Martin Žáček

Evropská unie tlačí na technologické firmy, aby dobrovolně skenovaly soukromou komunikaci svých uživatelů. Pod záminkou ochrany dětí vzniká systém plošného sledování, který ohrožuje základní práva každého z nás.

Mírový plán pro Ukrajinu předložený administrativou Donalda Trumpa obsahuje zásadní chyby v pochopení mezinárodních vztahů. Dokument postrádá konkrétní záruky dodržování míru a odhaluje znepokojivou neznalost základních principů fungování NATO.

Trumpův plán pro Ukrajinu není cestou k míru, ale kapitulací před agresorem. Místo ukončení války ji paradoxně prodlužuje a otevírá cestu další ruské expanzi – přesně jako dohoda v Mnichově v roce 1938, kdy spojenci zradili Československo.

Přibližně pětina Čechů by chtěla raději autoritářský model vlády než demokracii. Nejde však o lásku k tyranii, ale o únavu z chaosu a nejistoty. Co tato touha vypovídá o stavu naší politické kultury?

První americké jednotky vstupují do pekla údolí Ia Drang. Začíná válka, která navždy změní vztah občanů k vládě, médií k pravdě a celé generace k autoritě.

Hybridní válka nám ovlivňuje každodenní život. Rusko v ní exceluje, protože ji vnímá jako standardní politický nástroj, zatímco Západ se nedokáže efektivně bránit. Naše síla však spočívá v tom, že dokážeme spolupracovat.

Další globální pandemie není otázkou jestli, ale kdy. Zatímco covid-19 otřásl světem, lekce z této krize rychle upadají v zapomnění. Investice do prevence klesají a politici se obávají nepopulárních rozhodnutí.

Kreml se dostal do bludného kruhu, ze kterého není úniku. Válka přestala být nástrojem politiky a stala se základem celého státu. Mír by znamenal konec režimu.

I kdyby se vesmír hemžil inteligentním životem, lidé zůstanou navždy biologicky osamělí. Evoluce je natolik citlivá na náhodu, že pravděpodobnost setkání s druhou lidskou civilizací je prakticky nulová.

Zatímco svět sleduje kosmické ambice USA a Číny, tak Česko se mezitím tiše stalo jedním z klíčových hráčů evropského vesmírného průmyslu. Přímou spoluprací s NASA ukazuje naše malá středoevropská země, že na velikosti nezáleží.

Představme si svět, kde smrt není konečná. Vědomí nahrané do cloudu, nová těla na objednávku a život trvající potenciálně navždy. Science fiction? Možná. A možná taky ne.

Digitální revoluce mění způsob, jakým čteme. Audioknihy, e-knihy a další technologie nabízejí pohodlí a dostupnost. Může však tištěná kniha v éře tabletů a umělé inteligence přežít, nebo se stane vzácným produktem?

Každý den se učíme nové věci, zapamatujeme si tváře, místa i zážitky. Celý život náš mozek neustále sbírá a ukládá informace, ale má tato schopnost nějaké hranice? Dokáže se mozek skutečně zaplnit jako pevný disk?

Statečná americká letkyně Amelia Earhart přepsala dějiny aviatiky a stala se ikonou ženské emancipace. V roce 1937 však během pokusu o oblet světa záhadně zmizela nad Tichým oceánem. Její osud zůstává dodnes neobjasněn.

Více než jedenáct let po zmizení letu MH370 se chystá další pátrací mise. Může to být poslední pokus vyřešit jednu z největších leteckých záhad. Pokud nic nenajdou, svět to pravděpodobně vzdá a tajemství zůstane navždy nevyřešené.

Co kdyby se moderní člověk nedělil o planetu jen se zvířaty, ale i s příbuznými druhy? Dokázali bychom přijmout jiný lidský druh jako rovnocenné anebo by naše arogance zvítězila nad empatií?

Amerika se mění. Místo ideální demokracie sledujeme rozložení moci v rukou úzké elity. Oligarchie je hrozbou pro USA a pro budoucnost demokracie v Evropě. Jak jsme se sem dostali a dá se s tím ještě něco dělat?

Pokroky v genetice, nanotechnologiích a umělé inteligenci naznačují, že délka lidského života by se mohla dramaticky prodloužit. Dokážeme překonat biologické limity stárnutí a žít několik století?

Některé politické strany prezentují vystoupení z Evropské unie jako jednoduchou záležitost vyřešitelnou referendem. Realita je však mnohem složitější. Pro Českou republiku by odchod z EU znamenal ztrátu politického vlivu a ekonomických výhod.

Politici nám často podsouvají nedůvěru v instituce, média, lékaře i sousedy. Získávají moc, ale co ztrácíme my? Jak přežít ve společnosti, kde je podezření důležitější než pravda?

Umělá inteligence dnes působí jako nafouknutá bublina. Je všude, ale málokdo za ni platí. Firmy dávají chatboty i do kávovarů, výnosy jsou nízké a uživatelé zůstávají u verzí zdarma. Jak dlouho tohle vydrží?

Ruské drony, které dopadly na území Polska, nebyly náhodou. Šlo o vědomou provokaci Moskvy. NATO sice nespustilo článek 5, ale aktivovalo článek 4 a ukázalo, že Západ zůstává jednotný, rychlý a odhodlaný.

Žijeme v moderní době, kde věda dokáže objasnit většinu věcí kolem nás, ale některé paranormální jevy nebo přízraky zůstávají nevysvětlené. Je opravdu mezi námi něco nadpřirozeného?

Extrémismus mezi mladými lidmi v Evropě roste. Sociální sítě, zahraniční propaganda a slabé kritické myšlení formují nové generace. Jak moc je ohrožena demokracie a co s tím lze dělat?

Třetí světová válka by pravděpodobně nebyla jaderná. Velmoci si uvědomují, že atomový konflikt je sebevražda. Reálnější je konvenční střet, kde by NATO nemuselo sehrát hlavní roli. O to víc je nutné tlačit na jaderné odzbrojení.

Setkání Trumpa s Putinem na Aljašce spíš odráží strategické blafování než skutečný mír. Rusko hraje na čas a Ukrajina odmítá ústupky a nespravedlivý mír by destabilizoval region i vnitřně rozdělil ukrajinský národ.

Každým týdnem jsme blíže ke globálnímu konfliktu, obavy z třetí světové války jsou reálné a neměly by se podceňovat. Dopad na Evropu bude zásadní a otázka, zda NATO zůstane mimo, je mnohem složitější, než se na první pohled zdá.

Politika je ošemetné téma. Dokáže lidi sblížit, ale také rozhádat, přesto je politická diskuze v demokratické společnosti životně důležitá. Bez ní riskujeme, že se demokracie stane snadným terčem autoritářů.

V předvolebním období je důležité připomenout si roli veřejnoprávních médií. Nejsou přežitek, ani provládní propaganda, ale čtvrtý pilíř demokracie a zrušení tohoto pilíře by zcela jistě mělo vážné důsledky pro existenci svobody médií i demokracie.