepochopila, že Unie jsme my, že Česko je EU. Dobře je to vidět na hádce – nikoli debatě – o nových emisních povolenkách.

Volby do Sněmovny přinesly změnu. Dosluhující premiér Petr Fiala oznámil, že na příštím kongresu už nebude kandidovat na šéfa ODS.

Jeden moment světové politiky mi v poslední době přijde děsivý. Velmi přesně to v Deníku N popsal poradce prezidenta Petra Pavla a bývalý velvyslanec ve Spojených státech Michael Žantovský.

Blížící se volby dělají s politiky divy. Těsně před nimi by dokonce chtěli dělat to, co slibovali před čtyřmi lety, když ještě nebyli ve vládě. Potom to ale pořád nešlo, až najednou, sedm neděl před volbami, ministerstvo zemědělství začne po firmách holdingu Agrofert vymáhat dotace, které čerpaly nezákonně, což oznámil ministr zemědělství a předseda lidovců Marek Výborný, lídr koalice Spolu v Pardubickém kraji.

Ústavní soud rozhodl, že Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) chybovala, když neumožnila otci jedné z obětí střelby na Filozofické fakultě UK v Praze nahlédnout do spisu. Otec chtěl vědět, jak inspekce prověřila postup policie.

Výzkumná agentura STEM nabídla zajímavé šetření, které má opřeno o více než sedm tisíc respondentů. Zjišťovala kupříkladu, jestli ANO volí hlavně staří, zatímco mladí volí více vládní strany plus Piráty. Výsledky analyzoval Deník N.

Spojené státy a Evropská unie mají nejvýš 18 měsíců na to, aby se připravily na možný rozsáhlý konflikt s Čínou a Ruskem. To není strašení nějakého vyplašence. Agentura Interfax píše, že to tvrdí šéf evropského velitelství Spojených států a vrchní velitel sil NATO v Evropě Alexus Grynkewich.

Bylo by zajímavé vědět, o jaké voliče teď vlastně Andrej Babiš usiluje. O nějaké nové, stále nerozhodnuté, usilovat musí, protože mu preference nerostou a sen o tom, že ANO bude vládnout samo, se rozplývá jak máslo na slunci.

Zdravotnický deník uspořádal konferenci o prevenci zdravotních rizik. Tématem byly také screeningy, vyhledávání příznaků různých nemocí u lidí, kteří zatím nemají žádné potíže. Cílem je zachytit onemocnění v raném stádiu, aby léčba začala včas a zabrala. Čím se na nemoc přijde později, tím je také léčba dražší. U nás v posledních letech nově probíhají kupříkladu screeningy rakoviny prostaty u mužů, rakoviny plic, výdutě břišní aorty a osteoporózy.

Přesně rok po evropských volbách se frakce Patrioti pro Evropu setkala ve Francii, na zámku ve Fontainebleau. Účastníci oslavovali vítězství Národního sdružení (RN) Marine Le Penové. Nechyběl maďarský premiér Orbán a šéf hnutí ANO Babiš. Ostře útočili na Brusel. Babiš navíc nadával na českou vládu, jako by stál někde doma na mítinku.

Volební program hnutí ANO je něco jako tajemný kontinent „terra australis inkognita“, který se na mapách objevoval od 15. století. Tak jako tehdy všichni předpokládali, že někde na jihu planety něco bude, ale nikdo nevěděl přesně co, nyní se dá předpokládat, že hnutí ANO nějaký program mít bude, ale nikdo přesně neví, co bude obsahovat.

Sýrie se po krátké přestávce vrátila do západních médií. Tentokrát je to kvůli zdánlivě nepodstatné věci, regulaci provozu bazénů a pláží. Jenže je tu přece jen důvod, předpisy regulují i to, jaké plavky smějí syrské ženy nosit na veřejnosti.

Pochopení minulosti je klíčem k budoucnosti. Bitcoinová kauza začíná dávat smysl. Tusk dostal důvěru, ale co bude dál? Na modly se v Rusku nesahá. Ani na Navalného.

Jak se to dělá, když chce politik poštvat své voliče proti ukrajinským uprchlíkům? Modelový příklad rozdmychávání nenávisti předvádí předseda SPD Tomio Okamura.

Jsme v předvolební kampani a v takovém čase se bohužel někdy přehodnocují i logické a zjevně správné postoje. Děje se to kupříkladu při projednávání novely trestního zákoníku, ve které skupina poslanců v čele s Barborou Urbanovou (STAN) navrhuje, aby vznikl takzvaný dětský certifikát.

Jedna ošklivá současná událost. Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv minulou sobotu na sociální síti Telegram přál smrt české senátorce Miroslavě Němcové (ODS).

