Matěj Hronský

Ne, článek nebude ani o dohazovačkách, ani o vesnických tancovačkách. Pomocí statistiky se podíváme, odkud si nevěsty jedné severočeské vesnice vybíraly své ženichy. Jak daleko sahal „geografický horizont“ nevěsty v 17. století? A té po roce 1848?

Skutečný příběh ze severočeské vesnice 18. století: Jeden mladý muž si vzal starší ženu kvůli majetku. Jak se odvíjel jeho život?

Byly velké věkové rozdíly mezi manžely v době mezi třicetiletou a druhou světovou válkou obvyklé? Nebo se jednalo o výjimky a brali se spíše lidé stejného věku? Jak často si bral starý muž mladou ženu? Na tyto a podobné otázky se pokusím odpovědět.

„Svatba v máji, do roka máry“. „Nežeň se v máji, budeš hned v ráji“. Tato i jiná přísloví varovala před svatbami v květnu. Podíváme se do starých matrik, zda byly květnové svatby skutečně nebezpečné…

Brali se lidé na severočeském venkově mezi třicetiletou a druhou světovou válkou v létě či zimě? V neděli či ve všední den? Jak ovlivňovaly zemědělské práce data sňatků?

Převládá povědomí, že ve starších dobách byl předmanželský sex tabu. V článku si ukážeme, zda tomu tak bylo. A pokud ano, kdy bylo toto tabu prolomeno.

Pro rodinu minulosti máme zafixován obrázek mnoha dětí. Kolik dětí ve svém životě porodila běžná žena v severních Čechách mezi třicetiletou a druhou světovou válkou?

Druhý článek na téma úmrtnosti žen při porodech na českém venkově mezi třicetiletou a první světovou válkou.

Na českém venkově v 17., 18. i 19. století přiváděly ženy děti na svět doma – bez lékaře, jen s pomocí porodní báby. Kolik žen při těchto domácích porodech umíralo mezi třicetiletou a první světovou válkou?

Na základě výzkumu matrik jedné typické severočeské podhorské obce se podíváme, kolik dvojčat se rodilo mezi třicetiletou a druhou světovou válkou.

Po dvou článcích o dětské úmrtnosti ještě jednou k tomuto tématu. Jaké dítě bylo mezi třicetiletou a první světovou válkou na životě nejohroženější? Dvojčata!

Jak ovlivňoval věk matky, pořadí porodu nebo počet sourozenců šanci na přežití dítěte v minulosti?

Kolik dětí se dožilo dospělosti v severních Čechách mezi třicetiletou a první světovou válkou?

Třetí díl triptychu o nemanželských dětech a svobodných matkách. Jaký byl běžný osud svobodných žen po narození nemanželského dítěte v minulosti?

Podrobné studium matrik nám dává možnost nahlédnout do života našich předků. Byla svobodná matka v 17. - 19. století výjimkou, nebo to byla běžná věc? Čísla z jedné obce v severních Čechách zřejmě překvapí…

Nemanželské děti - ve straších dobách výjimka, v moderní době běžná věc. V článku se podíváme, kdy tato změna nastala a kolik se rodilo nemanželských dětí mezi třicetiletou a první světovou válkou.

Vlivem politických sňatků královských a šlechtických rodin přetrvává mezi lidmi představa, že v minulosti se dívky vdávaly téměř v dětském věku. V článku se podíváme na to, zda to pro naše praprapra…babičky skutečně platilo.

V době, kdy o počtu dětí místo plánování rozhodovala příroda, rodily ženy dětí mnoho – a často až do relativně vysokého věku. V článku se podíváme, v jakém věku ženy jedné běžné severočeské obce rodily své poslední dítě.

Jako ideální věk prvorodičky se udává 25 let. Zatímco před čtyřiceti lety ženy své první potomky rodily ve 22 letech, dnes ve 30. V jakém věku ženy rodily první děti před 200 či 300 lety? Podíváme se na matriky jedné severočeské vesnice.

Kolik dětí se rodilo mrtvých v 19. století před rozšířením moderní gynekologické péče? V článku se podíváme na matriky jedné běžné severočeské vesnice.

2025: naděje dožití při narození: muži - 77,15 let, ženy - 83,14 let. Jakého věku se dožívali naši předci před dvěma sty lety?

80. léta 19. století v Čechách? Rozvoj školství, vědy, techniky a - fotbalu…

Jaké byly první krůčky nejoblíbenějšího světového sportu v Česku?

Kříž. Našimi předky postaven. Našimi předky zničen. A námi? Obnoven? Snad!

Jakou odměnu za svůj čin dostal Walter Deveroux, muž, který zavraždil Albrechta z Valdštejna?

Že v dřívějších dobách umíralo hodně dětí, je známo. Jak děsivá dětská úmrtnost ve skutečnosti mohla být, si ukážeme na příběhu jedné rodiny z počátku 19. století.

Papežem byli zvoleni muži různého věku - od sotva dospělých mladíků až po muže ve velmi pokročilém věku.

Pontifikát zesnulého papeže Františka trval 12 let. Jak dlouho seděli na papežském stolci rekordmani? A jak dlouho trval pontifikát průměrný?

Den, který navždy změnil dějiny - o měsíc později vypukla světová válka. Jak o atentátu bezprostředně po jeho spáchání informovaly české noviny?

