Matěj Hronský

V Čechách se šíří povstání poddaných. Ve Vídni je připraven robotní patent. Kdy jej ale uveřejnit? A s jakým datem? Tyto problémy řešili úředníci v Praze i Vídni. Jak tento problém nakonec vyřešili?

Únor roku 1775. Zlatý patent císaře Josefa II. Prý ho vydal a prý jím byla zrušena robota. No, nevydal a nebyla. Ale poddaní si mysleli, že ano a vrchnosti jim ho tají. A tak se vzbouřili…

Teorie říká, že po velkých epidemiích následoval nedostatek pracovních sil, nastal pokles produkce obilí, další hlad a s ním spojené epidemie. Začarovaný kruh… V článku se podíváme, jak to bylo v Čechách po epidemii moru r. 1680.

Velká morová epidemie si v českých zemích vyžádala přibližně 100 000 obětí. Nezasáhla ale všechny regiony stejně. V článku si to ukážeme na příkladu dvou farností – Kutné Hory a České Kamenice (a několika dalších).

Máte statek, ženu a děti. Během roku se vše zhroutí… Příběh jednoho severočeského sedláka ze 17. století.

Čtvrtý díl série o daních po třicetileté válce a jejich nominální i reálné výši.

Nominální výše daní stále rostla. Ale rostly i ceny obilí. Jak se vyvíjelo reálné zatížení poddaných jednoho severočeského panství státní kontribucí v průběhu let 1655-1740?

Jedno typické severočeské panství - Česká Kamenice. Po třicetileté válce bylo jako obdobná podhorská panství daněmi neúměrně přetíženo. Náprava přišla až po 30 letech. Jak náprava probíhala a jaké konkrétní důsledky přinesla?

Panství Česká Kamenice. Hornaté, lesnaté, neúrodné. Přesto mu byla po třicetileté válce přidělena vysoká, neúnosná daňová kvóta. Jak vysoká? A jak dlouho trvalo, než úřady svou chybu napravily?

Jak vypadala hmotná situace běžných lidí před 300 lety na jednom severočeském panství? Nijak utěšeně, jak konstatovala vizitační komise vyslaná z hlavního města…

Je začátek 70. let 18. století. Poddaní jedné severočeské vesnice již několik let bojují proti své vrchnosti. Tu ve vsi zastupuje rychtář. Se svými sousedy to nemá lehké, a tak se snaží rezignovat. Ale pan kníže nemá nikoho jiného na jeho místo…

V roce 1789 zrušil Josef II. robotu. Místo práce měli poddaní platit svým vrchnostem peníze. Proč šlechta tuto novotu nejen nevítala, ale bezprostředně po jejím zavedení se postarala o její zrušení? Důvod si ukážeme na příkladu jedné vesnice.

V roce 1775 vydala Marie Terezie robotní patent. Poddaným měly roboty být buď sníženy, nebo zachovány ty dosavadní. Poddaní si mohli dobrovolně vybrat. Jak takový „dobrovolný výběr“ dopadl v jedné severočeské vesnici na panství Česká Kamenice?

V lednu 1670 proběhlo na jednom severočeském panství sčítání obyvatel. V článku se podíváme na srovnání sčítání obyvatel před 350 lety a posledního sčítání obyvatel v roce 2021.

Hladomor si v českých zemích vyžádal život 10-15 % obyvatelstva. Na jednom severočeském panství knížete Kinského to bylo „jen“ 6,4 %. František Oldřich Kinský totiž ze svého nakupoval pro hladovějící poddané obilí…

Suchá čísla matrik nám ukáží, jaký dopad měly extrémně zvýšené ceny jídla na prosté obyvatele. Podíváme se do matrik tří severočeských farností, abychom zjistili, kolik lidí hlady zemřelo.

Je léto 1775. Marie Terezie rozhodla o stížnosti poddaných proti své vrchnosti, knížeti Kinskému. Kníže musí zaplatit citelnou pokutu. Ale nechce se mu. A tak píše své královně odvolání…

Narodil se do chudé rodiny na severočeském venkově. Otec brzy zemřel. Dědictví žádné. Vlastní pílí se vzmohl a umíral jako bohatý muž…

Rok 1813. U stolu sedí sedlák Elias Eschler. Právě píše kupní smlouvu, kterou statek prodává mladšímu synu Benediktovi. Myslí ale i na staršího Josefa. I on má dostat kus statku. Ale věc má háček - Elias statek rozdělit nesmí. Nebo ano?