Změnil by se vztah Česka k Ukrajině, kdyby u nás vládlo Babišovo ANO? Kdyby hnutí po podzimních volbách sestavilo vládu? Prkotina? Ne. Nic důležitějšího než válku na Ukrajině teď jak Česko, tak Evropská unie neřeší. A pro bezpečí sedmadvacítky je nutné, aby zůstala v podpoře Ukrajiny maximálně jednotná. Pokud jde o nejednotu, bohatě stačí, co dnes předvádí slovenský premiér Fico a maďarský premiér Orbán. Oba blízcí Andreji Babišovi (ANO).

Maďarský premiér Orbán ještě není připraven odsouhlasit prodloužení protiruských sankcí. Oznámil to na konci summitu lídrů Evropské unie v Bruselu 19. prosince. Hodlá počkat až na lednovou inauguraci zvoleného prezidenta Spojených států Donalda Trumpa, oznámila agentura Bloomberg.

Pokud chcete něco vědět o tom, kde žijete, stojí za to sledovat šéfa výzkumné společnosti PAQ Research Daniela Prokopa. Nedávno dal rozhovor Hospodářským novinám, kde mluvil o úrovni vzdělání u nás a o českých elitách. „V Evropě patříme k zemím, kde panuje největší závislost výsledků vzdělání na sociálním postavení rodiny a na regionu, z něhož žáci pocházejí,“ uvedl.

V Polsku jako v jiných státech je hluboce polarizovaná společnost. Jak moc proti sobě stojí liberální a konzervativní proud, který je silnější? Existují už před květnovými volbami v příštím roce nějaké první průzkumy ohledně dvou prezidentských kandidátů? A čím to, že tam nikdo nekritizuje zvyšování výdajů na obranu? Moderuje Barbora Tachecí.

Máme novou Evropskou komisi. Definitivně ji nedávno schválili europoslanci ve Štrasburku. Což popravě řečeno není nic nečekaného. Jenže to, kdo pro ni hlasoval, vyvolává otázky, jakou politiku bude nová Evropská komise vlastně moci dělat.

Rusko stupňuje útočnou politiku vůči Ukrajině i západnímu světu a náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka se veřejně hádá s ministryní obrany Janou Černochovou (ODS). Oba aktéři přitom za konflikt čelí veřejné kritice. „Česká republika zatím zastává velmi solidní postoj vůči Rusku a Ukrajině. Tento střet se ale dá velice dobře využít opozicí, případně Rusy,“ říká pro Český rozhlas Plus komentátor a spisovatel Martin Fendrych.

Kdo je chytrý, připraví se na budoucnost, na změny, které nás neminou. Hospodářské noviny popsaly, jak se v příštích deseti letech změní trh práce: zanikne 355 tisíc pracovních pozic. Svá tvrzení opřely o studii, kterou ve spolupráci s Aspen Institute CE, zpracovala mezinárodní poradenská společnost Boston Consulting Group. Je velmi zajímavá.

Nejdůležitější novinka ve válce na Ukrajině: prezident Joe Biden Ukrajincům povolil používat rakety ATACMS na území Ruska. A tento týden ruské ministerstvo obrany uvedlo, že Ukrajina tyto rakety odpálila na muniční sklad v Brjanské oblasti.

Od sametové revoluce uběhlo 35 let. Pořád je to milník, významné výročí. Jako účastník odporu proti komunistickému režimu, a mimo jiné i demonstrace 17. listopadu 1989, jezdím každý rok před výročím na debaty do škol. Někteří učitelé, hlavně ti starší, si myslí, že je nutné žákům předat zprávu o tom, jaký byl komunismus či socialismus a jak jsme prožívali pád totality. Aby se žáci poučili.

Piráti si zvolili nového předsedu Zdeňka Hřiba a nový předseda prosadil reformu Stanov nazvanou Nová vlna. Bude to stačit na záchranu strany? A bude nová podoba Pirátů přitahovat mladé lidi? Budou je znovu volit, když se na ně vykašlali jak v eurovolbách, tak v krajských volbách? To všechno uvidíme během kampaně a na podzim 2025.

Existuje mnoho rizik – jak to eufemisticky nazývají někteří experti – která na nás s Trumpem jako novým americkým prezidentem číhají. Jednou z nejčastěji zmiňovaných hrozeb jsou obchodní války, které přinesou výrazné zdražení veškerého zboží a tím i stagnaci naší exportní ekonomiky.

„Když to není ve snáři, ať mi řeknou hvězdáři, zdali jen sním, nebo zdali bdím, když naruby svět vidím,“ zpívali už téměř před stoletím Voskovec s Werichem. Svět se od té doby vícekráte změnil, ale to bohužel neznamená, že by naruby teď nemohl být, jen zas trochu jinak.