Martin Soukup

Každý z nás má v sobě určitou míru zvědavosti, touhy poznávat a chuti objevovat. O vědcích, vynálezcích či cestovatelích napříč časem si budou povídat Martin Soukup a Martin Rychlík spolu se svým hostem, entomologem a vědcem Vojtěchem Novotným.

Lidé ve všech dobách a společnostech znali a znají nejen manželství, ale také rozvod a odluku. O tom, jak se v různých kulturách stavěli k rozchodům, si budou povídat Martin Soukup a Martin Rychlík spolu se svým hostem advokátem Janem Šafránkem.

Všichni lidé na celém světě někde žijí, mají "své" území, které si nárokují, brání, zkrátka mají ho ohraničené. Jak se v různých kulturách tvořily hranice, prozradí autoři Martin Soukup a Martin Rychlík spolu se svým hostem doktorem Jiřím Janáčem.

Říká se, že rodina je základ státu. Společné soužití příbuzných různých generací znají mnohé kultury, nabývá však rozličných forem: rodičů s dětmi, ale i sourozenců a jejich protějšků. Jak se liší soužití nás a našich dávných předků? Martin Rychlík a Martin Soukup tentokrát o rozmanitých příbuzenských vztazích. Proč někteří Papuánci nazývají stejně bratra i kamaráda? Vypravíme se do Polska, kde si adoptují babičky, a dozvíte se, kde a proč museli synové uškrtit své matky.

Jako malí jsme si hráli všichni a mnozí z nás si hrají i v dospělosti. Jen dětskou fantazii vyměnili třeba za hrací pole s figurkami a házecími kostkami. Hrají si přitom i etnika na hony vzdálená české kotlině. Zdánlivě zbytečná aktivita jako hra má totiž řadu důležitých funkcí, o kterých promluví Martin Rychlík a Martin Soukup.

Lidé po celém světě si život zpříjemňují hudbou. Nechají se unášet emocemi, které v nich vyvolává, nehledě na to, zda ji poslouchají při rituálních obřadech, nebo na koncertě ve sportovní hale. Martin Rychlík a Martin Soukup promluví o pestrosti, kterou se může rozeznít hudba napříč světadíly. Uslyšíte hrát původní obyvatele Austrálie na bumerangy i africké Kungy na tětivy svých luků. Dozvíte se, jaké české interprety si nejvíce oblíbili Papuánci z kmene Nungon.

Mládí nekoupíš, stáří neprodáš. Jsou lidé, pro které je stáří nejkrásnějším obdobím života. Platí rovnítko mezi stářím a moudrostí? Jaké jsou kulturní definice babiček a dědečků? Co je ageismus a metoposkopie? Odpoví nám autoři Člověčin Martin Soukup a Martin Rychlík.

Člověk je tvor soutěžící, bažící po úspěchu. Jak jsme či nejsme úspěšní, a co všechno považujeme za úspěch? Co všechno jsme pro něj schopni obětovat? Jak vypadaly a vypadají trofeje v různých společnostech? Odpovědi uslyšíme od autorů Člověčin Martina Soukupa a Martina Rychlíka.

Už od nepaměti lidé umějí zužitkovat takřka vše, co jim země nabízí. Od kdy jsme lovci a sběrači? Jaká je budoucnost pěstování různých plodin a co je globální zemědělství? To uslyšíme od autorské dvojice Člověčin Martina Soukupa a Martina Rychlíka.

Ve školách nás učili, že rozdělávání a kontrola ohně je prvořadým kulturním jevem, který odděluje člověka od zvířat. Čím vším se dá rozdělat oheň? Proč se o něm říká, že je dobrý sluha a zlý pán? Jakou kulturní symboliku má pálení? O ohni, který hřeje a pálí, si budou povídat autoři Člověčin Martin Soukup a Martin Rychlík.

Slavíme rádi, proč a co? Slavností může být zabíjačka, narození dítěte, začátek jara, stejně tak i vznik republiky nebo jiná významná historická událost. O oslavách všeho druhu po celém světě si budou povídat autoři Člověčin Martin Rychlík a Martin Soukup.

Co nám voní a nevoní? Dá se čich trénovat? Proč se stal nos předmětem zájmu nejen výtvarníků, spisovatelů, ale třeba i filmařů? Co jsou pachové obrazy? Na všechny tyto otázky nám odpoví autoři dnešních Člověčin Martin Soukup a Martin Rychlík.

Dětství je období, ze kterého člověk čerpá celý život. Jak ho prožívají děti na různých kontinentech, si budou povídat autoři Martin Soukup a Martin Rychlík s Pavlou Gomba, ředitelkou Českého výboru pro UNICEF.