Po katastrofě u Vjazmy v září 1941 chtěl Stalin Koněva potrestat — likvidací. Do cesty se mu však postavil Žukov. Jenže historie neskončila. Koněv mu to nezapomněl… a jednou přišla chvíle oplatit dluh.

Co všechno vás mohlo v SSSR stát život nebo dostat za mříže? Probereme právní rámec i konkrétní případy Velkého teroru.

Tělesné tresty v 18. století nebyly jen o ranách holí. Byly také otázkou cti a společenského postavení. Jak naši předci vnímali spravedlnost a ponížení? V článku si ukážeme jednu konkrétní stížnost poddaných na vrchnost z roku 1773.

Jak reagoval barokní aristokrat na stížnosti poddaných? Nahlédněte do světa knížete Kinského, jeho myšlení, emocí a argumentů.

Mnohá česká přísloví znají generace a předávají si je po staletí. Odkdy se u nás ale vlastně říká, že „kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá“ nebo „kdo s čím zachází, tím také schází"?

Kdysi husté lesy, dnes krajina plná proměn. Českým Švýcarskem se stále dá chodit (jen v jiných kulisách). Jak vypadají cesty po kůrovcové kalamitě?

Nerovné postavení mužů a žen v minulosti neodrážely jen zákony, ale i úřední písemnosti. Jedním z příkladů je rozdílný způsob, jakým byla psána jména vdovců a vdov.

Sukně, kabáty, šátky, boty… Kolik oblečení a jaké druhy vlastnily naše prababičky?

Snaha platit menší daně není samozřejmě nic nového. Podívejme se, jak na to šli naši předci před 300 lety.

Katastr nemovitostí v dnešní podobě vznikl v první polovině 19. století. Měl ale své předchůdce. V tomto článku se podíváme na nestaršího z nich - Berní rulu z poloviny 17. století.

Kolik má stát nechat pracujícímu z jeho výdělku? Nejlépe nic! Aneb jak se tvořila výše daní v 18. století…

V minulém článku jsme si rozebrali robotní patenty z let 1680, 1718 a 1738. V tomto článku se podíváme na robotní patent z roku 1775.

Protože se minulý článek o prvním robotním patentu z roku 1680 setkal s úspěchem, plním slib daný na konci článku. V tomto novém článku si probereme podobu všech čtyř robotních patentů z let 1680, 1717, 1738 a 1775, konkrétně předpisy o robotě.

Po třicetileté válce nastal nebývalý nárůst robot na panském. Situace došla tak daleko, že se poddaní v roce 1680 vzbouřili a žádali změny. Do událostí se musel vložit i císař Leopold…

Stránky starého českoněmeckého vlastivědného časopisu nám dávají možnost nahlédnout do procesu „odcházení“ jedné staré jedle v Čechách.

Ne, nepůjde o filozofické, náboženské či ezoterické úvahy. Článek pojednává o právních aktech, které uzavíraly životní pouť člověka.

Toto je příběh jednoho progresívního sedláka z předminulého století se smutným koncem.

Jaké míry a váhy se používaly před zavedením metrického systému?

V archivech se dochovalo nejen množství písemností z „velkých dějin“, ale také doklady všedních dnů. Jeden takový doklad, okolnosti jeho vzniku a následné osudy aktérů si představíme v tomto článku.

V minulém článku o změnách lesa v Českém Švýcarsku jsem srovnávací fotky rozdělil do několika kategorií. V tomto článku si projdeme jeden čtyřhodinový okružní výlet, na kterém uvidíme všechny tyto kategorie.

V minulém článku jsme se zabývali obecně důchodovým zaopatřením našich předků. Zde se podíváme, jak konkrétně byli na stáří zajištěni domkáři a sedláci po prodeji svého statku.

Důchodové zabezpečení v českých zemích, jak ho známe dnes, se začalo formovat v 80. letech 19. století. Přelomovými zákony byly ty o starobním pojištění z let 1889, 1907, 1924 a 1948. My se ale podíváme na dobu ještě starší.

Podrobný popis běžné obce severních Čech v roce 1855.

Jak oslovit dámu, když je navíc královna, a ještě navíc od ní žádáme pomoc? S tím si jistě lámali hlavu poddaní při psaní jedné stížnosti Marii Terezii v roce 1773. Podívejme se, jak to zvládli.

Podívejme se na několik příkladů rozdílného pohledu vysokých vrstev společnosti na české a německé poddané v Čechách v 18. století.

V posledních letech postihly České Švýcarsko dvě katastrofy - ta kůrovcová po roce 2018 a požár v roce 2022; kromě nich se na změnách lesa podílel také člověk. Podívejme se na srovnávací fotografie z let 2003–2004 a 2022–2024.

Nedávno zde vyšel článek na téma katastrof, hlavně hladomoru konce 18. století. Níže se snažím detailněji ukázat, o jak strašnou dobu ve skutečnosti šlo. Na základě čísel a faktů, nikoli dramatických líčení…

V roce 2022 vypukl v Českém Švýcarsku požár, který spálil přes 1000 hektarů lesa. Překonal tím dosud největší požár, který vypukl téměř ve stejném místě v roce 1842. O něm již moc známo není.