Jak by mohla vypadat Evropa za 20 let, pokud bude pokračovat současný trend oteplování a adaptace proběhne jen částečně, lze popsat zatím jen jako hypotézy, ale ne jako předpovědi.
Vědci vytvořili RNA molekulu, která se dokáže téměř sama kopírovat. Objev posiluje teorii RNA světa a přibližuje vysvětlení, jak mohl na Zemi vzniknout první život.
Zdravě narozené děti náhle kolabují kvůli krvácení do mozku. Lékaři varují, že za návratem tragických případů stojí rostoucí odmítání vitaminu K po porodu.
Představme si společnost, kde péče o děti není pro ženy kariérní brzdou, ale sdílenou odpovědností. Zjistili bychom, že problém neleží v „přirozenosti“, ale v tom, jak máme nastavený svět kolem nás.
Dějiny Spojených států amerických ukazují, jak složité je sjednocení různých celků. Může se Evropská unie vydat podobnou cestou ke „Spojeným státům evropským“?
Vakcíny chrání napříč generacemi – od dětí po seniory. Připomínají, že zdraví není jen osobní věc, ale společná odpovědnost, která ovlivňuje budoucnost celé společnosti.
Digitální technologie mění náš mozek víc, než si připouštíme. Od dětí po seniory ovlivňují paměť, pozornost i myšlení – otázkou zůstává, zda více škodí, nebo pomáhají.
Česko dosahuje rekordně nízké dětské úmrtnosti, ale zároveň čelí historickému propadu porodnosti. Úspěch medicíny tak doprovází nová výzva: kolik dětí se v budoucnu vůbec narodí.
Kolapsy mladých lidí jsou vážný problém, který má ve většině případů konkrétní a známé příčiny. Nejčastěji jde o kombinaci stimulantů, drog, fyzické zátěže a někdy i skrytých zdravotních potíží.
Moltbook měl být hřištěm pro AI. Místo toho odhalil, jak snadno lze manipulovat realitu online. A proč chce Meta zaplnit sítě „lidmi“, kteří lidmi nejsou?
„Není to naše válka“ slyšíme vždy, kdykoli za hranicemi vypukne konflikt. Zněla ve 30. letech i dnes při ruské agresi proti Ukrajině. Dějiny ukazují, že nejde jen o vzdálenost, ale i odpovědnost.
Byl šéfem sovětské tajné policie, organizátorem represí i dohledovým mužem atomového programu. Lavrentij Berija patřil k nejmocnějším postavám éry Josifa Stalina – až do svého náhlého pádu a popravy.
Iniciativa Make Europe Healthy Again se prezentuje jako boj za zdraví a svobodu. Analýza ale ukazuje na vazby na americké antivax sítě a narativy, které postupně pronikají i do české veřejné debaty.
Ruská expanze není výjimkou posledních let, ale dlouhodobým historickým vzorcem. Od carství přes Sovětský svaz až po současnost se mění jen formy, ne logika moci.
Debata o očkování se znovu posouvá od faktů ke strašení. Místo racionální kritiky zaznívá strašení o jedu, placebu a časovaných bombách, které podkopávají důvěru v lékaře i pacienty.
Smrt civilisty při zásahu federálních agentů v USA odhaluje nebezpečný trend: normalizaci státního násilí a jeho politické bagatelizování. Varování před autoritářstvím zůstávají bez odezvy.
Pandemie přivedla mRNA do centra pozornosti. Dnes se ukazuje, že nejde o jednorázové řešení, ale o technologii, která může zásadně ovlivnit očkování, léčbu i moderní prevenci.
Sníh se stal argumentem, že globální oteplování neexistuje. Přitom právě jeho úbytek a krátké trvání patří k nejviditelnějším dopadům klimatické změny.
Dvě historické postavy, dva odlišné světy násilí a ideologie. Srovnání Stalina a Bandery ukazuje rozdílný rozsah moci, zločinů i jejich dnešní kontroverzní odkaz.