Většina z nás žije společně v nějakém vztahu se zvířaty. Někde jsou výhradně mazlíčci psi a kočky, jinde třeba selátky či hadi. Nejenom o nich, ale třeba o zoologických zahradách, lovech nebo různých druzích domestikace si budou povídat autoři pořadu Martin Rychlík a Martin Soukup.

I sochy mohou chodit. Do dnešních Člověčin přišel inženýr a experimentální architekt Pavel Pavel, který „rozchodil“ sochy na Velikonočním ostrově. S Martinem Soukupem a Martinem Rychlíkem si bude povídat nejen o tom, jak se kluk ze Strakonic dostal na významnou expedici, ale i o stěhování, hradech a různých megalitických stavbách.

Dnes zavítáme tam, kam i císař pán chodil pěšky. Správně, řeč bude o záchodech či toaletách v různém čase a v různých kulturách. Na výzkum míst, kam každý několikrát za den musí, se vydáme s Martinem Rychlíkem a Martinem Soukupem.

Vyčistit zuby a spát nebo si před každým jídlem umýt ruce. Zvyky a pravidla, jimiž lidé udržují své tělo čisté, se mezikulturně liší, ale ideál toho, jak má vypadat člověk zdravý a voňavý, tam najdete. Martin Rychlík a Martin Soukup budou mluvit o tom, jaké mezi lidmi panují představy o čistotě a nečistotě. Jak se historicky vyvíjela osobní hygiena? Proč se k představě čistoty vážou i obavy ze znečištění? A proč se hinduisté koupou v ne zrovna nejprůzračnější řece Ganze?

Kdo není právník, těžko bude znát všechny platné zákony, i když jejich neznalost neomlouvá. Pravidla, jimiž se společnosti řídí, nebo trestají některé činy, přitom zavádějí i kultury, které neznají písmo. Jaké jsou jejich práva, povinnosti nebo sankce, řeknou Martin Rychlík a Martin Soukup. Jak třeba Komančové trestali krádeže koní? Jaké moderní prvky obsahuje Chamurappiho zákoník starý zhruba čtyři tisíce let? A co znamená přechod od trestů na těle k trestům na „duchu“?

Každé společnosti někdo vládne a rozhoduje, kam bude směřovat. Král, císař, prezident, faraon, kmenový náčelník nebo někdo, koho komunita vnímá jako autoritu. Martin Rychlík a Martin Soukup promluví o tom, jak se liší způsoby vládnutí. Co mají společného české korunovační klenoty s vládnoucími holemi panovníků na Markézách v Polynésii? Proč k ustanovení moci sloužily v minulosti lidské oběti? A proč můžeme svazový kmen Irokézů ze severní Ameriky označit za demokratický?

Pro Čechy sehrál klíčovou roli v národním uvědomění jazyk, pro Papuánce bankovky. Lidé po celém světě touží patřit do většího celku: do kmene, do společenství nebo k národu. Způsoby, jimiž vymezují hranice mezi sebou a druhými, se ale velmi liší. Jak vlastně národy vznikají? Byly tu národy vždycky, nebo jsou spíše jakýmsi konstruktem? A jakou roli v tom hraje jazyk? Mohou národy zaniknout? O tom všem promluví Martin Rychlík a Martin Soukup v novém díle Člověčin.

Válení se v rozžhaveném popelu, zjizvení zad lasturou nebo kousnutí amazonskými mravenci. Bolestivé rituály, jimiž starší a zkušenější členové společenství do něj zasvěcují ty mladší, znají kultury napříč světadíly. Proč je ovšem bolest tak důležitá? Martin Rychlík a Martin Soukup promluví nejen o rituálech etnik, které neznají písmo, ale zaměří se i na obřadné chování v české společnosti. Sdílíme nějaké rituály třeba s Papuánci nebo Inuity? A jak se liší rituál a zvyk?

Západní člověk (většinou) rozlišuje mezi snem a skutečností. Ale třeba severoameričtí Indiáni zabíjeli jen proto, že se jim o tom zdálo. A některým Papuáncům zase hrozí trest za to, co spáchají ve snu někoho jiného. Martin Rychlík a Martin Soukup budou mluvit o tom, jaký význam různé kultury světa přikládají snům. Co třeba znamená, když ve snu létáme? Jak se věští budoucnost z kávové sedliny? A proč původní obyvatelé Austrálie ve snech hledali vysvětlení vzniku světa?

