Martina Podhůrská

Palio není jen historickou tradicí, v italské Sieně je to životní styl. Koňský závod kolem náměstí trvá sice pouhou minutu a půl, i tak každoročně přiláká tisíce diváků a turistů.

Maličká Poveglia leží pouze šest kilometrů od náměstí Svatého Marka. Přesto není turistickým cílem. Ani nemůže. Vstup je sem z dobrých důvodů zakázán.

Rozpraskané zdi, vysklená okna, liduprázdné ulice, propadlé střechy. V Itálii nezůstávají po zemětřeseních jen trosky, ale často i celá opuštěná města.

UNESCO je už před třinácti lety zařadilo na svůj seznam světového přírodního dědictví. I proto se stávají vyhledávaným cílem turistů. Krom krás ale ukazují také negativní vlivy chování člověka a klimatické změny na přírodu.

Z kamenného podstavce měl Lenin výhled na desítky, ne-li stovky budov k bydlení, vojenskému výcviku i rekreaci. Dnes několikametrové soše roste z rukávu mech a vůdce říjnové revoluce se trochu smutně dívá na zpustlý areál.

Jen málokdy se na něj podaří narazit bez lidí. Přitom ještě před pár lety sem podle místních skoro nikdo nezabloudil. Rolava, zapadlý kout Krušných hor, v posledních době láká návštěvníky na pozůstatky bývalého dolu a zajateckého tábora Sauersack.

Má hraniční přechody, parlament, vlastní měnu, armádu i fotbalový tým, který hraje na evropských pohárech. Přesto Podněstří jako země oficiálně neexistuje.

Díky své odlehlosti, množství endemitů a nevídanému přírodnímu bohatství je často nazývaná skrytým pokladem nebo Galapágami Indického oceánu. Zůstává otázkou, jak dlouho Sokotra zůstane nedotčeným rájem, jakým je teď.

Dlouho byl Uzbekistán zemí, která si své hranice přísně střežila a jejíž obraz nepatřil po světě k nejpříznivějším.

Dlouho byl Uzbekistán zemí, která si své hranice přísně střežila a jejíž obraz nepatřil po světě k nejpříznivějším.