Kvalitní spánek není jen odpočinek — je klíčem k duševní rovnováze. Nové vědecké studie ukazují, jak spánek ovlivňuje riziko depresí, úzkostí a dalších psychických poruch.
Silvestr 1989 nebyl jen oslavou konce roku, ale historickým předělem. První svobodný přelom roku po pádu komunismu doplnil novoroční projev Václava Havla, který místo euforie přinesl odpovědnost.
Ruská Junarmija láká děti už od osmi let do uniformovaných oddílů podporovaných státem. Projekt, který má vychovávat vlastence, čelí kritice kvůli militarizaci dětství a válečné propagandě.
Příběh Varjagů a Rusů ukazuje, jak se z vikinských družin stal základ prvního východoslovanského státu. Kyjevská Rus formovala dějiny regionu i identity dnešních národů.
Část vědců žádá odluku vědy od politické moci. Úvahy o zcela autonomní vědě ale ukazují nejen svobodu inovací, ale i hrozící etické a společenské propasti.
Projekt 2025 představuje ambiciózní plán na omezení americké demokracie a posílení prezidentské moci. Pokud uspěje, dopady pocítí nejen USA, ale i celý demokratický svět.
Na západní Ukrajině leží magické místo, kde se příroda spojila s technikou. Tunel lásky v Klevanu je symbolem romantiky, naděje i síly, kterou ukrývá obyčejná železniční trať.
Platíme daty, ne penězi. Kapitalismus dohledu proměnil naše chování v surovinu, ze které digitální giganti těží zisk — a zároveň nás nenápadně formují.
Před téměř dvěma sty lety viděl francouzský markýz Astolphe de Custine Rusko jako „věznici národů“. Dnes se některé jeho poznatky zdají být znovu překvapivě aktuální.
Přes milion cizinců žije dnes legálně v České republice. Největší skupinu tvoří Ukrajinci, kteří v posledních letech změnili nejen demografii, ale i integrační politiku Česka.
Vyšetřovací zpráva z Floridy přináší důležité informace, které by neměly zůstat nepovšimnuty. Hlavní média a hlavně ty alternativní musí svým sledujícím sdělit pravdu.
V texaské pustině roste Starbase – futuristické město Elona Muska. Místo, kde se rodí rakety i politické ambice. Bude startem k Marsu, nebo ke vstupu Muska do Bílého domu?
Co když za invazí na Ukrajinu nestojí jen současné geopolitické spory, ale hlubší touha Moskvy obnovit slávu ztraceného impéria? Rozpad Sovětského svazu mohl být spouštěčem, který Rusko stále nedokázalo přijmout.
Z internetu se zrodilo bojiště názorů, manipulací a dezinformací. Kde začíná hranice svobody projevu a začíná nebezpečná propaganda? A kdo má právo rozhodnout, co smí a nesmí zaznít?
Mariupol pod ruskou okupací čelí vyvlastňování majetku, každodennímu nátlaku na obyvatele a systematickému potírání ukrajinské identity. Město se mění v symbol útlaku a nucené asimilace.
Duševní nemoc není vidět, ale může bolet víc než zlomená kost. Tento článek vám pomůže rozpoznat varovné signály, porozumět své mysli a začít o ni správně pečovat.
V hlubinách našeho mozku se nachází systém, který rozhoduje o tom, co nás těší, co nás motivuje a proč někdy propadáme závislostem. Tato „dráha odměny“ je známá jako mezolimbická dopaminová dráha.
Svoboda slova je považována za samozřejmost. Ale stačí se podívat jen o pár desítek let zpět a zjistíme, že vyslovit „nevhodný názor“ může znamenat pokutu, vězení, nebo i konec kariéry.
Na norském ostrově Bastøy nejsou mříže ani strážní věže. Žijí zde muži odsouzení za ty nejtěžší zločiny. Co dělají Norové jinak a jak by to mohlo inspirovat Česko?
Bakterie, esenciální oleje a lidský čich. Společně tvoří jedinečný jev, který známe jako vůni po dešti. Věda mu říká petrichor. Jeho původ leží hluboko v půdě a jeho dopad cítíme až v emocích.