Ve zdravém těle, zdravý duch. Cvičení, trénování a sportování patří k člověku přinejmenším od antiky. Ostatně olympijské hry se zrodily právě v této době a tzv. sparťanský výcvik má podobné kořeny. O tom, jak si dávají do těla různé kultury na světě, promluví Martin Rychlík a Martin Soukup s hostem nejpovolanějším – kajakářem Vavřincem Hradilkem.

Tetování po celém těle, piercingy v uších, nose či na intimních místech. Své tělo si zdobí lidé po celém světě a dělají tak všemožnými, často i bolestivými způsoby. A zatímco my se chceme spíš zkrášlit a působit hezky na druhé, pro jiná etnika znamená tetování nebo propichování různých častí těla iniciační rituál. O tom, proč si tak rádi různými způsoby měníme naše těla, budou Martin Rychlík a Martin Soukup mluvit s Marií König Dudziakovou, expertkou na tetování a cyberpunk.

Letní dovolená u moře? Letadlem za pár hodin. Jak dlouho ale museli letět Čechoslováci třeba do Řecka v době první republiky? Odpověď hledejte v novém dílu Člověčin. Cestování a touha poznávat a objevovat vzdálené kultury patřily k lidstvu odjakživa. A podepsaly se i na tom, jak vypadá současný svět. Martin Rychlík a Martin Soukup zhodnotí, co lidstvu přinesly zámořské objevy, vzpomenou na cestovatele Hanzelku a Zikmunda a vypraví se i po stopách českých turistických značek.

Vykročím ráno pravou, a budu mít štěstí. Vypiju kouzelný nápoj, a splní se mi každé přání. Magie a kouzla nás doprovázejí od nepaměti. A že v nadpřirozeno nebo duchovno nevěříte? Tak schválně, kdo z vás někdy zanadával mobilnímu telefonu nebo počítači, když zrovna nefungoval. Možná si říkáte, co to s tím má společného? Tentokrát se s Martinem Rychlíkem a Martinem Soukupem vypravíme do světa kouzel, čar a magie. A ano, dojde i na Harryho Pottera a Zaklínače.

Fritované sýkorky se zobáčky, grilovaná štěňata nebo třeba cvrčci na citrónové šťávě. Pestrost lidstva zakusíte právě na pokrmech. Mluvit o tom bude host nejpovolanější, šéfkuchař Zdeněk Pohlreich. Jaké nejbizarnější jídlo kdy ochutnal? Čeho si nejvíce cení na Magdaleně Dobromile Rettigové? Proč si pochutná i na zvířecích vnitřnostech a jakou budoucnost předvídá lidskému stravování? Na to vše se ptají Martin Rychlík a Martin Soukup. A bude i kaťák a kuře s broskví.

Dějiny lidství doprovázejí i boje a války. Nepřátelství mezi různými klany, etniky, národy nejsou ničím neobvyklým ani ve vyspělém světě. Proč války souvisejí s tím, že někoho druhého považujeme za nedostatečného člověka? Existuje na světě kultura, která nikdy s nikým neválčila? A kolika způsoby lze uzavřít mír? Martin Rychlík a Martin Soukup o tom, jak překonat nepřátelství mezi lidmi.

Všichni cítíme emoce – radost, hněv nebo lásku. Vyjadřujeme je ale rozličnými způsoby. Zatímco třeba u nás držení za ruce znamená zamilovanost, jinde to může být výrazem přátelství mezi dvěma muži. Vypravíme se na námluvy mezi arabské kmeny, zjistíme, proč v mikronéské oblasti Palau rodiče svým dětem záhy přestávají projevovat náklonost třeba pohlazením nebo objetím. A dozvíme se, kde má kořeny koncept romantické lásky, kdy spolu dva lidé žijí, protože se mají prostě rádi.

Zatajte dech a začněte mluvit. Zní to nenápadně, ale schopnost záměrně zastavit dýchání stála u zrodu řeči. Co mezi sebou začali lidé artikulovaně hovořit, vytvořili okolo šesti až sedmi tisíců různých jazyků. Martin Rychlík a Martin Soukup mluví o tom, proč si někteří vesničané spolu nepopovídají, i když spolu sousedí. Dozvíte se, jak Bedřich Hrozný rozluštil prastaré chetitské písmo, uslyšíte úryvek z Bible v papuánském jazyce tok pisin a dojde i na mluvu v českých zemích.