Jak katastrofálně mohla vysoká dětská úmrtnost zasáhnout do života rodiny, si ukážeme na jedné konkrétní rodin. Přeneseme se na severočeský venkov do léta roku 1802…

Kdy se v Čechách žilo dobře a kdy naopak těžce?

Jak dopadli sedláci jedné severočeské obce, kteří šli vrchnostenské úředníky žádat o zmírnění roboty? Skutečný příběh z doby Marie Terezie!

V roce 1855 řádila v českých zemích epidemie cholery. V severočeské obci stál malý domek. Co tato epidemie v tomto domku napáchala?

Krásná literatura nám podává obrázek chudého venkovského učitele. Jak se vlastně takový učitel před 200 lety měl?

Jak to bylo se vzděláním v jedné běžné obci na severočeském venkově před zavedením povinné školní docházky v roce 1774? Podíváme se do úředních písemností i matrik.

Třetí díl triptychu o jedné selské rodině na severočeském venkově v 18. století.

Zemřel sedlák. Zůstala mladá vdova se třemi malými dětmi. Co dál? Rozhodla se na velkém statku sama hospodařit. Jak její snaha dopadla? Příběh jedné ženy ze severočeského venkova.

Ideál ženy jako manželky, hospodyně a matky před 100 lety podle dobové knihy sepsané českou učitelkou a feministkou; a o dvacet let později doplněné mužem.

Jak se změnil život žen narozených v průběhu třech století na severočeském venkově? Kdy se děti rodily? Kolik jich bylo nemanželských? Kdy se dívky vdávaly? Kolik rodily dětí? Kdy umíraly? Na tyto otázky si odpovíme v tomto článku.

Jak se odvíjel život „průměrné“ ženy narozené na přelomu 18. a 19. století na severočeském venkově.

Žena v 17. století. Kdy se narodila? Kdy se vdala? Kolik měla dětí? Kolik jich vychovala do dospělosti? Ovdověla? V kolika letech zemřela? Na tyto a podobné otázky si odpovíme pomocí matrik jedné severočeské vesnice.

Oslabovaly četné porody ženské tělo natolik, že ženy, které porodily mnoho dětí, umíraly dříve než ženy bezdětné či ženy s malým počtem dětí? Podíváme se do matrik jedné severočeské vesnice…

Průměrný věk dožití ženy v ČR v roce 2024 dosáhl nového rekordu - 83,1 let. Jakého věku se dožívaly ženy v 17., 18. nebo 19. století?

Dnes umírá více lidí v zimních měsících mezi listopadem a březnem. Platilo to i na severočeském venkově mezi třicetiletou a první světovou válkou?

Jak lidé mezi třicetiletou a první světovou válkou řešili své ovdovění? Uzavírali rychle nová manželství? Existovaly rozdíly mezi pohlavími? Podíváme se do jedné severočeské vesnice…

Dětská úmrtnost dosahovala před dvěma sty lety téměř 50 %. Na jaké nemoci tyto děti umíraly? Jak časté byly epidemie a kolik obětí si vybíraly? Podíváme se do matrik jedné severočeské vesnice.

1 923 děvčátek narozených mezi lety 1630-1945 v jedné severočeské vesnici. Jak se děvčátka jmenovala? A jak se vyvíjela obliba jmen? Ukážeme si na příkladu jedné typické severočeské vesnice na bývalém panství Česká Kamenice.

Dnes se ve všech měsících rodí v podstatě stejně dětí. Platilo to i na severočeském venkově mezi třicetiletou a první světovou válkou? Nebo hrála roli roční doba a koloběh zemědělských prací?

Ne, článek nebude ani o dohazovačkách, ani o vesnických tancovačkách. Pomocí statistiky se podíváme, odkud si nevěsty jedné severočeské vesnice vybíraly své ženichy. Jak daleko sahal „geografický horizont“ nevěsty v 17. století? A té po roce 1848?

Skutečný příběh ze severočeské vesnice 18. století: Jeden mladý muž si vzal starší ženu kvůli majetku. Jak se odvíjel jeho život?

Byly velké věkové rozdíly mezi manžely v době mezi třicetiletou a druhou světovou válkou obvyklé? Nebo se jednalo o výjimky a brali se spíše lidé stejného věku? Jak často si bral starý muž mladou ženu? Na tyto a podobné otázky se pokusím odpovědět.

„Svatba v máji, do roka máry“. „Nežeň se v máji, budeš hned v ráji“. Tato i jiná přísloví varovala před svatbami v květnu. Podíváme se do starých matrik, zda byly květnové svatby skutečně nebezpečné…

Brali se lidé na severočeském venkově mezi třicetiletou a druhou světovou válkou v létě či zimě? V neděli či ve všední den? Jak ovlivňovaly zemědělské práce data sňatků?

Převládá povědomí, že ve starších dobách byl předmanželský sex tabu. V článku si ukážeme, zda tomu tak bylo. A pokud ano, kdy bylo toto tabu prolomeno.

Pro rodinu minulosti máme zafixován obrázek mnoha dětí. Kolik dětí ve svém životě porodila běžná žena v severních Čechách mezi třicetiletou a druhou světovou válkou?

Druhý článek na téma úmrtnosti žen při porodech na českém venkově mezi třicetiletou a první světovou válkou.

Na českém venkově v 17., 18. i 19. století přiváděly ženy děti na svět doma – bez lékaře, jen s pomocí porodní báby. Kolik žen při těchto domácích porodech umíralo mezi třicetiletou a první světovou válkou?

Na základě výzkumu matrik jedné typické severočeské podhorské obce se podíváme, kolik dvojčat se rodilo mezi třicetiletou a druhou světovou válkou.

Po dvou článcích o dětské úmrtnosti ještě jednou k tomuto tématu. Jaké dítě bylo mezi třicetiletou a první světovou válkou na životě nejohroženější? Dvojčata!

Jak ovlivňoval věk matky, pořadí porodu nebo počet sourozenců šanci na přežití dítěte v minulosti?

Kolik dětí se dožilo dospělosti v severních Čechách mezi třicetiletou a první světovou válkou?

Třetí díl triptychu o nemanželských dětech a svobodných matkách. Jaký byl běžný osud svobodných žen po narození nemanželského dítěte v minulosti?

Podrobné studium matrik nám dává možnost nahlédnout do života našich předků. Byla svobodná matka v 17. - 19. století výjimkou, nebo to byla běžná věc? Čísla z jedné obce v severních Čechách zřejmě překvapí…

Nemanželské děti - ve straších dobách výjimka, v moderní době běžná věc. V článku se podíváme, kdy tato změna nastala a kolik se rodilo nemanželských dětí mezi třicetiletou a první světovou válkou.

Vlivem politických sňatků královských a šlechtických rodin přetrvává mezi lidmi představa, že v minulosti se dívky vdávaly téměř v dětském věku. V článku se podíváme na to, zda to pro naše praprapra…babičky skutečně platilo.

V době, kdy o počtu dětí místo plánování rozhodovala příroda, rodily ženy dětí mnoho – a často až do relativně vysokého věku. V článku se podíváme, v jakém věku ženy jedné běžné severočeské obce rodily své poslední dítě.

Jako ideální věk prvorodičky se udává 25 let. Zatímco před čtyřiceti lety ženy své první potomky rodily ve 22 letech, dnes ve 30. V jakém věku ženy rodily první děti před 200 či 300 lety? Podíváme se na matriky jedné severočeské vesnice.

Kolik dětí se rodilo mrtvých v 19. století před rozšířením moderní gynekologické péče? V článku se podíváme na matriky jedné běžné severočeské vesnice.

2025: naděje dožití při narození: muži - 77,15 let, ženy - 83,14 let. Jakého věku se dožívali naši předci před dvěma sty lety?

80. léta 19. století v Čechách? Rozvoj školství, vědy, techniky a - fotbalu…