Z mladých chlapců se stávají dospělí muži, z mladých dívek dospělé ženy, nebo třeba z branců vojáci. Podobné změny životního stavu zpravidla doprovázejí takzvané iniciační rituály, někdy velmi bolestivé, ba dokonce i krvavé. S Martinem Rychlíkem a Martinem Soukupem se vypravíme do indického svatého města Váránasí na hinduistický obřad posledního rozloučení. Ale vrátíme se také do českého historie a poslechneme si rovněž poslední rozloučení se spisovatelem Karlem Čapkem.

Počítání v různých podobách a s různou mírou přesnosti doprovází kultury po celém světě. Martin Rychlík a Martin Soukup budou mluvit nejen o tom, jak různá etnika na světě sčítají, odčítají, násobí a dělí, ale také o pokroku, kterého lidstvo díky znalosti matematiky dosáhlo. Vypravíme se mezi Kapauky do Západní Nové Guineje, ale i do švýcarského centra jaderného výzkumu známé jako CERN. A naučíte se také počítat do pěti. Papuánsky.

Od Kopčema přes Jakuba po Elišku. Jména si dávali lidé už v pravěku. Sice neznáme jméno toho, kdo jako první rozdělal oheň, ale potřeba nějak si mezi sebou říkat, je vlastní lidem všech dob a všech kontinentů. Když máte jméno, stáváte se zkrátka někým. Jak si říkají Papuánci, Indiáni, ale také my, Češi? Jaroslav Foglar v archivní nahrávce vzpomene na vznik jeho skautské přezdívky Jestřáb a zazní i jedno nezvyklé jméno potomka podnikatele Elona Muska.

Vleže, ve stoje u kůlu, za přítomnosti otce nebo na samotce. Lidstvo svou pestrostí překvapí i v takové záležitosti, jakou je porod novorozeněte. Třeba v Melanésii otec u porodu obvykle nebývá. My máme blíže spíš některým severoamerickým indiánům, kde muži ženám pomáhají. Vše kolem narození a poporodní péče proberou Martin Rychlík a Martin Soukup s prezidentkou Unie porodních asistentek Magdalénou Ezrovou. A dojde i na kultury, kde rodí muži. Nebo se tak alespoň tváří.

Oženit se z lásky, nebo pro peníze? A s kolika manželkami nebo manželi vlastně uzavřít sňatek? S jednou nebo jedním jako u nás, nebo třeba se čtyřmi ženami jako v arabském světě? A zatímco co my novomanželům vložíme pár tisíc do obálky, Papuánci se rodině nevěsty skládají na kompenzaci. Uslyšíte, jakým konkursem prošla nevěsta pro japonského prince nebo jak se vyjednává cena za manželku v Africe. A dozvíte se také, kdo si vzal tu svou sestřenici.

Bujná kštice, trvalá, číro jako pankáč, nebo raději pleška? Vlasy a vousy nás při setkání s jiným člověk zaujmou hned po jeho očích. Zatímco v Česku na nás kadeřnice vezme nůžky, v Polynésii používali škebličky jako pinzetu. Jedno se ale vrací na různých koutech světa - v holičství se krom hlavy drbají hlavně drby. Uslyšíte o ondulaci po staru, kadeřnici z Nairobi i kadeřníka z Prahy a dozvíte se, kde si ženy své vlasy ostříhají, když ovdoví.

Já dám něco tobě, ty dáš něco mně. Výměna všeho možného postavená na vzájemnosti leží v jádru každého obchodu, ať už jste na trhu v Egyptě a smlouváte cenu velblouda, vyměňujete komodity za kakaové boby jako jihoameričtí Indiáni, nebo obchodujete na akciových trzích. Obchod, směna, peníze, ale i dary - to rozeberou Martin Rychlík a Martin Soukup. Uslyšíte pravé orientální tržiště, staré obchodníky na historické české vsi a dozvíte se také, proč se nesluší odmítnout něčí dar.

Už pravěký člověk toužil po vlastním domově a my se od něj v tomto ohledu zas tolik nelišíme. Co dělá domov domovem? Útulnost? Bezpečí? Blízcí? V dalším díle pořadu Člověčiny aneb Svět lidských fenoménů prozkoumáme s Martinem Rychlíkem a Martinem Soukupem způsoby, jak lidé žijí. Doslova. Podíváme se nejen do jeskyní a našich domovů, ale třeba také do mongolské jurty. Tipli byste si, jestli se do ní před vstupem zouvají boty stejně jako u nás?

Věděli jste, že Papuánci milují vepřové stejně jako my Češi? A dokonce, že kdo u nich vlastní více prasat, ten je váženější! Znalci etnik a kultur z celého světa Martin Rychlík a Martin Soukup vás provedou různými společnostmi a ukážou vám zvyky sice rozličné, ale v něčem si podobné, a vlastně lidské. A tak zjistíme, jak amazonské kmeny dělají trofejní hlavy zvané tsantsy, poslechneme si hudbu australských domorodců a dojde i na moravskou zabijačku.

Naše epochální show se vrací. Přicházíme s vysvětlením, kam jsme se ztratili, a co máme v úmyslu rozebírat, když jsme se zase našli. Povídáme si o hlavním městě Papuy-Nové Guineje, kde by chtěl žít každý, kdyby měl spíše slabší pud sebezáchovy. Martin Soukup se tentokrát z terénu vrací zraněn, leč posílen, a jako Indiana Jones všechna protivenství přečká. Bavíme se o dobrodružných přesunech letadlem, o jedné z nejnebezpečnějších přistávacích drah světa, o zapomenutých kompetencích a předvádění tradic turistům. Zuzana Válková je ráda, že tentokrát nejela a mohla to svést na těhotenství. Ale na historky, na ty ji užije. Užijte si je taky.

Jaký význam mají TETOVÁNÍ? Co jsou to "HOTELY SMRTI"? Hostem dnešního dílu Brain We Are je kulturolog Martin Soukup, který už několik let zkoumá život obyvatelstva Papuy nové Guyiney. Jaký význam a užitek má bolest v různých kulturách? Můžeme bolesti využít pro rozvoj? Liší se u lidí vnímání barev? Jakou historii má tetování? Kdo je nejstarší tatérka na světě? Můžeme o sobě říct, že jsme 100% Evropani? Co sdílíme a čím se lišíme od Domorodých Kmenů? Vydejte se s námi na cestu lidskými kulturami a zvyklostmi v podání Martina Soukupa. Přejeme příjemný poslech. Podcast vychází v rámci edice nadačního fondu NEURON. [https://www.nfneuron.cz/ceny-neuron]- https://www.nfneuron.cz/ceny-neuron [https://www.nfneuron.cz/ceny-neuron] * Kup si jeden z našich online kurzů Průvodce Mozkem a Myslí [https://kurz.brainya.org/pruvodce-mozkem-a-mysli?fbclid=IwAR1sJ0Qk2Q-p2AEpsJ2JzpuXmMA3dY-fFP6nLbFAwMEl_E_P1clogZJ4BsM&_ga=2.31412991.1132827287.1656945499-279603005.1643801294], nebo Mentální Modely [https://kurz.brainya.org/mentalni-modely?_ga=2.31412991.1132827287.1656945499-279603005.1643801294] a s kódem "BWA30" je tam sleva 30%! * Zadej kód "BWA" pro slevu 10% na vybrané zboží na eshopu uplife.cz [https://www.uplife.cz/] a herbal-store.cz [https://www.herbal-store.cz/]  [https://bit.ly/2TQpe9N] * Sledujte Brain We Are na sociálních sítích: Instagram [http://bit.ly/2FQugtO] ( www.instagram.com/brain_we_are [https://www.instagram.com/brain_we_are] ) nebo Facebook  [https://www.facebook.com/Brainya01] Děkujeme, že čtete a posloucháte Brain We Are. Moc si toho vážíme! A právě teď ovlivňujete i naši další tvorbu. Chcete-li nás podpořit: * Jednorázově      (paypal): http://bit.ly/369xovA                 [http://bit.ly/369xovA] * Sdílením! Sledujte Brain We Are na sociálních sítích: Instagram [https://www.instagram.com/brain_we_are/] - http://bit.ly/2FQugtO [http://bit.ly/2FQugtO] Facebook [https://www.facebook.com/Brainya01/] - https://www.facebook.com/Brainya01 [https://www.facebook.com/Brainya01] Zmíněné odkazy: 149. Díl s Janem Černým https://brainya.org/kmenove-bunky-dlouhovekost-a-chimery-prof-rndr-jan-cerny-phd/ [https://brainya.org/kmenove-bunky-dlouhovekost-a-chimery-prof-rndr-jan-cerny-phd/] Minutáž: 00:00 Úvod  02:00 Zásadní momenty v životě Antropologa 08:00 Papua nová Guinea 14:00 Výzkum u domorodých obyvatel 17:00 Jazyky a Barvy 25:00 Vnímání času u jiných kultur 28:00 Vztah ke smrti  43:00 Vnímání bolesti  50:00 Tetování  55:46 Vnímání, tělesnost a vtělená kognice  60:30 Etnocentrismus - Co se můžeme naučit od ostatních kultur?  01:07:01 Tlak na normalitu